|
|
Vztah žáků druhého stupně ke sportu
Hoppeová, Andrea ; Kotlík, Kamil (vedoucí práce) ; Vařeková, Jitka (oponent)
Název: Vztah žáků druhého stupně ke sportu Cíle: Hlavním cílem této práce je zjistit vztah žáků druhého stupně ke sportu. Dílčím cílem je odhalit, jestli žáci sportují pravidelně, kdo je ke sportu přivedl a zda sportovní aktivita nebo vzdělání rodičů ovlivňuje jejich vztah ke sportu. Dalším dílčím cílem je vyhodnotit životní styl žáků, jak tráví volný čas a zda je sportování ovlivněno pohlavím či místem bydliště. Metody: Vztah žáků ke sportu na základních školách byl zkoumán prostřednictvím dotazníkového šetření. Dotazník byl sestaven speciálně pro tento výzkum. Výsledky: Z výsledků je patrné, že žáci sport považují v 97 % za velmi důležitý ze zdravotního hlediska, z ekonomického hlediska ho považuje za důležitý nadpoloviční většina, vztah mezi názory a pohlavím nebyly prokázány. Pozitivním výsledkem je, že 84 % dotazovaných považuje sport za součást svého životního stylu a 88 % sportuje buď pravidelně, nebo nepravidelně. Výsledky ukazují, že s narůstající úrovní vzdělání rodičů, roste i pozitivní vztah ke sportu u dětí. Dále bylo zjištěno, že místo bydliště neovlivňuje způsob trávení volného času. Klíčová slova: sport, volný čas, žáci druhého stupně, životní styl
|
|
|
Životní styl žáků středních škol
Bárová, Bára
Tématem bakalářské práce je zdravý životní styl žáků ze středních škol. Práce se dělí na teoretickou a praktickou část. Ze studia odborné literatury vychází část teoretická a zabývá se definicí pojmů jako je životní styl, jeho oblasti a adolescence. Je zde zahrnuto téma výživy, pitného režimu, volného času, návykových látek a stresu. Praktická část je zaměřena na analýzu návyků žáků maturitních ročníků Věnuje se oblasti způsobu trávení volného času, stravováním, pitným režimem a neopomíná užívání návykových látek a míru stresu, s kterým se potýká většina studujících. Za dílčí cíl si klade zjistit rozdíly mezi pohlavím ženy a muže.
|
|
|
Motivace českých a slovenských studentů k vegetariánské stravě
Kadlečíková, Nela
Diplomová práce se zabývá motivací českých studentů a slovenských studentů ve věku 19-28 let k vegetariánské stravě. Součástí výzkumu jsou i studenti jiných národností – ukrajinská a rumunská. Cílem je odhalit, jaká je u studentů nejčastější motivace k vegetariánství. Tato práce se také zabývá mezilidskými vztahy vegetariánů a dopady vegetariánství na vztahy. Další zkoumanou složkou je i životní styl vegetariánů. Diplomová práce je rozčleněna na část teoretickou a část analytickou. Při přípravě teoretické části byly využity relevantní zdroje a systematická literární rešerše, která posloužila pro vytvoření teoretického rámce. Analytická část obsahuje výsledky vlastního výzkumu a také výsledky systematické literární rešerše. Při realizaci výzkumu bylo provedeno dotazníkové šetření, které sloužilo jako předvýzkum pro získání vhodných informátorů pro další fázi výzkumu, tedy pro polostrukturované rozhovory. Studenti, kteří dobrovolně souhlasili s participací na rozhovoru, zanechali v dotazníku svůj kontakt. Ti pak byli na základně náhodného výběru zahrnuti do výzkumného vzorku. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 247 respondentů, z toho 40 vegetariánů a 16 studentů se zúčastnilo rozhovorů. Při analýze výsledků z dotazníkového šetření byla použita popisná statistika, konkrétně tedy analýza četnosti. Rozhovory byly analyzovány pomocí tematické analýzy. Díky výsledkům systematické literární rešerše bylo získáno 37 vědeckých odborných článků v časovém rozpětí 2017-2022, při čemž relevantních k tématu bylo celkem 10 vědeckých článků. Výsledky z rozhovorů potvrzují, že nejčastější motivací u studentů k vegetariánství je převážně motivace etická. Dále pak motivace environmentální a zdravotní. Bylo také zjištěno, že u studentů hraje roli více motivací, které je podporují v zahájení vegetariánství nebo v udržení si tohoto životního stylu. Před zahájením vegetariánské stravy se u některých studentů objevuje eliminace určitého typu masa už dříve. Životní styl vegetariánů je pozitivní, jelikož studenti se snaží pravidelně sportovat či mít dostatek pohybu. Dále také dbají na správnou psychohygienu a kvůli své stravě berou vitaminy a doplňky stravy, které považují za velmi důležité, jelikož si uvědomují rizika jejich stravování na jejich zdraví. Mezilidské vztahy vegetariánů jsou ovlivněny negativním i pozitivním způsobem zejména u rodiny, přátel a partnerů. Nejvíce dochází k ovlivnění v partnerských vztazích v oblasti stravovacích vzorců a výběru partnera.
|
|
|
Grunge aneb rock raných 90. let 20. století - pouze hudební žánr nebo i životní styl?
PODVALOVÁ, Lenka
Tato diplomová práce se zaměřuje na hudební subžánr grunge, a především na subkulturu, která k němu náleží. Zkoumá vznik a rozvoj subžánru, jeho vlivy i signifikantní znaky. Reflektuje rovněž specifické vizuální aspekty stylu grunge, které odrážely a jistým způsobem i definovaly tehdejší generaci mladých. Analyzuje také poselství a myšlenky spojené se subkulturou, často přinášející nové pohledy na autenticitu, svobodu a individualitu. Práce usiluje o zasazení grunge do nového rámce s tezemi sociologů Dicka Hebdige a Ericha Fromma. Skrze tuto analýzu se snaží porozumět, jaké prvky a hodnoty grunge komunitu formují a jakým způsobem se promítají do života jejích členů. Tímto komplexním přístupem se práce snaží vhodně osvětlit mnohostrannost a hloubku subkultury grunge a ukázat její významné místo v kulturním a sociálním kontextu.
|
|
| |
|
|
Sociální nerovnosti v prevalenci cévní mozkové příhody v Evropě
Šimka, Vojtěch ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Bruthans, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou vztahu mezi prevalencí cévní mozkové příhody a úrovní vzdělání v evropských zemích. Cílem práce je zjistit faktory, které ovlivňují tento vztah s využitím dat získaných ze studie EHIS. Práce se zaměřuje na analýzu sociálních nerovností v prevalenci cévní mozkové příhody v Evropě. Výsledky analýzy potvrzují existenci významných sociálních nerovností ve výskytu této nemoci v některých zemích Evropy. Byly identifikovány faktory, které přispívají k vyšší šanci na výskyt cévní mozkové příhody u jedinců s nižším socioekonomickým statusem. Na základě těchto výsledků jsou v závěrečné kapitole práce formulována doporučení pro vlády zemí s vysokým výskytem sociálních nerovností. Tyto doporučení se týkají přístupu k zdravotní péči, včetně prevence a léčby cévní mozkové příhody, a mají za cíl snížit sociální nerovnosti v této oblasti.
|
|
|
Dlouhověkost - vliv výživy a pohybové aktivity
Pausar, Martin ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Vágnerová, Tereza (oponent)
Úvod Dlouhověkost a faktory, které ji ovlivňují, jsou již dlouho předmětem zájmu laiků i odborníků. Jedním z přístupů, jak tuto problematiku zkoumat, je pozorování jedinců, které lze za dlouhověké považovat a kterým zároveň jejich fyzická a psychická kondice umožňuje stále žít kvalitní život. Některé faktory určující tuto kvalitu lze ovlivnit více jiné méně. Životní styl je jedním z ovlivnitelných faktorů. Zvláště pak jeho dílčí součásti jako např. strava, pohybová aktivita či minimalizace škodlivých návyků. Cíle: Hlavním cílem bakalářské práce je najít a popsat případné společné znaky v oblasti stravovacích zvyklostí a pohybové aktivity u skupiny seniorů ve věku kolem 80 let a výše. Prvním ze stanovených cílů je zjištění četnosti konzumace vybraných potravin nebo skupin potravin a nápojů. Druhým pak zaznamenat výskyt vybraných neinfekčních onemocnění hromadného výskytu ve zkoumaném vzorku a porovnat s běžnou populací. Třetím pak bylo zjišťování podílu tuku a svalové hmoty respondentů. Metodika: Data byla shromažďována dotazníkovým šetřením, přímým dotazováním a doplňkovým měřením tělesného složení. Následně pak převedena do numerické podoby a vyhodnocena tabulkovým procesorem. Použit byl vlastní frekvenční dotazník na zjištění četnosti konzumace vybraných potravin a jejich množství, stručná...
|
|
|
Životní styl, dieta a otužování a virová onemocnění
ČÍŽKOVÁ, Aneta
Tato bakalářská práce je zaměřena na témata životního stylu, dietu a otužování a virová onemocnění. Vzhledem k neustálým pokrokům a rozvoji společnosti můžeme zaznamenávat i nárůst civilizačních onemocnění. Tato práce proto objasní podstatné faktory, které jsou klíčové v prevenci onemocnění, podporují zdraví a jsou potencionálními faktory prodlužujícími délku života. Tato témata jsou v teoretické části následně probírána i více do detailu, vzhledem k jejich důležitosti v životě každého z nás. V práci jsou mimo jiné zahrnuta i témata týkající se spánku, racionální výživy, pohybu a dalšího, v rámci faktorů, které hrají významnou roli v ovlivňování zdraví lidí a jejich života. V praktické části se práce již zabývá případy z praxe - každodenním životem lidí. V této části se čtenář dozví, jak mladí lidé vnímají pohled na zdraví a jeho podporu a zda sami dodržují zásady zdravého životního stylu a racionálního, zdravého stravování. V rámci výzkumného šetření jsou konkrétně rozebírány jídelníčky získané od respondentů a také frekvenční dotazníky mapující stravování zkoumaných osob, životní styl a také výskyt onemocnění těchto lidí. Tato práce ukazuje a porovnává odlišnosti životního stylu v rámci dvou zkoumaných skupin - lidí otužujících se a neotužujících se. Zjištěné nedostatky jsou rozebírány více do detailu a jsou zde přítomna i případná individuální doporučení pro jednotlivce, nebo celou skupinu, která jsou převoditelná na širší veřejnost. Tato doporučení jsou v souladu s doporučeními Světové zdravotnické organizace, medicíny, či jiných odborníků v daném oboru.
|
|
|
Vliv onemocnění Covid 19 na kvalitu života u žen pracujících ve zdravotnictví
Králová, Helena ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
V teoretické části mé diplomové práce se zabývám problematikou koronavirového onemocnění. Nejdříve je popsána obecná charakteristika onemocnění, významné varianty viru, epidemiologie a symptomy tohoto onemocnění, poté následuje seznámení se způsoby diagnostiky a léčby. Nelze vynechat také informace o důležitosti očkování a rehabilitace. Ke konci teoretické části je uvedeno, jaký vliv může mít toto onemocnění na životní styl zdravotníků, a sice ve všech směrech, od stravy přes pohybovou aktivitu, stres, spánek, psychohygienu a duševní stav. V neposlední řadě také popisuji postcovidový syndrom a následnou péči o zdravotníky. V praktická část této diplomové práce se zabývá prozkoumáním, jakým způsobem ovlivnilo onemocnění Covid-19 běžné denní aktivity u žen pracujících ve zdravotnictví. Zda mělo toto období vliv na nárůst hmotnosti u těchto žen a zda došlo ke změně laboratorních parametrů. Potřebná data byla získávána pomocí dotazníkového šetření a poté zaznamenána do grafů. Dotazník byl distribuován on-line na platformě Google Forms. Správně a v úplnosti dotazník vyplnilo 128 žen, pracujících ve zdravotnictví v různých profesích. Výsledky krevních odběrů byly poskytnuty náhodně a anonymně od 20 žen. Porovnání výsledků bylo prováděno ze standartního krevního odběru na pravidelných prohlídkách u praktického...
|
|
|
Úroveň pohybové aktivity u kognitivně superiorních seniorek
Valtová, Nela ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Křivánková, Markéta (oponent)
Název: Úroveň pohybové aktivity u kognitivně superiorních seniorek Cíle: Cílem diplomové práce je popsat úroveň pohybové aktivity (PA) u kognitivně superiorních seniorek a porovnat ji s úrovní PA stejně starých žen. Dalším cílem je prozkoumat vztahy mezi PA, antropometrickými parametry a kognitivními funkcemi u této skupiny seniorek. Metody: Do průřezového šetření bylo zahrnuto celkem 90 žen starších 80 let (průměrný věk 83,4±3,3 let), které deklarovaly pravidelnou PA ve středním věku. Testování probíhalo formou rozhovoru se sběrem mnoha anamnestických údajů, dotazníkovým šetřením a měřením obvodu pasu. Metodou zjišťování aktuální úrovně PA byl dotazník IPAQ-E, pro hodnocení kognitivních funkcí byly využity testy MMSE, RAVLT, BNT-2, TMT a VF. Výsledky: Ženy ve věku nad 80 let stráví průměrně 5,03 ± 2,3 hod/den sezením, 181 ± 127,5 minut/den chůzí, 167,4 ± 97,8 min/den mírnou PA (v 5 dnech v týdnu), 48 ± 84,4 minut/den vysoce PA (v 1 dnu v týdnu) a jejich průměrný energetický výdej je 8560,2 MET minut za týden. Na základě hodnocení kognitivních funkcí se ukázalo, že ve výzkumném souboru se nachází 33 % žen se statusem kognitivního SuperAgingu (SA). Dle dat z dotazníku IPAQ-E lze uvést, že SA ženy vydávají statisticky významně méně energie, avšak neexistují významné rozdíly ve frekvenci a typu...
|
host ::
RSS.