|
|
Psychiatrie, duševní nemoc a kultura
Müller, Matyáš ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Práce si klade za úkol zmapovat širokou oblast psychiatrie a duševní nemoci z převážně antropologického hlediska. Téma zkoumá na třech rovinách. V první části se zabývám psychiatrií jakožto specifickým kulturním produktem a zkoumám, jakým způsobem sama sebe ustavuje jako objektivní vědu. Závěrem této části je, že ačkoliv psychiatrie rozvíjí svůj přírodovědný aspekt, její humanitně-vědní aspekt se rozvíjí jen pomalu a v zásadě stojí na evolucionistickém paradigmatu 19. století. V současné době se objevuje řada zdrojů nového, méně etnocentrického a scientistického a více reflexivního psychiatrického paradigmatu, ovšem z důvodu institucionální rigidity stávajícího paradigmatu zatím zůstává spíše vizí než skutečností. V druhé části se zabývám duševní nemocí jako abstraktním pojmem. Zajímá mě, jestli jsou západní psychiatrické klasifikace univerzální a jaké jsou různé kulturně specifické formy duševní nemoci a způsoby její konceptualizace. V třetí části, která je částečně založena na mém terénním výzkumu, se zabývám otázkou, jak se duševní nemoc jako abstraktní pojem vtěluje do konkrétního člověka a jak se liší pohled duševně nemocného člověka od pohledu profesionála z oblasti péče o duševně nemocné. Záměrem práce je také ukázat, že ačkoliv se všechny tři roviny prolínají, jejich jednota není samozřejmá, ale...
|
|
|
Mírové síly jako nástroj prosazení vlivu v zahraničí: případ Jižní Osetie
Müller, Matyáš ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Bakalářská práce pojednává o ruském využití Společné kontrolní komise (Joint Control Commission) v Jižní Osetii k udržení svého vlivu v jedné z postsovětských republik - Gruzii. První část práce je věnována především historickému uvedení do děje. Je zde popsáno, proč a na základě čeho Společná kontrolní komise vznikla, ale také, jaké povinnosti a pravomoci z toho pro jednotlivé zúčastněné strany plynuly. Druhá část bakalářské práce je koncipována jako případová studie k válce v Jižní Osetii, na které práce ukazuje konkrétní příklady ruského využití přítomnosti svých mírových jednotek za cílem udržení vlivu na cizím území. V závěru práce nabízí shrnutí nabytých poznatků, a hlavně odpovídá na výzkumnou otázku, zda si Rusko díky přítomnosti mírových jednotek udrželo, potažmo zvýšilo, vliv v Gruzii, jedné z postsovětských republik.
|
|
|
Mírové síly jako nástroj prosazení vlivu v zahraničí: případ Jižní Osetie
Müller, Matyáš ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Bakalářská práce pojednává o ruském využití Společné kontrolní komise (Joint Control Commission) v Jižní Osetii k udržení svého vlivu v jedné z postsovětských republik - Gruzii. První část práce je věnována především historickému uvedení do děje. Je zde popsáno, proč a na základě čeho Společná kontrolní komise vznikla, ale také, jaké povinnosti a pravomoci z toho pro jednotlivé zúčastněné strany plynuly. Druhá část bakalářské práce je koncipována jako případová studie k válce v Jižní Osetii, na které práce ukazuje konkrétní příklady ruského využití přítomnosti svých mírových jednotek za cílem udržení vlivu na cizím území. V závěru práce nabízí shrnutí nabytých poznatků, a hlavně odpovídá na výzkumnou otázku, zda si Rusko díky přítomnosti mírových jednotek udrželo, potažmo zvýšilo, vliv v Gruzii, jedné z postsovětských republik.
|
|
|
Metafory šílenství: umlčení mýtotvůrci a porouchané mozky.
Müller, Matyáš ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Horáček, Ivan (oponent) ; Fulka, Josef (oponent)
Práce má v zásadě trojí cíl: 1. zmapovat širokou oblast různých přístupů v současné diskusi o šílenství, 2. předložit specifickou teorii šílenství, 3. identifikovat obecné filosofické problémy, před něž nás téma staví, (je naznačený i 4.: pochopit předloženou teorii jako základ pro určitý terapeutický přístup). Ústřední tezí práce je, že šílenství je bytostně mnohoznačný a neuchopitelný fenomén. K jeho pochopení užíváme různých metafor vypůjčených z jiných oblastí, přičemž následně zapomínáme, že se jedná o metafory. Práce je obecně vedena snahou usmířit různé přístupy, chápat je jako komplementární, zároveň se chce vyhnout na jedné straně pokusu o vytvoření všeobjímající syntéze, na druhé straně čistě relativistickému i pragmatickému hledisku. V první části práce identifikuji čtyři roviny, na kterých různé přístupy uchopují šílenství specifickým způsobem jako problém: rovinu individuální, kolektivní, transpersonální a existenciální. V závěru části uvažuji nad možnostmi a riziky vytvoření teoretického rámce, který by umožňoval různé vzájemně rozporuplné přístupy chápat na jednotném základu. Ve druhé části potom rozvíjím svůj vlastní přístup ke zkoumání šílenství. Zde vycházím z kombinace fenomenologické psychologie, analytické psychologie, ekopsychologie a na jejich základě pochopeného archaického...
|
|
|
Psychiatrie, duševní nemoc a kultura
Müller, Matyáš ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Práce si klade za úkol zmapovat širokou oblast psychiatrie a duševní nemoci z převážně antropologického hlediska. Téma zkoumá na třech rovinách. V první části se zabývám psychiatrií jakožto specifickým kulturním produktem a zkoumám, jakým způsobem sama sebe ustavuje jako objektivní vědu. Závěrem této části je, že ačkoliv psychiatrie rozvíjí svůj přírodovědný aspekt, její humanitně-vědní aspekt se rozvíjí jen pomalu a v zásadě stojí na evolucionistickém paradigmatu 19. století. V současné době se objevuje řada zdrojů nového, méně etnocentrického a scientistického a více reflexivního psychiatrického paradigmatu, ovšem z důvodu institucionální rigidity stávajícího paradigmatu zatím zůstává spíše vizí než skutečností. V druhé části se zabývám duševní nemocí jako abstraktním pojmem. Zajímá mě, jestli jsou západní psychiatrické klasifikace univerzální a jaké jsou různé kulturně specifické formy duševní nemoci a způsoby její konceptualizace. V třetí části, která je částečně založena na mém terénním výzkumu, se zabývám otázkou, jak se duševní nemoc jako abstraktní pojem vtěluje do konkrétního člověka a jak se liší pohled duševně nemocného člověka od pohledu profesionála z oblasti péče o duševně nemocné. Záměrem práce je také ukázat, že ačkoliv se všechny tři roviny prolínají, jejich jednota není samozřejmá, ale...
|
|
| |
host ::
RSS.