|
|
Fyziologická podstata dlouhověkosti králů a královen termitů - souvisí dlouhověkost termitů s aktivací telomerázového mechanismu?
Pangrácová, Marie ; Hanus, Robert (vedoucí práce) ; Kodrík, Dalibor (oponent)
- Dlouhověkost a vysoká úroveň reprodukce jsou fenomény typické pro zástupce pohlavních kast (královny, případně krále) eusociálního hmyzu. V předkládané práci studujeme u modelového druhu termita Prorhinotermes simplex hypotézu, zda je dlouhověkost reprodukčních kast spojena s aktivací enzymu telomerázy, známého svým působením podporujícím životnost buněk, zejména prostřednictvím prodlužování telomerových konců chromosomů. Proto jsme studovali genovou expresi: (1) genu TERT kódujícího katalytickou podjednotku telomerázy a (2) genů hlavních endokrinních regulačních drah, u nichž je známo, že stojí za řízením reprodukce i dlouhověkosti hmyzu. Expresní dynamiku těchto genů jsme měřili u sterilních a reprodukčních kast P. simplex během jejich vývoje a pohlavního zrání. Na základě získaných výsledků z exprese TERT a jejich srovnání s údaji o telomerázové aktivitě je možné se domnívat, že činnost telomerázy u dlouhověkých reprodukčních jedinců je regulována post-transkripčně. Dále jsme u reprodukčních kast pozorovali současnou upregulaci některých transkripčních variant vitelogeninů a genů pro inzulinovou signalizaci. Ze zjištěných výsledků lze proto usuzovat, že na rozdíl od včel existuje u termitů pozitivní korelace mezi vitelogeniny, inzulinovou signalizací a juvenilním hormonem. Vztah zjištěných...
|
|
|
Vyhodnocení ukazatelů užitkovosti a dlouhověkosti ve vybraném stádě holštýnského skotu
BUNKOVÁ, Olga
Chov skotu je jedním z nejvýznamnějších odvětví živočišné výroby jak v České republice, tak ve světě. Skot je eminentním světovým producentem mléka pro lidskou výživu. Mléko skotu je v lidské výživě nenahraditelným zdrojem mléčných bílkovin, vyznačuje se vysokou stravitelností a vysokou biologickou hodnotou. Mléko a výrobky z něj představují podstatnou součást potravy člověka již několik tisíc let. Předním světovým plemenem s výhradně mléčnou užitkovostí je holštýnský skot. Holštýnský skot je černobíle strakaté plemeno s vysokou mléčnou užitkovostí a výhodou ve vysoké přizpůsobivosti k různým klimatickým podmínkám. Z mnoha analýz vyplývá že tento skot je schopný se přizpůsobit velmi odlišným životním podmínkám, a přesto nepřichází o svou vysokou užitkovost. V současné době se v chovu holštýnského skotu klade důraz na neustálé navyšování produkce, zkracování mezidobí a ranost při 1. otelení. S tím se ovšem nese další faktor, kterým je dlouhověkost. Dlouhověkost, přesněji dlouhovýkonnost dojnic se v poslední době stává díky tlaku na neustálé snižování nákladů rozhodující vlastností. Prioritou je udržení konkurenceschopnosti a ekonomické efektivnosti chovu skotu. Diplomová práce byla zaměřena na vypracování literární rešerše zabývající se především faktory ovlivňující produkci, reprodukci a dlouhověkost holštýnských dojnic. Součástí práce bylo sledování a vyhodnocení úrovně vybraného stáda holštýnských krav ze dvou farem. Získané informace o úrovni reprodukce, výši produkce a dlouhověkosti byly navzájem porovnány za pomoci vybraných statistických metod.
|
|
|
Vliv věku při 1. otelení na užitkovost a dlouhověkost dojnic
HARANTOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývala vyhodnocením vlivu úrovně odchovu a věku při prvním otelení na užitkovost a dlouhověkost dojnic vybraného stáda skotu u VOD Svatobor. Získaná data byla vytříděna dle příčin vyřazení, věku při prvním otelení, pořadí laktace a celoživotní užitkovosti. Do sledování bylo zařazeno 100 dojnic s tržní produkcí mléka. Z toho bylo 63 kusů českého strakatého plemene a 37 kusů holštýnského plemene. Obě plemena byla ustájena ve stejné stáji a za stejných podmínek výživy a ošetřování. Z výsledků je patrné, že pozdní zapuštění nemá velký vliv na množství produkovaného mléka. Později zapuštěné, a tedy i otelené jalovice, nevykazovaly větší produkci mléka. Výhodou pozdějšího zapuštění byl jen vyšší obsah tuku a bílkovin v mléce. Z hlediska způsobu vyřazení byla obě plemena nejčastěji vyřazena pro onemocnění vemene. Z tohoto důvodu byly krávy vyřazovány v průměru na 1,67 laktace. Příčina vyřazení pro onemocnění vemene může být způsobena špatnou hygienou, nebo špatným postupem při dojení.
|
|
|
Aktivita telomerázy u termita \kur{Prorhinotermes simplex}
JEHLÍK, Tomáš
Social insect is known for its unique caste system, coherence and effective division of labor, but also for the extreme longevity of reproductive individuals in comparison with asexual castes. Although mechanisms leading to lifespan differences between reproductive and non-reproductive castes of social insects are not sufficiently explained, one of the longevity determinants might be telomere length and activity of telomerase as the most common mechanism of telomere length maintenance. Telomere length belongs to general indicators of organismal lifespan. This work is focused on monitoring of telomerase activity in various stages, castes and organs of the termite Prorhinotermes simplex (Isoptera: Rhinotermitidae) showing up-regulation of telomerase in reproductive castes.
|
|
|
Vztah mezi dlouhověkostí a známkami nespecifického stresu na kostře v raně středověké populaci Velké Moravy
Zazvonilová, Eliška ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Stránská, Petra (oponent)
Názory na vztah mezi nespecifickým stresem a věkem dožití v dospělosti nejsou jednotné. Inspirací pro tuto diplomovou práci byla studie chorvatských autorů Becic et al. (2014), kteří uvádí, že se jedinci se známkami stresu dožili vyššího věku. Cíle práce byly následující: odhadovat dlouhověkost v populaci a porovnat vliv použitých metod odhadu věku na vztah mezi známkami stresu na kostře a věkem dožití, ověřit vztah mezi věkem dožití a projevy nespecifické zátěže na kostře (cribra orbitalia a hypoplázie zubní skloviny) a zkoumán byl také vztah mezi projevy nespecifické zátěže a tělesnou výškou. Metody použité pro odhad věku z kostry jsou tedy rozděleny do dvou částí, a to metody použité v práci Becic et al. (2014), a metody vybrané na základě odborné literatury vhodné pro nejstarší věkové kategorie. Analýza vztahů byla provedena v souboru 294 dospělých jedinců (111 žen, 135 mužů a 48 neurčitelných jedinců) od III. mikulčického kostela z období Velké Moravy (9. - 10. století). Při srovnání věku dožití odhadovaného dvěma technikami v závislosti na přítomnosti známek nespecifického stresu jsme jak v případě cribra orbitalia, tak hypoplázie zubní skloviny zjistili nižší věk dožití jedinců s přítomným znakem. Výběr použitých metod odhadu věku neměl vliv na vztah mezi nespecifickým stresem a věkem...
|
|
|
Analýza dlouhověkosti v České republice a Švédsku
Hejnalová, Lucie ; Antovová, Michaela (vedoucí práce) ; Dotlačilová, Petra (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat dlouhověkost v České republice a Švédsku v letech 1969 až 2015. Práce se zaměřuje na popsání problematiky dlouhověkých osob a jejich pohlavní strukturu. Dále shrnuje zdroje dat o dlouhověkých osobách. Analýza se zabývá historickým vývojem a současnou situací problematiky dlouhověkosti. Nakonec je provedena předpověď budoucích hodnot vybraných ukazatelů do roku 2035. Předpověď je prováděna pomocí trendových funkcí. Z analýzy vyplývá, že počet dlouhověkých osob je vyšší ve Švédsku. Mezi dlouhověkými osobami se častěji vyskytují ženy a úroveň České republiky se přibližuje úrovni Švédska. V budoucnu se dá podle předpovědí usuzovat o narůstajícím počtu seniorů a dlouhověkých osob.
|
|
|
Proč rypoši nestárnou?
Jelínková, Alena ; Schierová, Michaela (vedoucí práce) ; Španielová, Hana (oponent)
Rypoši jsou vhodnými modelovými organismy pro studium lidských chorob souvisejících se stářím. Na rozdíl od člověka se dožívají vysokého věku v nezvykle dobré kondici. Nejedná se o blízce příbuzné druhy, i když by se tak dle českého rodového jména mohlo zdát. V porovnání s jinými hlodavci nebo s člověkem, jsou u rypošů geny spojené se stárnutím a tumorogenezí regulovány odlišným způsobem nebo mutovány. V extrémních případech mají rypoši větší počet kopií daného genu, geny zcela nové nebo naopak určité geny postrádají. U rypošů lysých je zvýšená hladina některých proteinů, které zabraňují tvorbě plaků amyloidu β a podporují zvýšenou odolnost vůči oxidativnímu poškození. Procesu stárnutí zabraňuje i účinné odstraňování poškozených proteinů, přirozená kalorická restrikce nebo posílení angiogeneze. Rypoši lysí mají efektivní časnou kontaktní inhibicí, která rozvoji tumoru zabrání, a také vysoké množství α-2-makroglobulinu v krvi, který blokuje signální dráhy nutné pro rozvoj a migraci tumoru. K prodloužení života u rypošů přispívá mnoho různých mechanismů, které se vzájemně doplňují. Cílem práce je představit některé odlišnosti v genomu a proteomu rypošů, které k jejich dlouhověkosti přispívají. Klíčová slova: rypoš lysý, rypoš slepý, rezistence k nádorové transformaci, senescence, stárnutí, choroby...
|
|
|
Evoluční aspekty Alzheimerovy choroby. V hlavní roli apolipoprotein E
Škubica, Patrik ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Jirák, Roman (oponent)
Alzheimerova choroba patří především kvůli svým společenským a ekonomickým dopadům k nejdiskutovanějším onemocněním současnosti. Zatímco molekulární a genetické podstaty podmiňující časnou formu tohoto onemocnění jsou relativně dobře známy, na rozvoji mnohem běžnější formy s pozdní dobou nástupu se podílí genetická rizika i faktory prostředí, jejichž interakce nebyly doposud zcela objasněny. Hlavním genem ovlivňujícím riziko rozvoje pozdní Alzheimerovy choroby je gen APOE pro apolipoprotein E. Ten se u člověka vyskytuje ve třech běžných variantách, které se v kódující sekvenci navzájem odlišují v jednom nukleotidu. Podobná odlišnost existuje i mezi lidskou a savčí variantou genu APOE, z níž se jednotlivé lidské varianty postupně vyvinuly. Tato práce hovoří o možných scénářích evoluce genu APOE a shromážděné informace dává do souvislosti se současnými poznatky o podstatách vzniku Alzheimerovy choroby.
|
|
|
Fenomén dlouhověkosti
Krejná, Anna ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
Diplomová práce s názvem Fenomén dlouhověkosti si klade za cíl popsat a vymezit dnes velmi aktuální téma dlouhověkost. Zmíněn je zde především současný pohled na tento fenomén a také jeho historický vývoj. Práce se rovněž dotýká demografie a střední délky života, které s dlouhověkostí úzce souvisí. Velká pozornost je věnována problematickým místům v životě dlouhověkých osob, především jejich znevýhodněnému statusu. Na tuto kapitolu navazuje též péče a podpora života, které jsou v takto vysokém věku nezbytné. Součástí práce jsou také dvě výzkumná šetření, která umožňují nahlédnout do uplynulého života dlouhověkých seniorů, do jejich zdravotního a funkčního stavu a především se snaží odhalit příčiny dlouhověkosti.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů na dlouhověkost dojnic holštýnského skotu
HUBÁČEK, Tomáš
Cílem práce bylo vyhodnotit vliv vybraných faktorů ovlivňujících mléčnou užitkovost a dlouhověkost vybraného stáda dojnic holštýnského skotu ve firmě PRIMA AGRI a.s. Sledované ukazatele dojnic holštýnského skotu byly genotyp, mléčná užitkovost, pořadí laktace, věk při 1. otelení, délka mezidobí a servis periody, celoživotní užitkovost a důvody vyřazení. Data byla od dojnic, které měly ukončenou minimálně první laktaci v období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2016. Do sledování bylo zařazeno 385 dojnic s uzavřenou laktací. U vlivu genotypu na mléčnou užitkovost byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi první a čtvrtou a třetí a čtvrtou skupinou na hladině významnosti (P<0,01). Vliv věku při 1. otelení na mléčnou užitkovost v kg mléka na 1. laktaci nebyl statisticky průkazný (P>0,05). U vlivu pořadí laktace na mléčnou užitkovost byl statisticky vysoce významný rozdíl na hladině významnosti (P<0,001), mezi skupinami na 1. laktaci a ostatními laktacemi. Mezi 2. laktací a 4. a vyšší laktací byl zjištěn statisticky významný rozdíl na hladině významnosti (P<0,05). Vliv genotypu na délku mezidobí a vliv pořadí laktace na délku mezidobí nebyl statisticky průkazný (P>0,05). Vliv genotypu na délku servis periody byl statisticky významný na hladině významnosti (P<0,01) mezi skupinou H2 a skupinou H3. Statisticky významný rozdíl (P<0,05), byl zjištěn mezi skupinami H1 a H3, H1 a H4 a také mezi skupinami H2 a R. Vliv pořadí laktace na délku servis periody byl statisticky vysoce významný na hladině významnosti (P<0,001) mezi skupinami na 1. laktaci a ostatními laktacemi a mezi skupinami na 2. a 4. a vyšší laktaci. Vliv genotypu vyřazených dojnic na celoživotní užitkovost v kg mléka byl statisticky vysoce významný na hladině významnosti (P<0,001) mezi skupinami H1 a H2, H1 a H3, H2 a H3, H2 a R, H3 a R. Průměrný počet vyřazených dojnic činil 28,65 %. Nejvíce vyřazených dojnic bylo z důvodu poruch plodnosti a to 35 %. Dlouhověkost u vyřazených dojnic činila 2,7 laktace.
|
host ::
RSS.