|
|
Hmyz jako modelová skupina pro výzkum znalostí o bezobratlých a postojů k bezobratlým
Jelínek, Filip ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Janšta, Petr (oponent)
Tato práce je literární rešerší, ve které si kladu za cíl zpracovat dostupnou literaturu o postojích ke hmyzu, znalostech o hmyzu a o způsobech jakými lze ovlivnit vnímání hmyzu člověkem. V kapitolách zaměřených na postoje ke hmyzu ukazuji, jak emoce odpor a strach vedou k negativním názorům na hmyz a naopak, jak nám vnímání jeho krásy a důležitosti podporuje pozitivní názory na hmyz. V současné době se hodně pozornosti věnuje také postojům veřejnosti ke konzumaci hmyzu, který může být vhodným doplňkem výživy člověka i hospodářských zvířat. V části zaměřené na znalosti ukazuji, jak děti i dospělí zaměňují pravdivé informace o hmyzu s mýty. Často nepřesně rozlišují, co je hmyz a co není, které druhy hmyzu jsou nebezpečné, a které ne. V závěrečných kapitolách představuji literaturu, která se zabývá, jakými způsoby lze ovlivnit postoje ke hmyzu a znalosti o hmyzu. Věnuji se v nich vlivu urbanizace, zážitkových vzdělávacích programů a obrazem hmyzu v kultuře člověka, především v jazyce, poezii, beletrii a výtvarném umění.
|
|
|
Evoluce telomerického motivu u členovců (Arthropoda)
Vadovičová, Kristýna ; Forman, Martin (vedoucí práce) ; Sadílek, David (oponent)
Na rozdíl od ostatních eukaryot, jsou telomery členovců (Arthropoda), nejpočetnějšího kmene, složeny ze specifického motivu (TTAGG)n. Tento motiv je v rámci kmene stabilní, přesto docházelo k jeho evoluci a vznikaly alternativní sekvence odvozené od ancestrálního motivu. Diverzita takových motivů byla zjištěna zejména u řádů brouci (Coleoptera), blanokřídlí (Hymenoptera) a polokřídlí (Hemiptera). U mnoha zástupců různých řádů navíc mezi telomerické sekvence transponují TRAS a SART retroelementy. U členovců jsou stále i početné skupiny, jejichž telomery neobsahují TTAGG motiv, avšak jejich stavba nebyla zatím objasněna. Jednou z nich je řád pavouci (Araneae), dále se jedná o některé řády hmyzu. Zajímavou výjimku představuje řád dvoukřídlí (Diptera), kde se vyvinul na telomeráze nezávislý mechanismus prodlužování telomer. Rody Anopheles a Chironomus mají telomery složené z dlouhých repetic (až 350 bp). Drosophila melanogaster spoléhá na mechanismus založený na transpozici retroelementů HeT-A, TART a TAHRE, které jsou specifické pro telomery. Diverzita těchto repetic může být značná i u blízce příbuzných druhů, což může být komplikací pro jejich identifikaci u dosud nestudovaných druhů. Klíčová slova Drosophila, hmyz, retroelementy, telomera, (TTAGG)n
|
|
|
Vizuální orientace vážek v prostoru - využití polarizovaného světla
Kalavská, Tereza ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Kolář, Vojtěch (oponent)
Polarizované světlo patří mezi fyzikální jevy, které jsou v přírodě zcela běžné. Již dlouho je známo, že někteří živočichové tento typ světla využívají ve svém životě k různým účelům. Do této skupiny se řadí i vážky, které pomocí horizontálně polarizovaného světla detekují vodní plochy, kde dochází k páření a kladení vajíček. Cílem této bakalářské práce je shrnout dosavadní poznatky vizuální orientace vážek v prostoru s využitím polarizovaného světla. V práci se zaměřuji na výběr habitatu a v jaké oblasti spektra dokážou vážky polarizované světlo vnímat. Dále se soustředím na oblast vnímání polarizovaného světla larvami vážek ve vodním prostředí, která není řádně prozkoumaná a studií je velmi málo. Klíčová slova: orientace, hmyz, vážky, vizuální, polarizované světlo, výběr habitatu
|
|
|
Stanovení základních nutričních parametrů v jedlém hmyzu
Korček, Jakub ; Štursa, Václav (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
V tejto bakalárskej práci je diskutovaný nutričný význam vybraných druhov hmyzu. Analyzované vzorky boli červy, cvrčkovia a kobylky. Analyzované parametre boli: celkový dusík, hrubá bielkovina, celkové lipidy a obsah vybraných prvkov. Celkové tuky boli po homogenizácii stanovené metódou podľa Soxhleta, s použitím diethyléteru ako rozpúšťadla. Na stanovenie bielkovín a prvkovú analýzu boli vzorky po homogenizácii mineralizované podľa Kjeldahla s použitím koncentrovanej kyseliny sírovej. Weinigerov katalyzátor bol pridaný len do vzoriek na analýzu bielkovín. Prvková analýza bola prevedená metódou optickej emisnej spektroskopie s indukčne viazaným plazmatom (ICP-OES). Hrubá bielkovina bola stanovená Kjeldahlovou metódou, pričom najvyšší podiel obsahovali cvrčkovia a to (75 ± 5) %. Najvyšší obsah tukov obsahovali kobylky a to (33 ± 2) %. Bolo tiež zistené, že vzorky sú bohaté na vápnik, draslík, mangán a zinok, čo sú všetko prvky dôležité pre správne fungovanie nášho tela. Výsledky tejto práce dokazujú, že hmyz môže predstavovať nutrične významnú potravinu.
|
|
|
Brnění brouka
Polášková, Lucie ; Ryška, Pavel (oponent) ; Vaněk, Vojtěch (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá tvorbou autorského leporela, přičemž zkoumá vztah textového a obrazového předávání informací. Narativ je tematicky zasazen do stylizované říše hmyzu, kde pracuje s metaforou vnější kostry brouka jako s přenositelným brněním, architekturou či obrysem. Fiktivní příběh zpracovává životní cyklus brouka. Klade si otázku, jak se brouci rodí a jakým způsobem odchází ze světa? Cílem mé bakalářské práce je realizace atypického prototypu leporela, které se nachází na pomezí stavebnice, hračky a knihy. Realizace prototypu využije tradiční techniky, včetně digitalizace a obrazové postprodukce.
|
|
|
Kryptidy
Dvořáková, Dana ; Turek, Filip (oponent) ; Sterec, Pavel (vedoucí práce)
Kryptidy, video, které zkoumá zvířata, jejich tvary, pohyby a prostředí, ve kterých se objevují. Na všechny entity se dívá rovnocenně a nerozdílně, dokumentuje bujarý život tak stejně, jako nahlíží na přicházející smrt nebo již rozklad. Mluví také o spolupráci a mikrosvětě, který vytváří společný dokonalý celek. Jsou to tiché vzájemné rozhovory.
|
|
|
Retence živin u drůbeže při zkrmování diet s podílem moučky z larev potemníka moučného
Kudlová, Lenka
Cílem diplomové práce je zjistit, vliv zařazení 20 a 50 g/kg moučky z larev potemníka moučného do diet pro drůbež na retenci živin, morfometrii trávicího traktu a viskozitu tráveniny. Dále bylo sledováno, jaký vliv má moučka z larev potemníka moučného na mikrobiologii tráveniny u nosnic a biochemické parametry krve brojlerů. Odebrané vzorky byly podrobeny laboratorním analýzám ke stanovení koeficientu bilanční stravitelnost, morfometrie trávicího traktu, viskozity tráveniny, mikrobiologie tráveniny a biochemické analýze krve. U brojlerů nebyly v retenci dusíkatých látek mezi skupinami zjištěny rozdíly (p > 0,05), naopak u nosnic byla zjištěna u kontrolní skupiny významně (p < 0,05) vyšší retence dusíkatých látek ve srovnání s pokusnými skupinami. V kontrolní skupině nosnic byla zjištěna (p < 0,05) nižší šířka a výška svalnatého žaludku, ale nejvyšší výška svaloviny ve srovnání s ostatními skupinami a v kontrolní skupině byl zjištěn (p < 0,05) delší tračník ve srovnání se skupinou nosnic přijímající v dietě 50 g/kg moučky z larev potemníka moučného. V délce klků mezi skupinami nebyly zjištěny rozdíly (p > 0,05). Ve viskozitě tráveniny brojlerů nebyly zjištěny rozdíly (p > 0,05) mezi porovnávanými skupinami, ale naopak u nosnic byla u skupiny se zařazením 50 g/kg moučky z larev potemníka moučného zjištěna (p < 0,05) nejvyšší hodnota viskozity tráveniny ve srovnání s ostatními skupinami. Mezi porovnávanými skupinami nebyly zjištěny rozdíly (p > 0,05) v mikrobiologii tráveniny nosnic. Významné rozdíly (p < 0,05) v biochemických parametrech krve byly zjištěny v koncentracích ALT, celkového bilirubinu, močoviny, kreatininu, glukózy a α-1 globulinu mezi kontrolní a pokusnými skupinami brojlerů.
|
|
|
Butterfly thermoregulation across habitats and climates
LAIRD-HOPKINS, Benita Carmen
Global warming, through rising temperatures and changing precipitation patterns, is placing major stress on species and ecosystems. Understanding how species respond to temperature and the mechanisms underpinning thermoregulation can help us predict which species are most vulnerable in the face of warming. In this thesis, I explore how butterflies across different habitats and climates thermoregulate and the mechanisms, including morphology and behaviour, underlaying thermoregulatory ability. Firstly, when comparing the buffering ability of neotropical and temperate butterflies I found that tropical butterflies were able to maintain more stable body temperatures than temperate butterflies, and this was likely driven by their morphology. I also found that temperate butterflies used postural means to raise their body temperature more than neotropical species, likely an adaptation to the cooler air temperatures they experience. Secondly, I showed the importance of butterflies' thermoregulatory abilities at the community level, by comparing thermoregulation of European butterflies across geographic regions and climatic zones. This study highlighted that behavioural thermoregulation, including the use of microclimates and postural means, drives regional differences in butterflies' thermoregulatory abilities. Finally, I utilised the Müllerian mimicry exhibited in Heliconius butterflies to untangle the contributions of morphology and phylogeny in butterfly thermoregulation, investigating thermal traits, including buffering ability, take-off temperature and heating rate. I found that morphology, not phylogeny, was the main driver of thermoregulation in these butterflies. Further, I investigated differences in the thermoregulatory ability of Heliconius butterflies from different habitats. I found that species from colder habitats were able to maintain a more stable body temperature and took off at a lower temperature than those from hotter habitats, suggesting there is local adaptation or acclimation in thermal traits. Overall, this work highlights that species have their own unique thermoregulatory abilities, as a result of the thermal environment they experience, and that thermoregulation is driven by morphology, behaviour and physiology. My findings have important consequences for predicting the impacts of climate change on ectotherms, by highlighting variation in thermal ability which makes some populations and species more vulnerable, while others more resilient. This thesis lays the groundwork for future studies comparing species' thermal traits across climates and habitats, increasing our understanding of how species cope with climate and land-use change.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.