|
| |
|
|
Nutriční gramotnost adolescentů
Soukupová, Jana ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Krmíčková, Jitka (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřená na vztah adolescentní skupinu jedinců k výživě a stravování. Teoretická část práce se věnuje charakteristice adolescentního období, principům optimální výživy v adolescentním věku, nemocem, které mohou být následkem nesprávného stravování, či nedostatku znalostí v oblasti výživy, identifikuji zde časté mýty, které mohou ovlivňovat výběr potravin a stravovací chování mladých lidí a rozebírám zásady edukace v oblasti výživy. Praktická část zahrnuje průzkum mezi adolescenty prostřednictvím dotazníků, s cílem získat hlubší vhled do postoje a chování adolescentů v oblasti výživy. Dotazníky jsem osobně rozdala na základní škole v 7., 8. a 9. třídě a na gymnáziu v 1., 2. a 3. ročníku. Obě školy se nacházejí v Kutné Hoře. Dotazováni byli studenti obou pohlaví. Na základní škole jsem vybrala celkem 60 dotazníků, 30 od dívek a 30 od chlapců. Na gymnáziu jsem vybrala také celkem 60 dotazníků, 30 od dívek a 30 od chlapců. Celkem tedy 120 vyplněných dotazníků. Dotazník byl složen z 25 otázek. Sedm otázek bylo otevřených a zbytek byly otázky uzavřené, kdy dotazovaní jedinci vybírali z možností. Výsledky jsem vyhodnocovala prostřednictvím Microsoft office. Primárním cílem mého výzkumu je nejen diagnostikovat současnou úroveň znalostí v oblasti výživy, ale také zjistit, jaký je...
|
|
|
Srovnání stravovacích návyků u uživatelů zahřívaného tabáku a klasických kuřáků
Strojná, Natália ; Pánková, Alexandra (vedoucí práce) ; Králíková, Eva (oponent)
Tématem této bakalářské práce bylo srovnání stravovacích návyků uživatelů zahřívaného tabáku v porovnání s kuřáky klasických cigaret. Hlavním cílem bakalářské práce bylo srovnat, jestli dochází k významným změnám stravovacích návyků u uživatelů zahřívaného tabáku v porovnání s kuřáky klasických cigaret pomocí odpovědí z dotazníku stravovacích návyků. V práci byly srovnávány stravovací návyky u 18 respondentů, kteří byli rozděleni na skupinu uživatelů zahřívaného tabáku (8 respondentů) s průměrným věkem 41 ± 5,66 a kuřáků klasických cigaret (8 respondentů) s průměrným věkem 55 ± 15,09. Sledované parametry podrobeny statistickému šetření byly příjem bílkovin, tuku, sacharidu, vlákniny, mléčných výrobků a ovoce spolu se zeleninou. Pro statistické porovnání skupin byl použit Studentův dvouvýběrový nepárový t-test na střední hodnotu. Před vykonáním t-testu byl použitý F-test, v kterém jsme každý parametr podrobili analýze na tzv. rovnost rozptylu. Výsledné střední hodnoty sledovaných znaků mezi soubory byly následující: bílkoviny p = 0,585859, tuky p = 0,536003, sacharidy p = 0,689622, vláknina p = 0,94961, mléčné výrobky p = 0,475181, ovoce a zelenina p = 0,544135. Všechny sledované znaky nebyly z pohledu statistiky významné, vzhledem k tomu, že za hladinu významnosti jsme považovali hodnotu menší než...
|
|
|
Vliv faktorů na životní styl 21. století
Podzemská, Natálie ; Kinkorová, Ivana (vedoucí práce) ; Jandová, Tereza (oponent)
Název: Vliv faktorů na životní styl 21. století. Cíle: Cílem mé bakalářské práce je analyzovat vliv faktorů na životní styl 21. století u populace ve věku 20 - 30 let, resp. jaký vliv mají sociální sítě a jaký byl vliv období covid-19 na životní styl, konkrétně na stravovací návyky a pohybovou aktivitu. Metody: Výzkumu se zúčastnilo 87 respondentů. Byla použita anonymní metoda anketního šetření. Anketa byla vytvořena v online platformě Survio a následně sdílena prostřednictvím odkazu. Obsah ankety tvořil 16 otázek s uzavřenými odpověďmi a získaná data byla zpracována a vyhodnocena v programu Microsoft Excel. Výsledky byly interpretovány pomocí sloupcových grafů se stručnými komentáři. Všechna data, která byla získána prostřednictvím této ankety, byla použita pro výsledky výzkumu. Výsledky: Výsledky anketního šetření prokázaly, že sociální sítě jsou považovány respondenty jako nejvíce rizikový faktor životního stylu v dnešní době. Konkrétně ho označilo jako negativně ovlivňující faktor životního stylu 60 % dotazovaných a více než 70 % respondentů sociální sítě označilo jako faktor rizikový. Respondenti uvedli, že i období covid-19 mělo největší dopad na jejich čas strávený na sociálních sítích. Další významný dopad měl covid-19 na změnu pohybové aktivity, která se ale v období pandemie u většiny...
|
|
|
Stravovací návyky dospívajících, genderové rozdíly v přístupu ke stravování
Černíková, Lucie ; Kalinová, Nelly (vedoucí práce) ; Kaiserová, Iveta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá stravovacími návyky dospívajících a jejich rozdíly v závislosti na pohlaví. S cílem zmapování jídelních zvyklostí bylo provedeno dotazníkové šetření mezi respondenty daného věkového rozmezí. Otázky byly sestaveny ze dvou oficiálních dotazníků. Prvním z nich byl The Adolescent Food Habit Checklist, který slouží k hodnocení stravovacích návyků u adolescentů. Druhá část sestávala ze Stunkardova Dotazníku jídelních zvyklostí, který se běžně používá v psychologické praxi a sleduje tři oblasti: restrikci, disinhibici a hlad. Ve výsledcích se nepotvrdilo, že by dívky měly zdravější stravovací návyky, větší tendence k restrikci nebo vykazovaly vyšší míru disinhibice v jídelním chování. Prokázalo se, že chlapci ve větší míře pociťují hlad. Pro potvrzení nebo vyvrácení těchto výsledků by bylo třeba dalšího výzkumu. klíčová slova: stravovací návyky, poruchy příjmu potravy, dospívající, adolescenti, restrikce, disinhibice, hlad, body image, obezita
|
|
|
Výživa jako jeden z nástrojů v terapii obezity
JEŘÁBKOVÁ, Simona
Tématem práce je "Výživa jako jeden z nástrojů v terapii obezity". Obezita snižuje kvalitu života a zkracuje jeho délku. Je proto důležité věnovat pozornost její prevenci a léčbě. Prvním cílem bakalářské práce bylo zmapovat změny stravování obézních jedinců v rámci nutriční intervence. Druhým cílem bylo zjistit vývoj hmotnosti obézních jedinců v rámci nutriční intervence. Výzkum byl uskutečněn na základě kvalitativní metody pomocí nutriční intervence a analýzou jídelníčků od vybraných respondentů. Jídelníčky byly propočítány pomocí aplikace Nutriservis. Výzkumný soubor tvořilo 8 obézních respondentů s BMI 30+ kg/m2, z nichž byli 3 muži a 5 žen ve věkovém rozmezí 33-62 let. Ze získaných dat vyplývá, že u většiny došlo ke změně stravovacích návyků, kromě 2 respondentů. Pěti respondentům se podařilo v důsledku změny stravování snížit tělesnou hmotnost, převážně tukovou tkáň. U ostatních 3 respondentů se nepodařilo snížit tělesnou hmotnost, naopak došlo k jejímu nárůstu, jelikož 2 respondenti nezměnili stravovací návyky a 1 respondent tvořil výjimku kvůli nezdravému nízkému energetickému příjmu. Nesprávné stravovací zvyklosti před nutriční intervencí byly u všech respondentů. Největším problémem byl nepravidelný a vysoký energetický příjem ve formě velkého množství tuků a jednoduchých sacharidů. Respondenti měli převážně nedostatek bílkovin a vlákniny v jídelníčku. Jídelníčky neobsahovaly žádné celozrnné výrobky, ryby, luštěniny ani čerstvou zeleninu. Ve velké míře se v jídelníčcích vyskytovaly zpracované potraviny, slazené plnotučné mléčné výrobky a slazené limonády, čaje nebo kávy. Největšími změnami po nutriční intervenci ve stravování bylo navýšení bílkovin, celozrnných výrobků a omezení slazených mléčných výrobků a sladkostí. Došlo k záměně plnotučných mléčných výrobků za nízkotučné varianty a také k navýšení neslazeného pitného režimu. Všichni respondenti si z nutriční intervence odnesli nové vědomosti o výživě a zásadách správného stravování. Úspěšní respondenti, kterým se podařilo snížit tělesnou hmotnost, podpořili své zdraví a snížili tak zdravotní komplikace spojené s obezitou.
|
|
|
Problematika doplňků stravy ve výživě sportovců.
HENC, Jaroslav
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou doplňků stravy ve výživě sportovců. Jedná se o téma, které má v posledních letech stále větší význam, neboť mnoho sportovců užívá různé doplňky stravy s cílem zlepšit své výkony. Teoretická část práce se zaměřuje na výživu, makronutrienty, hydrataci a představuje doplňky stravy používané ve sportovní výživě. Praktická část využívá kvalitativní metodu a sbírá data prostřednictvím semistrukturovaných rozhovorů se sedmi silovými a sedmi vytrvalostními sportovci, kteří užívají doplňky stravy.
|
|
|
Průzkum stravovacích návyků u sportovců zaměřených na míčové hry.
MÍKOVÁ, Eliška
Správné stravovací návyky a kvalitní výživa sportovců zaměřených na míčové hry často zůstává opomíjena, ačkoli hraje klíčovou roli v jejich sportovní přípravě. Tato práce se zaměřuje na shrnutí dostupných informací a doporučení týkajících se optimální výživy specifické pro sportovce, kteří se aktivně věnují míčovým hrám. Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit diference ve stravovacích návycích mezi jednotlivci, kteří aktivně provozují míčové sporty, konkrétně volejbal a fotbal, a dospělými jedinci, kteří sportují pouze rekreačně nebo vůbec. Průzkum se uskutečnil v roce 2023. Prostřednictvím nutričního dotazníku (n=60) byly analyzovány stravovací návyky vybraných skupin sportovců a respondentů z běžné populace ve věkovém rozmezí 20-40 let. V každém výzkumném souboru bylo zajištěno rovnoměrné zastoupení mužů a žen, přesněji patnáct žen a patnáct mužů. Dotazník obsahoval 27 otázek. V úvodní části byly otázky zaměřeny na informace týkajících se antropometrických parametrů a v druhé části na stravovací režim a pohybové aktivity. U souboru sportovců byla zaznamenána zvýšená konzumace alkoholických nápojů a tabákových výrobků. V případě výzkumného souboru běžné populace byla odhalena nedostatečná pravidelná sportovní aktivita a v porovnání se sportovci byl zjištěn vyšší výskyt nadváhy a obezity. Současně bylo dokázáno, že ženy z obou dotazovaných skupin konzumují zeleninu výrazně častěji než muži. Statisticky významně bylo prokázáno, že muži z obou skupin zařazují svačiny do svého jídelníčku častěji v průběhu dne než ženy. Sportovci zařazují svačiny častěji než muži z běžné popu-lace (p <0,05). Také bylo potvrzeno, že muži z obou skupin zařazují ryby do svého stravovacího režimu častěji než ženy (p <0,05). Rovněž bylo zjištěno, že muži sportovci a ženy sportovkyně se více věnují sportovním aktivitám než muži a ženy z běžné populace (p <0,05). Nejvyšší průměrná konzumace slazených nápojů včetně džusů a čajů byla zaznamenána u žen sportovkyň, naopak nižší konzumaci těchto nápojů vykazovaly ženy z běžné populace (p <0,05). Ve stravovacích návycích sportovců a běžné populace nebyly zjištěny žádné jiné chyby kromě výše uvedených nedostatků. Nicméně v rámci skladby jídelníčků by bylo prospěšné zvážit rozmanitost a vyváženost potravin.
|
|
|
Zmapování vlivu středomořské (košer stravy) a tradiční české stravy na výskyt kolorektálního karcinomu
Ben-Perets, Diana Ester ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zmapováním vlivu středomořské (košer) stravy a tradiční české stravy na výskyt kolorektálního karcinomu. Cílem studie bylo identifikovat rozdíly mezi stravovacími návyky Izraelců a Čechů a posoudit jejich potenciální dopad na vznik tohoto typu rakoviny. Metodologie zahrnovala analýzu stravovacích návyků obou skupin, epidemiologická data a literární přehled relevantních studií. Výsledky studie naznačují, že existují rozdíly mezi stravovacími návyky Izraelců a Čechů, přičemž izraelská strava, ačkoli ovlivněná westernizací, projevuje pozitivní tendence ve srovnání s tradiční českou stravou. Tato pozorovaná odlišnost může hrát klíčovou roli v prevenci kolorektálního karcinomu. I přes fakt, že Izraelci nejsou striktně omezeni na středomořskou stravu, studie zdůrazňuje její pozitivní vliv na snižování rizika tohoto onemocnění. Naopak, negativní přínos tradiční české stravy podtrhuje nutnost zlepšení stravovacích návyků v české populaci. Tato práce přispívá k literatuře týkající se vlivu stravy na zdraví a nabízí ucelený pohled na rozdíly mezi středomořskou a českou stravou ve vztahu ke kolorektálnímu karcinomu. Její výsledky podporují potřebu dalšího výzkumu a zdůrazňují důležitost osvěty veřejnosti o výživových aspektech prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku.
|
|
| |
host ::
RSS.