|
| |
|
|
Land evaluation of important prehistoric agricultural sites in Bohemia
Poništiak, Štefan ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Dreslerová, Dagmar (oponent)
Predkladaná bakalárska práca sa zaoberá bonitou pôd 80 prehistorických archeologických lokalít. Cieľom práce je na základe vhodných podkladov porovnať bonitu týchto pôd v minulosti a v súčasnosti. Informácie o bonite pôd v minulosti sú čerpané z Tereziánskeho katastra českého a cisárskych odtlačkov máp stabilného katastra. Súčasná bonita pôdy je reprezentovaná mapami BPEJ a ich bodovým hodnotením. Súčasťou práce je aj porovnanie bonity pôd v celom katastrálnom území, na ktorom sa lokalita v čase vyhotovenia cisárskych odtlačkov nachádzala s kilometrovým okruhom okolo danej lokality. Rešerše literatúry stručne charakterizuje jednotlivé prehistorické doby a rôzne prístupy k hodnoteniu pôdy až do súčasnosti. Vlastná práca prináša záver, že bonita pôd na základe použitých nástrojov a metód je vyššia v súčasnosti a z priestorového hľadiska je bonita nižšia v najbližšom okolí lokality. Výsledky vlastnej práce sú však ovplyvnené viacerými činiteľmi, o ktorých je diskutované v závere práce. Kľúčové slová: bonita pôd, archeologické lokality, BPEJ, kilometrový perimeter
|
|
|
Anthropogenic impact on landscape transformation and vegetation changes reflected in pollen spectra from Central-Eastern Europe.
Jamrichová, Eva ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Dreslerová, Dagmar (oponent) ; Marinova, Elena (oponent)
Prezentovaná práce je zaměřena na vliv lidských společenství na změny vegetace a transformace krajiny v regionu střední Evropy. Hlavním cílem studie bylo zhodnotit, jak se minulé lidské činnosti odráží v pylových spektrech z různých typů a většinou malých lokalit. Člověk svou činností přispěl ke vzniku a šíření různých typů otevřených stanovišť, změnil složení vegetace introdukováním nových druhů, ovlivnil strukturu a složení lesů a podpořil zrychlení geomorfologických procesů, jako je eroze půdy a akumulace sedimentů. Změny ve složení vegetace vyvolané činností člověka se odráží v pylových spektrech. Za přímý důkaz lidské činnosti v pylových spektrech je považována přítomnost pylových zrn pěstovaných rostlin. Existuje také několik nepřímých stop indikujících lidský vliv na krajinu, jako je šíření sekundárních antropogenních indikátorů (apofyty), fluktuace v pylových křivkách dřevin jako důsledek změn v pokryvu krajiny nebo složení lesa, zvýšením množství mikro-uhlíků v důsledku lidmi založených požáru nebo erozní procesy způsobené lidskou aktivitou. V kapitole 1 se potvrdil předpoklad, že dopad neolitické lidské činnosti v krajině je v pylových spektrech téměř neviditelný, nicméně, několik nepřímých stop indikují přítomnost lidských komunit v těsné blízkosti místa studie. V kapitole 2 a 4 je...
|
|
|
Land evaluation of important prehistoric agricultural sites in Bohemia
Poništiak, Štefan ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Dreslerová, Dagmar (oponent)
Predkladaná bakalárska práca sa zaoberá bonitou pôd 80 prehistorických archeologických lokalít. Cieľom práce je na základe vhodných podkladov porovnať bonitu týchto pôd v minulosti a v súčasnosti. Informácie o bonite pôd v minulosti sú čerpané z Tereziánskeho katastra českého a cisárskych odtlačkov máp stabilného katastra. Súčasná bonita pôdy je reprezentovaná mapami BPEJ a ich bodovým hodnotením. Súčasťou práce je aj porovnanie bonity pôd v celom katastrálnom území, na ktorom sa lokalita v čase vyhotovenia cisárskych odtlačkov nachádzala s kilometrovým okruhom okolo danej lokality. Rešerše literatúry stručne charakterizuje jednotlivé prehistorické doby a rôzne prístupy k hodnoteniu pôdy až do súčasnosti. Vlastná práca prináša záver, že bonita pôd na základe použitých nástrojov a metód je vyššia v súčasnosti a z priestorového hľadiska je bonita nižšia v najbližšom okolí lokality. Výsledky vlastnej práce sú však ovplyvnené viacerými činiteľmi, o ktorých je diskutované v závere práce. Kľúčové slová: bonita pôd, archeologické lokality, BPEJ, kilometrový perimeter
|
|
|
Přírodní prostředí a pravěké zemědělské společnosti (na území Čech)
Dreslerová, Dagmar ; Kuna, Martin (vedoucí práce) ; Pavlů, Ivan (oponent) ; Hajnalová, Mária (oponent)
Práce se zabývá vztahy mezi pravěkými zemědělskými kulturami a vybranými faktory přírodního prostředí v Čechách. Největší pozornost je věnována klimatu, jehož charakter a změny ovlivňují všechny další prvky ekosystému včetně lidské společnosti. Dále jsou zkoumány vztahy k nadm. výšce, půdám, teplotám a srážkám, způsoby pravěkého zemědělství, vývoj porostu, míra odlesňování. Mapy prostorového rozšíření pravěkých kultur a předpokládaná hustota osídlení tvoří podklady pro odhad intenzity lidského vlivu na prostředí. Všechny sledované parametry (včetně klimatu) jsou regionálně omezené a i závěry z nich vyvozené mají pouze regionální platnost. Na základě rozvoje orného zemědělství a vztahu archeologických období k půdním a klimatickým podmínkám jsou stanoveny čtyři etapy pravěkého vývoje: neolit ¸ eneolit - starší fáze starší doby bronzové, mladší fáze starší doby bronzové - latén, doba římská - doba stěhování národů. Tyto etapy jsou konfrontovány s klimatickou historií modelovanou podle archeoklimatického modelu MCM. Zdá se, že závislost společnosti na klimatu a dalších sledovaných prvcích přírodního prostředí je silnější ve starší části pravěku, ale nejpozději během starší doby bronzové se uvolňuje. Po celé pravěké období se zdá být vztah prostředí - společnost uniformní, to znamená, že je vždy dávána...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.