|
Glucose effect on lipid metabolism homestasis in pancreatic β-cells
Stokičová, Linda ; Holendová, Blanka (vedoucí práce) ; Horáková, Olga (oponent)
Lipidy jsou důležitou součástí β-buněk. Nejenomže jsou nezbytnou strukturní složkou buněčných membrán a zdrojem energie, ale hrají nepostradatelnou roli ve fyziologii β-buněk. Jejich metabolismus je těsně propojen s metabolismem glukózy, zásadní molekulou pro β-buňky. Přítomnost lipidů je důležitá pro glukózou stimulovanou sekreci inzulinu a jejich metabolismus je nezbytný pro správnou funkci β-buněk. Lipidy jsou skladovány v tukových kapénkách ve formě triacylglycerolů, retinol esterů a cholesterol esterů. Tyto dynamické buněčné struktury jsou důležité pro metabolismus lipidů a ochranu buňky před různými typy stresu. Chronické vystavování β-buněk glukóze a lipidům vede ale k narušení GL/NEFA cyklu (cyklus glycerolu a volných mastných kyselin), glukolipotoxicitě a dále k dysfunkci β-buněk, jejich dediferenciaci, insulinové rezistenci a diabetu 2. typu. Experimentální část je zaměřena na charakteristiku lipidového metabolismu v β-buňkách ve spojení s metabolismem glukózy a redoxním prostředím. Glukózou indukovaná exprese proteinů účastnících se lipidového metabolismu (aktivace mastných kyselin, lipolýza, lipogeneze, atd.) a efekt pozměněného redoxního prostředí byly analyzovány v INS1E buněčné linii β-buněk a izolovaných myších pankreatických ostrůvcích. Množství tukových kapének bylo závislé na...
|
|
Vývoj hmotnostně-spektrometrických metod pro strukturní analýzu mastných kyselin a estolidů
Cudlman, Lukáš
(CZ) Tato disertační práce shrnuje použití moderních hmotnostně-spektrometrických metod pro strukturní identifikaci mastných kyselin a estolidů triacylglycerolů (TG-EST) a jejich následnou charakterizaci v lipidomu novorozeneckého mázku, tj. biofilmu pokrývajícího pokožku lidského plodu během posledního trimestru těhotenství. Novorozenecký mázek je především známý svými antimikrobiálními vlastnostmi a schopností hojení ran a popálenin. První část disertační práce se zaměřuje na rozmanitost mastných kyselin v lipidomu novorozeneckého mázku. Tyto kyseliny tvoří strukturní podjednotky komplexních lipidů, např. hojně zastoupených triacylglycerolů a voskových esterů. Studiem mastných kyselin a jejich strukturních rysů bylo možné v této práci získat cenné poznatky o strukturní variabilitě celého lipidomu novorozeneckého mázku. Bez plného pochopení struktury těchto klíčových podjednotek by bylo v budoucnu nemožné dokončit analýzu tohoto lipidomu. Mastné kyseliny byly v této práci charakterizovány pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) a pokročilých metod hmotnostní spektrometrie, a to fotodisociace ultrafialovým zářením (UVPD) a disociace vyvolané ozonem (OzID). Spojení HPLC a hmotnostní spektrometrie (HPLC-MS) poskytlo jednoznačné informace o polohách a geometrii dvojných vazeb a...
|
|
Biotechnologická produkce metabolitů kvasinek v podmínkách kombinovaného stresu
Baťková, Zuzana ; Byrtusová, Dana (oponent) ; Dzurendová, Simona (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá využitím odpadní syrovátky pomocí karotenogenních kvasinek za podmínek kombinovaného stresu k biotechnologické produkci kvasinkové biomasy a v ní obsažených cenných metabolitů jako jsou karotenoidy, ubichinon, ergosterol, mastné kyseliny a -glukany. Tato biomasa a metabolity jsou využívány například ve farmaceutickém, kosmetickém nebo potravinářském průmyslu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části bylo popsáno složení syrovátky a její valorizace v různých odvětvích. Dále byly popsány vybrané karotenogenní kvasinky a jejich metabolity. Také byl uveden vliv nutričního a oxidačního stresu a vliv kovů na produkci kvasinkové biomasy a metabolitů. Experimentální část je věnována popisu úpravy syrovátky, produkci kvasinkové biomasy v různých médiích a metodám pro stanovení jednotlivých metabolitů. V práci bylo použito pět kmenů karotenogenních kvasinek: Cystofilobasidium macerans (CCY 10-1-2), Phaffia rhodozyma (CCY 77-1-1), Sporobolomyces shibatanus (CCY 19-9-6), Rhodotorula kratochvilovae (CCY 20-2-26) a Rhodotorula toruloides (CYY 62-2-4). Nejlepší výsledky pro využití syrovátky jako substrátu prokázal pod vlivem kombinovaného stresu kmen Cystofilobasidium macerans, zejména v produkci biomasy, lipidů a -glukanů. Slibným kmenem v oblasti produkce karotenoidů pod vlivem kombinovaného se jevil kmen Sporobolomyces shibatanus.
|
|
Glycerolipids and carotenoids in microalgae: the implications in ecophysiology and applied phycology
Střížek, Antonín ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Brányiková, Irena (oponent) ; Barreira, Luísa (oponent)
Lipidy jsou základní biomolekuly, které se vyskytují ve všech organismech. Mají nezastupitelnou funkci jako strukturální molekuly tvořící buněčné membrány a v podobě tuků a olejů je také ukládána zásobní energie. Lipidů je obrovské množství typů, které mají další funkce například v buněčné signalizaci, podpoře enzymů, ochraně vůči stresům a jiné. Mikroskopické řasy jsou hlavními primárními producenty ve sladkovodních i mořských ekosystémech. Řasová biosyntéza má tedy zásadní vliv na trofické sítě vodních ekosystémů a konečném důsledku i na člověka. Prostředí ovlivňuje ekofyziologii řas, což se projevuje v jejich biochemickém složení, tedy i ve složení jejich lipidů. Tato práce je zaměřena na dvě skupiny lipidů a to glycerolipidy, které se skládají z mastných kyselin, a karotenoidy, což jsou fotosyntetické pigmenty s antioxidačními a fotoprotektivními vlastnostmi. V těchto skupinách lipidů byly dále vybrány cílové látky, a to polynenasycené mastné kyseliny a karotenoid fukoxantin patřící mezi xantofyly. Tyto látky mají význam nejen v ekofyziologii řas, ale jsou to cenné látky, které mají pozitivní účinky na lidský organismus a pomocí optimalizované kultivace by mohly být za určitých podmínek získávány z řas pro průmyslové účely. Přestože je této problematice dlouhodobě věnována velká pozornost,...
|
|
Vývoj hmotnostně-spektrometrických metod pro strukturní analýzu mastných kyselin a estolidů
Cudlman, Lukáš ; Cvačka, Josef (vedoucí práce) ; Kozlík, Petr (oponent) ; Lísa, Miroslav (oponent)
(CZ) Tato disertační práce shrnuje použití moderních hmotnostně-spektrometrických metod pro strukturní identifikaci mastných kyselin a estolidů triacylglycerolů (TG-EST) a jejich následnou charakterizaci v lipidomu novorozeneckého mázku, tj. biofilmu pokrývajícího pokožku lidského plodu během posledního trimestru těhotenství. Novorozenecký mázek je především známý svými antimikrobiálními vlastnostmi a schopností hojení ran a popálenin. První část disertační práce se zaměřuje na rozmanitost mastných kyselin v lipidomu novorozeneckého mázku. Tyto kyseliny tvoří strukturní podjednotky komplexních lipidů, např. hojně zastoupených triacylglycerolů a voskových esterů. Studiem mastných kyselin a jejich strukturních rysů bylo možné v této práci získat cenné poznatky o strukturní variabilitě celého lipidomu novorozeneckého mázku. Bez plného pochopení struktury těchto klíčových podjednotek by bylo v budoucnu nemožné dokončit analýzu tohoto lipidomu. Mastné kyseliny byly v této práci charakterizovány pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) a pokročilých metod hmotnostní spektrometrie, a to fotodisociace ultrafialovým zářením (UVPD) a disociace vyvolané ozonem (OzID). Spojení HPLC a hmotnostní spektrometrie (HPLC-MS) poskytlo jednoznačné informace o polohách a geometrii dvojných vazeb a...
|
| |
|
Stanovení mastných kyselin ve vybraném typu sýra
Chmelařová, Adéla ; Sůkalová, Kateřina (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá identifikací a kvantifikací volných a vázaných mastných kyselin v komerčních sýrech s bílou plísní na povrchu, Hermelínu, Kamadetu a Olmínu, metodou plynové chromatografie s plamenovou ionizační detekcí. V teoretické části je uvedeno stručné rozdělení sýrů, zvláštní pozornost je věnována sýrům plísňovým. V další části se práce zabývá technologií výroby sýrů a charakteristikou lipidů a mastných kyselin. Na závěr jsou popsány možnosti stanovení mastných kyselin, především metoda plynové chromatografie. Experimentální část se zabývá porovnáním obsahu volných a vázaných mastných kyselin ve vybraných vzorcích sýrů. Pro extrakci lipidů ze vzorku byla vybrána normovaná metoda podle ČSN EN ISO 1735:2005. Mastné kyseliny byly stanoveny jako methylestery, k jejich derivatizaci byla použita kyselá esterifikace pomocí methanolického roztoku bortrifluoridu jako katalyzátoru. Ve vzorcích bylo celkem stanoveno 21 volných i vázaných mastných kyselin.
|
|
Stanovení základních chemických parametrů přírodních sýrů
Školová, Dominika ; Babák, Libor (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo stanovit základní chemické parametry přírodních sýrů, konkrétně sýrů typu Camembert (sýr s bílou plísní na povrchu) a Ementál (sýr s vysokodohřívanou sýřeninou). Modelové vzorky sýrů byly vyrobeny v poloprovozních podmínkách za použití nepasterizovaného mléka v „bio“ kvalitě. Na základě provedené literární rešerše byly vybrány následující parametry vhodné pro jednoduchou a rychlou charakterizaci složení sýrů: stanovení obsahu sušiny (vysušením do konstantní hmotnosti), tuku v sušině (výpočtem), celkového dusíku (resp. stanovení obsahu bílkovin podle Kjeldahla) a tuku, resp. celkových lipidů (extrakcí směsí rozpouštědel). Výsledky byly na závěr porovnány se vzorky sýrů odpovídajícího typu zakoupenými v běžné tržní síti.
|
|
Srovnání produkce lipidů a lipidických metabolitů vybranými kvasinkami a řasami
Šimanský, Samuel ; Rapta, Marek (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá produkcí lipidů a lipidických metabolitů vybranými kmeny karotenogenních kvasinek, autotrofních řas a sinic. Na vybrané kmeny byly aplikovány různé formy stresu a jejich vliv byl následně srovnán. Teoretická část se zabývá zpracováním poznatků o vybraných kmenech kvasinek, řas a sinic. Dále jsou zmíněny sledované metabolity (lipidy, karotenoidy, ergosterol, ubichinon a chlorofyl) a možnosti jejich stanovení. Experimentální část se zabývá zejména sledováním vlivu nutričního stresu na produkci vybraných metabolitů a biomasy kvasinkami, konkrétně jejich růstových vlastností na odpadním tuku. Dále je sledován vliv zvýšené a snížené teploty na kultivaci kvasinek, řas a sinic. Taktéž byli provedeny experimenty za osmotického stresu, způsobeného přídavkem NaCl. Pro rozklad odpadního tuku byl vybrán jako nejvhodnější kmen Sporidiobolus pararoseus, a to zejména kvůli jeho nadprůměrnému obsahu karotenoidů, ergosterolu a ubichinonu v biomase. Modifikace teploty anebo zvýšený osmotický stres měly ve většině případů negativní vliv na produkci biomasy.
|
|
Stanovení vybraných tukových charakteristik sýrů
Koval, Dominik ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením vybraných tukových charakteristik přírodních sýrů eidamského typu. Teoretická část se zabývá obecnou charakteristikou přírodních sýrů a strukturou jednotlivých složek. Hlavním cílem bylo zavedení a optimalizování metod v laboratoři za účelem jednoduchého rozboru tuku v sýrech. Byla stanovována tuková čísla. Pro optimalizaci byly použity modelové vzorky sýrů zakoupené v běžné tržní síti. Optimalizovanými metodami pak byly analyzovány vzorky sýru vyrobené ve spolupráci s Ústavem technologie potravin na technologické fakultě Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
|