|
|
Prostituce z pohledu trestního práva
Stašáková, Anežka ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Prostituce z pohledu trestního práva Abstrakt S ohledem na dosavadní rozhodovací soudní praxi lze prostitucí rozumět nejen pohlavní styk s jinými osobami za úplatu uskutečněný formou soulože, ale i všechny další formy ukájení pohlavního pudu jiné osoby stejného nebo opačného pohlaví tělesným stykem. Při vymezení prostituce je však nezbytné zohledňovat prvek dobrovolnosti, tj. zda je prostituce poskytována dobrovolně či naopak nedobrovolně. Cílem rigorózní práce bylo popsat obě z těchto forem, tedy jak otázku dobrovolné prostituce, tak otázku prostituce nedobrovolné. Rozlišení prostituce dle prvku dobrovolnosti lze zaznamenat i na úrovni mezinárodní právní úpravy, která svoji pozornost ubírá spíše směrem prostituce nedobrovolné. Rovněž je tomu na zákonné úrovni, kdy dosavadní přístup k prostituci v rámci České republiky lze označit za abolicionistický, tedy netrestá se prostituce jako taková, ale toliko doprovodné jevy či zakázané formy prostituce. Rigorózní práce v této souvislosti analyzuje trestný čin prostituce ohrožující mravní vývoj dětí dle § 190 TZ, trestný čin kuplířství dle § 189 TZ, trestný čin obchodování s lidmi dle § 168 TZ, trestný čin šíření nakažlivé lidské nemoci dle § 152 TZ a trestný čin šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti dle § 153 TZ. Nastíněná právní úprava v rámci České...
|
|
|
Trestné činy proti těhotenství ženy
Konečná, Eliška ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Beranová, Andrea (oponent)
Trestné činy proti těhotenství ženy Abstrakt Tématem této rigorózní práce jsou trestné činy proti těhotenství ženy. První kapitola této práce obsahuje historický exkurz předmětné právní úpravy na území dnešní České republiky s důrazem na vývoj problematiky ve 20. století, a to z důvodu analýzy vlivu předchozích právních úprav na současné legislativní pojetí. Druhá kapitola práce se věnuje definici těhotenství a časové ose z hlediska trestního práva, neboť mj. otázka trvání těhotenství hraje zásadní roli pro korektní právní kvalifikaci nelegální interrupce. Kapitola se rovněž věnuje otázce hranice životaschopnosti plodu v právní úpravě. Třetí kapitola mapuje současnou právní úpravu legálního umělého přerušení těhotenství. Některé z popisovaných skutkových podstat přímo odkazují na zákon o umělém přerušení těhotenství, a podrobný rozbor legálního umělého přerušení těhotenství je tak pro komplexní posouzení trestněprávní úpravy nezbytný. Kromě zákonem předpokládaného postupu při provádění UPT kapitola obsahuje i analýzu otázky zákonnosti interrupcí prováděných v ČR občankám jiných členských států EU. Následující kapitola rozebírá pokusy o novelizaci platné právní úpravy interrupcí, přičemž shledává, že s ohledem na stáří předpisů a s tím související zastaralou terminologii, obsoletní ustanovení a stále...
|
|
|
Trestné činy ublížení na zdraví podle § 145, § 146 trestního zákoníku
Zelenka, Michal ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Název práce: Trestné činy ublížení na zdraví podle § 145, § 146 trestního zákoníku Abstrakt: Tato rigorózní práce je zaměřena na trestné činy ublížení na zdraví podle § 145 a § 146 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Trestné činy ublížení na zdraví a těžkého ublížení na zdraví patří mezi nejzávažnější trestné činy proti lidskému zdraví. Cílem této rigorózní práce je komplexní rozbor trestných činů ublížení na zdraví a těžkého ublížení na zdraví, přičemž důraz je kladen zejména na demonstraci základních rozdílů mezi těmito trestnými činy. Rigorózní práce se rovněž zabývá trestným činem ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky, který je trestným činem privilegovaným vůči trestnému činu ublížení na zdraví a těžkého ublížení na zdraví. Další dílčím cílem této rigorózní práce je také krátká exkurze a vymezení odlišností mezi tuzemskou právní úpravou uvedených trestných činů a právní úpravou anglickou, respektive slovenskou. První část rigorózní práce pojednává o vývoji právní úpravy úmyslných ublížení na zdraví v tuzemsku již od doby Velké Moravy až do přijetí současného trestního zákoníku. Zvýšená pozornost je pak věnována nejzásadnějším právním předpisům, ať už pozdější, či novější datace. Druhá část rigorózní práce se zabývá obecnou charakteristikou jednotlivých znaků skutkových podstat...
|
|
|
Trestný čin vraždy a zabití podle § 140, § 141 trestního zákoníku
Krůčková, Adéla ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Dvořák, Marek (oponent)
Název práce: Trestný čin vraždy a zabití podle § 140, § 141 trestního zákoníku Abstrakt: Tato diplomová práce je zaměřená na rozbor trestného činu vraždy a zabití podle § 140, § 141 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Cílem této práce je komplexní analýza obou těchto zločinů a jejich rozlišování v soudní praxi, a to za pomoci dostupné odborné literatury a judikatury. Práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola popisuje historický vývoj a postupné změny právní úpravy úmyslných usmrcení, a to od období první Československé republiky až do přijetí současného trestního zákoníku. Druhá kapitola je věnována rozboru úmyslných usmrcení podle účinné právní úpravy, konkrétně trestnému činu vraždy a zabití. Tyto trestné činy jsou v práci charakterizovány pomocí znaků svých skutkových podstat, které jsou podrobně rozebrány. V kapitole je rozlišena vražda prostá a vražda premeditovaná. Prostor je věnován také okolnostem podmiňujícím použití vyšší trestní sazby. Rozebrána je také příprava vraždy, jakož i hranice mezi pouhým pojetím, resp. projevením myšlenky spáchat trestný čin vraždy a skutečnou přípravou vraždy. Druhý oddíl druhé kapitoly je zaměřen na trestný čin zabití, kde je především věnována pozornost privilegujícím okolnostem, tedy silnému rozrušení pachatele z omluvitelného hnutí mysli...
|
|
|
Postavení policejního orgánu v přípravném řízení trestním
Jaňovka, Jan ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Abstrakt, klíčová slova Postavení policejního orgánu v přípravném řízení trestním Jedním z cílů předložené práce bylo zjistit, jaké je postavení policejního orgánu v českém přípravném řízení trestním. Zabýval jsem se také tím, jaký je jeho vztah k ostatním orgánům činným v trestním řízení a zejména ke státnímu zastupitelství. V úvodním historickém exkurzu jsem se stručně zabýval právní úpravou v oblasti trestního řízení v období od roku 1918 do současnosti. V další kapitole jsem popsal druhy a právní úpravu jednotlivých policejních orgánů včetně řešení sporů o příslušnost mezi nimi. Dále jsem zkoumal na struktuře úkolů, které policejní orgány plní, jaké je skutečné postavení policejního orgánu v současném trestním řízení. Zabýval jsem se jeho postupem v jednotlivých fázích přípravného řízení a jaké jsou jeho vztahy k ostatním orgánům činným v trestním řízení. Ve třetí části jsem popsal postavení a organizaci ve Spolkové republice Německo. Popsal jsem, jaké jsou úkoly policie v trestním řízení. Z toho vyplynulo, že trestní řízení v Německu je výrazně rychlejší a méně formální. Co se týče českého trestního řízení, státní zástupce disponuje dostatečnými a efektivními nástroji k výkonu dozoru nad policejním orgánem, ale často nemá dostatečnou kapacitu, aby dozor vykonával v dostatečné míře. Trestní řízení...
|
|
|
Nepřímé pachatelství
Demel, Jakub ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Nepřímé pachatelství Abstrakt Diplomová práce se zabývá institutem nepřímého pachatelství, jehož podstatou je užití jiné osoby trestně neodpovědné nebo odpovědné omezeně, ke spáchání trestného činu. Jde o nepostradatelnou součást trestního práva bez jejíž existence by řada činu zůstala beztrestná. Práce se věnuje české úpravě nepřímého pachatelství a klade si za cíl popsat platný a účinný právní rámec této konstrukce za pomoci odborné literatury, článku, komentářů, judikatury a dalších zdrojů. Diplomová práce je členěna do čtyř kapitol (bez úvodu a závěru), které jsou členěny na jednotlivé podkapitoly a oddíly. V první kapitole je zachycena historická geneze institutu, od doby, kdy neměla legální podklad v trestních zákonících až po současnou právní úpravu. Druhá část se věnuje problematice přímého a nepřímého pachatelství, kdy nejprve jsou vymezeny podmínky trestní odpovědnosti pachatele, kterými jsou věk, příčetnost, rozumová a mravní vyspělost u mladistvých a u zvláštních trestných činů zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení, a poté se kapitola zaměřuje na právní úpravu nepřímého pachatelství, základní pojmy jakými jsou živý nástroj, nepřímý pachatel či zásada akcesority účastenství a nechybí ani výklad o odpovědnosti nepřímého pachatele a živého nástroje. Třetí kapitola je zaměřena na jednotlivé...
|
|
|
Problémy trestního soudnictví nad mládeží
Jedlička, Martin ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Beranová, Andrea (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problémy trestního soudnictví nad mládeží. Důraz je kladen na českou právní úpravu představovanou především speciálním zákonem č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), který obsahuje hmotněprávní i procesní úpravu. Takové dělení jsem zvolil i pro tuto diplomovou práci. Cílem je související českou právní úpravu pojmenovat, rozebrat, zhodnotit a upozornit na možné problémy z ní vyplývající. Práce je rozdělena do tří částí. První část se zabývá především historickým vývojem právní úpravy trestního soudnictví nad mládeží na našem území v posledních 100 letech a obecnými aspekty zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Samostatná kapitola první části je věnována i konceptu restorativní justice, jeho užití v české právní úpravě, ale i v dokumentech, směrnicích a rezolucích vydávaných na evropské úrovni a úrovni Organizace spojených národů. V druhé části diplomové práce jsou rozebírány vybrané aspekty hmotněprávní úpravy jako dolní hranice trestní odpovědnosti a problémy jejího určování, rozumová a mravní vyspělost, morální vývoj u dětí, opatření ukládaná mládeži a vztahy mezi jednotlivými opatřeními. Poslední část je věnována vybraným aspektům procesní úpravy, zejména...
|
|
|
Kriminologické prognózování
Příhonská, Lucie ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Beranová, Andrea (oponent)
Kriminologické prognózování Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá tématem kriminologického prognózování, specificky metodikou využívanou při torbě prognóz. Cílem bylo představit cesty, jakými je možné dojít k relevantní predikci a zároveň přinést nové poznatky ze zahraničních výzkumů z oboru predikce pachatelství a recidivy. V první části diplomové práce byla přednesena základní metodika využívaná v rámci České republiky při kriminologickém prognózování obecně, v druhé třetině pak byly představeny specifičtější metody používané při predikci chování pachatelů na stejném území. V závěru došlo k předložení několika zahraničních studií, které se zabývají problematikou pachatelů trestné činnosti z více pohledů, primárně ovšem vždy zkoumající prediktory vedoucí ke kriminální kariéře. Klíčová slova: kriminologické prognózování, predikce, metodologie
|
|
|
Projevy restorativní justice v českém trestním právu
Kusáková, Nikol ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou restorativní justice v kontextu českého trestního práva. Pozornost je zaměřena nejprve na samotný koncept restorativní justice a následně na její projevy v českém trestním právu hmotném i procesním. Cílem této práce je poskytnout komplexní rozbor těchto projevů a zároveň předložit možné návrhy de lege ferenda o tom, jakými konkrétními způsoby by bylo možné dosáhnout vyšší restorativnosti českého trestněprávního systému. Těžištěm této práce je analýza jednotlivých trestněprávních institutů s restorativním potenciálem a zkoumá, jak naplňují jednotlivé restorativní principy, kterými jsou náprava újmy, dobrovolnost, přijetí společného rozhodnutí a oslovení potřeb oběti i pachatele. Autorka čerpá zejména z právních předpisů, komentářů, domácí a zahraniční odborné literatury, vědeckých studií a statistických údajů. Diplomová práce je strukturována do šesti kapitol. První kapitola se zabývá samotným pojmem restorativní justice, jejími základními hodnotami a principy, a zároveň definuje klíčové pojmy trest, účel trestu a retributivní justice. Následující kapitola se zaměřuje na projevy restorativní justice v trestním právu hmotném, zejména rozebírá jednotlivé alternativní tresty a alternativy k potrestání. Ve třetí kapitole jsou rozebírány projevy restorativní...
|
|
|
Oznamování trestných činů a jeho kriminologický význam
Jambor, Petr ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Oznamování trestných činů a jeho kriminologický význam Abstrakt Diplomová práce je rozdělena do deseti kapitol. První kapitola se zabývá oznamovací činností fyzických osob, právnických osob, státních orgánů, a s tím spojenou oznamovací povinností, oznamovacím oprávněním. Druhá kapitola zohledňuje význam oznamování trestné činnosti pro zahájení trestního řízení, základní zásady, které mají dopad na postup OČTŘ po přijetí trestního oznámení a trestněprávně relevantního podnětu. Třetí kapitola pojednává o povinnosti přijímat trestněprávně relevantní podněty a oznámení, o úkonech OČTŘ, které následují po přijetí oznámení a zahájení trestního řízení. Čtvrtá kapitola obsahuje nejvýznamnější instituty, jejichž prostřednictvím se OČTŘ dozvídají o skutečnostech důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. Do podkapitol jsou rovněž zařazena anonymní podání, zneužití trestního oznámení, respektive oznamovací činnosti, soukromá a subsidiární žaloba - institut objevující se v některých kontinentálních trestních předpisech a diskutovaný ohledně znovuzavedení ve starším věcném záměru návrhu nového trestního řádu. V souvislosti s oznamováním trestné činnosti je vyčleněna podkapitola pro právo na účinné vyšetřování, které má ústavní přesah, zároveň se k němu váže několik judikátů Ústavního soudu souvisejících s...
|
host ::
RSS.