|
|
Sociální aspekty moderních deskových her
Jarůšková, Judita ; Hrabec, Ondřej (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se tematicky zabývá moderními deskovými hrami a zkoumáním interakcí malé sociální skupiny. Práce je členěna do dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část poskytuje úvod do teorie hry jako takové s podrobnějším seznámením s dvěma koncepcemi her. Dále se zabývám definováním hry deskové a rozdíly mezi klasickými a moderními deskovými hrami. Moderním deskovým hrám je věnován větší prostor, je kladen důraz především na tři jejich aspekty, a to společenský rozměr hry, existence desky jakožto několika významového herního prostoru a specifický herní materiál. Teorie také zahrnuje představení metody analýzy interakčního procesu F. Balese a vybranou typologii rolí, které jsou obě použity v empirické části práce. V praktické části je pak představen výzkum kvalitativní metodologie spočívající v pozorování třech herních skupin během partie konkrétní moderní deskové hry (Zima mrtvých). Z každé pozorované hry byl pořízen zvukový záznam. Nasbíraná data byla následně kódována a zpracována podle uvedené metody analýzy interakčního procesu a podrobena další analýze. Výstupem z práce tak jsou především charakteristiky interakcí hráčů, popis jejich skupinových rolí a rovněž také tzv. komunikační hry, které byly u jednotlivých herních skupin identifikovány. Empirická část práce představuje...
|
|
|
Morální usuzování dětí mladšího školního věku
Havelková, Lucie ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hrabec, Ondřej (oponent)
Jak již název napovídá, v naší práci se zabýváme morálním usuzováním dětí. Jakožto obdoba DP Elišky Kuruczové i my jsme ke zkoumání morálního usuzování použili situace sociálních her, příběhy nespravedlivě úkolující autority a příběhy trestuhodných lží. Podklady pro naši práci jsme čerpali z teorie morálního vývoje Jeana Piageta, z jeho rozsáhlé publikace The moral judgement of the child z roku 1932, ve které Piaget prezentuje výsledky svých rozhovorů s dětmi. Piaget ve svém výzkumu tvrdí, že morální usuzování v dimenzi pravidel her je oproti jiným situacím složitější a vyžaduje již lepší orientaci v morální problematice. Piaget však veškeré hry považoval svou sociální organizací za soutěž, na což navazuje BP Elišky Kuruczové, která zkoumá, zda odlišná sociální organizace hry má vliv na morální orientaci v problematice daných her. Díky této BP, ze které jsme vycházeli jsme se my mohli zaobírat dalšími nezodpovězenými otázkami z Piagetova výzkumu a to zda existuje vztah mezi úrovní orientace v sociálních hrách a věkem dětí, či který z typů sociální organizace hry je pro děti nejméně/nejvíce náročný na orientaci. K triangulaci našeho zkoumání vývoje morálního usuzování jsme v rozhovorech použili příběhy o trestuhodné lži a nespravedlivě úkolující autoritě, u kterých jsme se snažili zjistit, zda...
|
|
|
Role koordinace kreslení a psaní ve vývoji ke školní zralosti
Kylarová, Helena ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Tato diplomová práce navazuje na oblast výzkumu teoretických východisek orientačního testu školní zralosti Jaroslava Jiráska. Má za cíl se soustředit na objasnění toho, co je testováno v úkolu zaměřeném na napodobení psacího písma. V dialogu s dalšími autory (Jean Piaget a Barbara Inhelderová, Anette Karmiloff Smithová, Emilia Ferreirová a Ana Teberoskyová, Esther Adi-Japhová a Norman Freeman) hledá oblasti, které se podílí na utváření dětských představ o psaném. Tyto představy následně reflektuje prostřednictvímn verbalizace dětských představ o psímu. Do souvislostí s vynořující se gramotností vnáší témata vlivu chybné ikoničnosti a kvaziikonicity na vývoj spějící k osvojení znakovosti písma. Data získaná prostřednictvím transverzálního výzkumu u dětí předškolního věku (3;0 - 6;11) pak přináší odpovědi, které odkazují na významnou souvislost mezi úspěchem v testu napodobení psacího písma a překonáním ikonicity. Zvládání kvaziikonicity se ukázalo být pro zpracování nápodoby psacího písma neproduktivní. KLÍČOVÁ SLOVA Předškolní věk, Jiráskův test školní zralosti, psací písmo, myšlenkové operace, ikonicita, kvaziikonicita, transverzální výzkum.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv rasistických postojů na moralní usuzování
Drahovzalová, Dominika ; Hnilica, Karel (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem morálky a rasových postojů vůči Romům. Teoretická část je zaměřena na popis vývoje zkoumání fenoménu morálky, především na intuicionistické teorie (např.: J. Haidta). Dále na morální emoce, konkrétně na znechucení, a jejich vliv na usuzování jedince v sociální situaci. A na oblast postojů k jiným rasovým skupinám. Záměrem je poukázat na teorie, které předpokládají vliv emocí na morální usuzování, stejně tak jako na aktivaci postojů. V praktické části bylo zkoumáno morální hodnocení dilematických situací u 142 respondentů a zároveň jejich dispozice k vnímání znechucení a jejich rasistické postoje. V práci bylo výzkumně prokázáno, že lidé hodnotí situaci jako více nemorální, pokud v ní vystupuje jedinec jiného etnika, a to v závislosti na jejich dispozici k vnímání znechucení. Neprokázal se přímý vztah hodnocení s rasistickými postoji. Veškeré závěry jsou v práci podrobně diskutovány.
|
|
|
Představy o profesní budoucnosti - případ jednoho ročníku soukromého gymnázia
Lukášová, Hana ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Vacek, Pavel (oponent) ; Trpišovská, Dobromila (oponent)
Příspěvek vychází ze skutečnosti, že za nejrozšířenější teorii v oblasti profesního plánování lze považovat Hollandovu typologii osobnosti a pracovního prostředí. Pro předkládaný výzkum byla podstatná otázka, zda a nakolik tato teorie a v jejích pojmech prováděná poradenská praxe přešly do povědomí současných adolescentů, konkrétně dvaatřiceti třeťáků na soukromém gymnáziu v centru hlavního města. Hlavním zdrojem empirických dat byly polostrukturované rozhovory připravené na základě mé vlastní praxe na pozici školního psychologa. Kvalitativní analýza umožnila pojmenovat tři základní typy představ o profesní budoucnosti. Ty vypovídají o způsobech, kterými respondenti navazují na tu pojmenovanou část sebe sama, kterou se rozhodli profesionalizovat, a o komplikacích, které při tom mohou nastat. Na základě této analýzy se také ukázalo, že problematičnost profesního rozhodování vybrané skupiny gymnazistů vedle prostého hledání informací o vlastním místě ve světě práce spočívala v citové dimenzi, která toto hledání doprovází.
|
host ::
RSS.