|
|
Koncept populismu a analýza politiky Silvia Berlusconiho
Cabicarová, Dominika ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Hlavním předmětem zájmu v předkládané diplomové práci je teoretický koncept populismu a na jeho základě analýza politického stylu a konkrétních politických kroků jedné z nejvýznamnějších, ale také nejkontroverznějších osobností italské politiky posledních několika desetiletí, Silvia Berlusconiho. Hlavním cílem této práce je prověřit úvodní hypotézu, že Silvio Berlusconi je pragmatickým politikem, jehož politika a zejména politický styl obsahují identifikovatelné prvky populismu a odpovědět na otázku, zda lze Silvia Berlusconiho vzhledem k nastíněným teoriím populismu považovat představitele populismu, tedy zda splňuje definiční kritéria uvedená v teoretické části práce. Vedlejším záměrem je poskytnout srozumitelný náhled na konceptuální aspekty populismu a jeho příčiny a identifikovat je na případu Itálie. Práce je koncipována do tří částí. Po první úvodní části bude ve druhé části definován teoretický a metodologický rámec, přičemž se práce zaměřuje obecně na problém populismu zmapováním soudobých teoretických poznatků týkajících se této problematiky. Práce stručně rekapituluje historický vývoj populistických hnutí v soudobých západoevropských demokraciích, přehledně a srozumitelně shrnuje základní definiční znaky teoretického konceptu populismu a předkládá různé ucelené definice populismu,...
|
|
|
Autoritářský režim v Iránu v počátečních letech vlády Rezy Chána a Mohammeda Rezy Pahlavi
Ducháčková, Michaela ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce je charakterizovat režim v Íránu v počátečních letech vlády dvou panovníků z dynastie Pahlaví - Rezy Šáha a Mohammada Rezy - na základě Linzovy typologie nedemokratických režimů. Teoretická část se věnuje charakteristice jednotlivých typů nedemokratických režimů (vyjma posttotalitárního) na základě Linzových čtyř dimenzí - pluralismus, ideologie, mobilizace a vůdcovství. V části empirické je zaměřena pozornost na jednotlivé konkrétní aspekty a znaky režimů, které jsou relevantní pro posouzení, proč je koncept autoritářství nejvhodnější. Počáteční léta vlády Rezy Šáha (1926 - 1933) a Mohammada Rezy (1953 - 1963) jsou zkoumána odděleně. Na závěr jsou výsledky analýzy shrnuty a provedena komparace obou režimů.
|
|
|
Pražské jaro 1968 ve světle tranzitologických teorií
Běhal, Filip ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zaměří na klasickou tranzitologickou teorii demokratizace především Juana Linze a Alfreda Stepana, kterou aplikuje na události a ideje Pražského jara roku 1968 v Československu. Vyjde přitom z předpokladu, že tyto události přímo učebnicově splňovaly základní podmínku, že ideální demokratizaci by měl končící režim zahájit liberalizací. Zvažované popřípadě realizované prvky této demokratizace budou analyzovány ve třech částečně se překrývajících oblastech: 1. občanské svobody a legality 2. politiky 3. ekonomiky. V návaznosti na tyto úvahy zdůrazní signifikantní štěpení uvnitř elit KSČ na reformisty (reforms) a zastánce starých pořádků (hardliners) a charakterizuje profily klíčových postav. Dalšími součástmi analýzy budou postoje, jaké k reformám zaujaly důležité komunistické státy východní Evropy nebo proreformně naladěné nálady československých veřejnosti jdoucí ruku v ruce se vzestupem občanské společnosti. V neposlední řadě také solidní institucionální uspořádání režimu a absence radikální opozice. Cílem práce je prozkoumání popřípadě obhájení teze, že v případě neproběhnutí vojenské intervence 20. - 21. sprna by tato liberalizace poskytla nejlepší předpoklady pro uskutečnění umírněné demokratizace na pomezí paktu a reformy.
|
|
|
Příčiny občanských válek v subsaharské Africe
Sniehotta, Michal ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Anotace: Bakalářská práce se zabývá příčinami občanských válek především v oblasti subsaharské Afriky. Jejím cílem je identifikovat, shrnout a systematizovat teorie příčin občanských válek a zjistit hlavní faktory, které přispívají k občanským válkám v oblasti subsaharské Afriky. Práce se skládá ze dvou částí. V první teoretické části studie jsou definovány občanské války a je provedena jejich charakteristika ve vztahu k jiným typům válek a forem rozsáhlého organizovaného násilí. Poté následuje popis některých vybraných současných teorií vysvětlujících příčiny občanských válek. Druhá empirická část práce je věnována testování hypotéz týkajících se vybraných příčin občanských válek v subsaharské Africe.
|
|
|
Mafie a italská politika
Šámal, Pavel ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Předkládaná práce se snaží přiblížit specifický rys italské politické scény, totiž podstatnou roli, již v jejích moderních dějinách sehrávalo stýkání a potýkání se sféry italské politiky a sféry organizovaného zločinu - mafie. Úvodní část práce teoreticky vymezuje fenomén mafie a pokouší se jej zasadit do kontextu organizovaného zločinu. Druhá část práce začíná exkurzem do dějin mafie na Sicílii od jejích počátků v 19. století až do sedmdesátých let dvacátého století. Dále se podrobněji věnuje dějinám mafie ve stěžejním období osmdesátých a devadesátých let. Závěrečná část práce rozebírá optikou nových důkazů a nových vyšetřování roky pumových atentátů a spojení některých složek státu s mafií. Klíčová slova: mafie, Cosa Nostra, politika, Itálie, Palermo, organizovaný zločin.
|
|
| |
|
|
Oslabování neokorporativismu ve Švédsku po roce 1990
Pavlů, Žaneta ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Diplomová práce "Oslabování neokorporativismu ve Švédsku po roce 1990" se zabývá jednak historickými předpoklady vzniku švédského neokorporativismu a jeho vývojem ve 20. století a jednak jeho oslabováním po roce 1990. Vrchol švédského neokorporativismu je datován do 50. a 60. let 20. století a je charakterizován rozsáhlou institucionalizovanou participací organizovaných zájmů na politickém procesu a tripartitní interakcí tří hlavních aktérů - státu, Švédské zaměstnavatelské federace SAF a Švédské odborové konfederace LO. V práci jsou analyzovány změny, ke kterým docházelo od 70. let 20. století, a jejich dopady na podobu švédského politického procesu po roce 1990. Velký prostor je v práci věnován konkrétním formám institucionalizované participace organizovaných zájmů na tvorbě veřejné politiky a změnám, ke kterým v této oblasti došlo. Širším společensko-politickým kontextem této práce je transformace švédského modelu od 70. let a podoba švédské demokracie. Hypotéza, ze které práce vychází, říká, že neokorporativismus ve Švédsku nezmizel úplně, jak se někteří odborníci domnívají, ale že výrazně oslabil a proměnil se.
|
|
|
Převislé mandáty. Problematické specifikum německého volebního systému
Jágr, Jan ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Tato práce je věnována podrobné analýze převislých mandátů, kontroversnímu specifiku německého volebního systému. Teoretická část práce se zabývá výzkumem volebních systémů a jejich politických konsekvencí. Kapitola věnovaná německému volebnímu systému pak představuje jeho mechanické fungováním a diskutuje jeho politické důsledky, především míru proporcionality a vliv na stranický systém. Analytická část práce se pak snaží objasnit fenomén převislých mandátů, zejména z hlediska jejich vzniku, který se snaží objasnit prostřednictvím empirické analýzy volebních dat z let 1990 - 2009. Stranou nezůstávají ani diskuse o probíhající volební reformě.
|
|
|
Politický režim KLDR 1970-1994. Klasifikace podle Linzovy typologie nedemokratických režimů.
Tichá, Pavla ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Cílem této diplomové práce je charakterizovat režim Korejské lidově demokratické republiky v období od roku 1970 do roku 1994 podle Linzovy typologie nedemokratických režimů. První část se podrobně věnuje třem typům, které byly pro analýzu vybrány, a to konkrétně totalitnímu, sultanistickému a posttotalitnímu, jejich charakteristikám, hledání paralel a vzájemné komparaci. V dalších dvou částech se diplomová práce zabývá konkrétními aspekty a oblastmi vývoje severokorejského režimu, které byly ve vztahu k již zmíněné typologii vybrány jako nejvhodnější. Nejprve se práce zaměřuje na období 1945-69, kdy se po pádu Japonského protektorátu vytvářely nové instituce, následně tyto již ustavené instituce zkoumá v rámci období 1970-1994. V závěru práce jsou výsledky analýzy zkompletovány a aplikovány na Linzovu typologii.
|
|
| |
host ::
RSS.