|
|
Evolution of Host Specialisation, Phylogeography and Taxonomic Revision of Xenidae (Strepsitera)
Benda, Daniel ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Malenovský, Igor (oponent) ; Cook, Jerry L. (oponent)
Řasníci (Strepsiptera: Xenidae) jsou skupinou hmyzích parazitů, která je velmi vhodná pro studium hostitelské specializace. Vyvinula se u nich řada adaptací na parazitický způsob života zahrnující komplexní morfologické, behaviorální, a fyziologické adaptace, které nemají u jiných organismů obdoby. Paradoxně malá pozornost byla naopak věnována studiu molekulární fylogeneze, fylogeografie, vymezení jednotlivých druhů a jejich implikacím pro taxonomickou klasifikaci. S využitím metod molekulární fylogenetiky jsme vytvořili první datovanou fylogenezi čeledi Xenidae. Pomocí fylogeografických metod a rekonstrukce ancestrálních hostitelských linií jsme zjistili, že mezi Novým světem a Starým světem + Austrálií došlo k výměně některých linií, dokud Antarktida zcela nezamrzla. Během pozdního paleogénu a neogénu se několik linií rozšířilo z Afrotropické oblasti do dalších oblastí Starého světa a Austrálie. Původními hostiteli čeledi Xenidae byly s největší pravděpodobností sociální vosy, přičemž následný přechod od sociálních k samotářským vosám byl sekundární a pravděpodobně k němu došlo pouze jednou. K paralelnímu přeskoku ze samotářských vos na kutilky čeledi Sphecidae došlo nezávisle na sobě v Novém a Starém světě. Evoluční historii Xenidae lze vysvětlit kombinací šíření, vymírání linií a klimatických...
|
|
|
Faktory ovlivňující efektivitu přenosu pylu
Švanda, Petr ; Štenc, Jakub (vedoucí práce) ; Straka, Jakub (oponent)
Efektivita přenosu pylu, tedy podíl pylu, který je úspěšně přenesený na rostlinu stejného druhu, významně ovlivňuje reprodukční biologii rostlin a vytváří potenciálně silný selekční tlak na vývoj specializovaných strategií zvyšující efektivitu přenosu pylu. Právě pro svůj význam v rámci polinační biologie byla efektivita přenosu pylu častým předmětem studií, ve kterých se nicméně v závislosti na použité metodě lišila její interpretace, znesnadňující srovnání jednotlivých prací. Nadto dosavadní práce nenabízí uspokojivý metodický rámec pro srovnání efektivity přenosu pylu napříč studovanými systémy. Efektivita opylovačů je ovlivněna primárně množstvím odebraného pylu, množstvím a kvalitou deponovaného pylu a frekvencí návštěv opylovačů. Vyjmenované faktory jsou ovlivněny dalšími vlivy, kupříkladu chováním opylovače, počtem otevřených květů v rámci květenství nebo variabilitou prostředí. Výsledkem práce je nalezení metodického rámce schopného stanovit a porovnat přínos opylovačů k přenosu pylu napříč rostlinnými druhy, který bude možné propojit s teoretickými modely popisujícími adaptační strategie rostlin.
|
|
|
The Competition Among Pollinators and the Impact of Managed Bees on Wild Pollinator Populations
Voldřichová, Alžběta ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Štenc, Jakub (oponent)
Opylovači jsou důležitou součástí ekosystémů. Jejich vazby na rostliny jsou nezbytné pro rozmnožení nemalého počtu druhů rostlin, a tak i k ochraně diverzity druhů. Proto je potřeba druhy opylovačů chránit. Aby však byla jejich ochrana efektivní, je potřeba rozumět vztahům mezi opylovači. Interakce mezi opylovači je však komplexní téma, které potřebuje další výzkum. Aktuální velká hrozba pro populace opylovačů je jejich komerční chov. Komerčně chované druhy, hlavně Apis mellifera a Bombus terrestris, byly díky svému pozitivnímu vlivu na úrodu a vedlejším produktům, introdukované téměř po celé planetě. Navíc v areálech jejich původního výskytu jsou chované v mnohem větších koncentracích, než by bylo možné bez zásahu člověka. Avšak vysoká koncentrace komerčních opylovačů má vliv na populace těch volně žijících. Tato práce popisuje formy kompetice mezi opylovači a zabývá se vlivem komerčně chovaných opylovačů na populace opylovačů volně žijících. KLÍČOVÁ SLOVA: Včely - Čmeláci - Pestřenky - Usurpace hnízd - Přenos patogenů - Ochrana druhů - Invazivní druhy
|
|
| |
|
|
Population Genetics of Parasites and Their Arthropod Hosts
Bezányiová, Kateřina ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Členovci (Arthropoda) jsou momentálně největším živočišným kmenem. Vzhledem k tomu, že paraziti nejspíše představují většinu druhů na Zemi, není těžké si představit, že na členovcích parazituje ohromné množství organismů. Paraziti členovců jsou však studováni nepoměrně méně v porovnání s parazity obratlovců, a to navzdory jejich množství, diverzitě, důležitosti a potenciálnímu využití. Paraziti totiž mohou, mimo jiné, sloužit jako dodatečný zdroj informací o biologii hostitele a o událostech, které v minulosti postihly populace hostitele. Genetická struktura populace parazitů a dalších symbiontů může odrážet tyto události a vlastnosti hostitele, a to díky úzkému soužití symbionta s hostitelem. Ačkoliv jsou paraziti ekologickou skupinou zahrnující řadu různých taxonů, je možné v jejich životních strategiích pozorovat konvergentně vzniklé vzorce. Modely popisující kostrukturování genetické struktury populací parazita a hostitele tedy vycházejí z několika málo proměnných jako je hostitelská specificita, komplexita životního cyklu parazita nebo dispersní schopnost hostitele či parazita. Někdy může parazit poskytnout detailnější obraz populační genetiky hostitele než hostitel sám. Takový parazit může sloužit jako zdroj informací pro plánování ochrany hostitele i parazita, jak se již stalo u některých obratlovců....
|
|
|
Hnízdní chování a alternativní reprodukční strategie samotářských včel (Hymenoptera: Apoidea)
Rezková, Kateřina ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Konvička, Martin (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá hnízdním chováním samotářské včely Andrena vaga žijící v hustých agregacích. Detailní znalost chování samotářských včel může být velice důležitá, neboť soliterita představuje pravděpodobně výchozí bod v evoluci sociálních i obligátně kleptoparazitických skupin blanokřídlých. Populace studovaného druhu byla sledována v sezónách 2007 a 2008. Během pozorování byly zjištěny základní demografické charakteristiky sledovaného druhu, jako je přesný začátek a konec sezóny, délka života, hustota populace, počet hnízd na jedince, atd. Dále byly v podrobném etogramu popsány všechny prvky hnízdního chování a byla určena jejich přesná sekvence v rámci zásobovacího cyklu. Tyto poznatky umožnily popsat denní aktivitu studovaného druhu. Byly zjištěny výrazné rozdíly v chování včel mezi oběma sezónami a dále mezi včelami neparazitovanými a včelami stylopizovanými (parazitovanými řasníky). U studovaného druhu byla prokázána existence vnitrodruhového kleptoparazitismu ve formě usurpací. K detekci vnitrodruhového kukaččího chování je klíčové správné přiřazení samice k zásobené komůrce. Z tohoto důvodu byly otestovány dvě nové metody značení podzemních komůrek - značení pomocí protilátek či fluorescenčních barev nanesených na pyl přinášený dospělými včelami. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Molekulární identifikace flebotomů
Hlavačková, Kristýna ; Dvořák, Vít (vedoucí práce) ; Straka, Jakub (oponent)
Předložená diplomová práce se věnuje identifikaci zástupců rodů Phlebotomus a Sergentomyia z podčeledi Phlebotominae. Druhy rodu Phlebotomus se podílí na přenosu virových a bakteriálních infekcí, spolu se zástupci novosvětského rodu Lutzomyia jsou také jedinými prokázanými přenašeči parazitických protozoí rodu Leishmania. Druhy rodu Sergentomyia přenáší prvoky sesterského rodu Sauroleishmania, který infikuje plazy, ale již dlouhou dobu se objevují spekulace o jeho možném zapojení do přenosu savčích leishmanií. Tato podezření pramení zejména z opakovaných nálezů savčích leishmanií v jejich trávicím traktu. Přesné druhové určení medicínsky důležitých zástupců hematofágního hmyzu je naprosto zásadní, mimo jiné k efektivnímu nastavení jejich kontroly. Rutinní určování flebotomů je založeno na morfologických znacích umístěných především na hlavě a genitáliích. Tyto znaky však podléhají vnitrodruhové variabilitě, jejich hodnocení vyžaduje určitou míru zkušenosti a u volně chycených jedinců mohou být poničené, což znemožňuje určení do druhu. Tato práce proto přestavuje dvě alternativy identifikace flebotomů na základě molekulárních znaků. První z nich je DNA-barcoding, přístup založený na sekvenační analýze určitého DNA markeru a jeho porovnání s databází, který se dnes již běžně používá k určování řady...
|
|
|
Srovnání hnízdního chování soliterních včel (Hymenoptera: Apoidea)
Žáková, Zdislava ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Bogusch, Petr (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá hnízdním chováním zástupců samotářských včel z čeledí - Colletidae, Megachilidae, Mellitidae, a Halictidae. Vybrané druhy byly sledovány v terénu v sezónách 2009 - 2010. Zjišťoval se denní průběh jejich aktivity a charakteristiky sledovaných druhů, jako je počet hnízd na samici, délka života, délka pobytu v hnízdě, aktivní dny, atd. Porovnáváním vzorů chování mezi vybranými druhy jsem se snažila zjistit, které prvky chování jsou mezi druhy společné a které naopak jedinečné. U všech pozorovaných druhů byl zjištěný vnitrodruhový kleptoparazitismus, a to uzurpace hnízda, navzdory tomu, že se v literatuře s uzurpací setkáme jen zřídka a velmi okrajově. Klíčová slova: hnízdní chování, uzurpace, agrese, včely, Hymenoptera
|
|
| |
host ::
RSS.