Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 100 záznamů.  začátekpředchozí81 - 90další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Jazyk české menšiny v obci Šumice v rumunském Banátě
Frnochová, Adéla ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem k výzkumu nářečí češtiny v jazykových enklávách v zahraničí. Cílem práce je popis jazyka české menšiny v obci Šumice v rumunském Banátě, a to ve všech tradičních jazykových rovinách: hláskoslovné, tvaroslovné, syntaktické, lexikální i slovotvorné. Výzkum byl zaměřen pouze na mluvu nejstarší generace, tedy osob starších šedesáti pěti let. V úvodu práce se autorka zabývá dějinami českých přistěhovalců v Rumunsku a jejich současným životem. Zvláštní pozornost je věnována historii obce Šumice. V následující části práce jsou popsány metody sběru materiálu a jeho zpracování. K práci byly použity výsledky dotazníkového výzkumu a přepisy nahrávek mluvených projevů. Jako srovnávací materiál sloužily přepisy nahrávek z roku 1971 a doklady ze Šumice v Českém jazykovém atlase. Výsledky výzkumu jsou popsány postupně pro každou jazykovou rovinu. Uváděny jsou nejen jevy zjištěné na základě dotazníkového výzkumu, ale i jevy zachycené pouze v nahrávkách. Pozornost je věnována zejména jevům, které umožňují zařazení šumického nářečí do některé z nářečních skupin českého jazyka, dále pak prvkům archaickým a prvkům ovliněným cizími jazyky (zejména rumunštinou a němčinou). V závěru práce jsou shrnuty zjištěné poznatky. V šumické češtině se vyskytuje mnoho archaismů, které byly typické pro...
Mediální diskurz o Šumavě: krajina, člověk, dějiny
Hořejší, Michal ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Dufek, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá kritickou analýzou (CDA) textů týkajících se správy Národního parku Šumava. Z vyváženého korpusu dvou desítek textů, které byly publikovány v tištěných médiích nebo na internetu během let 2008 a 2011, vytýká pomocí diskurzivně-historické metody (DHA) centrální témata, stereotypy a koncepty. S pomocí detailně popsaného historického kontextu, v němž texty vznikaly, práce směřuje ke zmapování jazykových a narativních strategií, kterých jednotliví autoři užívají k dosažení komunikačního úspěchu a dominance v rámci diskurzu. Klíčová slova: diskurz, Národní park Šumava, média, kritická analýza diskurzu, diskurzivně-historická metoda, téma, narativ, stereotyp, koncept, kontext, komunikace.
Sémantické charakteristiky sloves v písemném projevu dětí mladšího školního věku
Trojanová, Tereza ; Pacovská, Jasňa (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl prozkoumat oblast sémantických charakteristik sloves, která užívají děti na konci mladšího školního věku ve svých písemných projevech. Podkladem pro výzkum jsou samostatné písemné práce žáků 5. ročníku základní školy. Za účelem získání relevantních údajů pro analýzu sebraného materiálu jsou využity kvantitativní metody výzkumu. Jakoukoliv kvantifikaci kognitivního vývoje nelze považovat za obecně platnou. Bakalářská práce zaznamenává jisté tendence vývoje dětské řeči, které se mohou stát podnětem pro další vědecké bádání. Přínosem práce jsou rovněž přiložené původní texty dětí na konci mladšího školního věku. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část popisuje základní východiska psycholingvistiky a představuje odlišné přístupy k osvojování jazyka dítětem. Dále obsahuje kapitolu charakterizující období mladšího školního věku a kapitoly věnující se problematice sloves, jejich sémantice a třídění z hlediska sémantických rysů. Empirická část předkládá pracovní hypotézy, popis výzkumného vzorku i metodologii výzkumu. Jádro této části tvoří kvantitativní vyjádření zastoupení jednotlivých sloves v sebraných materiálech, dále jejich zařazení do sémantic- kých kategorií a porovnání pracovních hypotéz s výsledky výzkumu. Závěr bakalářské...
Alternativní vyjádření konektorů v češtině
Rysová, Magdaléna ; Zikánová, Šárka (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Práce se zabývá otázkou, jaké jazykové prostředky mohou být zahrnuty do anotace diskurzních vztahů Pražského závislostního korpusu (PDT). Jejím cílem je prozkoumat alternativní vyjádření diskurzních konektorů (tzv. altlexů) v češtině. Analýza vychází z anotovaných dat PDT, jejím předmětem je mimo jiné srovnání českých altlexů vyskytujících se v PDT a anglických altlexů z PDTB (anotovaného pensylvánského korpusu Penn Discourse Treebank). Práce přináší lexikálně-syntaktickou a sémantickou klasifikaci českých altlexů a analýzu jejich současné anotace v PDT. V současné době PDT obsahuje 306 vyjádření (v 43 955 větách), která byla anotátory označena jako altlexy. Jak ovšem tato práce dokládá, toto číslo není konečné. Předpokládáme, že počet altlexů se po důkladném zpracování podstatně zvýší, protože altlexy nejsou syntakticky ani lexikálně omezeny a některé z nich vykazují velký stupeň variability.
K syntaxi psaných zpráv v publicistice
Hladíková, Helena ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Bakalářská práce přináší shrnutí poznatků o syntaxi zpráv v odborné literatuře a popisuje vybrané syntaktické jevy v psaných novinových zprávách. Jazykový materiál práce tvoří zprávy týkající se několika významných událostí v období od ledna do dubna 2010. Jde o zprávy seriózního tisku, v kapitole o titulcích je částečně zohledněn i tisk bulvární. V první části se zabývám srovnáním oddílů literatury věnovaných jazykové stránce žurnalistických textů. Na základě tohoto porovnání dospívám k závěru, že základní rozdíly mezi žurnalistickou a lingvistickou literaturou spočívají ve způsobu podání informací o jazyce a ve způsobu distribuce těchto informací. Prostřední část práce je věnována syntaktické charakteristice titulků vybraných zpravodajských textů. Analyzuji zde především typy syntaktických konstrukcí titulků a z rozboru vyplývá, že převažují titulky tvořené rozvitými jednoduchými větami a že se často vyskytuje specifická konstrukce s dvojtečkou. V poslední části je analyzována výstavba psaných zpráv a dále výskyt několika syntaktických jevů v textech těchto zpráv. Podle analýzy jsou v textech častější souvětí než jednoduché věty, z hlediska textové koherence se hodně využívá připojovacích konektorů, často se objevují slovní parenteze a elipsy. Občas autoři zpráv využívají i prostředků parcelace...
Specifika jazykové stránky blogů na českém internetu
Černá, Eliška ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Práce se věnuje specifickému typu internetových komunikátů - blogfun. Konkrétně jsou aoalyzováoy charakteristické rysy jazykové stráoky blogU na českém internetu. Blogy jsou nejprve charakterizovány jako celek. V další části práce jsou uvedeny možné ldasiftkace blogU a jejich pracovní rozdělení do dvou hlavnich skupin, které jsou v dalšich kapitolách práce podrobněji charakterizovány.
K explikativním vztahům v češtině
Rysová, Magdaléna ; Zikánová, Šárka (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Cílem práce je prozkoumat a charakterizovat explikativní (vysvětlovací) vztahy v češtině vyjádřené spojovacími výrazy totiž, vždyť, přece a odlišit je od ostatních sémantických vztahů v rámci souvětí (především od vztahů kauzálních - příčinných, důvodových aj.). Výzkum proběhl na základě analýzy jazykového materiálu získaného z Českého národního korpusu (SYNPUB2006 a srovnávacího korpusu InterCorp) a Pražského závislostního korpusu (PDT). Z prohledaných 3 713 výpovědí bylo pro výzkum relevantních 902 (tj. 902 výpovědí obsahovalo výrazy totiž, vždyť, přece jako spojovací prostředky v rámci souvětí, ostatní zahrnovaly vztahy mezi větnými členy a odkazování přes větný koncový signál do předchozího kontextu, které nebyly předmětem zkoumání). Ukázalo se tedy, že se spojovací výrazy totiž, vždyť, přece sloužící k usouvztažnění obsahů propozic v rámci souvětí vyskytují poměrně řídce (v korpusových datech ve 24, 29 % z prohledaných výpovědí). Výrazy totiž, vždyť, přece se v rámci souvětí objevují v několika sémantických vztazích. Tato práce se zaměřila na dva z nich - explikaci a kauzalitu, protože právě tyto dva vztahy je od sebe mnohdy těžké odlišit (jak se ukázalo při analýze mezivýpovědních vztahů v Pražském závislostním korpusu PDT a Českém národním korpusu). Na základě výsledků analýzy jazykového materiálu...
Koreferenční řetězce s nespecifickou a generickou referencí v češtině
Pergler, Jiří ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Zikánová, Šárka (oponent)
Práce se zabývá vztahy koreference v textu a jejich klasifikací založenou na typech reference. Ve 2. kapitole uvádím základní principy anotace textové koreference v Pražském závislostním korpusu s důrazem na uplatňované rozdělení koreferenčních vztahů na typ 0 a typ NR, ve 3. kapitole pak upozorňuji na některé problematické jevy spojené s tímto rozdělením, které vyplývají především z příliš široce vymezeného typu NR. Ve 4. a 5. kapitole představuji některé významné práce věnující se problematice reference a generičnosti. V 6. kapitole následně navrhuji vlastní typologii referenčních vztahů s rozdělením reference na čtyři typy podle kritéria generičnosti (reference individuální a generická) a kritéria specifičnosti (reference specifická a nespecifická). Věnuji se též možnosti jednotlivých referenčních výrazů účastnit se vztahů koreference a dokládám, že navržené schéma je pro popis některých složitějších jevů vhodnější než typologie uplatňovaná v Pražském závislostním korpusu. V 7. kapitole pak ukazuji použití navrženého schématu na rozboru koreferenčních vztahů v několika konkrétních textech.
Aktuální procesy apelativizace proprií
Kříž, Adam ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Práce si klade za hlavní cíl popsat aktuální tendence procesů apelativizace v češtině na základě rozboru nově apelativizovaných jmen, která se v češtině objevila během posledních dvaceti pěti let. Výklad se počíná detailní charakteristikou proprií a onymického systému, čímž se vyjevují rozdíly mezi proprii a apelativní jazykovou oblastí. V části zabývající se hraničními jevy mezi apelativní a propriální jazykovou oblastí se v souvislosti s procesy, v nichž propria určitým způsobem figurují, přechází k problematice apelativizace. O procesu apelativizace a o apelativizovaných jménech je nejprve pojednáno z obecného hlediska, posléze se v textu soustřeďuje pozornost na analýzu apelativizovaných jmen excerpovaných z dvoudílné publikace Nová slova v češtině. Analyzovaný materiál je doplněn o příklady apelativizovaných jmen vyskytujících se v článcích a diskusích na internetu, které byly uveřejněny v minulých pěti letech. Popis toho, jaké typy proprií se apelativizují nejčastěji, jakým způsobem byla daná pojmenování od daných proprií odvozena (hlavně jakým slovotvorným postupem) a jaká je struktura apelativizovaných jmen, odhaluje aktuální tendence, které se v apelativizaci uplatňují.
Hlad a nasycení v českém jazykovém obrazu světa
Boháčková, Linda ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Práce se zabývá jazykovými obrazy hladu a sytosti v češtině. Zkoumání vycházejí z polského směru kognitivní lingvistiky, který klade důraz zejména na sepětí jazyka s kulturou. Práce ukazuje, jak hlad a sytost fungují v kulturních a sociálních souvislostech. Jazykové obrazy hladu a sytosti jsou rekonstruovány pomocí etymologických a motivačních poukazů, sekundárních významů a frazeologických výrazů, které se vztahují k tomuto sémantickému okruhu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 100 záznamů.   začátekpředchozí81 - 90další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.