|
|
Studium využití plodin pro fytoremediaci půdy kontaminované léčivy
Hamplová, Marie ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Léčiva dostávající se do životního prostředí z odpadní vody a chovů hospodářských zvířat vzbuzují obavy o vliv na ekosystém a lidské zdraví. Rezidua léčiv přítomná v půdě podléhají řadě biotických a abiotických procesů, včetně příjmu, translokace a akumulace rostlinami. Schopnost rostlin akumulovat či degradovat léčiva by mohla mít potenciální uplatnění v procesu tzv fytoremediace, kdy jsou rostliny a s nimi asociované mikroorganismy využívány pro stabilizaci, degradaci či odstranění kontaminantů z životního prostředí. V rámci této diplomové práce byly provedeny experimenty fytoremediace půdy kontaminované léčivy meziplodinou ředkví olejnou (Raphanus sativus L. var. Oleiformis) v kontrolovaných podmínkách. Vzorky půdy byly extrahovány ultrazvukem, vzorky rostlin metodou QuEChERS a samotná analýza léčiv byla provedena pomocí UPLC-MS/MS. Ředkev olejná tvořila velké množství nadzemní biomasy ve srovnání s dvěma dalšími plodinami a přítomnost léčiv neměla na její růst negativní efekt. Stanovené obsahy jednotlivých léčiv v půdě a v plodině ovšem prokázaly nedostatečnou účinnost fytoremediace. Akumulace léčiv plodinou byla nízká s výjimkou reziduí antidepresiva venlafaxinu. Ředkev olejná dle těchto výsledků není vhodnou plodinou pro fytoremediaci půdy kontaminované léčivy. Byly též provedeny experimenty s kořenovou zeleninou, ředkvičkou setou (Raphanus sativus L. var. Sativus) a mrkví obecnou (Daucus carota L.), aby bylo zhodnoceno riziko pro lidské zdraví spojené s akumulací léčiv v kořenech zeleniny. Riziko nebylo z hlediska množství stanovených léčiv v kořenech prokázáno. Ve vyšší míře se akumuloval pouze metabolit kyselina klofibrová a do nadzemních částí plodin se nejvíce translokovalo antibiotikum trimethoprim. Míra příjmu a translokace léčiv rostlinou závisela na mnoha faktorech, jelikož jejich obsah se výrazně lišil mezi jednotlivými skupinami léčiv i mezi částmi a typy plodin.
|
|
|
Studium vlivu přímé a nepřímé aplikace plazmatu na cibuli sazečku
Krejsová, Lenka ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
V dnešní době je zemědělství založeno na konvenčních metodách, které zahrnují aplikaci pesticidů, zemědělských chemikálií a hnojiv. Zmíněné látky mají negativní vliv na přírodu a zdraví člověka, proto se hledají ekologičtější metody. Tato diplomová práce se zabývá analýzou vonných látek v cibuli, jež byla před sadbou ošetřena působením plazmatu. Úprava proběhla za účelem zjištění, zda se zlepší růst cibule při zachování nebo zvýšení obsahu vonných látek. Teoretická část se zabývá půdou a jejím způsobům charakterizace, plazmatem, kvantitativními a kvalitativními metodami stanovení těkavých látek. Obsahuje principy UV–VIS spektrometrie, atomové absorpční spektrometrie (AAS), hmotnostní spektrometrie (MS), a také tandemového zapojení plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (GC–MS). Experimentální část probíhala po dobu tří let na 22 lokalitách. V práci je popsána příprava a analýza půdních vzorků, která byla také vyhodnocena. Dále jsou popsány postupy ošetření cibulek pomocí korónového výboje a plazmatem aktivovanou vodou před sadbou. Dohromady proběhly čtyři varianty ošetření a cibulky z páté varianty nebyly dodatečně ošetřeny. Každá varianta úpravy se vysazovala ve čtyřech opakováních po deseti cibulích. Dvacet vybraných vypěstovaných cibulí z jedné lokality bylo individuálně převedeno na kapalné vzorky a syté páry byly analyzovány pomocí hmotnostní spektrometrie s protonovou ionizací a průletovým analyzátorem (PTR–TOF–MS). Díky této analýze byla zjištěna koncentrace těkavých látek. Některé vzorky byly také analyzovány pomocí plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií pro správnou identifikaci přítomných vonných látek. Následně byla data zpracována a vyhodnocena. Ze získaných výsledků je patrné, že úprava plazmatem může být užitečná pro ošetření cibulí v zemědělství, neboť se potvrdilo zlepšení výnosu při zachování obsahu vonných látek. Je tedy nutné zrealizovat pokusy ve větším měřítku.
|
|
|
Tepelné projevy mikrobiálního života v půdě
Drápalová, Karolína ; Kalina, Michal (oponent) ; Krouská, Jitka (vedoucí práce)
Tato práce je přehledem o aplikaci kalorimetrie ke studiu tepelných projevů mikrobiálního života v půdě. I když se tento výzkum během posledního půl století pomalu, ale nepřetržitě rozšiřoval, zůstává stále hodně nezodpovězených otázek. Kalorimetrie je vhodný nástroj pro určení hned několika parametrů pro určení kvality půdy, a proto je velice důležitým ukazatelem pro zemědělství. Velmi dobře známé indikátory používané při výzkumu půdy lze měřit různými kalorimetrickými metodami jako je např. diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC) a termogravimetrie (TG), což jsou metody teplotního skenování používané pro odhad určitých vlastností půdního materiálu. Pomocí kalorimetrie lze zjistit aktivitu mikrobiálního života v půdě, což je zásadní parametr pro správné fungování půdy, tedy pro její zdraví. Mikroorganismy začnou uvolňovat určité množství tepla, na základě jejich metabolismu, což se dá podpořit díky přidání určitých živin. Můžeme tedy říci, že díky kalorimetrii se dá zjistit přítomnost mikroorganismů v půdě.
|
|
|
Studium vlivu přídavku kávové sedliny do půdy na růst vybraných rostlin
Kopková, Pavlína ; Vítová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Vzhledem k celosvětově vysoké konzumaci kávy vzniká velké množství odpadního produktu kávové sedliny. Cílem této práce je zhodnotit možné využití této odpadní suroviny v zemědělství jako hnojiva pro polní plodiny. Byly provedeny růstové experimenty s půdou typu hnědozem, obohacené o 2,5 obj.% kávové sedliny nebo upravené kávové sedliny a následně byla provedena charakterizace půdy a vypěstovaných rostlin salátu Lactuca sativa L. a kukuřice Zea Mays. Ačkoliv germinační testy neprokázaly fytotoxicitu půdních směsí, přídavek jakkoli upravené kávové sedliny vedl k úbytku biomasy rostlin. Mezi saláty a kukuřicí byly pozorovány rozdíly jižv průběhu růstu. Po sklizni byl zjištěn snížený obsah chlorofylu nebo minerálních látek ve vypěstovaných rostlinách. Připravené půdní směsi měly vliv na pH půdy, kdy největší pokles pH byl změřen po přídavku oxidované kávové sedliny. Prvková analýza půd před pěstováním prokázala v půdních směsích nárůst obsahu některých minerálních prvků, které jsou pro rostliny významné (K, Ca, Na, Mg), ale zároveň došlo k poklesu koncentrace jednoho z nejdůležitějších prvků, a tím je P.
|
|
|
Aplikace superabsorbentů do půdy a její vliv na růst rostlin
Závodská, Petra ; Kalina, Michal (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá přípravou a studiem superabsorbentů s obsahem nutrientů, konkrétně makronutrientů dusíku, fosforu a draslíku. Superabsorbenty jsou polymery, nejčastěji polymery kyseliny akrylové, které dokážou pojmout obrovské množství vody, aniž by se v nich rozpustily. Ve své struktuře jsou schopny vodu udržet a z tohoto důvodu jsou velmi perspektivními látkami pro použití v zemědělství. Experimentální část byla zaměřena na porovnání pěstované kukuřice s přítomností superabsorbentů v půdě a v samotné půdě bez přídavku superabsorbentů. Rostliny byly pěstovány ve třech časových úsecích, konkrétně 46 dní, 60 dní a 74 dní. Po dobu experimentů byly rostliny pěstovány s dostatkem vláhy a v kontrolovaných podmínkách pěstebního boxu pod UV lampou, která simulovala den a noc, kdy byla 12 hodin zapnuta a 12 hodin vypnuta. Nakonec byla provedena obrazová analýza v programu HARFA, ze které jsme dostali informaci o rozvětvení kořenů. Výsledky byly doplněny o rozbory půdy a rostlin.
|
|
|
Retardéry hoření a jejich průnik do terestrického ekosystému
Chytil, Václav ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato diplomová práce byla zaměřena na stanovení čtyř zástupců ze skupiny bromovaných retardérů hoření, tj. pentabromethylbenzenu, hexabromcyklododekanu, hexabrombenzenu a tetrabrombisfenolu A. Matrice představovaly čtyři vzorky půdy a čtyři vzorky z požářišť. Navíc byl ještě zjišťován obsah bisfenolu A. Nejprve byl optimalizován postup pro extrakci analytů z daných matric, v rámci kterého byly testovány tři různé extrakční techniky (tlaková extrakce rozpouštědlem, mikrovlnná extrakce a extrakce za pomoci ultrazvuku). Dále byla ověřena stabilita sledovaných látek v silně kyselém prostředí a byl optimalizován proces čištění extraktu pomocí sloupcové chromatografie. Jako rozhodčí metoda byla na základě série pokusných analýz zvolena plynová chromatografie s detekcí elektronového záchytu (GC-ECD) pro bromované retardéry hoření a plynová chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí (GC-MS) pro bisfenol A. Zjištěna byla také nutnost provádění derivatizace fenolických analytů před jejich konečným stanovením.
|
|
|
Zastřešení církevního objektu
Lecián, Martin ; Hron, Lukáš (oponent) ; Buchta, Stanislav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem dřevěné nosné konstrukce zastřešení církevního objektu o půdorysných rozměrech 15,5 x 17,5m v obci Chudčice severozápadně od Brna. Výška objektu je 16m z toho 12m tvoří krov. Hlavní nosnou konstrukci krovu tvoří nárožní krokve ztužené dřevěným rámem, na kterém je uložen trámový strop půdy. Hlavní nosné pruty jsou navrženy z lepeného lamelového dřeva GL24, ostatní nosné pruty jsou navrženy ze dřeva C22. Střecha kaple, která je tvořena průnikem dvou střech stanových, je ve sklonu 62° a střešní plášť tvoří asfaltový šindel. Ve vrchní části krovu je zvonová stolice se zvonem, technické zařízení zajišťující automatické zvonění je umístěno na půdě. Spoje dřevěných prutů jsou řešeny pomocí ocelových styčníků.
|
|
|
Speciační a frakcionační analýza kovů v zemědělských půdách
Lepař, Petr ; Mládková, Zuzana (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o postupech a analytických technikách spojených se speciační analýzou a frakcionací kovů v zemědělských půdách. V první části jsou definovány základní pojmy týkající se speciace, frakcionace, půd a prvků v ní obsažených. V následujících kapitolách jsou popsány postupy shrnující odběr vzorků a jeho úpravu včetně popisu některých používaných extrakčních metod za účelem frakcionace a speciační analýzy. Poslední kapitola je věnována výčtu některých separačních technik a instrumentálních metod používaných pro účely speciace a frakcionace.
|
|
|
Hodnocení zátěže životního prostředí polybromovanými difenylethery
Roček, Richard ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Cílem mojí diplomové práce je zhodnocení zátěží půd polybromovanými difenylethery. Jedná se o půdy, které byly zasaženy požárem a půdy, které požárem zasaženy nebyly. V teoretické části jsou zpracovány dostupné informace o BDE z různých informačních zdrojů. Cílem praktické části je najít optimální metodu pro stanovení BDE, ověřit její výtěžnost a stanovit pomocí této metody reálné vzorky. V závěru práce obsahuje naměřené výsledky, jejich interpretaci v tabulkách a grafech a hodnocení zátěže jednotlivými kongenery. Klíčové je poté porovnání zátěže BDE u půd zasažených a nezasažených požárem. BDE se při požáru uvolňují do složek životního prostředí a je tedy předpoklad, že půdy zasažené požáry, by měli být kontaminovány více, než půdy, které požárem zasaženy nebyly.
|
|
|
Využití metody QuEChERS pro analýzu fluorochinolonových antibiotik v půdě
Brabcová, Kristýna ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Náplní této diplomové práce je aplikace hojně využívaného extrakčního postupu QuEChERS na půdu, či na další matrice, jako je podestýlka nebo hnůj, obsahující fluorochinolonová antibiotika. V teoretické části práce jsou kapitoly věnované obecně léčivům, dále pak antibiotikům a antibiotické rezistenci. Fluorochinolony jsou popsány detailněji z hlediska jejich vlastností, výskytu a chování v životním prostředí. Poslední kapitola je zaměřena na analytické metody. V experimentální části práce je na základě dostupných publikací vyzkoušen a vybrán nejvhodnější extrakční postup pro půdní matrici, který je pak dále optimalizován. Optimalizovaný postup je aplikován na reálné vzorky půdy a drůbeží podestýlky za účelem stanovení obsahu ciprofloxacinu a enrofloxacinu. Extrakční postup je také vyzkoušen na dalších antibiotikách z řady fluorochinolonů (norfloxacinu, ofloxacinu, pefloxacinu, moxifloxacinu) v půdě. Všechny vzorky byly analyzovány pomocí LC-MS.
|
host ::
RSS.