|
|
Athanasius Kircher (1602-1680) a jeho vliv na přírodní filosofii v Českých zemích
Lelková, Iva ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Hermann, Tomáš (oponent) ; Janko, Jan (oponent)
Resumé: Disertační práce mapuje různé úrovně vlivu, který měl barokní polyhistor a jezuita Athanasius Kircher (1602-1680) na vývoj přírodní filosofie v Českých zemích kolem poloviny sedmnáctého století. Jedna z vrstev tohoto vlivu je pozorována v jeho korespondenci s Českými zeměmi ať už se jedná o korespondenci převážně dvorského charakteru, mající za cíl upevnit sociální vztahy vedoucí k finanční a jiné podpoře a získání patrona nebo korespondenci učeneckou sloužící k získávání a výměně informací, přírodně-filosofických zajímavostí a dat z pozorování a experimentů. Mimo vlivu korespondenčního se práce zabývá vlivem diachronickým - tedy způsobem jakým bylo Kircherovo dílo vnímáno v průběhu dějin a také vlivem zamýšleným, který se pokoušel Kircher usměrňovat pomocí své vlastní autobiografie a její distribuce. Další úrovní vlivu, která je v této práci zkoumána je úroveň vlivu ideového a to na příkladu analogie pohybu mořských vod s pohybem tekutin v lidském těle. Srovnáván je zde obraz geokosmu vycházející z Kircherova díla Mundus subterraneus (Amsterodami 1664-1665) a Iter extaticum II (Romae 1657) s díly Kircherových korespondentů jezuitského matematika Theodora Moreta Tractatus physico-mathematicus de aestu maris (Antveripae 1665) a především s dílem vratislavského lékaře, jednoho ze zakladatelů Academia...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Pojem autonomie: k předpokladům moderní subjektivity a dějinnosti
Janoščík, Václav ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Předkládaná práce se snaží o artikulaci pojmu autonomie v jeho komplexnosti rámci. V první části jsou tematizovány jednotlivé kontexty tohoto pojmu, ve snaze prohlédnout jeho strukturu. Následně práce sleduje jeho vlastní historii. V poslední části pak hodláme výslednou koncepci aplikovat na dvě vybraná historiografická díla. Tímto postupem se snažíme zejména důsledně proniknout do bohaté interdisciplinární literatury, formulovat a hájit původní teze týkající se struktury i genealogie tohoto pojmu a prokázat tak nejen jeho historickou relevanci, ale také konceptuální užitečnost v rámci metodologie historické vědy.
|
|
|
Testamentární praxe v Jihlavě v letech 1578-1624. (Testamenty jako prameny pro dějiny rodinných struktur, historickou demografii a sociotopografii)
Jirková, Pavla ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
Objekt výzkumu - raně novověký měšťanský testament - je v disertační práci nahlížen z pozice dějin rodinných struktur, historické demografie a sociotopografie. Vzorek 968 jihlavských testamentů z období 1578-1624 je podroben statistické analýze. Z hlediska metodologického jsou dále povaze tohoto výzkumu blízké mikrohistorické a prosopografické přístupy. Specifické téma bylo komparováno se závěry především anglické literatury. Výsledky výzkumu byly zhodnoceny z hlediska ročních součtů testamentů jako možných ukazatelů hlavních tendencí mortality a byly naznačeny možné souvislosti mezi počtem dětí zmíněných v testamentech a dědickým systémem konkrétního regionu. Ve spojitosti s četnými svatebními smlouvami testátorů bylo dále studováno fungování sňatkového trhu a délka trvání manželství. Mezi další otázky diskutované v disertační práci patří například rodinná a domácnostní postavení, postižení lidé, genderová studia a mezigenerační majetkový transfer. Konečně v rámci sociotopografického studia byly domy vybraných testátorů lokalizovány v rámci ulic či předměstí.
|
|
|
Mikroregion Kamenice-Velké Popovice - příklad dynamiky kulturní krajiny v novověku
Korbelíková, Daniela ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Diplomová práce je součástí fakultního projektu, který sleduje vývoj české krajiny v době industrializace. Zaměřuje se na mikroregion Kamenice-Velké Popovice, v němž Ringhofferové v 19. století vybudovali tzv. Spojené dominium Kamenice-Štiřín a velice citlivě proměňovali krajinu, když v něm vyvíjeli svoje podnikatelské, kulturní, reprezentativní, společenské a rekreační aktivity. Vychází ze studia archivních materiálů, terénního výzkumu reliktů ringhofferských aktivit z 19. a 20. století, studia literatury a kartografických materiálů. Klíčová slova Ringhoffer, land-use, krajina, dominium, mikroregion, půda, podnikání
|
|
| |
host ::
RSS.