|
|
Josef Kuffner a vývoj jeho kritického myšlení
Pelcrová, Tereza ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
Diplomová práce představuje osobnost a dílo divadelního kritika Josefa Kuffnera, jehož kritická činnost časově spadá do období formování realismu na českých jevištích, a odráží první roky fungování Národního divadla v Praze. Na základě analýz deníkových recenzí osvětluje Kuffnerovy požadavky na inscenaci, divadelní text, herectví a scénografii. Studium vydaných sborníků přibližuje jeho postoj k teoretickým otázkám českého divadla a divadelní praxi a tím i jeho význam pro českou teatrologii. Rovněž přináší konfrontaci s názory na pojetí divadla jednoho z nejvýznamnějších kritiků té doby, F. X. Šaldy.
|
|
|
Studium diferenciačního potenciálu spermatogoniálních kmenových buněk pomocí transplantačních experimentů u obratlovců
Kodedová, Barbora ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
Spermatogonie, neboli spermatogoniální kmenové buňky jsou nezbytné pro udržení samčí plodnosti. Ve složitém procesu spermatogeneze, probíhajícím ve varlatech, tyto pluripotentní kmenové buňky proliferují a diferencují za vzniku spermií. Technika spermatogoniální transplantace byla poprvé popsána v roce 1994 na hlodavcích a umožnila studium biologie samčích zárodečných buněk. Následující řada studií mezidruhových i vnitrodruhových přenosů testikulární tkáně, odhalila regenerativní schopnosti transplantovaných spermatogoniálních kmenových buněk a jejich možné využití. V dnešní době jsou vytvořeny systémy transplantací spermatogonií u mnoha obratlovců, které umožňují mimo studia vývoje spermií i umělou produkci samčích a samičích gamet odvozených ze zárodečných buněk dárce. Diferenciační potenciál spermatogoniálních kmenových buněk umožnil i tvorbu transgenních organismů genetickou manipulací izolovaných spermatogonií s následnou transplantací do vhodného příjemce. Spermatogoniální transplantace by v budoucnosti mohla najít své uplatnění v regenerativní medicíně, léčbě poruch spermatogeneze, nebo sloužit k zachování genofondu ohrožených druhů živočichů.
|
|
| |
|
|
Inscenační možnosti Sofoklova chóru: případ Oidipa krále
Mrázek, Vít ; Sarkissian, Alena (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
Diplomová práce se pokouší na základě detailní analýzy vybraných inscenací Sofoklovy tragédie Oidipús Tyrannos formulovat základní principy interpretačních možností antického chóru v kontextu vývoje českého divadla od konce 19. století do současnosti, které se podílely na jeho proměnách od původní podoby sboru starců, jež převažovala v první polovině 20. století, přes varianty antikizujícího lidu, nastupující od padesátých let minulého století, k metaforické transformaci chóru, kterou přinesly některé režijní koncepce z počátku 21. století.
|
|
|
Teorie intermediality v kontextu díla Heinera Goebbelse
Mocek, Jan ; Pšenička, Martin (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza performance Eraritjaritjaka čelného představitele současného německého experimentálního divadla Heinera Goebbelse. První část usiluje o kontextualizaci Goebbelsovy tvorby v širším smyslu, a je tedy věnována explikaci nového divadelního žánru Théâtre musical, který zastřešuje performance tohoto typu. Další pasáž se zaměřuje především na Goebbelsovy teoretické názory a zároveň tak charakterizuje základní rysy poetiky divadla tohoto nekonvenčního umělce. Stěžejní část práce pak tvoří analýza pozoruhodného představení Eraritjaritjaka, jež se soustředí na fungování základních komponentů v celkové struktuře inscenace.
|
|
|
Role diváka během velké divadelní reformy
Vodehnalová, Petra ; Pšenička, Martin (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
Práce se věnuje roli a pozici diváka v období velké divadelní reformy. Uvádí fenomén diváka do historických souvislostí a mapuje jeho nové postavení a proměny, jimiž na přelomu 19. a 20. století procházel. Popisuje nejvýznamnější změny v architektuře divadla a scénografii, které roli diváka ovlivnily a pozměnily. Dále práce uvádí na příkladech významných inscenátorů a jejich divadel, případně studií, názorové posuny ve sporu o míru aktivity diváka. Kromě názorů reformátorů, kteří své myšlenky uplatňovali rovnou v praxi, jsou do práce zahrnuty i názory vybraných divadelních nebo literárních teoretiků daného období. Klíčová slova: divák, velká divadelní reforma, divadelní studio, aktivní divák, pasivní divák
|
|
|
Hélene Cixous a Théatre du Soleil
Kuslová, Kristýna ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
Tato práce je analýzou inscenace a textu La Ville parjure ou Le Réveil des Erynies (Věrolomné město aneb Probuzené Erynie), kterou společně vytvořilo Théâtre du Soleil pod režisérským vedením Ariane Mnouchkine a francouzská dramatička Hélne Cixous. Analýza se zabývá především dvěma aspekty a to jednak antickými prvky, které epické drama z roku 1994 spojují s řeckou antickou tragédií, a dále feministickým pojetím dramatiky. Práce se pokouší analýzou jedné konkrétní inscenace popsat unikátní spolupráci dvou žen v rámci francouzské divadelní tradice.
|
|
|
Podoby současné post-dramatické tvorby mladých umělců-performerů
Špačková, Lucie ; Pšenička, Martin (vedoucí práce) ; Etlík, Jaroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá především porovnáním dvou historických etap umělecké činnosti na pomezí divadla a výtvarného umění na území České Republiky. Snaží se nalézt konotace mezi tvorbou vybraných pražských umělců ze 60. a 70. let a současnou tvorbou umělecké skupiny Rafani, která soustavně tvoří od roku 2000. Zároveň však upozorňuje na specifika, která jsou spojena s historickým obdobím, v němž umělci tvoří, a naznačuje jejich tendence k tvorbě. Práce je členěna podle jednotlivých pojmů, které jsou vymezeny v úzkém vztahu k činnosti jednotlivých umělců - body art, happening, performance. Druhá část je pak věnována skupině Rafani, jejíž tvorba je pro lepší orientaci rozdělena do dvou etap. V každé jsou představeny zásadní projekty, které skupina uskutečnila, a zároveň je také přiblíženo jejich současné téma umělecké tvorby bez použití textu.
|
|
|
Využití masky v metodě Jacquese Lecoqa
Smolová, Zuzana ; Pšenička, Martin (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
Práce se zabývá otázkou využití masky v metodě Jacquesa Lecoqa. Ve své první části seznamuje s obecnými principy Lecoqovy metody, s její strukturou a náplní. V druhé části zasazuje metodu do kontextu francouzského divadla dvacátého století a na pozadí Lecoqova životopisu poukazuje na klíčové spojitosti. Třetí, hlavní část je věnovaná podrobné studii konkrétních druhů masek, které jsou v metodě používány. Je zde popsán způsob práce s těmito maskami i jejich význam v rámci hereckého tréninku.
|
|
|
Co je zač český operní divák?
Řeháková, Kateřina ; Pšenička, Martin (vedoucí práce) ; Augustová, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce zpracovává sociologicko-marketingový výzkum o českých operních divácích, který provádí Jednota hudebního divadla s podporou grantu Ministerstva kultury ČR ve všech operních domech v České republice. Snaží se jednak o sociologické a demografické zařazení operního publika, jednak o pojmenování jeho marketingového potenciálu a důsledků, které z toho plynou pro operní divadla.
|
host ::
RSS.