|
|
První křížová výprava z pohledu Východu
Petr, Štěpán ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá obrazem první křížové výpravy a jejích účastníků zobrazovaným prameny východní provenience. Soustředí se především na dílo Alexias a na osobnost a motivace jeho autorky, Anny Komnény. Zkoumá její pohled v kontextu situace byzantské říše a celkových vztahů západu a východu na počátku období křížových výprav.
|
|
|
Filip II. August v pohledu dobových pramenů
Katzer, Jan ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Vláda Filipa II. Augusta představuje přelom ve vývoji francouzské monarchie směrem k mocnému království a silné panovnické vládě. Poté, co roku 1179 nastoupil patnáctiletý Filip II. August na francouzský trůn, byl nucen svést boj o moc se svými příbuznými, především s flanderským hrabětem Filipem Alsaským. Královo vítězství v bitvě u Boves roku 1185 znamenalo počátek jeho samostatné vlády. V následujících letech podporoval v zájmu posílení svého postavení spory v plantagenetském rodě a po smrti Jindřicha II. se s jeho nástupcem Richardem I. vydal na třetí křížovou výpravu. Z té se však předčasně navrátil a zahájil boj o plantagenetská kontinentální léna, který vyvrcholil za Richardova nástupce Jana Filipovým vítězstvím v bitvě u Bouvines. Práce sleduje pohled dochovaných narativních pramenů a přináší popis králova života a panování se zaměřením na klíčové okamžiky jeho vlády.
|
|
|
Politické působení Anselma z Canterbury
Kalina, Jan ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na politické působení sv. Anselma a analyzuje období strávené v úřadech převora a opata v Bec a arcibiskupa v Canterbury. Během let prožitých v normandském klášteře převzal úlohu učitele a misionáře a nasbíral značné množství vědomostí a zkušeností, jež jej připravily na budoucí dráhu metropolity. Soustředil jsem se především na teorie a tradice, které přijal za své a jež později sám obohatil, ale též v krátkosti představuji některé z jeho nejvýznamnějších původních teologicko-filozofických textů. Zmiňuji důležitou roli Lanfranca z Pavie v jeho životě, na jehož církevní reformu se v Anglii snažil Anselm navázat. Zastával pontifikát v období vlády dvou králů, Viléma II. Ryšavého a Jindřicha I. Studium pramenů potvrzuje, že oba muži se značně politicky i povahově lišili. Za panování Viléma II. se coby arcibiskup pokoušel uplatnit své teorie v praxi, především pak učení o spoluvládě. Setkával se ovšem s neutuchajícím odporem dvora. Po jeho předčasné smrti se metropolitova situace dramaticky změnila, neboť Jindřich I. se ukázal být mužem kompromisu. Na konci života nalézáme Anselma na vrcholu politické kariéry, kdy se mu podařilo dosáhnout jednoty a spolupráce s králem.
|
|
|
Adalbert III. a jeho doba
Strnadová, Kristýna ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Tato práce pojednává o osobnosti českého prince Adalberta z rodu Přemyslovců. Jejím cílem je analýza jeho života a jednání v kontextu nábožensko-politické situace ve Svaté říši římské a českých zemích. Zaměřuje se na tři tematické okruhy, z nichž první je vymezen vazbami Adalberta na české prostředí. Druhý okruh se zabývá jeho postavením jako salcburského arcibiskupa vůči císaři na pozadí císařsko-papežských vztahů. Poslední oblastí zájmu je Adalbertovo působení v salcburské arcidiecézi. Při řešení dané problematiky bylo čerpáno z dostupných relevantních pramenů a literatury a použito metody biografické, komparativní a empiricko-analytické. Výsledkem práce je vytvoření uceleného pohledu na jeho osobu v souvislosti s dobovými událostmi, v čemž také spočívá její hlavní přínos.
|
|
|
Termín "koruna" v označení Aragonského a Českého království ve středověku
Vlková, Tereza ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Pojem corona//koruna není v Evropě v názvu středověkého státu ojedinělý. Obsah a smysl tohoto termínu nebyl však v každé zemi stejný. Srovnání s pojmem Koruna království českého lze vést nejen ve směru do Anglie, Francie, či Uher, ale také do Aragonska. A právě srovnání východisek, tradice, užívání pojmu koruna v této zemi s českými poměry je předmětem této bakalářské práce. Pozornost je věnována také geograficko-politické podobě obou Korun a jejím proměnám. Při studiu tohoto pojmu jsem vycházela z diplomatických pramenů, respektive z královských listin a snažila se vyvodit především smysl a obsah tohoto termínu, ale také zachytit jeho vývoj. Z komparace užití a vývoje pojmu corona v českých a aragonských listinách vyšlo překvapivé množství shodných rysů. V obou případech se termín objevuje v období, kdy dochází k významnějšímu rozšíření území. Stejně tak se poprvé označení corona objevuje v listinách, jež se týkají právě přivtělení nějakého území. Velmi zajímavým je pak téměř totožný vývoj postavení termínu corona v listinách. V inkorporacích se nejdříve objevuje spolu s termínem regnum a později pak už stojí samostatně, zatímco v listinách lenních následuje za králem a jeho dědici jako abstraktní vyjádření trvalého závazku vůči danému politicko-teritoriálnímu subjektu. Klíčová slova: Česká koruna...
|
|
|
Svět Eleonory Akvitánské v její korespondenci a listinách
Karlíková, Valentina ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se soustředí na analýzu dochované korespondence a listin Eleanory Akvitánské. V první části práce jsou stručně nastíněny její životní osudy od dětství na akvitánském vévodském dvoře, přes manželství s francouzským králem Ludvíkem VII. až po nový sňatek s mladým Jindřichem Plantagenetem a její působení na anglickém královském trůnu. Rovněž je v práci zmíněn i vztah Eleanory k jejím synům, především k Richardovi Lví Srdce. Zde byly vedle monografií použity v hojné míře dochované prameny, především kroniky. Také je zmíněn pohled současné historiografie na královniny vazby ke kultuře, mecenášství a problematice její moci a pravomocí v průběhu jejího života. Druhá část práce je již tématická typologie Eleanořiných dopisů a listin. Na základě jejich rozboru a současného stavu bádání se následně práce pokouší rekonstruovat způsob vnímání dobového dění a jeho hodnotovou hierarchii na významnou příslušnici dobové elity. Rovněž je předmětem analýzy také rozbor královniny titulatury. Klíčová slova: Eleanora Akvitánská, Kapetovci, Jindřich II., Plantageneti, Richard Lví Srdce, Jan Bezzemek, anjouovské impérium, korespondence, listiny
|
|
|
Arthur Bretaňský a jeho nároky na anglický trůn
Malý, Jan ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Smrt krále Richarda Lví Srdce v roce 1199 způsobila anjouovskému impériu nemalé potíže, když znovu vyvstala v anglických středověkých dějinách velice palčivá otázka - kdo je legitimním následníkem trůnu? Existovali dva možní pretendenti, oba měli zhruba srovnatelný nárok na korunu. Prvním byl Richardův bratr Jan, druhým pak jeho synovec, tehdy dvanáctiletý bretaňský vévoda Arthur. Právní zvyklosti té doby teoreticky umožňovaly následnictví obou mužů, jelikož neexistoval jednotný nástupnický úzus a každá jednotlivá součást anjouovské říše nahlížela na tento problém odlišně. Zatímco Jan byl relativně bez problémů přijat v Normandii a byl také korunován anglickým králem, největší boj se rozhořel o Anjou, Maine a Touraine, které vyjádřily svojí podporu Arthurovi. Ten měl navíc i podporu francouzského krále Filipa Augusta, který dobře pochopil, že Arthur je vhodným prostředníkem pro jeho záměry na eliminaci a ovládnutí anjouovského impéria. Celý dlouhý spor mezi synovcem a strýcem skončil Arthurovým uvězněním v létě roku 1202 a jeho následnou smrtí v roce 1203. Jan přesto nedokázal zabránit rozpadu plantagenetské říše, která byla v prvních letech 13. století redukována na vévodství Akvitánie.
|
|
|
V zajetí. Díla Hanse Schiltbergera, Jiřího Uherského a Konstantina Mihailoviće jako svědectví o hledání identity a kulturní integraci v muslimském světě
Srncová, Karolina ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
V zajetí. Díla Johannese Schiltbergera, Jiřího Uherského a Konstantina Mihailoviće jako svědectví o hledání identity a kulturní integraci v muslimském světě - Abstrakt v českém jazyce Bc. Karolina Srncová Diplomová práce se zabývá problematikou pozdně středověké reflexe muslimské společnosti v takzvaných récits de captivité, spisech a memoárech z pera bývalých křesťanských zajatců. Prostřednictvím srovnání svědectví tří Evropanů, kteří strávili dlouhé roky v tureckém a tatarském zajetí, se zamýšlí nad tím, jak probíhala jejich inkorporace do muslimského světa, jak se tento svět jevil jejich očima a jaký obraz si o něm přinesli po návratu do křesťanské Evropy. Vedle literární reflexe "odlišného" se práce rovněž obrací k samotným autorům - k tomu, jakým způsobem vnímali a konstruovali svou kulturní identitu v cizím prostředí, jaké v něm nalézali dlouhodobé modely fungování a jakými narativy se snažili svou "pohanskou" minulost po návratu do vlasti prezentovat. Práce se tak nejen snaží přispět dílčími poznatky k našemu obrazu křesťansko-osmanského střetávání v 15. století, ale také dovést k hlubšímu zamyšlení o kulturní adaptabilitě pozdně středověkého člověka a roli zajatců, lidí mezi dvěma světy, kteří se s úskalími takové adaptace v praxi museli vyrovnat.
|
|
|
Poslání a cíle řádu Maltézských rytířů
Pánek, Robin ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá posláním, cíli a úkoly rytířského a špitálního řádu Maltézských rytířů od dob jeho založení až po dobytí Malty v roce 1798. Zkoumá vývoj hlavních řádových úkolů a jejich proměnu v závislosti na aktuální mezinárodní situaci a poloze řádového sídla. Práce se zabývá jak podobou těchto úkolů v každém z řádových sídel (ve Svaté zemi, na Rhodu a na Maltě), tak jejich proměnou a vývojem v prostředí řádových komend na evropském kontinentě. Hlavní důraz je kladen na vývoj dvou hlavních větví řádového poslání, úkolů špitální povahy a úkolů vojenských. Primárním cílem práce je prozkoumání celkového vývoje těchto cílů a úkolů a porovnání jejich vývoje v řádových sídlech a evropských komendách.
|
|
|
Král a prezentace královského majestátu v artušovských legendách
Mádlová, Karolína ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
(česky): Tato bakalářská práce se věnuje problematice středověkých artušovských legend a jejich autorům, zvláště pak Gildasovi, Geoffreymu z Monmouthu, Chrétienovi de Troyes a Thomasovi Malorymu. Na základě jejich děl je zde zrekonstruována prezentace krále a jeho majestátu, fenomén rytířství a úloha žen u dvora i mimo něj. Dále je zde zohledněna úloha křesťanství a pohanství v legendách a konkrétní aspekty související s oběma náboženstvími, jako například Glastonburské opatství, Svatý grál, Avalon, Merlin a množství dalších.
|
host ::
RSS.