|
|
German Security Policy From 1990 Until Now
Balcová, Katarína ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Predložená práca diplomová sa zaoberá nemeckou bezpečnostnou a zahraničnou politikou v období od znovuzjednotenia v roku 1990 až po súčasnosť, pričom sa zameriava na účasť nemeckých vojakov na zahraničných misiách. Cieľom práce je analyzovať jedenásť najvýznamnejších prípadov, v ktorých sa Nemecko rozhodovalo o podpore vojenských misií v zahraničí a zistiť, či v rozhodovacích procesoch prevládali prvky normatívne riadeného rozhodovania podľa konceptov multilateralizmu, civilnej mocnosti a antimilitarizmu, alebo prvky pragmaticky riadeného rozhodovania a zohľadňovanie vlastných ekonomických, geopolitických alebo iných záujmov. Jednotlivé prípady sú analyzované formou jednoprípadových štúdií a zatriedené do troch podkapitol podľa období vlády nemeckých spolkových kancelárov. Následne sú výsledky práce prezentované vo forme tabuľky.
|
|
|
Citizenship of the European Union: rights of EU citizens and its impact on the legal order of the Czech Republic
Růžek, Lukáš ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato práce zkoumá obsah, účel a dopady občanství Evropské unie. Evropská unie je mezinárodní organizace sui generis, která prostřednictvím své činnosti zasahuje do každodenního života občanů členských států. Již od svého vzniku se snaží Evropská unie (dříve Evropské společenství) postupovat v souladu se zájmy svých členských států. Skutečnost, že se postupem času rozšiřovaly kompetence svěřené Evropské unii, umožnila, aby se mohla Evropská unie zabývat dalšími problémy. Postupem času, ve snaze snížit demokratický deficit, došlo k budování přímého vztahu mezi Evropskou unií a občany jednotlivých členských států. Ačkoliv některá práva občanů Evropské unie již byla obsažena v jejím právu, k vložení samotného institutu občanství Evropské unie došlo až Maachstrichtskou smlouvou, která vstoupila v platnost 1. listopadu 1993. Tento moment znamenal zlom ve vztahu mezi Evropskou unií a občany členských států. Došlo tím ke vzniku speciálního druhu občanství, pro který je charakteristická akcesorita a adicionalita vůči občanství členských států. Tato diplomová práce se zabývá tím, jaký vliv má institut občanství Evropské unie na právní rámec Evropské unie, právní systémy členských států a každodenní život jednotlivců. Hlavním cílem této práce je evaluace dopadů a kvality práv spojených s právním institutem...
|
|
|
Continuity and Change in German Political Discourse: Holocaust as a Theme in Politics
Ďurková, Michaela ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Táto bakalárska práca skúma vývoj politického diškurzu na tému holokaust v Nemecku v 90. rokoch 20. storočia. Na jedno z najdiskutovanejších období nemeckých dejín sa zameriava prostredníctvom analýzy prejavov vybraných politických aktérov. Politický diškurz chápe ako dôležitý činiteľ v procese národného zmierovania sa s minulosťou a ako prvok, ktorý napomáha k budovaniu a upevňovaniu demokracie. Prvá časť práce (1. a 2. kapitola) sa zaoberá teoretickým uchopením analýzy. Popisuje prínos politickej diskurzívnej analýzy pre politické vedy. Rovnako rieši vzťah medzi použitou metodológiou a predmetom výskumu a zdôvodňuje, prečo sa výskum v práci orientuje na prostredie nemeckého parlamentu. V ďalšej časti autorka skúma vývoj politického diškurzu v Nemecku od roku 1945. Na základe historického exkurzu ukazuje, ako sú zmeny tohto diškurzu ovplyvnené politickým usporiadaním štátu a záujmami jeho hlavných politických predstaviteľov. Hlavná časť práce je založená na predpoklade, že téma holokaustu hrala v politických prejavoch v Nemecku významnú úlohu. Autorka prostredníctvom samostatnej analýzy jednotlivých ústnych prejavov vybraných politických aktérov dospeje k zhodnoteniu miery zmien v nemeckom politickom diškurze o holokauste medzi rokmi 1990 a 1998, ako aj miery jeho podobnosti s diškurzom, ktorý...
|
|
|
Nation branding as a soft power building tool : the case of Germany
Felknerová, Petra ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
(abstrakt) Tato diplomová práce se zabývá konceptem nation brandingu a jeho aplikací v domácí a zahraniční politice Německa jako nástroje pro budování měkké moci. Nation branding je poměrně nový koncept využívaný v mezinárodních vztazích, který zasahuje do mnoha disciplín jako veřejná diplomacie, kulturní diplomacie, marketing a public relations. S pomocí nation brandingu si státy vytváří pozitivní image, kterou následně prezentují zahraničnímu publiku s cílem stát se více atraktivním a konkurenceschopným na mezinárodním poli. Diplomová práce se skládá ze dvou hlavních částí. První část tvoří teoretický rámec pro následnou analýzu. Definuje pozici nation brandingu v oboru mezinárodních vztahů a představuje teorii kompetitivní identity. Druhá část se zabývá analýzou budování německé národní značky, která je analyzována prostřednictvím teorie kompetitivní identity. Německo si buduje svojí image dvěma způsoby - prostřednictvím nation brandingových kampaní a prostřednictvím šesti dimenzí své kompetitivní identity. Oba způsoby a německá značka jako celek jsou náležitě analyzovány a jsou identifikovány její silné a slabé stránky. Závěrečná část diplomové práce shrnuje nejdůležitější fakta a stanovuje závěr.
|
|
|
Multilateralismus v německé zahraniční a bezpečnostní politice v letech 1999-2011
Schwarzová, Petra ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Resumé Studie transformace německého multilateralismu v zahraniční politice pomocí jednotlivých případových studií ukázala, že se pro jednotlivá období dají vysledovat jasné tendence, které odpovídají jednotlivým konceptualizacím multilateralismu. Ačkoli se změnily zahraničněpolitické priority a multilateralismus získal nové rozměry, nelze mluvit o hegemonizaci či unilateralizaci německé politiky. V devadesátých letech se Německo pomalu normalizovalo a prolomilo některá tabu typická pro minulá desetiletí. Zahraniční a bezpečnostní politika však byla stále postavená na desítky let replikované identitě a na pacifistických hodnotách. Tato tendence odpovídá reflexivnímu multilateralismu. V dalším období se německá vláda emancipovala tím, že začala zdůrazňovat své vlastní zájmy, nezalekla se odmítnout účast na operaci, jež neměla souhlas OSN, ani izolace. Vztah vůči USA ochladl a SRN kladla důraz na bilaterální spojenectví s Francií. Evropská integrace již nebyla povinností, ale stala se spíše dobrovolnou záležitostí. Toto naplňování nově nalezených zájmů svědčí o instrumentálním pojetí multilateralismu. V dalším období se nová vláda velké koalice snažila obnovit důvěru v SRN a oživit evropský integrační projekt. Vláda se účastnila mise v Kongu, kde převzala dokonce velení, a postupně plnila své závazky v rámci...
|
|
|
Nový regionalismus v praxi : strategické partnerství mezi Evropskou unií a MERCOSUR
Fanturová, Anna ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou vztahy mezi Evropskou unií a Mercosur, které jsou od roku 1995 zaměřené na uzavření interregionální asociační dohody. Práce je zpracovaná jako jedinečná případová studie, přičemž zkoumaný případ je definován jako "strategické partnerství mezi EU a Mercosur v kontextu nového regionalismu". Práce sestává ze třech hlavních kapitol. První kapitola nejprve vysvětluje fenomény nový regionalismus a interregionalismus a pojednává o dvou teoretických přístupech k regionální integraci - neofunkcionalistickém a intergovernmentálním. Předmětem druhé kapitoly je charakteristika Mercosur a analýza vztahů mezi EU a Mercosur od roku 1991 do současnosti. Ve třetí kapitole práce analyzuje jednotlivé pilíře budoucí asociační dohody a snaží se odpovědět na otázku, jaké efekty očekávají EU a Mercosur od uzavření interregionální asociační dohody a jaké jsou hlavní překážky bránící úspěšnému ukončení vyjednávání. Zvláštní pozornost je věnována obchodní kapitole asociační dohody, konkrétně obchodu s agrární produkcí.
|
|
|
Postavení německých částí českých zemí z hlediska Rokkanova modelu centrum a periferie: Případ Rakousko-Uherska a Československa
Tilcer, Martin ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Předkládaná práce se zabývá oblastí českého pohraničí ve dvou po sobě jdoucích obdobích. Jedná se o období Předlitavska mezi lety 1867-1918 a období Československa v letech 1918-1938. Hlavní náplní práce je srovnání těchto období z pohledu Rokkanova modelu center a periferií. Srovnání probíhá skrze tři dimenze, a to vojensko- administrativní, ekonomickou a kulturní. Aplikaci teorie předchází teoretická část, ve které jsou vymezeny a rozvedeny základní pojmy Rokkanovy koncepce. Následující aplikace teorie nejprve zkoumá období Předlitavska, ve kterém je přiblížen stranický systém a jeho vývoj až do nástupu fáze masové politiky. Zároveň jsou zde zkoumány elity českých Němců a jejich role v Předlitavsku. Práce se také zaměřuje na průmysl českého pohraničí a jeho pozici v rámci celé monarchie. V neposlední řadě bude rozebrán celkový kulturní ráz oblasti a jeho. U případu Československa je proveden podobný rozbor jednotlivých faktů, které jsou v poslední části aplikace teorie porovnány s případem Předlitavska na základě zjištěných faktů.
|
|
|
Jaderná elektrárna Temelín a česko-rakouské vztahy
Černoch, Jakub ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Diplomová práce Jaderná elektrárna Temelín a česko-rakouské vztahy pojednává o vlivu Jaderné elektrárny Temelín a jaderné energetiky obecně na česko-rakouské vztahy. Práce se pokouší analyzovat vztahy mezi Českou republikou a Rakouskem v kontextu této jaderné elektrárny v letech 1993-2013. Nejprve představuje teorii konstruktivismu v mezinárodních vztazích, pak se pomocí zmíněné teorie snaží vysvětlit odlišnou identitu Čechů a Rakušanů ve vztahu k jaderné energii. Dále uvádí česko-rakouský spor ohledně Jaderné elektrárny Temelín do historických, mezinárodněprávních a technických souvislostí. Hlavním cílem této studie je zjistit, jaký vliv na česko-rakouské vztahy mají média, která publikují články spojené s problematikou Jaderné elektrárny Temelín. Jsou zde zkoumány čtyři české relevantní noviny (Blesk, MF DNES, Právo a Lidové noviny) a čtyři rakouské relevantní noviny (Kronen Zeitung, Kurier, Der Standard a Die Presse). Jednotlivé články ve zmíněných médiích jsou hodnoceny na základě toho, jestli je vyznění jejich obsahu neutrální, protitemelínské nebo protemelínské. Následně jsou v jednotlivých článcích předloženy příklady manipulace s veřejností. Práce identifikuje, která média se podílejí na zhoršování / zlepšování česko-rakouských vztahů. Rovněž se zamýšlí nad procesem evropeizace a jejího vlivu na...
|
|
|
Jörg Haider a rakouská krajní pravice
Kovářová, Lucie ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem "Jörg Haider a rakouská krajní pravice" se zabývá předpoklady politického úspěchu Haidera, jako předsedy FPÖ (Svobodné strany rakouska). Od roku, kdy byl Haider zvolen předsedou do roku 2000, kdy FPÖ se stala členem vládní koalice, se zvýšila volební podpora z 9,7% na 26,9%. Aby mohlo být porozuměno této změně voleličských preferencí je zde přiblíženy teorie krajní pravice a populismu. Tato práce se zabývá předpoklady politického potenciálu pro zvýšení volebních výsledků krajní pravice v Rakousku. Je zde zvažován vývoj rakouské společnosti, které zahrnuje trendy v západní Evropě a teorii "tiché kontrarevoluce". Je zde také analyzována role Jörga Haidera jako "charismatického lídra", a vývoj krajní pravice po Haiderově smrti a upozorňuje na pokračující populistická témata.
|
|
|
Multilateralismus v německé zahraniční a bezpečnostní politice v letech 1999-2011
Schwarzová, Petra ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Resumé Studie transformace německého multilateralismu v zahraniční politice pomocí jednotlivých případových studií ukázala, že se pro jednotlivá období dají vysledovat jasné tendence, které odpovídají jednotlivým konceptualizacím multilateralismu. Ačkoli se změnily zahraničněpolitické priority a multilateralismus získal nové rozměry, nelze mluvit o hegemonizaci či unilateralizaci německé politiky. V devadesátých letech se Německo pomalu normalizovalo a prolomilo některá tabu typická pro minulá desetiletí. Zahraniční a bezpečnostní politika však byla stále postavená na desítky let replikované identitě a na pacifistických hodnotách. Tato tendence odpovídá reflexivnímu multilateralismu. V dalším období se německá vláda emancipovala tím, že začala zdůrazňovat své vlastní zájmy, nezalekla se odmítnout účast na operaci, jež neměla souhlas OSN, ani izolace. Vztah vůči USA ochladl a SRN kladla důraz na bilaterální spojenectví s Francií. Evropská integrace již nebyla povinností, ale stala se spíše dobrovolnou záležitostí. Toto naplňování nově nalezených zájmů svědčí o instrumentálním pojetí multilateralismu. V dalším období se nová vláda velké koalice snažila obnovit důvěru v SRN a oživit evropský integrační projekt. Vláda se účastnila mise v Kongu, kde převzala dokonce velení, a postupně plnila své závazky v rámci...
|
host ::
RSS.