|
|
Faktory ovlivňující charakter fázových transformací v systému Fe-C
Gubán, Ivan ; Němec, Karel (oponent) ; Molliková, Eva (vedoucí práce)
Cieľom tejto práce je štúdium faktorov ovplyvňujúcich charakter fázových transformácii v systéme železo-uhlík. Zvláštna pozornosť je venovaná rýchlosti ochladzovania uvažovaných zliatin a koncentrácii uhlíka v zliatine, ktoré ovplyvňujú formu uhlíka kryštalizujúceho v zliatinách železa i výslednú štruktúru materiálu. Z rozsahových dôvodov práca neuvažuje vplyvy spôsobené prítomnosťou prímesových ani legujúcich prvkov. V práci sú dokladované snímky mikroštruktúr vybraných zliatin, poprípade ich schematické znázornenie. Na záver sú priložené transformačné diagramy vybraných ocelí.
|
|
|
Příprava 2D heterostruktur
Ředina, Dalibor ; Hrabovský, Miloš (oponent) ; Bartoš, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o přípravě 2D heterostruktur na ÚFI VUT v Brně. V první pasáži se nachází teoretická část práce, která se zabývá vlastnostmi grafénu, sulfidu molybdeničitého a obecně 2D heterostruktur. Pro komplexní přehled o grafénu je uvedeno pár informací o uhlíku, jeho vlastnostech a alotropních modifikacích. V další části práce je provedena rešerše metod pro výrobu heterostruktur a výběr teoreticky nejlepší metody. Experimentální část práce se pak zabývá optimalizací této metody. Jednotlivé kroky metody jsou různými způsoby vylepšovány, pro co možná nejlepší úspěšnost výroby heterostruktur. Výsledek samotného přenosu je uveden v práci.
|
|
|
Kompozitní materiály na bázi uhlíkových vláken
Mikula, Martin ; Molliková, Eva (oponent) ; Němec, Karel (vedoucí práce)
V první části bakalářské práce je obecné seznámení s kompozitními materiály. Kompozitní materiály jsou zde rozděleny podle druhu matrice a vláken a popsána jejich výroba. Druhá část se podrobněji zabývá kompozitními materiály na bázi uhlíkových vláken. V třetí části práce je popsána aplikace kompozitních materiálů v leteckém průmyslu.
|
|
|
Materiály na bázi uhlíku a jejich využití
Hrazdíra, Matěj ; Čelko, Ladislav (oponent) ; Klakurková, Lenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá materiály na bázi uhlíku. Nejprve je uveden přehled jeho alotropických modifikací, včetně nově objevených forem, podmínky jejich existence a také jejich základní vlastnosti. Dále je v krátkosti rozebráno získávání uhlíkových materiálů. V následujících kapitolách jsou jednotlivé formy uhlíku rozděleny a probírány podrobněji vzhledem k technologii jejich výroby a následnému použití. Samostatné kapitoly jsou věnovány syntetickému uhlíku a grafitu, uhlíkovým vláknům a kompozitům s uhlíkovými vlákny. Detailně je probírána výroba syntetického uhlíku a grafitu, včetně výchozích surovin, ale také jejich použití, v nejrůznějších oblastech lidské činnosti. V další části, věnované uhlíkovým vláknům, je zpracována technologie jejich výroby v závislosti na použitém prekurzoru, včetně povrchové úpravy, ale také použití surových uhlíkových vláken. Poslední část je věnována kompozitům s uhlíkovými vlákny. V úvodu jsou probrány možnosti rozmístění vláken v matrici a dále je popsána technologie výroby, vlastnosti a použití jednotlivých kompozit v závislosti na materiálu matrice.
|
|
|
Model bilance uhlíku ("Carbon footprint") na malé a velké farmě
Johaníková, Alena
Diplomová práce se zabývá zatížením oxidu uhličitého na velké a malé farmě, který je následně přepočtený z koeficientů stravitelnosti živin na ekvivalentní oxid uhličitý. Předmětem výpočtu jsou dvě farmy, které se nachází ve Zlínském kraji. Malá farma se zabývá chovem prasat s 15 kusy prasnic a velká farma chovem skotu se 100 kusy dojnic v uzavřeném obratu stáda. Z obratu stáda prasat na malé farmě jsem zjistila celkovou spotřebu směsi, která je 133,5 tun za rok, z níž jsem vypočítala obsah přijatého uhlíku z krmné směsi, který je 50,35 tun a 3,08 tun dusíku za kalendářní rok. Prasata ve výkalech vykálí 8,12 tun uhlíku a 0,52 tun dusíku. Prasata spotřebují 0,36 tun uhlíku a 0,44 tun dusíku na tunu poživatelných částic v mase. Na výrobu 1 kg masa spotřebují 0,246 kg uhlíku. Na velké farmě dojnice přijmou celkem 1645,29 tun krmné směsi za rok, ve které přijmou 609,61 tun uhlíku a 31,23 tun dusíku. Ve výkalech vykálí 156,84 tun uhlíku a 8,05 tun dusíku. V mléce vyloučí 42,78 tun uhlíku a 2,51 tun dusíku. V obratu stáda s 31 býky s přírůstkem 1,4 kg/den ročně spotřebují 210,53 tun krmných směsí, ze kterých býci přijmou 71,70 tun uhlíku a 3,21 tun dusíku. Ve výkalech vykálí 18,09 tun uhlíku a 1,10 tun dusíku a v mase na jatky je vyloučeno 4,49 tun uhlíku a 0,35 tun dusíku. U obratu stáda se 33,7 býků s přírůstkem 1,7 kg/den se ročně spotřebuje 265,49 tun krmných směsí, ze kterých býci přijmou 71,70 tun uhlíku a 3,21 tun dusíku. Ve výkalech vykálí 21,35 tun uhlíku a 1,35 tun dusíku a v mase na jatky je vyloučeno 4,88 tun uhlíku a 0,38 tun dusíku. Na výrobu 1 kg masa spotřebují býci 0,248 kg uhlíku. V závěru jsou navržena opatření ke snížení emisí na farmě.
|
|
|
Proč ztotožňování pojmu ?humus? a ?půdní organická hmota? v pedologii je zdrojem chybných závěrů?
DVOŘÁK, Miroslav
Dodnes se v literatuře běžně vyskytují názvoslovné nepřesnosti, které vedou k zcela nesmyslným dedukcím. Proto se tato práce zabývá literární rešerší o půdní organické hmotě a zvlášť je rozdělena primární organická hmota a stupně její lability a stabilní humus, vysvětlen pojem stability a vysvětleny rozdíly mezi humusem a primární organickou půdní hmotou. V této práci byla provedena analýza kambizemě kyselé z oblasti okolí Českých Budějovic a téhož půdního typu z oblasti Kubovi Huti na Šumavy. Byl stanovien obsah HK, FK, Cox, stupně humifikace SH, mineralizovatelný uhlík Cminer, rychlostní konstanta biochemické oxidace C, frakce labilních organických látek Ccws, Chws, a CPM. Tyto údaje byly porovnány s údaji, které jsou k dispozici z analýz před dvanácti lety. Porovnáním skutečné kvality humusu vzorku A (z Kubovy Huti) a B (z olkolí Českých Budějovic) je zcela zřejmé, že v kvalitě humusu je vzorek B z Českých Budějovic nesrovnatelně lepší. Kdybych považoval za ?humus? celkový obsah Cox, jak to činí často praxe a jak to prezentují média, pak bych musel považovat vzorek A z Kubovy Huti (s obsahem 9,3% Cox) za půdu s vysokým obsahem humusu a očekával bych na ní rekordní výnosové výsledky. Což by byl přímo směšný závěr. Jen podle obsahu Cox se o humusu a tím méně o jeho kvalitě vůbec nedá mluvit. Je nutno brát s rezervou i původní tvrzení některých vědeckých kapacit (např. Haynes), že obsah Chws je ukazatelem úrodné půdy. Platí to jen tehdy, není-li půdní mikroedafon nějakým způsobem decimován. Došel jsem k závěru, že výsledky analýz, které prováděl můj vedoucí diplomové práce (Kolář) před 12ti lety na prakticky stejných půdních vzorcích, jsou téměř totožné s mými výsledky.
|
|
|
Kinetika a teplotní závislost enzymů rozkládajících celulózu v arktických půdách
VAZAČ, Jan
Byla zkoumána kinetika a teplotní závislost ?-glucozidázy a celobiozidázy v arktických půdách. Tyty enzymy hrají zásadní roli v procesu degradace celulózy. Finálním produktem při degradace celulózy ?-glucozidázou, je glukóza, která je inhed dostupná půdním mikrobům a může tak ovlivňovat produkci CO2. Aktivita enzymů byla měřena za použití fluorogenních substrátů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Palatabilita druhů, jejich bionomické vlastnosti a rychlost rozkladu detritu
PÁLKOVÁ, Kateřina
V akvarijním pokusu byla stanovena palatabilita 20 lučních druhů prostřednictvím spásání slimáky. Dvouděložné rostliny byly zřetelně více žrané než jednoděložné rostliny. Na lokalitě byla stanovena rychlost rozkladu opadu jednotlivých druhů. Hlavní hypotéza, zda palatabilita souvisí s rychlostí rozkladu opadu a obsahem uhlíku a dusíku v rostlině byla testována pomocí lineární regrese. K odstínění vlivu fylogenetické spřízněnosti sledovaných druhů byla provedena fylogenetická korekce. Na základě vlastností ({\clqq}species traits``) sledovaných druhů byla predikována palatabilita a rychlost rozkladu opadu metodou regresních stromů.
|
host ::
RSS.