|
|
Informovanost laické veřejnosti o cévní mozkové příhodě a její prevenci
Butala, Žaneta ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Klokočková, Šárka (oponent)
Bakalářská práce "Informovanost laické veřejnosti o cévní mozkové příhodě a její prevenci " zkoumá informovanost laické veřejnosti o cévní mozkové příhodě a její prevenci v České republice a na Slovensku. Cílem práce bylo zjistit úroveň informovanosti laické veřejnosti o cévní mozkové příhodě a jejích možnostech prevence, s ohledem na porovnání situace v České republice a na Slovensku. Teoretická část práce poskytuje kompletní přehled základní anatomie mozku včetně jeho cévního zásobení, mechanismů vzniku tohoto onemocnění, symptomatických projevů, diagnostických postupů, terapeutických možností a preventivních opatření souvisejících s cévní mozkovou příhodou. Empirická část obsahuje výsledky vlastního průzkumného šetření. Metodou průzkumného šetření byla anketa dostupná v obou jazykových verzích - vlastní zpracování. Anketa byla distribuována prostřednictvím online formuláře. Do vlastního výzkumu bylo zahrnuto celkem 334 řádně vyplněných formulářů v poměru, 241 z České republiky a 93 ze Slovenské republiky. Výsledky: Získaná data poukazují na výraznou variabilitu informovanosti o cévní mozkové příhodě mezi oběma zkoumanými zeměmi, přičemž je patrný rozdíl v úrovni povědomí o této problematice v České republice a na Slovensku. Bylo prokázáno, že informovanost týkající se prevence tohoto onemocnění...
|
|
|
Zmapování možnosti vhodných sportovních aktivit u pacientů po cévní mozkové příhodě z pohledu fyzioterapeuta
Dobeš, Marek ; Kymplová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Bakulová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje zmapování fyzických aktivit pro osoby s mírným postižením po cévní mozkové příhodě a jejich pozitivním efektům. Na začátek práce je popsána obecně cévní mozková příhoda, její rozdělení a etiologie. Dále jsou zde vylíčeny hlavní zasažené oblasti a s nimi spojené deficity a rizikové faktory. Další kapitola této obecné části je věnována i stále nižšímu věkovému průměru osob se vznikem CMP. Kvůli proběhnuvší epidemii Covid-19 se několik vět zmiňuje i o této problematice. Následně se již bakalářská práce začíná zaměřovat na téma aktivity spojené s CMP v její akutní, subakutní a chronické fázi. Je stručně popsán raný rehabilitační plán u pacientů po CMP i následná doporučení pro chronickou fázi onemocnění. Na základě konkrétních studií jsou sepsány příklady sportovních a pohybových aktivit, které mohou být přínosným doplněním rehabilitačního i postrehabilitačního procesu. Jsou zde zahrnuty individuální, týmové i skupinové aktivity. Každá z nich má své opodstatnění a přináší různé benefity, ať už fyzického, psychosociálního či duševního charakteru. Velký význam je věnován i silovému tréninku a jeho vlivu na lidské tělo. Stránka síly a obecně posilování jsou u osob po mrtvici velmi upozaďovány. Díky vyšší síle a svalové vytrvalosti se mohou výrazně zlepšit motorické funkce...
|
|
|
Vliv myofasciálního ošetření na rovnováhu pacientů po cevní mozkové příhodě
Šlahorová, Hana ; Táborská, Silvie (vedoucí práce) ; Kozel, Jakub (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Hana Šlahorová Vedoucí práce: Mgr. Silvie Táborská Konzultant práce: Bc. Monika Tichá Název bakalářské práce: Vliv myofasciálního ošetření na rovnováhu pacientů po cévní mozkové příhodě Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce se zabývá vlivem myofasciálního ošetření na rovnováhu pacientů po cévní mozkové příhodě. Dále je zkoumán vliv této techniky na kloubní rozsahy a spasticitu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část shrnuje hlavní témata, kterými se práce zabývá - cévní mozková příhoda, rovnováha a postura, fascie a fasciální síť a terapeutickou technikou Myofascial release. V praktické části jsou zpracovány 2 kazuistiky pacientů v chronické fázi cévní mozkové příhody. Je zde také popsána terapie, která byla u pacientů aplikována. Celkem proběhlo u každého pacienta 10 terapií v rozmezí 1 měsíce. Délka jedné terapie byla 30 minut. Tato práce přináší poměrně novou možnost v terapii pacientů po cévní mozkové příhodě k ovlivnění jejich rovnováhy, kloubních rozsahů a spasticity. Klíčová slova: cévní mozková příhoda, fascie, myofasciální ošetření, rovnováha
|
|
|
Pokročilá analýza charakteristických příznaků trombů v multifázických CT datech
Plocková, Veronika ; Nemčeková, Petra (oponent) ; Jakubíček, Roman (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá pokročilou analýzou trombu v multifázických CT datech. V první části je zpracována rešerše na téma cévní mozkové příhody, její léčby a vlivu struktury trombu na výslednou úspěšnost léčby. Dále se v rešerši objevuje stručná anatomie mozku a metody extrakce radiomických příznaků a následné možné metody analýzy trombu z obrazových dat. V poslední části teoretické práce jsou shrnuty extrahované příznaky použíté v praktické části práce a metody jejich výpočtu. Následuje stručné představení statistických metod použitých taktéž v praktické části práce. Praktická část se zaměřuje na extrakci statistických a texturních příznaků z CT dat. Experimenty se zabývají analýzou extrahovaných příznaků, diskriminačními vlastnostmi trombu a pozadí a navrhováním přístupu k segmentaci trombu z CT dat. Na závěr jsou výsledky experimentů diskutovány.
|
|
|
Implementace algoritmu pro detekci trombů v multifázických CT datech
Rudol, Filip ; Chmelík, Jiří (oponent) ; Jakubíček, Roman (vedoucí práce)
Klíčovým faktorem pro úspěšnou léčbu ischemické mozkové příhody je včasná diagnostika. Software pro automatickou detekci trombů může být pomocným nástrojem pro radiology. Bakalářská práce se zabývá detekcí trombů v multifázických CT datech. Hlavním cílem práce bylo detekovat tromby a vytvořit prototyp detekčního softwaru. Algoritmus umožňuje tromby také segmentovat. Navržený přístup je plně automatický. Úspěšnost algoritmu bylo možné objektivně ohodnotit pomocí dostupných manuálních anotací. Praktická část byla realizována v programovacím prostředí MATLAB R2023b. V teoretické části byla vypracována rešerše na danou problematiku.
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou ischemická cévní mozková příhoda
Jansová, Doubravka ; Vláčilová, Ivana (vedoucí práce) ; Vomáčková, Helena (oponent)
Autor: Doubravka Jansová Vedoucí práce: PhDr. Ivana Vláčilová, Ph.D. Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou ischemická cévní mozková příhoda Cíle: Cílem této bakalářské práce bylo shrnutí teoretických poznatků o cévní mozkové příhodě a vypracování kazuistiky pacienta po ischemické cévní mozkové příhodě. Metody: Práce je rozdělena na obecnou a praktickou část. V obecné části se zaměřuji na popsání teoretických východisek této diagnózy za pomoci odborné literatury. V praktické části je zpracována kazuistika pacienta, se kterým jsem měla možnost spolupracovat během souvislé odborné praxe na rehabilitačním lůžkovém oddělení v Nemocnici Na Homolce v Praze v termínu 30.1.-9.2.2024. Kazuistika obsahuje vyšetření pacienta, navržení terapie dle vstupních hodnot, denní záznam terapií a zhodnocení následného efektu terapie. Výsledky: Během několika terapeutických jednotek se povedlo dosáhnout většiny cílů krátkodobého fyzioterapeutického plánu - zabránění rozvoje spasticity, prevence svalových zkrácení, udržení kloubních rozsahů, zlepšení aktivní hybnosti levostranných končetin, zlepšení stereotypu sedu a chůze, zvýšení soběstačnosti v běžných denních činnostech. Závěr: Většiny cílů, které jsme vytyčily pro krátkodobý fyzioterapeutická plán s ohledem na cíle pacienta se povedlo...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po cévní mozkové příhodě s levostrannou hemiparézou
Kmochová, Natálie ; Neuwirthová, Svatava (vedoucí práce) ; Dědková, Miriama (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po cévní mozkové příhodě s levostrannou hemiparézou Cíle: Cílem bakalářské práce je zpracování teoretických poznatků zabývající se cévní mozkovou příhodou a praktické části zahrnující kazuistiku pacienta po cévní mozkové příhodě s levostrannou hemiparézou. Souhrn: Bakalářská práce byla vytvořena na základě čtyřtýdenní souvislé praxe v Nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze na rehabilitačním oddělení v období od 22. 01. 2024 - 16. 02. 2024. Práce je rozdělena na teoretickou část, pojednávající o cévní mozkové příhodě. Praktická část obsahuje metodiku práce a kazuistiku pacienta s touto diagnózou. V teoretické části jsem se zabývala charakteristikou CMP, a fyzioterapeutickými postupy. Kazuistika pacienta zahrnuje vstupní vyšetření pacienta, 8 terapeutických jednotek a závěrečné výstupní vyšetření včetně celkového závěrečného zhodnocení. Klíčová slova: CMP, cévní mozková příhoda, ischemická cévní mozková příhoda, ischemická cévní mozková příhoda s levostrannou hemiparézou, fyzioterapie po ischemické cévní mozkové příhodě
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po CMP s levostrannou hemiparézou
Dvorská, Kateřina ; Novotná, Irena (vedoucí práce) ; Křížková, Štěpánka (oponent)
iv Abstrakt Autor: Kateřina Dvorská Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po CMP s levostrannou hemiparézou Cíl: Získání a zpracování teoretických poznatků o cévní mozkové příhodě. Dále vypracování kazuistiky pacienta po CMP s levostrannou hemiparézou, zahrnující vlastní vyšetření, následný návrh terapie a její praktické provedení. Metody: Tato bakalářská práce je rozdělena do dvou částí - obecné a speciální. Obecná část se věnuje teoretickému popisu onemocnění, jeho vyšetření a vybraným fyzioterapeutickým postupům. Informace k této části byly vyhledávány v učebnicích, studiích a odborných článcích. Speciální část obsahuje kazuistiku pacienta po CMP s levostrannou hemiparézou, která zahrnuje anamnézu, vstupní kineziologický rozbor, 10 terapeutických jednotek a výstupní kineziologický rozbor. Na konci speciální části se nachází zhodnocení efektu terapie a diskuze, ve které porovnávám metody použité při terapii a jejich výsledky s informacemi z odborných studií. Výsledky: V průběhu terapií docházelo k postupnému zlepšení stavu pacienta. Díky pokroku v hybnosti levé horní a dolní končetiny došlo k výraznému zlepšení po stránce samostatnosti včetně chůze a samoobsluhy při ADL. Závěr: Zpracování této práce mi přineslo poznatky ohledně cévních mozkových příhod. Došlo ke splnění stanovených cílů,...
|
|
|
Specifika logopedické intervence u dospělých osob po cévní mozkové příhodě
Králová, Tereza ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na specifika logopedické intervence u osob po cévní mozkové příhodě v akutní a subakutní fázi onemocnění. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, a to části teoretické a empirické. Teoretická část diplomové práce definuje pojem cévní mozková příhoda a shrnuje poznatky z oblasti etiologie, symptomatologie, diagnostiky a prevence. Dále vymezuje jednotlivá narušení komunikační schopnosti pojící se s prodělanou cévní mozkovou příhodou (tj. afázie, dysartrie, dyspraxie, dysfagie a kognitivně komunikační poruchy), jejich klasifikaci, etiologii, symptomatologii, diagnostiku a terapii. Empirická část diplomové práce je zaměřena na kvalitativní výzkumné šetření, jehož hlavním cílem je zjistit a popsat specifika logopedické intervence u osob po cévní mozkové příhodě v akutní a subakutní fázi onemocnění, kdy je pacient hospitalizován v nemocničním zařízení. Výzkumné šetření je realizováno přímým pozorováním práce klinického logopeda v nemocničním prostředí u pacientů po cévní mozkové příhodě v akutní a subakutní fázi onemocnění, dále pak analýzou lékařských zpráv a dokumentů. Z výsledků přímého pozorování a analýzy dokumentů bylo sestaveno pět případových studií pacientů hospitalizovaných v nemocnici po prodělané cévní mozkové příhodě s následnou narušenou komunikační...
|
|
|
Přednemocniční a intenzivní péče o pacienty po cévní mozkové příhodě
KULHAVÝ, Jakub
Diplomová práce je obsahově rozčleněna na dvě základní části (teoretickou a empirickou) a zabývá se přednemocniční a intenzivní péčí o pacienty po cévní mozkové příhodě. Práce má celkem tři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat vybrané aspekty procesu poskytování přednemocniční neodkladné péče u pacientů s podezřením na akutní cévní mozkovou příhodu. Druhým cílem bylo popsat průběh intenzivní ošetřovatelské péče o pacienty po cévní mozkové příhodě a třetím cílem bylo zjistit rozdílnost ošetřovatelské péče o pacienty s ischemickou cévní mozkovou příhodou a hemoragickou cévní mozkovou příhodou. Empirická část byla zaměřena na studium lékařské a především ošetřovatelské dokumentace. Získaná data byla zpracována kvantitativní výzkumnou metodou založenou na retrospektivní analýze dat, která byla následně interpretována. Data byla zaznamenána do záznamových archů vlastní tvorby, které byly zkonstruovány tak, aby odpovídaly předem vytyčeným cílům a hypotézám. Přínosem této diplomové práce je především neobvyklý náhled na danou problematiku, která se na jednom místě zabývá přednemocniční a současně intenzivní péčí o pacienty jak po ischemické, tak po hemoragické cévní mozkové příhodě. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že zásadní aspekty v přednemocniční péči tvoří především správná a rychlá diagnostika, zhodnocení vitálních funkcí, konzultace pacientova stavu s iktovým lékařem a rychlý transport do nejbližšího vhodného zdravotnického zařízení. Průběh intenzivní péče je zaměřen především na kontinuální monitoraci vitálních funkcí a jejich případnou stabilizaci spojenou s komplexní ošetřovatelskou péčí, která se odvíjí od stupně soběstačnosti pacientova stavu a zahrnuje veškerou péči o základní lidské potřeby především s cílem navrátit pacientovi veškeré funkce pro zvládání základních denních činností. Souhrnně lze říci, že pacienti s hemoragickou cévní mozkovou příhodou vyžadovali náročnější a komplexnější ošetřovatelskou péči oproti pacientům s ischemickou cévní mozkovou příhodou.
|
host ::
RSS.