|
|
Trestný čin vraždy a zabití podle § 140, § 141 trestního zákoníku
Krůčková, Adéla ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Dvořák, Marek (oponent)
Název práce: Trestný čin vraždy a zabití podle § 140, § 141 trestního zákoníku Abstrakt: Tato diplomová práce je zaměřená na rozbor trestného činu vraždy a zabití podle § 140, § 141 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Cílem této práce je komplexní analýza obou těchto zločinů a jejich rozlišování v soudní praxi, a to za pomoci dostupné odborné literatury a judikatury. Práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola popisuje historický vývoj a postupné změny právní úpravy úmyslných usmrcení, a to od období první Československé republiky až do přijetí současného trestního zákoníku. Druhá kapitola je věnována rozboru úmyslných usmrcení podle účinné právní úpravy, konkrétně trestnému činu vraždy a zabití. Tyto trestné činy jsou v práci charakterizovány pomocí znaků svých skutkových podstat, které jsou podrobně rozebrány. V kapitole je rozlišena vražda prostá a vražda premeditovaná. Prostor je věnován také okolnostem podmiňujícím použití vyšší trestní sazby. Rozebrána je také příprava vraždy, jakož i hranice mezi pouhým pojetím, resp. projevením myšlenky spáchat trestný čin vraždy a skutečnou přípravou vraždy. Druhý oddíl druhé kapitoly je zaměřen na trestný čin zabití, kde je především věnována pozornost privilegujícím okolnostem, tedy silnému rozrušení pachatele z omluvitelného hnutí mysli...
|
|
|
Analýza genetických příčin mentálních retardací metodou FISH
KRŮČKOVÁ, Adéla
Bakalářská práce s názvem analýza genetických příčin mentálních retardací metodou FISH se zabývá různými druhy mentálních retardací. V první části práce pojednává o mentálních retardacích jako o celku. Zaměřuje se zde na rozdělení mentálních retardací a příčinami vzniku. Další část se již zaměřuje na konkrétní druhy mentálních retardací. Jedná se především o mentální retardace, které jsou způsobené mikrodelecemi na lidském chromozomu 22. Jako příklady jsou okrajově uvedeny Wiliamsův-Beurenův syndrom či Angelmanův syndrom. Dále je zmíněn jeden syndrom, který není mikrodeleční, ale naopak u něj dochází ke zmnožení části chromozomu. Jedná se o syndrom kočičího oka. V teoretické části je pozornost zaměřena především na syndrom delece 22q11.2 neboli DiGeorgův syndrom a na Phelan-McDermidův syndrom neboli syndrom delece 22q13.3. Na těchto dvou syndromech je postavena dále i praktická část. V poslední části rešerše této bakalářské práce je pozornost ubíraná k metodě, jakou se mentální retardace mohou vyšetřovat. Jedná se tedy o metodu FISH neboli fluorescenční in situ hybridizaci. Praktická část bakalářské práce, jak už bylo výše zmíněno, se zaměřuje na detekci syndromu delece 22q11.2 a syndromu delece 22q13.3. Detekce těchto dvou syndromů byla prováděna z dvaceti vzorků. Materiál na tyto vzorky poskytlo dvacet anonymních probandů, kteří trpí nějakým mentálním postižením. Přesná diagnóza nám ale není známa. Vzorky byly analyzovány metodou FISH a následně pozorovány pod fluorescenčním mikroskopem. Nejběžnější mikrodeleční syndrom delece 22q11.2 byl prokázán u jednoho probanda. Naopak velmi vzácný mikrodeleční syndrom 22q13.3 nebyl prokázán ani u jednoho probanda.
|
host ::
RSS.