|
|
Vývoj věkové struktury obyvatel města Litoměřice v postsocialistickém období
Jančura, Václav ; Pospíšilová, Lucie (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
V socialistickém období bylo historické jádro města Litoměřice i jeho vnitřní město zanedbáváno. Rozvoj města byl tehdy soustředěný na rozvoj sídlišť, která poskytovala zázemí především mladým rodinám s malými dětmi. V roce 1989 došlo v Československu k pádu socialistického režimu, což vedlo k demokratizaci litoměřické společnosti. Socialistická sídliště ztratila svůj lesk i atraktivitu bydlení. Z nejmladších částí města se staly části rychle stárnoucí. Naopak zanedbávané historické jádro města Litoměřice i jeho vnitřní město prošlo po roce 1989 procesem revitalizace, kde se nově rekonstruované byty staly místem pro život mnoha mladých obyvatel, čímž byl proces demografického stárnutí těchto částí města zpomalován. Prostorově diferenciovaná věková struktura obyvatel města Litoměřice se po roce 1989 díky působení procesu druhého demografického přechodu, demografického stárnutí a nových urbánních procesů proměnila. Cílem této práce proto je popsat a vysvětlit vývoj věkové struktury města Litoměřice a její prostorové diferenciace v postsocialistickém období. Klíčová slova: věková struktura, druhý demografický přechod, demografické stárnutí, revitalizace, postsocialistické období, Litoměřice
|
|
|
Česko v evropském kontextu z hlediska úmrtnosti na zhoubné novotvary: analýza potenciálních faktorů úrovně a struktury úmrtnosti na tuto skupinu příčin úmrtí v posledních letech
Maláková, Kateřina ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Burcin, Boris (oponent)
Česko v evropském kontextu z hlediska úmrtnosti na zhoubné novotvary: analýza potenciálních faktorů úrovně a struktury úmrtnosti na tuto skupinu příčin úmrtí v posledních letech Abstrakt Tato diplomová práce si klade dva hlavní cíle. Prvním hlavním cílem je popsat trendy a současnou situaci úrovně a struktury úmrtnosti na zhoubné novotvary v Česku v rámci evropského kontextu. Předpokládá se, že mezi zeměmi Evropské unie existují významné rozdíly, které jsou způsobeny mnoha faktory (jako je např. životní styl, úroveň prevence, dostupnost a kvalita zdravotní péče). Významná část práce se poroto věnuje analýze možných faktorů, které mohou mít s výskytem novotvarů a s úmrtností na novotvary souvislost, což je zároveň druhý cíl práce. Z výsledků provedené analýzy vyplývá, že úmrtnostní situace v Česku je v porovnání s evropským průměrem na lehce horší úrovni. Na druhou stranu v Česku v porovnání s ostatními státy Evropské unie došlo ve sledovaném období k absolutně největšímu poklesu úmrtnosti na zhoubné novotvary a to jak za muže, tak za ženy. Významné snížení úmrtnosti bylo doloženo mezi rokem 2009 a 2015 i v rámci mnoha vybraných skupin příčin smrti a většiny jednotlivých věkových kategorií, a to především u mužů. Dále byla v práci prokázána souvislost mezi vybranými studovanými faktory a úmrtností na tato...
|
|
|
Dynamika populačního stárnutí ve světě
Bošková, Mariana ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Dynamika populačního stárnutí ve světě Abstrakt Cílem bakalářské práce je zhodnocení vývoje trendů populačního stárnutí ve světě v období let 1950 až 2050. Proces stárnutí populace je analyzován prostřednictvím pěti ukazatelů: index stáří, index ekonomické závislosti, úhrnná plodnost, naděje dožití při narození a mediánový věk. Hodnoceny jsou země s největšími a nejmenšími hodnotami použitých ukazatelů. Dále jsou zkoumány nejhomogenější a nejheterogenější regiony pomocí směrodatné odchylky hodnot použitých ukazatelů. Hodnoceny jsou také země s největšími a nejmenšími rozdíly hodnot použitých ukazatelů mezi roky 1950-2015 a 2015-2050. Nejdynamičtější stárnutí populace proběhne do roku 2050 dle prognózy ve Východní a Jihovýchodní Asii. Tyto regiony budou s největší pravděpodobností zastávat světové prvenství v hodnotách indexu stáří i mediánového věku. Po celé sledované období zůstane s největší pravděpodobností Afrika populačně nejmladším světadílem světa. Klíčová slova: demografické stárnutí, populační vývoj, svět
|
|
|
Dopady genocidy v 90. letech 20. století na rwandskou populaci a její informovanost o plánovaném rodičovství
Jelínková, Kamila ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent)
Dopady genocidy v 90. letech 20. století na rwandskou populaci a její informovanost o plánovaném rodičovství Abstrakt Tato práce se zabývá demografickým vývojem a přístupem obyvatel k plánovanému rodičovství ve státě Rwanda. Časové rozmezí sledovaného vývoje je vymezeno druhou polovinou 20. století do současnosti. Prvním cílem je základní popis demografického vývoje daného státu v souvislosti s historickými událostmi. Je obecně známo, že války mají negativní dopad na populaci a ekonomiku státu. V 90. letech ve Rwandě vypukla občanská válka a přinesla velké populační ztráty. V tomto období stejně jako v mnoha dalších rozvojových zemích probíhala demografická revoluce, která je důležitá pro socioekonomický rozvoj státu a byla v důsledku genocidy pozastavena. Rwandská vláda začala touto dobou jako jedna z prvních s podporou programů plánování rodičovství, což mohlo mít příznivý dopad na urychlení demografického přechodu. Druhým cílem práce je zjistit, zda měla genocida vliv na tyto vládní intervence a pozastavila tím šíření povědomí a informací o plánovaném rodičovství mezi obyvatelstvo, a to pomocí médií. Posledním cílem práce je zjistit, zda mezi informovaností žen o plánovaném rodičovství prostřednictvím médií a vybranými klíčovými faktory, jimiž jsou místo bydliště, věk matky při narození prvního dítěte a...
|
|
|
Vývoj a specifika úmrtnosti v evropských post-socialistických státech od roku 1990
Solařová, Kristýna ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Burcin, Boris (oponent)
Vývoj a specifika úmrtnosti v evropských post-socialistických státech od roku 1990 Abstrakt Cílem této práce je zachytit, analyzovat a zhodnotit hlavní vývojové trendy úmrtnosti ve vybraných evropských post-socialistických státech v období 1990-2010. Na začátku shrnuje podobnosti v historii vývoje úmrtnosti v analyzovaných státech (Česko, Bulharsko, Lotyšsko a Ukrajina) během druhé poloviny 20. století. Dále popisuje faktory, které způsobily, že se tato skupina států stala po rozpadu Sovětského svazu úmrtnostně heterogenní. Důraz je kladen na úmrtnostní krize, které negativně ovlivnily trendy úmrtnosti v Lotyšsku a na Ukrajině, ale také na okolnosti příznivého vývoje úmrtnosti v Bulharsku, a především Česku. Vývoj celkové intenzity úmrtnosti je zobrazen pomocí hodnot naděje dožití při narození. Všechny analyzované státy se po celé období vyznačovaly vyššími intenzitami úmrtnosti mužů, proto je v práci popsán také fenomén mužské nadúmrtnosti. Práce rovněž zkoumá a popisuje vývoj úmrtnosti na vybrané skupiny příčin úmrtí (novotvary, nemoci oběhové soustavy a vnější příčiny). Na poznatky přechozích kapitol práce navazuje Pollardova dvojrozměrná dekompozice rozdílů hodnot naděje dožití při narození mezi lety 1990 a 2010. Bylo zjištěno, že se úmrtnost v jednotlivých státech vyvíjela rozdílně. Česko jako jediné...
|
|
|
Příčiny a důsledky demografického stárnutí ve vybraných státech s intenzivním průběhem tohoto procesu
Jodlová, Adéla ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Kalibová, Květa (oponent)
Příčiny a důsledky demografického stárnutí ve vybraných státech s intenzivním průběhem tohoto procesu Abstrakt Tato práce pojednává o demografickém stárnutí, které je pro mnohé země aktuální problematikou již dnes, avšak jeho relevantnost přetrvá i během 21. století, neboť v některých zemích ještě neprobíhá s plnou intenzitou. Stěžejní část práce tvoří analýza příčin, tedy procesů plodnosti, úmrtnosti a migrace, a rovněž důsledků, zejména ekonomických jako je demografická dividenda. V metodologické části jsou popsány ukazatele, pomocí kterých lze sledovat průběh stárnutí populace, a na základě jejichž hodnot byly vybrány státy s intenzivním průběhem tohoto procesu. Analytická část studuje populační stárnutí v Itálii, Japonsku a Číně a představuje úskalí a možnosti, které tento proces přináší. Část věnovaná jednotlivým vybraným státům je zakončena komparací těchto zemí, a to z hlediska příčin, a zvláště tempa demografického stárnutí. Výsledkem analýzy je zjištění, že ve 20. století probíhalo intenzivní stárnutí spíše ve vyspělých státech a rychlejším tempem v zemích, které prošly demografickou revolucí později jako třeba Japonsko. Ve 21. století bude průběh stárnutí intenzivní především v méně vyspělých státech, například Číně, a následně i v rozvojových zemích. Klíčová slova: demografické stárnutí,...
|
|
|
Věková a pohlavní struktura učitelů základních a středních škol v Česku mezi lety 2006-2016
Hanzlík, Radek ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent)
Věková a pohlavní struktura učitelů základních a středních škol v Česku mezi lety 2006-2016 Abstrakt Hlavním cílem této bakalářské práce je zhodnocení nejdůležitějších vývojových trendů věkové a pohlavní struktury učitelů základních a středních škol v Česku za roky 2006-2016. Nejprve je v práci představen systém českého školství a poté následuje analýza věkové a pohlavní struktury učitelů. V práci jsme použili několik ukazatelů: průměrný a mediánový věk, index stáří a index feminity učitelů na prvním a druhém stupni základních škol a středních škol. Na základě těchto ukazatelů jsme popsali stárnutí populace učitelů a feminizaci učitelské profese. Vypracovali jsme analýzu počtu absolventů pedagogických oborů vysokých škol a absolventů kurzů celoživotního vzdělávání se zaměřením na vzdělávání. Nakonec jsme popsali projekci počtu žáků základních a středních škol a vývoj počtu žáků na jednoho učitele za roky 2006-2016. Z projekce počtu potřebných úvazků učitelů základních a středních škol ve vztahu na předpokládaném počtu žáků jsme zjistili, že bude potřeba více pracovních úvazků učitelů. Klíčová slova: učitelé, věková struktura, pohlavní struktura, základní škola, střední škola, Česko, feminizace
|
|
|
Podobnosti a odlišnosti ve struktuře a intenzitě úmrtnosti skandinávských zemí
Štiplová, Veronika ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Podobnosti a odlišnosti ve struktuře a intenzitě úmrtnosti skandinávských zemí Abstrakt Cílem této bakalářské práce je nalézt podobnosti a odlišnosti ve struktuře a intenzitě úmrtnosti od roku 1990 do roku 2014 ve čtyřech skandinávských zemích (v Dánsku, Finsku, Norsku a Švédsku). Úroveň úmrtnosti je nejprve porovnávána celkově a následovně za šest vybraných tříd příčin smrti (nemoci oběhové soustavy, novotvary, nemoci dýchací soustavy, vnější příčiny nemocnosti a smrti, poruchy duševní a poruchy chování, a nakonec nemoci nervové soustavy). Ve sledovaném období se ve všech analyzovaných státech u obou pohlaví zvýšila naděje dožití při narození a je po celých 25 let vyšší pro ženy než pro muže, i když byl nárůst u mužů vyšší než u žen. Nejvíce ke zvýšení naděje dožití při narození přispělo zejména snížení intenzity úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy. Na počátku 90. let představovala třída nemocí oběhové soustavy v analyzovaných zemích příčinu smrti pro přibližně polovinu všech zemřelých u obou pohlaví. Novotvary pak představovaly příčinu smrti pro dalších 20 % zemřelých, v Dánsku dokonce 25 %. Podíl zemřelých na nemoci oběhové soustavy se ve sledovaném období snížil na třetinu všech zemřelých, naopak novotvary tak začaly tvořit čtvrtinu zemřelých a v Dánsku třetinu zemřelých. Intenzita úmrtnosti na nemoci...
|
|
|
Vybrané metodické přístupy k tvorbě regionální populační prognózy: případová studie na úrovni Jihočeského kraje
Říha, Vojtěch ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Habartová, Pavlína (oponent)
Vybrané metodické přístupy k tvorbě regionální populační prognózy: případová studie na úrovni Jihočeského kraje Abstrakt Cílem této práce je představit vybrané metodické přístupy k populačním prognózám, se zaměřením na regionální úroveň a s uvážením různé délky časové řady. Konkrétní postupy jsou prakticky aplikovány pro potřeby vytvoření prognózy Jihočeského kraje. V teoretické části práce jsou stanoveny fáze zpracování populačních prognóz. Charakterizována je kohortně komponentní metoda s migrací, která se používá k vytvoření populačních prognóz. Dále jsou popsány vybrané analytické modely a funkce pro tvorbu dílčích prognóz úmrtnosti, plodnosti a migrace včetně nepřímé metody výpočtu migračního salda. Pro extrapolaci parametrů se v analýze časových řad charakterizují vybrané trendové funkce a Box-Jenkinsova metodologie. Analytická část práce se zaměřuje na zpracování prognózy Jihočeského kraje z krátké výchozí časové řady a z dlouhé výchozí časové řady. Z krátké výchozí časové řady je nejprve zpracována dílčí prognóza úmrtnosti analyzovaná Heligman-Pollardovým modelem, dále dílčí prognóza plodnosti analyzovaná Beta funkcí a dílčí prognóza migrace analyzovaná 25%, 50% a 75% kvartilem migračního salda v čase podle jednotek věku. Pro zjištění vzájemných vztahů mezi parametry Heligmana-Pollarda a Beta funkce...
|
|
|
Analýza úmrtnosti na nemoci způsobené kouřením ve vybraných evropských zemích v letech 1999-2014
Vachová, Aneta ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent)
Analýza úmrtnosti na nemoci způsobené kouřením ve vybraných evropských zemích v letech 1999-2014 Abstrakt Hlavním cílem diplomové práce je pomocí analytických metod provést zhodnocení vývoje úmrtnosti na nemoci způsobené kouřením ve vybraných zemích Evropské unie v období 1999-2014. Nejprve jsou studované státy představeny z hlediska hodnot ukazatelů prevalence kouření a spotřeby cigaret na kuřáka v dané populaci. Poté je znázorněn vývoj úmrtnosti na nemoci způsobené kouřením ve vybraných zemích Evropské unie a následně proveden výpočet intervalové střední délky života mezi přesnými věky 35 a 85 let. Porovnáním reálné intervalové délky života a intervalové střední délky života věkové skupiny 35-85 let za předpokladu potlačení příčin úmrtí na nemoci způsobené kouřením stejné věkové skupiny, získáme hodnotu, o kolik by populace prožila více let v daném věkovém intervalu, kdyby se podařilo eliminovat úmrtnost na příčiny smrti spojené s kouřením. Výsledky hlavní části práce ukazují, že kdyby lidé neumírali na nemoci způsobené kouřením, došlo by k nejvýraznějšímu prodloužení intervalové střední délky života mezi přesnými věky 35-85 let především v pobaltských zemích, nejvíce pak v Lotyšsku, a to u obou pohlaví. Klíčová slova: úmrtnost, kouření, příčiny smrti, intervalová střední délka života, Evropská unie, pohlaví
|
host ::
RSS.