|
|
Trolling v online hrách ve vztahu k genderu
Terzičová, Nikola ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Mitrenga, David (oponent)
Práce se skládá ze 3 částí, tím je teoretická část, metodologie a analytická část. Pokouší se o zanalyzování trollingu v českém a slovenském on-line prostředí, konkrétně ve hře World of Warcraft. Práce se věnuje tématům jako jsou specifika virtuálního prostoru, virtuální identitě a genderovým stereotypům zde se vyskytujícím. Je zarámována do teorie Ervinga Goffmana On Face-Work, ze které čerpá informace ohledně chování v osobních interakcích a porovnává je s interakcemi v prostředí hry World of Warcraft. Pomocí kvalitativních metod a obsahové analýzy chatu poskytuje pohled na trolling v prostředí on- line her, typologii aktérů trollingu, jejich strategie a zdroje, ze kterých čerpají provokace.
|
|
|
Jak žijí naši staří rodiče? Srovnání představ každodennosti seniorů a jejich dětí
Faltusová, Lenka ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Jeřábek, Hynek (oponent)
Cílem této diplomové práce je charakteristika překryvů a rozdílů představ každodennosti u vybraných párů; seniorů a jejich potomků. Na základě kvalitativních hloubkových rozhovorů jsou zjištěny shody a neshody u představ každodennosti a jejich vlastní prezentace. Tyto shody či neshody jsou dále analyzovány s využitím teorií každodennosti, které v práci představuji. Zjištění v podobě shodných či rozdílných představ o každodennosti u jednotlivých párů jsou dále diskutována s dosavadní literaturou zabývající se motivy hrajícími významnou roli při rozhodování o přesunu seniora, který se o sebe již nedokáže plně postarat, do institucionální či domácí péče. Na základě literatury a vlastních zjištění výzkumu je diskutováno, zda intersubjektivní představa každodennosti může být jedním z dalších motivů ovlivňujících rozhodnutí o domácí či institucionální péči o seniora.
|
|
|
Druhý živý. Trend začleňování zvířete do společnosti
Štiková, Irena ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce se zabývá vztahem člověka a zvířete. Konkrétně si klade za cíl odpovědět na výzkumnou otázku, která zní: Jak vypadal ze sociologického úhlu pohledu trend začleňování a vyčleňování zvířat ze/do společnosti? Na dynamiku tohoto trendu je pohlíženo z hlediska morálního statusu zvířat, právního statusu zvířat, symbolického statusu zvířat a statusu druhého živého. Uvedené statusy jsou zkoumány na evropské společnosti od antiky až po současnost. Toto období je pro potřebu analýzy rozděleno do 7 časových úseků. Diplomová práce zkoumá dynamiku nejen jednotlivých dynamik, ale i jejich interakci. Je rozvedena i problematika ustanovování symbolických hranic mezi člověkem a zvířetem ve zkoumané historii. Diplomová práce reflektuje zásadní události a tendence mající vliv na trend začleňování a vyčleňování zvířat do/ze společnosti. Čtenář by tak měl dostat povědomí o vývoji vztahu člověka a zvířete v evropské společnosti.
|
|
| |
|
|
Sociologická analýza diskurzivních reprezentací štěstí
Šrám, Kristián ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Předmětem zájmu diplomové práce je sociologická analýza diskursivních reprezentací štěstí. Hlavním cílem je identifikovat a analyzovat diskursivní reprezentace štěstí, s nimiž je možné se setkat v prostředí ČR. Štěstí je analyticky uchopeno prostřednictvím konceptů hedonismu a eudaimonismu. Hedonická perspektiva chápe štěstí jako kumulaci požitků, zatímco eudaimonická perspektiva štěstí spojuje s nalezením smyslu života a tématy seberealizace či sebeaktualizace. Tyto dva základní pohledy na podstatu štěstí jsou použity jako nástroj uchopení abstraktní povahy studovaného fenoménu. Práce identifikuje tři základní typy reprezentací štěstí, jimiž jsou reprezentace neoliberální, spirituálně- religiózní a populárně psychologické. Každá z reprezentací definuje štěstí odlišným způsobem. Přesto lze pozorovat i vzájemné podobnosti ve způsobu, jakým je v rámci těchto reprezentací zacházeno s hedonickými a eudaimonickými motivy. Mezi jednotlivými reprezentacemi tedy dochází k určitým formám prolínání. Ve všech identifikovaných reprezentacích převažuje eudaimonický pohled v tom smyslu, že opravdové štěstí není chápáno jako samozřejmé a o jeho dosažení musí být aktivně usilováno. Reprezentace, které byly výrazněji eudaimonicky orientované, obsahují silnější morální dimenzi a mohou být nástrojem obhájení určitého...
|
|
|
The Migrant Crisis and its Representation in Frankfurter Allgemeine Zeitung and Lidové noviny
Müllerová, Alexandra ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
V minulých dvou letech dramaticky vzrostl počet žádostí o azyl do Evropských zemí, a to zejména ze států zasažených válkou a chudobou, konkrétně ze zemí Blízkého Východu, Afriky a Balkánu. Reakce na nárůst uprchlíků se ve společnosti často různí a ani jednotlivé evropské země se mezi sebou nedokážou shodnout na jednotném přístupu k řešení. Západoevropské země obvykle přistupují k migrantům vstřícněji než státy východní Evropy. Velkou roli v otázce příjímání uprchlíků hrají v jednotlivých zemích média. V součastné společnosti totiž média představují hlavní zdroj informací o událostech ve světě a zprostředkovávají veřejnosti situace, kterých se nemohou osobně účastnit. Proto je důležité věnovat se tomu, jak média zobrazují témata solidarity, lidských práv a práva na azyl. Cílem této diplomové práce je zjistit jaké jsou hlavní odlišnosti v zobrazování současné migrační vlny v případě tištěných novin a zda západní tisk podává lepší obraz uprchlické krize než ten východní. Jako reprezentant jednoho z východních médií je analyzován český denní tisk Lidové noviny, který je porovnán s německým Frankfurter Allgemeine Zeitung. Cílem práce není generalizovat výsledky analýzy na všechny západní a východní média, nýbrž zjistit, zda tato dvě vybraná média zapadají do obecně přijímaného názoru o tom, že západní...
|
|
|
Individuální předzápasové rituály a jejich interpretace samotnými sportovci
Šarapatková, Anna ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Märzová, Hana (oponent)
Práce se zabývá tématem rituálů, které je dále rozšířeno o problematiku rituálů ve sportu. Po teoretickém ukotvení tohoto problému se výzkum, který je součástí práce, zaměřuje na rituální jednání ve sportu konkrétněji Pozornost je věnována rituálnímu jednání, které sportovci praktikují v souvislosti s výkonem, který mají podat. Zkoumáno je rituální jednání individuální. Hlavním cílem výzkumu je vytvořit klasifikaci tohoto jednání založenou na odůvodněních konkrétních rituálních jednání jeho účastníky a současně za pomoci teorie jednání Maxe Webera. Dále bylo v práci vyzkoumáno, jaké jsou funkce tohoto specifického chování sportovců, a zda se rituální jednání liší napříč různými skupinami ve sportu (pohlaví, kolektivní či individuální sport). Na základě analýzy byly vytvořeny dvě různé klasifikace rituálního jednání, jelikož i odůvodnění tohoto jednání sportovci jsou dvojí podstaty. V prvním případě je dělení založeno na podnětu, na základě kterého sportovci začali rituál praktikovat; protože 1) to u někoho viděli nebo jim to někdo řekl, nebo 2) to jednou udělali, osvědčilo se jim to, tak to dělají dál. Druhý typ dělení je založen na cíli, za jakým sportovci rituál vykonávají. Výsledky ukazují, že se takto sportovci chovají, aby 1) vyhráli či podali ideální výkon a/nebo 2) optimalizovali svůj psychický stav....
|
|
|
Sport antického Říma
Hájek, Martin ; Waic, Marek (vedoucí práce) ; Kolář, František (oponent)
V této bakalářské práci, bych se chtěl zabývat tělesnou kulturou a fyzickými aktivitami obyvatelů antického Říma. Zvyky, zálibami i denními potřebami běžného obyvatelstva, profesionálních sportovců této doby, jako i vojáků a jejich výcviku. Zaměřit bych se chtěl rovněž na tehdejší sportoviště, římské lázně a jejich vybavení, či výcviková centra gladiátorských škol a vojska. Zmínit bych se chtěl rovněž o hrách, které v té době místní obyvatelstvo mělo v oblibě, nastínit pravidla i okolnosti, za kterých se hry hrály a pořádaly. Podstatná většina nynějších poznatků o tehdejší době je získávána z archeologických vykopávek a nálezů, proto bych se o nejvýznamnějších chtěl rovněž zmínit, a pokud to bude možné, uvést je obrazové příloze. Na závěr práce bych chtěl zjištěné poznatky utřídit a zařadit je vhodně do časového období Římského impéria. Do své práce bych se rovněž pokusil zakomponovat poznatky získané na své cestě do města Řím, hlavně co se týče obrazové přílohy.
|
|
|
Domov bezdomovců: sociální konstrukce nekonvenčního domova
Kotyk, Lukáš ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na fenomén bezdomovectví jako na situaci, kdy jedinci nemají dostatek peněz k zajištění konvenčního bydlení, což vede k tomu, že konstruují svůj domov ve veřejném prostoru nebo squatují opuštěné objekty. Je odmítnuto interpretovat bezdomovectví jako patologický jev či jako provinění vůči řádu, kdy bývá na toto téma aplikován individuální přístup. Autor prezentuje bezdomovectví jako důsledek ekonomického systému, který stabilně vykazuje určitou populaci nedosahující na minimální míru možnosti konzumovat, jež by jí zajistila bezpečný život. Koncept hybridu, který vychází z díla Bruna Latoura a je nedílnou součástí actor-network-theory umožňuje interpretovat domov skrze propojení materiálních objektů a sociálních vztahů. Tento přístup vede k oproštění se od atypické podoby nekonvenčních domovů a k uvažování o nich jako o normálním způsobu bydlení. Základem etnografického výzkumu je perspektiva studií materiální kultury, kdy jsou zkoumány jednotlivé příbytky, které jsou obývány třídou nejchudších. Výzkum je složen z analýzy devíti z nich, ve kterých přebývají lidé, kteří se nedobrovolně ocitli v kritické finanční situaci. Přestože jsou jejich nekonvenční domovy odpojeny od vody či elektřiny, nejsou v nich zdroje tepla a jsou v neustálém ohrožení z důvodu absence...
|
|
|
Narativní konstrukce češství vídeňských Čechů
Berg, Lucie ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Vídeň, kdysi největší české město, kam proudily za prací v 19. a na začátku 20. století stovky řemeslníků, námezdních dělníků a služebnictva především z českého a moravského jihu. Někteří se postupně vraceli zpátky do Čech a na Moravu, jiní ve Vídni zůstali natrvalo a kompletně se asimilovali. Předmětem této práce jsou ale potomci těch lidí, kteří ve Vídni zůstali natrvalo a vztah k české kultuře a češství si udrželi. Na základě devatenácti biograficky orientovaných vyprávění, získaných v květnu a červnu roku 2015 ve Vídni, jsou v práci představeny způsoby, jakými vypravěči konstruují svou etnickou/národní a kolektivní identitu, a komunikativní paměť. Vypravěči jsou zástupci starousedlých vídeňských Čechů, kteří mluví česky, účastní se spolkového života menšiny a jejichž alespoň jeden předek českého původu přišel do Vídně nejpozději před 2. světovou válkou. Na základě roku svého narození byli přiřazeni do konkrétní generace: meziválečné, válečné, střední a nejmladší. Každé generaci je věnována jedna kapitola, v niž jsou představeni její zástupci a způsoby, jakými se identifikují, zda a jakou budují kolektivní identitu a jaké jsou jimi sdílená specifická témata, která jsou pro danou generaci charakteristická. V rámci této práce je také představena historie české menšiny ve Vídni a pozornost je...
|
host ::
RSS.