|
|
Vizuální reprezentace dětí v rámci izraelsko-palestinského konfliktu mezi lety 2015-2021
Lusková, Martina ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje zobrazení dětí v rámci izraelsko-palestinském konfliktu v online médiích Haaretz a Al Jazeera. Teoretická část práce se věnuje historickému kontextu konfliktu, v mediální části teorie pak médiím v Izraeli a Palestině a reprezentaci reality, se zaměřením na vizuální reprezentaci a stereotypizaci. Cílem výzkumné části je pomocí smíšené analýzy zjistit, jak jsou děti na fotografiích vybraného vzorku zobrazovány a jaké stereotypy a mýty se na fotografiích projevují. Soubor snímků ze sedmiletého období byl nejprve podroben kvantitativní obrazové analýze, která poskytla širší kontext zobrazování dětí v rámci konfliktu a umožnila najít rozdíly v jejich zobrazování mezi zkoumanými médii. Výsledky doplňuje sémiotická analýza inspirovaná Rolandem Barthesem. Na vzorku čtyř fotografií jsou zkoumány tři roviny obrazu - denotovaný obraz, lingvistické sdělení a konotovaný obraz. Hlavní hypotéza celého výzkumu předpokládala, že každé médium bude volbou fotografií podporovat lokální narativ konfliktu, což výsledky částečně vyvrátily.
|
|
|
Zdrojová původnost a zacházení s fotografiemi v tištěných denících MF DNES a Lidové noviny
Boháčová, Anna ; Lábová, Sandra (vedoucí práce) ; Součková, Barbora (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem proměny fotožurnalismu v oblasti práce se zdroji fotografií na titulních stranách tištěných deníků ve vztahu k současnému postavení médií u nás i ve světě. Teoretická část představuje klíčové koncepty jako je gatekeeping, agenda- setting či zpravodajské hodnoty, které během redakčních rutin ovlivňují selekci mediálních obsahů. Následně se zaměřuje na samotnou oblast fotožurnalismu a fenoménů, které díky nástupu internetu a digitalizace mění zavedené postupy. Specifikuje, jak vzestup participativní žurnalistiky a multiskillingu může pozměnit práci fotožurnalistů a ve výsledku i výběr zdroje fotografií na titulních stranách. Posléze je popsán předmět výzkumu, tedy tištěné deníky Mladá fronta a Lidové noviny. V praktické části práce využívá dvou výzkumných metod k dosažení validních zjištění. Je tak použita kvantitativní obsahová analýza výzkumného vzorku fotografií na titulních stranách deníků ve třech sledovaných obdobích 2000, 2010, 2019. Data jsou následně popsána a vyobrazena pomocí grafů. Tyto informace jsou dále doplněny o výpovědi tří fotožurnalistů skrze kvalitativní polostrukturované rozhovory. Mezi hlavní zjištění analýzy patří pozitivní přístup fotožurnalistů k projevům participativní žurnalistiky a vyvrácení tak domněnky o novodobé hrozbě pro tradiční...
|
|
|
Behind the Lens of a Conflict Zone: Male and Female Photojournalists in the Russia and Ukraine Wa
Chakraborty, Shirsha ; Součková, Barbora (vedoucí práce) ; Lábová, Sandra (oponent)
Od začátku rusko-ukrajinské války v roce 2022 se objevují fotografie, které zaznamenávají tragédii způsobenou ruskou okupací. Výzkumy se v tomto směru zabývají hlavně zpravodajskými obsahy z válečných oblastí, ale jen malá pozornost je věnována válečnému fotožurnalismu a jeho genderovým aspektům. V odvětví totiž existuje řada genderových nerovností, očekávání, násilí, obtěžování (fyzické i slovní) nebo stereotypů, které se promítají i do způsobu, jakým vznikají vizuální reprezentace konfliktu. Proto se tato práce zabývá konkrétními podmínkami, se kterými se fotožurnalisti a fotožurnalistky během své práce ve válečných zónách setkávají a které jsou genderově zatížené. Zároveň zjišťuje, jestli a jak se může gender propisovat i do toho, jak fotografie z válečného konfliktu vznikají. S využitím teorie sociálních rolí tato práce porovnává postupy 14 fotoreportérů a fotoreportérek v konfliktních zónách se zaměřením na rusko-ukrajinskou válku, a to za pomoci kvalitativních polostrukturovaných rozhovorů. Tato práce se zabývá tématy jako je motivace, faktory ovlivňující vznik snímků, komunikace se zdroji, efekt skleněného stropu, autonomie a pracovní podmínky. Zkoumá hlavně binární (mužské a ženské) genderové rozdíly mezi fotoreportéry. Zjištění naznačují, že gender je jedním z mnoha faktorů, které regulují...
|
|
|
Photojournalism after Digitalization: State of Photojournalism in the Czech Republic
Lábová, Sandra ; Silverio, Robert (vedoucí práce) ; Nilsson, Maria Elisabeth (oponent) ; Allan, Stuart (oponent)
Disertační práce předkládá etnografický výzkum, jehož hlavním cílem je komplexně prozkoumat fotožurnalistiku v České republice. Základním předpokladem této práce je, že fotografie má významný podíl na mediální konstrukci reality, ačkoliv její autenticita je často zpochybňována. Důraz je kladen na roli fotožurnalistů a jejich rozhodování v procesu gatekeepingu. Práce se také zaměřuje na výzvy, kterým fotožurnalisté čelí v souvislosti s proměnami mediálního trhu a rozvojem technologií. Výzkum využívá kombinaci kvalitativních a kvantitativních metod a zkoumá čtyři klíčové aspekty současné fotožurnalistické praxe v České republice: profesní identitu, proces produkce, etické standardy a pracovní podmínky ve světle sílící konkurence. Klíčové závěry práce ukazují, že fotožurnalisté vnímají své povolání pozitivně, přestože čelí výzvám spojeným s digitalizací a náročnými pracovními podmínkami. Respondenti výzkumu zdůrazňují význam autenticity novinářské fotografie a dodržování etických principů. Oceňují také míru autonomie, kterou jim některé redakce poskytují. Nicméně zároveň upozorňují na nedostatečné finanční ohodnocení fotožurnalistů a vyjadřují obavy ze sílící konkurence. Navzdory těmto výzvám však fotožurnalisté vyjadřují celkovou spokojenost se svým povoláním, které považují za prestižní a...
|
|
|
Vizuální rámcování války na Ukrajině
Zítko, Tomáš ; Lábová, Sandra (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Diplomová práce "Vizuální rámcování války na Ukrajině" zkoumá, jakým způsobem české a zahraniční deníky konstruují mediální obraz tohoto konfliktu v publikovaných fotografiích. Teoretická práce se soustředí zejména na teorii rámcování a její vizuální rozměr, nastolování agendy a mírovou žurnalistikou, přičemž tento normativní směr práce využívá jako výchozí zdroj rámců analyzovaných v praktické části. Analýza kombinuje kvantiativní a kvalitativní přístupy Cílem kvantitativní části analýzy bylo doplnit doposud chybějící data o vizuálním rámcování války na Ukrajině českými a zahraničními médii. Dále se soustředila na vývoj frekvence fotografického pokrytí analyzovaného konfliktu a identifikaci rolí aktérů, kteří na snímcích vystupují. Kvalitativní část se pokusila zjištění kvantitativní části hlouběji prozkoumat analýzou vybrané části snímků zobrazujících identifikované rámce.
|
|
|
Dokumentární fotografie: Lezení jako životní styl
Dlesková, Veronika ; Géla, František (vedoucí práce) ; Lábová, Sandra (oponent)
Bakalářská práce s názvem Dokumentární fotografie: Lezení jako životní styl je rozdělena na dvě části, a to teoretickou a praktickou. V teoretické části se věnuji historickému propojení dokumentární fotografie s vysokohorským lezením a vyobrazení lezecké fotografie v médiích. Stručně představuji žánr dokumentární fotografie a věnuji se rozdílu mezi dokumentární a reportážní fotografií. Představuji fotoaparáty, jež byly používány lezci v první polovině 20. století, a stručně popisuji praktiky, jimiž se výstupy na nejvyšší hory světa dokumentují v současné době. V praktické části práce se věnuji dokumentaci současné generace českých lezců. Kromě fotografií na skalách přináším i autentický vhled do života lidí, pro něž lezení znamená životní styl.
|
|
|
The Taliban in a pedal boat: A visual framing analysis of Associated Press and Reuters news photographs of the fundamentalist regime after the end of the Afghanistan war
Gironès Martín, Cristina ; Lábová, Sandra (vedoucí práce) ; Turková, Kateřina (oponent)
Pokrytí války v Afghánistánu v roce 2001 bylo součástí diskursu "Válka proti teroru", který vznikl z útoků z 11. září. Informační prostředí bylo formováno kontrolou americké administrativy (Cherkaoui, 2017) a rámy byly použity k zobrazení nepřítele, Talibanu, způsobem, který měl ospravedlnil vojenskou intervenci (Miller, 2004). O dvacet let později, v roce 2021, se americké síly rozhodly zemi definitivně opustit; tím je válka považována za ukončenou. Tato studie porovnává vizuální reprezentaci fundamentalistů na novinářské fotografii zpravodajských agentur Associated Press a Reuters v letech 2001 a 2021 optikou teorie rámování (Entman, 1993) a konceptem mírové žurnalistiky (Galtung, 1986). Za tímto autorka v práci používá smíšené výzkumné metody. Na jedné straně obsahová analýza zjistila, že po 11. září byl k zobrazení Talibanu použit polarizovaný rám. V roce 2021, po skončení války, se tato optika výrazně změnila. I když mír není zcela nastolen, na bojovníky je celkově pohlíženo z humanizujícího pohledu. Na druhou stranu sémiologická analýza zjistila, že v roce 2021 západní zpravodajství stále reprodukuje rétoriku my-jiný, která je posílena nesprávným vnímáním arabského/muslimského světa. Klíčová slova Válka v Afghánistánu; rámování; mírová žurnalistika; fotožurnalistika; stereotypy; informační...
|
|
|
Válečný fotožurnalismus a násilí ve světových fotožurnalistických soutěžích
Patzner, Dominik ; Lábová, Sandra (vedoucí práce) ; Silverio, Robert (oponent)
Diplomová práce zkoumá jak často a jakým způsobem jsou ve fotožurnalistických soutěžích oceňovány jevy jako válečné konflikty, násilí a jejich následky. Základem pro práci je hypotéza, že snímky zachycující takové negativní jevy soutěžím v některých jejich kategoriích dominují. V teoretické části jsou popsány základní východiska související s předmětem výzkumu - negativita jako zpravodajská hodnota a koncepce válečného rámce ve fotografii. Jako odpověď na vysokou míru negativního obsahu ve zpravodajství se vyvinuly přístupy mírové a solutions žurnalistiky, jež se nesoustředí pouze na negativní aspekty událostí a nabízí odlišnou žurnalistickou praxi. Vztah těchto přístupů k fotožurnalistice je také podrobněji popsán v teoretické části, stejně jako stručný přehled světových soutěžích a jejich vlivu na oblast novinářské fotografie. Výzkumná část se na základě teoretických poznatků - prostřednictvím obsahové a sémiotické analýzy - zabývá tím, jak často jsou popsané jevy oceňovány, co je na fotografiích zachycováno, jak se ocenění proměňovalo v čase a do jaké míry se mezi oceněnými snímky objevují i snímky zařaditelné do směru mírové nebo solutions žurnalistiky. Sémiotická analýza se dále takovým snímkům věnuje detailněji a popisuje jejich základní charakteristiky. V závěru jsou sumarizovány výsledky získané z...
|
|
|
Proměna formy a obsahu fotografie s nástupem mobilní fotografie a sociálních sítí
Shupikova, Alina ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Štefaniková, Sandra (oponent)
Tato práce se zabývá proměnou, ke které došlo ve fotografii vlivem nástupu mobilní fotografie a sociálních sítí. Výchozí je předpoklad, že rapidní nástup sociálních sítí, principu sdílení a využití stále se zlepšující technologie mobilní fotografie pravděpodobně způsobil určitou proměnu jak v samotné fotografii, tak i v její funkci a ve způsobu, jakým je vnímána. Pro zúžení poměrně obšírného pole zkoumání se práce především zaměřuje na novinářskou fotografii a způsob, jakým je pro fotoreportáž možné využít sociální síť Instagramu, určenou pro sdílení mobilní fotografie. Objektem zkoumání v praktické části je případová studie využití této sociální sítě magazínem TIME pro dokumentaci hurikánu Sandy v roce 2012. Tento inovativní přístup k fotografické reportáži je srovnáván s klasickou metodou fotodokumentace, kterou magazín TIME využil u událostí podobného charakteru v letech 2005 a 2011. Cílem práce je popsat, jakým způsobem a zda se fotografie změnila a v jakých aspektech k tomu došlo.
|
|
|
Fotografie v médiích a jejich vliv na vnímání objektivní reality
Šeflová, Tereza ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce popisuje, jakým způsobem může fotožurnalistika působit na publikum a jak je možné pomocí fotografií ovlivňovat představy příjemců o světě kolem nás. Práce je rozdělená na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je sestavena na základě dostupné české a zahraniční literatury a v úvodu představuje, co to je fotožurnalistika a jaká je její role v médiích. Součástí úvodní kapitoly je i diskuze nad etikou ve fotožurnalistice. Dále je představen proces, jakým způsobem příjemce vnímá obrazové sdělení. Jednou ze zásadních částí této práce je shrnutí toho, jak odborníci z oblasti fotografie a médií nahlíží na možnosti ovlivňování publika pomocí fotografií v médiích. Vysvětleny jsou pojmy jako visual agenda setting nebo visual gatekeeping. Jsou popsány způsoby, kterými média nejčastěji manipulují s příjemcem a je nastíněna také otázka objektivity ve fotožurnalistice. Závěr teoretické části se věnuje relativně populárnímu tématu digitálního upravování fotografií v médiích. Praktická část této diplomové práce zahrnuje kvalitativní výzkum uskutečněný formou experimentu spojeného s hloubkovými rozhovory, který zjišťuje, jakým způsobem mohou fotografie, které jsou součástí tištěných zpráv, ovlivňovat interpretaci událostí, jichž se dané zprávy týkají.
|
host ::
RSS.