|
|
Komparace zobrazení Marshallova plánu v dobového československém tisku
Pospíšilová, Michaela ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Bakalářská práce pojednává o tom, jakým způsobem informoval český dobový tisk o přípravách Marshallova plánu v období, kdy Československo stálo před rozhodnutím, zda se k tomuto programu připojí. Práce srovnává pokrytí tohoto tématu v komunistickém Rudém právu a lidovecké Lidové demokracii, ústředních denících dvou vládních stran, jež měly na tehdejší politické scéně často ke vzájemné shodě daleko. První dvě části uvádí téma do historického kontextu, sledují poválečný vývoj v Československu a celé Evropě, rostoucí rivalitu mezi Spojenými státy a Sovětským svazem a události vedoucí ke vzniku Marshallova plánu. Třetí část pojednává o charakteru českého mediálního prostředí v období třetí republiky a stručně charakterizuje obě zkoumaná periodika. Čtvrtá a pátá část se věnují metodě výzkumu a analýze získaných dat.
|
|
|
První lidé ve vesmíru očima československých sdělovacích prostředků
Panák, Břetislav ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Lomíček, Jan (oponent)
Bakalářská práce se soustředí na konstrukci informací v československých sdělovacích prostředcích, jež se týkaly aktivního vstupu člověka do kosmu. Cílem práce je rozbor využití osobnosti v propagaci sovětského státního zřízení a konstrukce kultu hrdiny, jež měl oslovit i západní a rozvojový svět. V první řadě jde o Jurije Alexejeviče Gagarina, dále se bude jednat o Valentinu Vladimirovnu Těreškovovou a pro srovnání Johna Glenna. V sekundární literatuře byla tato problematika dosud zpracována mezerově, což chce autor využít při bližší analýze. Z dobových pramenů jsou využita tištěná periodika - Rudé právo, Mladý svět, Dikobraz, ABC mladých přírodovědců a techniků a Československý voják.
|
|
|
Krčmaňský případ a jeho obraz v dobovém tisku
Burešová, Lucie ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Aplt, Daniel (oponent)
Bakalářská práce Krčmaňský případ a jeho obraz v dobovém tisku pojednává o tzv. krabičkovém atentátu, který byl v roce 1947 neúspěšně spáchán na tři nekomunistické ministry (Jana Masaryka, Prokopa Drtinu a Petra Zenkla). Práce se věnuje analýze novinových článků, které informují o průběhu atentátu a jeho vyšetřování. Konkrétně se zaměřuje na ústřední deník Komunistické strany Československa - Rudé právo a ústřední deník Československé strany národně socialistické - Svobodné slovo. Analýza se soustředí především na odlišnosti v prezentaci této kauzy s ohledem na politickou orientaci deníku. Na základě odborné literatury je práce doplněna historickým kontextem vývoje Československa od konce druhé světové války po komunistický únorový převrat v roce 1948. Důraz je přitom kladen na politickou situaci v zemi a dobovou funkci médií. Z mediální sféry se práce zaměřuje hlavně na postavení tisku. V neposlední řadě práce obsahuje také stručnou biografii ministrů, na které byl atentát spáchán, a popis Krčmaňškého případu na základě odborné literatury.
|
|
|
Publicistika sklonku totality (na materiálu Rudého práva z r. 1989)
Serova, Ekaterina ; Pešička, Jiří (vedoucí práce) ; Bischofová, Jana (oponent)
Publicistika sklonku totality (na materiálu Rudého práva z r. 1989) Práce si vzala za téma odraz převratného roku 1989 na stránkách Rudého práva, deníku Ústředního výboru KSČ. Sleduje zejména publicistické reakce na klíčové události onoho roku (Palachův týden v lednu 1989, petice Několik vět z června 1989, protirežimní demonstrace kolem 21. srpna a 28. října 1989, dny listopadového převratu a události před prezidentskými volbami 29. prosince 1989). Vlastnímu pojednání o daném tématu předchází stručný přehled politického vývoje Československa od uchopení absolutní moci komunistickou stranou do sklonku roku 1988, do okamžiku prvního povoleného veřejného vystoupení opozičních aktivit v rámci Dne lidských práv.Vedle tematického rozboru si práce všímá také jazykové stránky výrazně ideologicky propagandistických textů poslední fáze totalitního režimu. Jako prameny jsou také využity záznamy deníkového charakteru reagující na daný úsek historie.
|
|
|
Stávková média v rámci UK v období sametové revoluce 1989
Stuchlík, Jakub ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Cílem práce bylo nalézt všechna dostupná média stávkových výborů UK a dalších vysokých škol, popsat je a porovnat je s oficiálním periodikem a mezi sebou. Zároveň mělo dojít k oslovení původních vydavatelů těchto médií s prosbou o poskytnutí informací na dané téma formou rozhovoru. Vzhledem k rozsahu a náročnosti práce bylo po dohodě s vedoucím práce od záměru kontaktovat původní vydavatele a redaktory upuštěno. Práce shrnuje působení studentů v průběhu sametové revoluce 1989 a zaměřuje se na studentské časopisy a bulletiny, které vydávaly studentské stávkové výbory a další nezávislé studentské spolky v inkriminované době. Celkem popisuje jedenáct médií, vydávaných v Praze, Plzni a Olomouci. Jedná se o časopisy: Čaje o páté, EM89, Informační bulletin, Nezávislí, Plzeňský student, Proto, Přetlak, Reflex, Růžové právo, Situace 89 a Skoba. Dále jednotlivé časopisy porovnává mezi sebou a to zvlášť média, která vycházela na Univerzitě Karlově a zvlášť ostatní časopisy. Podkapitola je pak věnována srovnání obsahu studentských médií a oficiálního periodika, konkrétně Rudého práva, které bylo v listopadu 1989 nejčtenějším deníkem v zemi.
|
|
|
Případ Rudolfa Baráka v médiích pražského jara
Němec, Adam ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Bakalářská práce "Případ Rudolfa Baráka v médiích pražského jara" se zabývá liberalizací médií v roce 1968 v Československu a demonstruje ji na mediální aféře bývalého ministra vnitra Rudolfa Baráka. Popisuje reformní tendence a jejich dopady v politické i mediální sféře v průběhu šedesátých let, politické i společenské změny, významné úpravy mediální legislativy a změny ve fungování mediální organizace, rehabilitační procesy s politickými vězni. Shrnuje zásadní události, které formovaly kariéru Rudolfa Baráka, jeho působení v komunistické straně a na ministerstvu vnitra, boj o moc, zatčení, vyšetřování a věznění, a konečně také propuštění na svobodu a snahu o rehabilitaci. Analýzou mediálních obsahů ve třech reprezentativních tištěných periodicích z této doby zjištuje tato práce mediální pokrytí procesu s Rudolfem Barákem z roku 1962 a jeho propuštění z vězení v roce 1968; porovnává mediální obraz Rudolfa Baráka ve vybraných periodicích navzájem.
|
|
|
Summity Nixon-Brežněv v letech 1973 a 1974 v československém tisku
Kvapilík, Ondřej ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem "Summity Nixon-Brežněv v letech 1973 a 1974 v československém tisku" se zabývá způsobem prezentace summitů mezi Leonidem Brežněvem a Richardem Nixonem v soudobých československých denících. Analyzovány jsou texty uveřejňované v médiích v souvislosti se schůzkami v letech 1973 a 1974 ve Washingtonu a v Moskvě ve stanoveném období více než jednoho měsíce kolem těchto schůzek. Práce zkoumá jak míru ovlivnění mediálních obsahů způsobenou ideologickou inklinací k Sovětskému svazu, tak i způsob, jakým se média v Československu vypořádala s prezentací obou znepřátelených velmocí v pozici partnerů. Teoretická část uvádí čtenáře do problematiky a poskytuje základní historické souvislosti zkoumaných událostí. Dále charakterizuje jednotlivé schůzky i analyzované deníky. V praktické části se práce věnuje podrobné kvalitativní analýze obsahů vybraných zástupců soudobého československého tisku, které představovalo Rudé právo, Svobodné slovo, Mladá fronta a Lidová demokracie. Následně práce vzájemně porovnává prezentaci obou zkoumaných schůzek a snaží se nalézt příčiny rozdílů a trendy v zobrazení summitů. Jako doplněk je uvedeno i srovnání s obdobnými summity mezi Ronaldem Reaganem a Michailem Gorbačovem, které se odehrály o desetiletí později. Závěr práce pak přináší shrnutí a...
|
|
|
Reflexe Gorbačovových reforem v deníku Rudé právo v období 1985-1990
Fara, Pavel ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce zkoumá, jakým způsobem reflektoval deník Rudé právo v letech 1985 až 1990 Gorbačovovy reformy v Sovětském svazu. Michail Gorbačov si přál transformovat sovětský model hospodářství do podoby, která by obsahovala prvky volného trhu. Dalšími jeho vizemi bylo uvedení demokratického fungování země do praxe nebo zaručení svobody slova. Západním zemím nabídl Gorbačov vlídnou tvář a jednal s nimi o odzbrojení a likvidaci jaderných zbraní. Touto iniciativou se zasloužil o konec studené války. Nikdy však Gorbačov neuvažoval o přechodu Sovětského svazu ke kapitalismu a opuštění komunistické ideologie. Komunistická myšlenka byla podle Gorbačova jediná správná a jeho reformy měly zmodernizovat sovětský systém a dál budovat socialismus. Při výzkumu v této práci byla použita metoda kvantitativní obsahové analýzy, která umožnila získat z textů Rudého práva potřebné informace. Práce také na základě odborné historické literatury popisuje, jakou úlohu měly Gorbačovovy reformy splnit a jaký byl jejich průběh. Na základě těchto poznatků pak práce uvádí důsledky reforem při rozpadu SSSR. Pomocí kvantitativní obsahové analýzy byl prostudován výběr vydání deníku Rudé právo v letech 1985 až 1990 a relevantní texty byly hodnoceny dle stanovených proměnných. Nejprve proběhla u zkoumaných textů jejich identifikace a...
|
|
|
Vývoj Rudého práva v období 1966-1971
Petrů, Jan ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Bakalářská práce "Vývoj Rudého práva v období 1966 - 1971" pojednává o činnosti redakce Rudého práva a o vývoji tohoto periodika v době, kdy v Československu docházelo k velkým převratům ve fungování státu a zejména v běžném a kulturním životě. Společnost i politická moc se ve sledovaném období rychle měnily, přičemž na nastalé změny muselo Rudé právo vhodně reagovat. Jako ústřední tiskový orgán Komunistické strany Československa bylo vázáno přímými direktivami předsednictva ústředního výboru strany, obsah tak musel být vždy přizpůsoben politické situaci, vůli představitelů státu a komunistické ideologii. Avšak i ve způsobu práce redaktorů tohoto periodika docházelo ve sledovaném období ke změnám, které byly ovlivněny nejen jejich názorovými střety uvnitř redakce, ale také měnícími se legislativními předpisy v oblasti médií. Výjimečné období ve vývoji Rudého práva představovaly srpnové dny bezprostředně následující po intervenci vojsk zemí Varšavské smlouvy, kdy se list zařadil vedle ostatní periodika té doby, která podporovala politické reformy směřující k demokratizaci Československa. Práce analyzuje vybraný obsah novin a charakterizuje ho v kontextu dobových politických, kulturních a společenských událostí. Popisuje rovněž historickou a technickou problematiku spojenou s vydáváním tohoto...
|
|
|
Film očima normalizace: Jan Kliment a Rudé právo 1971-1973
Škopková, Andrea ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Studie představuje tvorbu Jana Klimenta - novináře, jehož kariéra dosáhla vrcholu během tzv. normalizace - a to v souvislosti se širším společenským, kulturním a politickým kontextem doby. Vzorek jeho článků s filmovou tematikou, uveřejněných na stránkách deníku Rudé právo v rozmezí let 1971-1973, ilustruje dobou poznamenaný přístup k prezentaci a hodnocení domácí i světové kinematografie. Práce se pokouší o shrnutí a popis stěžejních rysů reflexe filmového umění pod přímým ideologickým vlivem komunistické strany v období československé normalizace, konkrétně na počátku sedmdesátých let. Text obsahuje krom prezentace výše definovaných článků také stručný exkurz do historie levicové československé filmové kritiky, obecnou charakteristiku československého mediálního prostředí přelomu šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století a informace o profesním vývoji Jana Klimenta, včetně nastínění tematického rozptylu jeho publicistické činnosti.
|
host ::
RSS.