|
|
Doktrína zákazu omezování paralelních dovozů v soutěžním právu Evropské unie
Neuwirth, František ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent)
SHRNUTÍ DOKTRÍNA ZÁKAZU OMEZOVÁNÍ PARALELNÍCH DOVOZŮ V SOUTĚŽNÍM PRÁVU EVROPSKÉ UNIE Cílem této diplomové práce je analyzovat současný přístup evropského soutěžního práva k omezování paralelních dovozů ve světle bezmála půlstoletí trvajícího vývoje judikatury unijních soudů a ve srovnání s přístupem amerického antitrustového práva. Tradiční postoj unijních soudů a Komise k tomuto typu omezování hospodářské soutěže je v literatuře jasně popsán. Tak tomu však již není, pokud jde o nedávný a současný nejednoznačný vývoj evropského soutěžního práva. Tato práce tak směřuje k ověření těchto dvou hypotéz. První hypotéza říká, že přístup unijních institucí k otázce omezování paralelních dovozů se vyvíjí v kruhu: od tradičního, nesmlouvavého postoje prvních dekád evropské integrace přes shovívavější, ekonomický přístup v období tzv. modernizace evropského soutěžního práva zpět k tradičnímu přístupu současného období. Podle druhé hypotézy se však současný přístup unijních institucí během období modernizace přece jen posunul směrem k ekonomické analýze, a přístup k paralelním dovozům se tak nevyvíjí v dokonalém kruhu. Metoda práce je založena, za prvé, na chronologickém hledisku (práce vysvětluje současný stav tím, že jej uvádí do širšího kontextu vývoje soutěžní politiky) a, za druhé, na komparativním hledisku (práce...
|
|
|
Význam dominantního postavení podniku v soutěžním právu EU a jeho vymezení
Šedová, Klára ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Účelem této diplomové práce je vymezit pojem "dominantní postavení" podniku v soutěžním právu Evropské unie a zjistit, jaké skutečnosti jsou pro určení existence dominantního postavení rozhodné. Druhá část práce je zaměřena na aktuální problémy spojené s podniky v dominantním postavení. Za ty považuji proces standardizace a dále efektivitu postihování dominantních podniků na rychle se vyvíjejících trzích informačních technologií. Práce je zaměřena na koncept dominantního postavení a blíže se nezabývá jednotlivými zneužívajícími praktikami vyjmenovanými v čl. 102 písm. a) - d) SFEU. V první kapitole je stručně vymezen systém soutěžního práva Evropské unie, přičemž pozornost je zaměřena na úpravu dohod narušujících hospodářskou soutěž (čl. 101 SFEU), zneužití dominantního postavení (čl. 102 SFEU) a kontrolu spojování podniků (nařízení č. 139/2004). Druhá kapitola se zabývá vymezením pojmu "dominantní postavení" podniku a způsobu jeho určení. Jednotlivé podkapitoly se věnují vymezení relevantního trhu, tržního podílu, určení tržní síly a dalším tržním podmínkám, které je třeba při analýze postavení podniku zohlednit. Prostor je věnován i dominantnímu postavení na trhu sousedním a kolektivní dominanci. Závěr této kapitoly je zaměřen na prosazování více ekonomického přístupu v řízeních podle čl. 102...
|
|
|
Programy shovívavosti a soukromé vymáhání kartelového práva v EU
Kocí, Miloš ; Zemánek, Jiří (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Vztah mezi soukromým a veřejným vymáháním kartelového práva je v posledních letech velmi diskutovaným tématem, a to jak v právní vědě, tak i politických kruzích. Evropská komise předložila několik iniciativ, aby propagovala a podpořila takové změny v právních řádech členských států EU, které by učinily soukromé vymáhání kartelového práva jednodušším a dostupnějším především pro spotřebitele, ale i další subjekty poškozené porušováním soutěžních pravidel. Toto úsilí musí být nicméně vyváženo s existujícím systémem veřejného vymáhání, zejména pak s již etablovanými a dobře fungujícími programy shovívavosti. Posílený "soukromý pilíř" existujícímu "veřejnému pilíři" nesmí přivodit žádnou újmu. Může být tedy soukromé vymáhání efektivním doplňkem dosavadnímu systému (převážně veřejnému)? A pokud ano, kde jsou jeho limity? Na jednu stranu by podpora soukromého vymáhání mohla demotivovat kartelisty v jejich účasti na programech shovívavosti, protože možné ekonomické výhody (vynětí z pokuty) nemusí vždy vyvážit ztráty (vysoké částky vyplacené v souvislosti s náhradou škody v důsledku tzv. follow-on žalobách). Na druhou stranu bývá argumentováno tím, že soukromé vymáhání je v Evropské unii jen velmi slabě rozvinuto a žádné podněty Evropské komise, které se snaží upoutat pozornost veřejnosti na "soukromý pilíř",...
|
|
|
Soukromoprávní ochrana spotřebitele : (implementace vybraných směrnic ochrany spotřebitele do německého právního řádu)
Neuman, Aleš ; Tichý, Luboš (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Práce se zabývá evropským a německým právem ochrany spotřebitele, zejména pak implementací vybraných směrnic ochrany spotřebitele do německého právního řádu. Tématem práce jsou zejména následující směrnice: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES ze dne 25. května 1999 o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží, Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, Směrnice Rady 85/577/EHS ze dne 20. prosince 1985 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES ze dne 20. května 1997 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku. Práce má snahu německé právo soukromoprávní ochrany spotřebitele zmapovat, popsat a ve vybraných kapitolách srovnat s českým právem. Diplomová práce se skládá z devíti kapitol. První kapitola definuje základní pojmy spotřebitelského práva, spotřebitele a podnikatele (dodavatele), věnuje se též judikatuře ESD k pojmu spotřebitel, německé úpravě a judikatuře rozšiřující ochranu na další subjekty a porovnání s českou právní úpravou. Druhá a třetí kapitola se věnuje popisu primárního a sekundárního práva Evropské unie, vymezení pravomocí Evropské unie, základu práva ochrany spotřebitele v primárním právu a...
|
|
|
Vymezení relevantního trhu pro účely soutěžního práva EU
Jirovec, Jakub ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá vymezením relevantního trhu pro účely soutěžního práva EU. Účelem této práce je poskytnout čtenáři strukturovaný přehled pravidel pro vymezení relevantního trhu, definovaných zejména judikaturou Soudního dvora Evropské unie a Evropskou Komisí. Tato práce čerpá zejména ze samotných rozhodnutí uvedených institucí, avšak vychází rovněž z odborné literatury, zejména anglické. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola pojednává o soutěžním právu EU, jeho postavení v rámci práva EU i jeho významu při utváření společného trhu a dosahování základních cílů evropské integrace. Prostor je v úvodní kapitole věnován rovněž pramenům soutěžního práva EU a institucím vykonávajícím dohled nad jeho dodržováním, tedy Evropské Komisi a Soudnímu dvoru Evropské unie. Druhá kapitola diplomové práce pojednává o významu vymezení relevantního trhu pro soutěžní právo EU. V této kapitole jsou uvedeny jednotlivé případy vyžadující vymezení relevantního trhu jako nezbytný podklad pro rozhodnutí. Případy jsou rozděleny do tří podkapitol respektujících odlišnost případů podle čl. 101 SFEU, čl. 102 SFEU a nařízení o kontrole spojování podniků. Třetí kapitola diplomové práce pojednává o dvou složkách relevantního trhu - relevantním výrobkovém a relevantním zeměpisném trhu. Třetí kapitola dále...
|
|
|
Obecné a individuální výjimky při poskytování státních podpor podle evropského práva
Štěpánková, Zuzana ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Obecné a individuální výjimky při poskytování státních podpor podle evropského práva Tato diplomová práce pojednává o evropské právní úpravě poskytování státních podpor členskými státy. Vzhledem k tomu, že mohou státní podpory za určitých okolností ovlivnit, a také značně narušit, hospodářskou soutěž, která probíhá jak mezi soutěžiteli v rámci určitého členského státu, tak v rámci celého společného trhu EU, stanoví čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské Unie (SFEU) obecný zákaz jejich poskytování členskými státy. Státní podporu definuje jako finanční podporu v jakékoli formě (dotace, úvěr za zvýhodněných podmínek, daňové úlevy, úroková subvence atd.), která je vyplácena ze státních prostředků (výraz "stát" je zde pojímán v širším smyslu, je jím myšlena nejen ústřední oblast státní správy, ale též celá oblast samosprávy), která zvýhodňuje určité podniky nebo ekonomická odvětví a narušuje, či je způsobilá narušit hospodářskou soutěž a nepříznivě ovlivnit obchod mezi členskými státy (situaci na společném trhu). Samozřejmě, že z takového obecného zákazu musí existovat výjimky. Tyto výjimky jsou upravené v čl. 107 odst. 2 SFEU (obecné výjimky) a odst. 3 TFEU (individuální výjimky). Obecné výjimky existují celkem tři: zaprvé se jedná o podpory sociální povahy poskytované individuálním spotřebitelům...
|
|
|
Dominantní postavení a jeho zneužití v českém a komunitárním právu
Vavříček, Vladimír ; Svoboda, Pavel (oponent) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Tato rigorózní práce zpracovává téma dominantního postavení a jeho zneužití v českém a komunitárním právu, a to na komparativní bázi. Analyzuje a komentuje novou, relevantní judikaturu a přibližuje reformu soutěžního práva na poli čl. 102 SFEU. V zájmu komplexního nastínění popisované problematiky stručně pojednává o konceptech hospodářského postavení, ekonomické závislosti, resp. významné tržní síly a jejich zneužívání a seznamuje také s konceptem monopolního postavení a jeho zneužití v antitrustovém právu Spojených států amerických.
|
|
|
The EU State aid reform; The implementation of the State aid action plan
Jakubová, Jana ; Šmejkal, Václav (oponent) ; Svoboda, Pavel (oponent)
Reforma konceptu štátnej pomoci v EÚ Implementácia Akčného programu štátnej pomoci Práca sa skladá z troch častí. Prvá časť definuje štátnu pomoc podľa článku 107 ods. 1 Zmluvy o fungovaní Európskej únie. V tejto súvislosti, nasledujúce termíny sú objasnené na základe rozhodovacej praxe súdov EÚ: "štátne prostriedky", za akých okolností je pomoc "pripísateľná členskému štátu", čo je "podnik", čo je možné pokladať za "výhodu" a akých okolností môže pomoc "narúšať hospodársku súťaž alebo hroziť narušením hospodárskej súťaže". a mať "vplyv na obchod medzi členskými štátmi". Následne, ustanovenie článku 107 ods. 2 a ods. 3 ZFEÚ je objasnené a rozdiel medzi štátnou pomocou zlučiteľnou per se so ZFEÚ a štátnou pomocou, o ktorej zlučiteľnosti so ZFEÚ môže rozhodnúť Komisia, je bližšie ozrejmený. V druhej časti sa najprv venujem princípom, na ktorých je Akčný plán založený. Diskusia je zameraná na úlohu "vylepšeného ekonomického prístupu" vo všeobecnosti a špecificky na význam "stimulačného účinku pomoci", "proporcionality pomoci", "zlyhania trhu" pri posudzovaní zlučiteľnosti štátnej pomoci. V tomto kontexte je podčiarknutá dôležitosť metódy "balansovania účinkov pomoci". Rovnako, je vysvetlené, ako je táto metóda inkorporovaná do opatrení soft law. Nato sú rozobraté ciele Akčného plánu. Následne je tento...
|
|
|
Arbitralita protisoutěžních dohod v právu Evropské unie
Pavelka, Tomáš ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Irský advokát a rozhodce James Bridgeman kdysi napsal, že soutěžní právo a arbitráž je střet dvou černých umění. Toto vnímání se v podstatě nezměnilo, i když dnes je rozhodování soutěžního práva v arbitrážní praxi takřka na denním pořádku. Tato diplomová práce nejprve shrnuje pozadí arbitrability protisoutěžních dohod a dále vybírá specifické praktické problémy, kterým musí rozhodci čelit při rozhodování sporů z těchto smluv. Nejprve otázku, zda jsou rozhodci povinni řešit problematiku rozporu dohod se soutěžními normami ze svého vlastního podnětu (ex officio), dále, zda vnitrostátní soudy členských států EU musí automaticky rušit rozhodčí nálezy, které by právo hospodářské soutěže porušovaly, a naposled, zda jsou rozhodci vůbec schopní kvalifikovaně složité otázky soutěžního práva rozhodovat a jak jim v tom veřejnoprávní orgány pro hospodářskou soutěž, na jejichž bedrech zejména leží uplatňování soutěžního práva, mohou pomoci. Tato práce se zajímá především o evropskou právní úpravu, ovšem v některých případech jde do českého právního řádu a k určitým jeho problémům se snaží navrhnout konkrétní řešení.
|
|
|
Aktuální problémy v ochraně spotřebitele v elektronických komunikacích
Černá, Milena ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Ochrana spotřebitele je tématem, které se dotýká velmi široké skupiny občanů Evropské unie a které Unie promítá do všech svých politik. Zaměření na oblast elektronických komunikací jsem zvolila proto, abych mohla využít své zkušenosti z praxe a porovnat je s platnou právní úpravou. Navíc služby elektronických komunikací využívají evropští spotřebitelé každodenně a jsou rozšířené napříč celou společností. Ve své diplomové práci sleduji vývoj právní úpravy odvětví elektronických komunikací se zaměřením na ochranu spotřebitele, s čímž úzce souvisí i regulace cen za poskytované služby a situace na trhu elektronických komunikací. Pokouším se definovat základní problémy právní úpravy s využitím judikatury a poznatků z praxe. Nejprve se zaměřuji na obecnou úpravu ochrany spotřebitele, která je aplikovatelná na veškeré smlouvy uzavírané se spotřebiteli - nepřiměřené podmínky ve spotřebitelských smlouvách, smlouvy uzavírané mimo prostory obvyklé k podnikání apod. Zároveň upozorňuji na problémy, se kterými jsem se setkala v praxi a porovnám provedení úpravy jednotlivými členskými státy. Další část své práce jsem věnovala předpisovému rámci EU pro oblast elektronických komunikací, který platil v letech 2003 - 2009. Zaměřila jsem se na úpravu, která má vztah k ochraně spotřebitele, byť zdánlivě jen okrajově....
|
host ::
RSS.