Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 115 záznamů.  začátekpředchozí95 - 104dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Moc soudní
Látal, Ivo ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Gronský, Ján (oponent)
Kompetenční spory rozhodované Ústavním soudem České republiky
Grinc, Jan ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Závěr Rozhodování kompetenčních sporů je významným prostředkem k naplňování zásady, že státní moc je možné uplatňovat pouze v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Historicky tento institut vznikl především v důsledku oddělení soudnictví od správy a potřeby kontrolovat, zda je toto rozdělení dodržováno. Do pozornosti ústavního práva se dostává nejprve ve federativních státech a později i v souvislosti s judicializací ústavy a rozvojem ústavního soudnictví. V některých státech se tak tento institut na ústavní úrovni přetváří v rozhodování sporů mezi ústavními orgány (a to i zákonodárnými) a vzdaluje se klasickému pojetí kompetenčního sporu podle nauky správního práva. Vývoj právní úpravy rozhodování kompetenčních sporů na našem území byl značně spletitý. Mezi úkoly ústavního soudnictví se rozhodování kompetenčních sporů dostává až se vznikem československé federace. První realizovanou úpravou je však až rozhodování kompetenčních sporů Ústavním soudem ČSFR těsně před jejím zánikem. Od 1. 1. 1993 je Ústavní soud ČR podle čl. 87 odst. 1 písm. k) Ústavy oprávněn rozhodovat o sporech o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy, nepřísluší-li podle zákona jinému orgánu. Na podústavní úrovni, kde došlo po roce 1948 k přetržení kontinuity rakouské a prvorepublikové tradice, přináší...
Selected issues of the citizenship of the EU
Mátéová, Daniela ; Hřebejk, Jiří (oponent) ; Král, Richard (vedoucí práce)
Záver Politická integrácia na európskej pôde je živo diskutovanou témou už niekoľko desaťročí. Európska Únia svedomite rozvíja tento trend a podniká politické i právne kroky v snahe zabezpečiť davom Európanov okrem ekonomickej prosperity i priestor slobody, bezpečnosti a práva a Európu, kde stojí jednotlivec v centre záujmu. Za jeden z prostriedkov k dosiahnutiu tohoto cieľa môže byť považované i zavedenie občianstva EÚ a jeho prínos v živote jednotlivca, občana EÚ. Tento vývoj však nie je možné vnímať idealisticky, nakoľko inštitút občianstva EÚ okrem daného ušľachtilého cieľa poslúžil i ako akési premostenie medzi bruselským aparátom a občanom. Európske inštitúcie sa takto snažili zahnať krízu demokratickej legitimity, ktorá bola dlhodobo pod ostrou kritikou euroskeptikov. Pojem občianstva EÚ, ako je zakotvený v primárnom práve dostal svoju aktuálnu podobu až prostredníctvom systematického výkladu Európskeho súdneho dvora. Ten v jednom zo svojich kľúčových rozhodnutí v oblasti občianstva EÚ stanovil, že občianstvo Únie je predurčené na to, aby bolo hlavným štatútom štátnych príslušníkov členských štátov. Táto práca sa zaoberá zásadnými otázkami týkajúcimi sa konceptu európskeho občianstva, no predovšetkým najvýznamnejším z občianskych práv - právom voľného pohybu a pobytu. Kapitola venovaná rozboru pojmu...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 115 záznamů.   začátekpředchozí95 - 104dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.