|
|
Vliv narušení funkce cirkadiánního systému na vznik chorob gastrointestinálního traktu
Kubištová, Aneta ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
Schopnost vnímat a přizpůsobit se 24-hodinovým cyklům pozorujeme u většiny živých organismů na Zemi. U savců je vnitřní časový systém složen z cirkadiánních hodin, které jsou umístěny v suprachiasmatických jádrech hypotalamu, a periferních hodin uložených v různých tkáních a orgánech těla. Tyto hodiny se přizpůsobují změnám ve vnějších podmínkách, jako je např. cyklus střídání světla a tmy nebo cyklus v příjmu potravy. Periferní hodiny v orgánech trávicího traktu jsou synchronizovány jednak signály z centrálních hodin v suprachiasmatických jádrech a také signály o příjmu potravy. Pokud jsou tyto signály vzájemně v rozporu, může dojít k rozvoji chorob gastrointestinálního systému, spojených s neefektivním trávením nebo dokonce ke zvýšenému riziku nádorového onemocnění. Tato práce se soustředí na cirkadiánní rytmy v těle obecně, se zaměřením na rytmy v gastrointestriálním traktu a na význam cirkadiánních hodin pro jeho správnou funkci. Dále se zaměří na souvislost mezi desynchronizací cirkadiánních hodin a rozvojem onemocnění, a to především obezity a nádorového onemocnění.
|
|
| |
|
|
Vliv střevní mikrobioty na vybraná neuropsychiatrická onemocnění
Pospíšil, Vít ; Kostovčíková, Klára (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
Střevní mikrobiota je tvořena triliony mikroorganismů, které nás doprovázejí po celý život. Komenzální střevní mikroorganismy představují komplexní systém, který napomáhá ke zpracování přijaté potravy, uvolňování metabolitů a komunikaci s dalšími soustavami a systémy lidského těla. V poslední době se začíná prokazovat spojitost dysbiózy střevní mikrobioty s aktivací imunitní odpovědi. Tento patofyziologický stav je spojen s rozvolněním těsných spojů střevní bariéry, doprovázeném dlouhotrvajícím imunitním zánětem a může přerůst v tzv. syndrom dráždivého tračníku. Toto onemocnění nesouvisí pouze se symptomy spojenými se střevním diskomfortem, ale také s vlivem na aferentní nervová zakončení. Toto propojení bylo pojmenováno jako osa střevo-mozek a stalo se pojítkem mezi střevní mikrobiotou a psychiatrickými chorobami. Cílem této práce je sumarizovat dosavadní poznatky vztahující se k této problematice a nabídnout ucelený soubor dívající se na toto téma jak z imunologického, tak i mikrobiologického hlediska. Klíčová slova: osa střevo-mozek, deprese, úzkostné stavy, antibiotika, antidepresiva, probiotika, IBS
|
|
|
Význam kanabinoidní signalizace v neuroprotekci
Mádrová, Eliška ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
Název kanabinoidního systému pochází od Konopí setého (Cannabis sativa) obsahující Δ9 -THC, které vyvolává psychotropní efekt skrze kanabinoidní receptory. Ukázalo se, že Δ9 -THC není jediným ligandem kanabinoidního systému, ale že existují endogenní kanabinoidy přirozeně se vyskytující v lidském těle. Hlavním z těchto endogenních kanabinoidů je anandamid a 2-arachidonoylglycerol, které působí na více různých receptorů, primárně na kanabinoidní receptory CB1 a CB2, spadající do skupiny receptorů spřažených s G-proteiny, ale mohou také působit na vaniloidní receptor TRPV1 nebo na jaderné receptory aktivované peroxizómovými proliferátory PPAR. Studiem kanabinoidního systému bylo zjištěno, že kanabinoidy mohou modulovat některé buněčné procesy, jako je buněčný růst, proliferace a diferenciace buněk, apoptóza a vnitrobuněčná koncentrace Ca2+ iontů. V poslední době se zkoumá hlavně jejich užitečnost pro léčbu neurodegenerativních onemocnění, např. Alzheimerovy choroby, roztroušené sklerózy nebo epilepsie, jelikož se ukázalo, že podporují přežití neuronů během excitotoxicity a modulují výlev některých cytokinů, které jsou odpovědné za regulaci imunitních funkcí a zánětlivé odpovědi. Klíčová slova: kanabinoidní receptory, G proteiny, neuroprotekce, Δ9 -THC, endokanabinoidní systém
|
|
|
Chronotypy a sociální jet lag v souvislosti s obezitou
Halászová, Andrea ; Fárková, Eva (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
V přírodě lze pozorovat řadu dějů, které podléhají určité pravidelnosti a s určitou periodou se opakují. Mezi tyto děje patří mj. i rytmus cirkadiánní s periodou přibližně jeden den. Jeho hlavním synchronizátorem je světlo, ovšem na synchronizaci má vliv i mnoho vnějších faktorů, mezi které patří i sociokulturní prostředí, v němž člověk žije. Cirkadiánnímu rytmu podléhá řada dějů v organismu, u každého člověka ovšem může být nastavení cirkadiánního rytmu lehce odlišné. Toto individuální nastavení nazýváme chronotyp. Výkumy posledních let ukazují, že velmi důležité je to, zda člověk žije v souladu se svým chronotypem. Dlouhodobý nesoulad a cirkadiánní desynchronizace vytvořená tlakem společnosti na život v ní udávaném rytmu se nazývá sociální jet lag. Mnohé studie potvrzují, že právě sociální jet lag může hrát roli v patogenezi mnoha civilizačních onemocnění včetně obezity. Proto by mohla být přínosem aplikace poznatků o fungování cirkadiánního rytmu a jeho porušení do klinické praxe, ať už pro zajištění efektivnější léčby souvisejících onemocnění či účinné prevence.
|
|
| |
|
|
Role of interneurons and neural circuit dysfunctions in Alzheimer's disease
Rakovets, Yuliia ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
Alzheimerova choroba je jednou z nejrozšířenějších neurodegenerativních poruch ve svetě, které vedou ke změně aktivity nervových a neuronových okruhů, zejména ke zhoršení kognitivní funkce. Většina lidí s AD trpí poruchou paměti, špatným úsudkem, dezorientaci a problémy s učením. Několik hypotéz se snaží vysvětlit příčinu nemoci, ale není to zcela pochopeno. Vzhledem k tomu, že změny v mozkové struktuře vznikají roky před vznikem klinických příznaků, dostupná terapeutická léčba může pouze snížit dopad neurodegenerace, nikoliv však zvrátit. Interneurony, jež jsou součástí neuronových okruhů, hrají důležitou roli ve formaci kognitivních schopností. Interneurony v CNS jsou většinou inhibiční a efektivně řídí synchronizaci neurálních sítí. Síťová hypersynchronie je zvýšená synchronizace nervové aktivity a je spojena s patologií AD. Dysfunkce interneuronů má za následek změnu síťové aktivity u pacientů s AD. Klíčová slova: AD, mozek, potkan, interneurony, hypersynchronie.
|
|
|
Vliv narušení funkce cirkadiánního systému na vznik chorob gastrointestinálního traktu
Kubištová, Aneta ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
Schopnost vnímat a přizpůsobit se 24-hodinovým cyklům pozorujeme u většiny živých organismů na Zemi. U savců je vnitřní časový systém složen z cirkadiánních hodin, které jsou umístěny v suprachiasmatických jádrech hypotalamu, a periferních hodin uložených v různých tkáních a orgánech těla. Tyto hodiny se přizpůsobují změnám ve vnějších podmínkách, jako je např. cyklus střídání světla a tmy nebo cyklus v příjmu potravy. Periferní hodiny v orgánech trávicího traktu jsou synchronizovány jednak signály z centrálních hodin v suprachiasmatických jádrech a také signály o příjmu potravy. Pokud jsou tyto signály vzájemně v rozporu, může dojít k rozvoji chorob gastrointestinálního systému, spojených s neefektivním trávením nebo dokonce ke zvýšenému riziku nádorového onemocnění. Tato práce se soustředí na cirkadiánní rytmy v těle obecně, se zaměřením na rytmy v gastrointestriálním traktu a na význam cirkadiánních hodin pro jeho správnou funkci. Dále se zaměří na souvislost mezi desynchronizací cirkadiánních hodin a rozvojem onemocnění, a to především obezity a nádorového onemocnění.
|
|
|
Molecular mechanisms of circadian clock entrainment by daily regime in food intake
Kapoun, Jiří ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
Cirkadiánní hodiny jsou vnitřním časoměrným systémem přítomným u většiny organismů, jenž synchronizuje fyziologické a behaviorální procesy s periodicky se měnícími vnějšími podmínkami. Skládají se z centrálních hodin v suprachiasmatických jádrech hypothalamu a řady dalších hodin v periferních tkáních. Jejich molekulární podstatu tvoří hodinové geny, které jsou rytmicky exprimovány, jsou součástí série transkripčně-translačních zpětnovazebných smyček a ovlivňují expresi různých jiných genů s funkcemi v metabolických drahách. Periferní hodiny jsou závislé na centrálních hodinách, ovšem mohou být synchronizovány nezávisle na nich vnějšími podněty, jako je načasování příjmu potravy a složení stravy. Tato desynchronizace vede k narušení oscilace hodinových genů, které může mít vážný dopad na metabolické procesy a může zvyšovat riziko metabolické poruchy. Cílem této práce je shrnout dosavadní výzkum zabývající se vztahem molekulární chronobiologie a výživy se zaměřením na molekulární mechanismy, skrze které může potrava, zejména načasování jejího příjmu a její složení, ovlivnit vzájemnou komunikaci mezi expresí hodinových genů a buněčným metabolismem. Práce též vyzdvihuje možný dopad narušení cirkadiánních hodin na riziko vzniku metabolického onemocnění.
|
|
|
Porovnání přístupů k výzkumu epizodické paměti u lidí z hlediska kognitivní psychologie a neurověd
Kočí, Markéta ; Vlček, Kamil (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
Epizodická paměť umožňuje člověku vybavit si události z osobní minulosti. Děje se tak charakteristickým procesem vzpomínání, během něhož je událost znovu-prožívána za současného vybavení si bohatého časoprostorového kontextu a autonoetického uvědomění - uvědomění sebe sama. Další charakteristiky epizodické paměti byly navrženy v jejích jednotlivých modelech. Některé se zabývají procesy ukládání, vybavování a konsolidace, jiné prostorovým kontextem, časovým trváním událostí, zařazením do životního kontextu nebo charakteristickým pocitem při vybavování. Jejich přístupy se vzájemně místy vylučují, shodují i doplňují a poskytují tak komplexní obraz možných pojetí epizodické paměti.
|
host ::
RSS.