|
|
The pottery of sector 20 at Jandavlattepa
Včelicová, Tereza ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Pavúk, Peter (oponent)
Cílem této práce bylo klasifikovat a analyzovat soubor keramického materiálu ze sektoru 20, tzv. Citadely, naleziště Džandavláttepa v jižním Uzbekistánu. Toto sídlo nacházející se historické oblasti Baktrie bylo v poslední fázi využíváno Kušány. Keramika, která je předmětem této práce, byla objevena v rámci Česko-uzbeckého výzkumu probíhajícího v letech 2002 až 2006. Tato práce představuje historické a místní souvislosti naleziště, které slouží jako základ ke komplexnímu pochopení zkoumaného keramického materiálu jako takového a jeho propojení s lokalitou. Keramické fragmenty jsou rozděleny do skupin podle těsta, tvaru a formy. Podrobně jsou zde také popsány používané typy dekorací. Všechny tyto prvky umožňují porovnat nálezy z Džandavláttepy s analogickými lokalitami Střední Asie ze stejné doby.
|
|
|
The Art of North-Western Anatolia in the Achaemenid Persian Period and Its Relations with the Greek and Persian Art.
Vaškaninová, Valéria ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Pavúk, Peter (oponent) ; Charvát, Petr (oponent)
Studie si klade za cíl vymezení a definici perského achaimenovského stylu v umělecké produkci satrapií (říšských provincií) severozápadní Anatolie (dnešní Turecko) v období trvání achaimenovské říše, čili v letech cca 550 - 330 před naším letopočtem. Za severozápadní anatolské satrapie jsou považovány sardská provincie (Hérodotův II. nomos) a provincie Hellespontská Frýgie (III. nomos). Achaimenovský umělecký styl vychází z bohaté tradice kultur dnešního území Íránu, vlivů mezopotámské tradice a vlastních nomádských kořenů Peršanů. Po rozšíření perské říše na západ k Egejskému moři dochází ke kontaktu s uměleckým projevem anatolských království a řeckého světa. Vzniká jedinečný styl luxusního zboží, spojující praxi lokálních uměleckých škol s perskou dvorní ikonografií, určený pro zákazníky místní společenské elity a perské imigranty. Achaimenovský styl se nejlépe projevuje v toreutické produkci. Nádoby vytepávané z drahých kovů mají typické tvarosloví a charakteristické výzdobné prvky. Přes jejich rozsáhlé geografické rozšíření předpokládáme původ v několika výrobních centrech na území dnešního Turecka. Do těchto dílen se soustřeďovala i výroba šperků a glyptiky. Zejména drobná umělecká díla vyrytá do pečetí ukazují výtvarný a technologický přínos nového uměleckého proudu. Náhled do životního...
|
|
|
Environmental changes and human land-use interactions in ancient Thrace during the Iron Age: The impact of Greek colonization
Parvoničová, Lenka ; Pavúk, Peter (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá vzájemnými vztahy mezi environmentálními změnami a thráckou společností, jejíž rozvoj se odehrával v kulisách okolního přírodního prostředí, které procházelo v průběhu prvního tisíciletí př. n. l. zásadní proměnou. Od pozdní doby bronzové a rané doby železné byl detekován značně výraznější vliv činnosti člověka na krajinu, zejména se jedná o pěstování rostlin a pastevectví a s tím spojené odlesňování, související se zvyšujícím se sociálním a ekonomickým tlakem. Další fáze vývoje nastala v 7. století př. n. l., kdy byly v severním Egejském moři zakládány první řecké kolonie, a Thrákie se tak stala součástí makro-regionu Východního Středomoří. Vegetaci a její změny spojené s aktivitou člověka je možné zkoumat pomocí archeobotanických záznamů. Právě na základě identifikace a interpretace antropologických indikátorů lze pozorovat, jakým způsobem a v jakém rozsahu se měnilo využívání krajiny a způsob obživy. Z geografického hlediska se paleoekologické a archeobotanické studie zahrnuté v této diplomové práci zaměřují především na vnitrozemí starověké Thrákie, tedy na území moderního bulharského státu. Rekonstrukce vývoje vegetace, struktury osídlení a strategie obživy je utvářena na základě komparativní metody výsledků pylových a makrozbytkových analýz získaných z lokalit datovaných...
|
|
|
Proměny městského osídlení na území Syropalestiny v období helénismu
Havlík, Jakub ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Pavúk, Peter (oponent)
V této práci si kladu za cíl představit městský prostor na území Syropalestiny a jeho proměny v období raného helénismu. Sledovaným časovým horizontem je doba od vlády Alexandra Makedonského, který na pozorované území vstoupil roku 333 př. n. l., až po sjednocení území pod vládu Seleukovců roku 200 př. n. l. Antiochem III.. V práci je nejprve zkoumána geografie pozorovaného prostoru a předložena jeho specifika z hlediska osídlení. V následujícím historickém výkladu se zaobírám dějinným vývojem oblasti s přihlédnutím k helénistické kolonizační činnosti. Ve druhé polovině práce se již věnuji především archeologické situaci. Skrze tu je zde popsáno osídlení v Syropalestině na konci perského období se zřetelem na regionální rozdíly. V logickém sledu pak dál zkoumám samotné aspekty proměn městského osídlení, které přicházejí s přelomem čtvrtého a třetího století před naším letopočtem, kdy byl sever země ovládán seleukovskou a jih ptolemaiovskou dynastií. Je zde též definován urbánní prostor období helénismu ve sledovaném prostoru a jeho specifika. Zejména jsou akcentovány rozdíly mezi severem a jihem.
|
|
|
Mořské národy
Vavřincová, Veronika ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Pavúk, Peter (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mořskými národy, což byly národy ohrožující značnou část východního Středomoří během 12. století př. n. l. Nejdříve se zaměřuje na jednotlivá etnika mořských národů, na jejich nejednotnost, různorodost a původ. Dále se práce zabývá určitými zdroji informací, které o mořských národech existují, tedy převážně egyptskými reliéfy, které byly nalezeny v Medinet Habu. V následujících kapitolách se práce snaží popsat materiální kulturu a spojení mořských národů se střední Evropou. Závěrem se tato práce snaží poukázat na následky krize ve 12. století př. n. l., které mohly, či nemusely být způsobeny mořskými národy. Klíčová slova Mořské národy, Ramesse III, Egypt, Filištínští
|
|
|
Vliv texilních vzorů z Egejské oblasti na výzdobu egypských hrobek 18. dynastie
Bělohoubková, Dana ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Pavúk, Peter (oponent)
Předkládaná práce pojednává o vlivu egejských textílií na výzdobu hrobek 18. dynastie. Snaží se odpovědět na otázku, zda je možné pomocí tohoto fenoménu zrekonstruovat povahu vztahů mezi Egejskou oblastí a Egyptem. V první části práce je textil jako takový zasazen do širšího kontextu, tedy jeho významu pro oba kulturní celky a technologií výroby. Větší část textu pak pojednává o problematice úžeji. Zabývá se hrobkami a osobnostmi, u nichž se s egejskými stropy setkáváme. Z analýz jejich hrobek, životopisů a titulů je partné, že tento fenomén sloužil k legitimizaci, jak panovníka, tak jeho úředníků. V poslední části bylo dokázáno symbolické zasazení fenoménu egejských stropů do ideového konceptu královského majestátu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The Use of Symbols in Minoan and Mycenaean Iconography
Matoušková, Monika ; Pavúk, Peter (vedoucí práce) ; Blakolmer, Fritz (oponent)
Tématem této magisterské práce je ikonografie vybraných symbolických předmětů objevujících se v Egejském umění doby bronzové ve 3. a především 2. tisíciletí př.n.l. Toto umění používalo sofistikovaný ikonografický systém, což je patrné z opakujících se scén a motivů. Důkladná analýza jednotlivých prvků vyskytujících se v komplexnějších vyobrazeních může výrazně pomoci k pochopení tohoto systému a k objektivnější interpretaci určitých výjevů. Celá práce je tedy zaměřena na ikonografii jednotlivých symbolů, avšak zabývá se i studiem jejich možných paralel z umění okolních kultur doby bronzové. Nicméně, Egejská ikonografie nebyla striktně kodifikována v průběhu celé doby bronzové, naopak se vyvíjela a inovovala. Mnohé symboly tak byly typické jen pro určitá období, u jiných se zase měnilo jejich využití. V práci je proto kladen obzvláštní důraz na diachronní změny v ikonografii těchto symbolických předmětů v minojském a mykénském umění s cílem vytyčit pravidla pro jejich užívání, stejně tak jako prozkoumat jejich možný původ a vysledovat vzájemné vztahy mezi symboly samotnými.
|
|
|
Animal Terracotta Appliques from Bronze Age Western Anatolia
Bobik, Ján ; Pavúk, Peter (vedoucí práce) ; Verčík, Marek (oponent)
Cieľom práce je zozbierať plastické vyobrazenia zvierat na keramike v západnej Anatólii, primárne ataše na keramike, v dobe bronzovej a vytvoriť katalógovú tabuľku. Ako prípadová štúdia budú slúžiť nové nepublikované nálezy z lokality Kaymakci. Okrem základného typo- chronologického členenia, bude prihliadané na ich nálezový kontext (ak je dostupný). V prvej časti práce sú popísané lokality a materiál všeobecne, v druhej časti sa pristupuje k popisu konkrétnych kusov, materiál je delený do chronologických a štýlových skupín. V poslednej fáze sa tieto zistenia a materiál interpretuje. Hlavným zistením tejto práce je, že nejde o špecifikum konkrétnych lokalít, ale vyskytujú sa na mnohých lokalitách a zároveň aj v inej podobe u Chetitov, pričom v Grécku sa ako ataše na nádobách zvieratá nevyskytujú.
|
|
|
Roman and Late Antique Pottery from Ancient Thrace, Selected Assemblages from the Yambol District
Tušlová, Petra ; Pavúk, Peter (vedoucí práce) ; Hudson, Nicholas Frederick (oponent) ; Karaöz, Billur Tekkök (oponent)
Do této práce byly zapracovány tři keramické soubory z Jambolském regionu za účelem obohacení naší znalosti o Římské a pozdně antické keramice z Thrákie. První, nejbohatší soubor, pochází z římského vicu, který je znám pod označením Jurta a nachází se nedaleko vesnice Strojno. Jeho datace je přibližně od přelomu 1. a 2. st. n.l. do pozdní antiky. V tomto souboru lze nalézat množství různých keramických skupin, jejichž rozdělení na jednotlivé morfologické typy a druhy keramické hmoty nám poskytlo představu o rozmanitost a charakteru keramického materiálu ve zkoumané oblasti. Současně nám tento soubor nabídl statistické údaje pro studium množstevního zastoupení jednotlivých keramických skupin na konkrétním osídlení a poskytl data k jejich vzájemnému porovnání. Druhý soubor zahrnuje 19 celý nádob, které byly nalezeny ve dvou mohylách datovaných do 2. a 3. st. n.l. u vesnice Palauzovo. Kromě toho, že nám nádoby poskytují komparativní vzorek k sídlištnímu materiálu, umožnují současně sledovat trendy v úpravách keramických nádob k účelu uložení v pohřebním kontextu. Poslední soubor 57 nádob pochází z uzavřeného souboru konce 6. st. n.l., který byl odkryt v jednom domě na opevněném sídlišti Dodoparon, v blízkosti vesnice Goljam Manastir. Tato skupina nádob představuje výjimečný nález keramiky z pozdní...
|
|
|
Opevnění města Milét a jeho vývoj od doby bronzové až po pozdní antiku.
Krčál, Jan ; Verčík, Marek (vedoucí práce) ; Pavúk, Peter (oponent)
(česky) Bakalářská práce má za cíl představit jednotlivé fáze opevnění v historii Milétu, a to chronologicky od pozdní doby bronzové až po pozdní antiku. pro každé období bude stručně uveden historický kontext a vývoj topografie města, a následně na základě archeologických zdrojů provedena analýza opevnění daného období a popis příkladů. Ve finální části bude opevnění Milétu pro každé popisované období zařazeno do historického kontextu Iónie a porovnáno s vybranými poleis regionu.
|
host ::
RSS.