|
|
Motiv násilí v povídkách Silviny Ocampové
Koňaříková, Kateřina ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Kazmar, Vít (oponent)
(česky) Tato diplomová práce se zabývá analýzou vybraných povídek argentinské spisovatelky Silviny Ocampové, které spojuje prvek násilí, krutosti, zločinu. Práce je zaměřena na svébytnou fantastičnost, která bývá označována termínem "fantastické každodennosti" a dává ji do motivem násilí a přítomností zločinu. V úvodu shrnuje autorčino dílo a nastiňuje koncept moderního fantastična a jeho odlišnost od tradiční formy. Krátce uvádí pojmy násilí a ovídky vybrané k rozboru vycházejí povídkových souborů Autobiografía de Irene Podrobná analýza povídek si klade za cíl zkoumání motivu násilí ve vztahu k fantastičnu a prvkům dětství. Zkoumá dětské postavy, pachatele a oběti násilí, které se odehrává ve fantastickém rámci. V závěru srovnává nástroje výstavby fantastična jako metamorfóza, dvojnictví či prvky ironie.
|
|
|
José Martí and his concept of America
Hlinková, Nataly ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Úlohou tejto bakalárskej práce je zamerať sa na hlavné témy eseje Naša Amerika od José Martího. Martí v tejto eseji upozorňuje na hrozbu USA, ktoré svojou agresívnou expanzívnou politikou ohrozovalo štáty Latinskej Ameriky. Okrem tejto hrozby Martí prostredníctvom eseje vyjadruje jeho lásku k slobode a spravodlivosti pre každého. Zdôrazňuje dôležitosť koreňov a budovania národnej identity a jednoty našej Latinskej Ameriky. Martí sa svojím životom zapísal do dejín nie len Kuby, ale celej Latinskej Ameriky a dodnes je symbolom boja za nezávislosť. Nie je náhodou, že sa k jeho tradícií prihlásili radikálne ľavicové prúdy v kubánskej spoločnosti, ktoré jeho myšlienky zneužívali na ich politickú propagandu. Kľúčové slová: José Martí, Kuba, Naša Amerika, korene Latinskej Ameriky, vlastná história, národené uvedomenie, národná identita, jednota
|
|
|
Svět domorodých kultur v díle Miguela Ángela Asturiase
Holatová, Tereza ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem původních kultur Mezoameriky na dílo guatemalského spisovatele Miguela Ángela Asturiase, přičemž důraz je kladen na tradici starých Mayů, s jejímž dědictvím měl autor během svého života možnost se nejvíce sblížit. Rozebranými díly jsou knihy Legendy z Guatemaly (Leyendas de Guatemala), Pan president (El Señor Presidente) a Kukuřiční lidé (Hombres de maíz). První část práce nastiňuje autorův život a zdůrazňuje jeho propojení s mayskou kulturou. Druhá část stručně prezentuje původní kultury na území Guatemaly a poslední, třetí část diplomové práce je věnována samotnému rozboru vlivu těchto kultur na Asturiasovu literární tvorbu. Klíčová slova: Miguel Ángel Asturias, hispanoamerická litaratura, Mayové, kulturní vliv, příroda
|
|
|
"Tetička Julie" a Vargas Llosa: Literárnost dvou autobiografií
Brányiková, Katarína ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
Práce se zaměří na porovnání autobiografického románu Maria Vargase Llosy Tetička Julie a zneuznaný génuis (La Tía Julia y el escribidor, 1977), který z jedné poloviny vypráví o manželství s jeho "tetičkou" a druhou polovinu tvoří smyšlené rozhlasové příběhy, a autobiografického textu Co Varguitas neřekl (Lo que Varguitas no dijo, 1983), který je reakcí na tuto knihu, ve které autorka Julia Urquidi sepsala svou vlastní verzi vztahu s Mariem Vargasem Llosou. Práce se soustřeďuje na odlišnosti těchto dvou knih, které vypráví o tom samém vztahu, ovšem z jiného úhlu pohledu. Rozebere literární charakter obou děl a spolu s ním i úmysl obou autorů při výstavbě svých knih. Práce u obou textů analyzuje jejich kompozici, čas, vypravěče a styl. Zejména pak u díla Tetička Julie a zneuznaný génius se soustředí na autorovu hru s autobiografickými a fikčními prvky. Práce se pokouší najít odpověď na otázku, jak moc je fikce kombinovatelná se skutečností a do jaké míry ji lze použít v autobiografickém textu a naopak. Kromě toho práce také rozebírá text Julie Urquidi a zasazuje ho do kontextu díla Vargase Llosy.
|
|
|
Pojetí otroctví v románu Cecilia Valdésová aneb Andělský pahorek
Trejbalová, Michaela ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na pojetí otroctví v románu Cecilia Valdésová aneb Andělský pahorek kubánského spisovatele Cirila Villaverde. V této práci se pokouším popsat a shrnout prostředky, jež autor využíval k boji za zrušení otroctví. V době, kdy vyšel Villaverdeho román, bylo otroctví již v mnoha zemích zrušeno a prohlášeno za nezákonné, vyjma Kuby. Kuba byla stále hospodářsky závislá na otrockém systému a vykořisťování černého obyvatelstva dováženého z Afriky. Tato práce se zabývá historickým vývojem otroctvím v době vzniku románu a v době, kdy se román odehrává, tedy v letech 1812 až 1831. Práce se věnuje vykreslení života černého otroka na Kubě, jeho společenskému postavení a snaží se vyobrazit sociální prostředí tehdejší doby. Zároveň se zaobírá smýšlením vyšších vrstev, bílých otrokářů, ale i míšenců ohledně otroků a jejich přístupu k systému otroctví jako takovému.
|
|
|
Katalánsko během frankismu v raném díle Pera Gimferrera
Pušová, Alena ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat rané dílo katalánského básníka Pera Gimferrera, ve kterém jsou zkoumány znaky Frankovy diktatury a omezování. Speciální pozornost je věnována básni Pustý prostor (L'espai desert), ve které Gimferrer reaguje explicitněji na frankistický režim v Katalánsku, a také je přiblíženo filozofické téma této básně. Práce zároveň vyobrazuje historii a politiku v období frankismu v letech 1939 až 1975 a také se věnuje specifickým problémům omezování v Katalánsku. Dále popisuje literaturu v období frankismu a novou estetickou poezii skupiny Novísimos, do které Gimferrer patří, a která se chtěla oprostit od dlouhotrvající sociální poezie odsuzující politickou situaci po občanské válce. Práce však zároveň dokazuje, že Gimferrer téma sociální poezie neopouští úplně, jelikož v jeho básních nacházíme prvky frankistické diktatury.
|
|
|
Diary as a part of poetic testimony of Alejandra Pizarnik
Filová, Miroslava ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Táto práca prezentuje poetiku a básnický jazyk argentínskej poetky a autorky Alejandry Pizarnikovej, pričom jej hlavným cieľom je dokázať, že tie nie sú prítomné iba v jej básňach, ale i v jej rozsiahlom denníkovom diele. Primárnym literárnym zdrojom je teda najnovšia edícia knihy Diarios, Lumen: 2003 - Denníky. Práca sa ďalej orientuje na denník ako žáner so zameraním sa najmä na početné príklady a paralely medzi intímnymi denníkmi spisovateliek. Primárnym príkladom je pritom porovnanie denníkov a poetiky Alejandry Pizarnikovej a americkej autorky Sylvie Plathovej, ktoré je založené na niekoľkých podobnostiach. Kľúčové slová: Alejandra Pizarnik, argentínska literatúra, literárny denník, intímny denník, argentínska poézia, ženské denníky
|
|
|
Síť pohledů. Ironie a romantismus v díle Jorge Luise Borgese a Julia Cortázara
Kazmar, Vít ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Šišmišová, Paulína (oponent) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Síť pohledů: Ironie a romantismus v díle Jorge Luise Borgese a Julia Cortázara (Mgr. Vít Kazmar) Abstrakt Práce nabízí intepretaci díla Jorge Luise Borgese a Julia Cortázara z hlediska romantické ironie. Zkoumá původ pojmu ironie, jeho cestu od antického dramatu přes filosofický dialog až k rétorice. Těžiště práce ale spočívá ve Schlegelově pojmu romantické ironie. Několik jejích formulací slouží k intepretaci díla obou Argentinců: od sváru entusiasmu a skepse u Borgese (litotés) a u Cortázara (románový dialog), přechází k motivu dvojníka, poté sleduje reflexivní způsoby převážně ve španělsky psané literatuře od Cervantese až k Borgesovi s důrazem na Borgesovy inspirátory (Carlyle, Fernández, Unamuno). Interpretace se pak zaměřuje na Cortázarovy reflexivně vystavěné povídky, na heteronymy obou autorů (Morelli, Ménard), a konečně na tendenci k pohledu z výšky, k neustálému překonávání perspektivy v Borgesových povídkách a v Cortázarově románu Model k sestrojení, jakož i v jeho poetice založené na díle Johna Keatse.
|
|
|
Velká matka a jiné postavy v povídkách Garcíi Márqueze
Andrašková, Kateřina ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zabývá dílem kolumbijského spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze. Práce se soustředí na osm povídek díla Los funerales de la Mamá Grande, a konkrétně se zaměřuje na společenské postavení hlavních hrdinů v městečku Macondo. Především se budu věnovat jejich moci a společenskému postavení v kontextu politickém, sociálním a ekonomickém. Zaměřím se na analýzu povídek a postav.
|
|
|
The image of rainforest in a work The old man who read love stories
Hroncová, Michaela ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Úlohou tejto bakalárskej práce je zamerať sa na pojatie témy pralesa a preskúmať jeho význam v románe čilského spisovateľa Luisa Sepúlvedy - O starcovi, ktorý rád čítal ľúbostné romány. Inšpirovaný svojimi skúsenosťami zo stretnutia s indiánskym kmeňom Shuarov a so samotnou amazonskou prírodou, autor v tomto románe predstavuje prales ako živú bytosť, ktorej človek nie je nadradený ani podradený, ale má ju chápať ako rovnocennú a musí ju rešpektovať a prijať jej zákony. Práca sa takisto zoberá výskytom a vývojom danej témy v rôznych obdobiach hispanoamerickej literatúry rovnako ako aj žánrom, vyplývajúcim z tejto tematiky, nazývaným román pralesa. Kľúčové slová: Luis Sepúlveda, prales, O starcovi, ktorý rád čítal ľúbostné romány, román pralesa, príroda
|
host ::
RSS.