|
|
Územně promítnutelné indikátory udržitelného rozvoje
Maštálka, Martin ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Mansfeldová, Alena (oponent) ; Mgr.Michal Pondělíček (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (vedoucí práce)
Cílem práce bylo zanalyzovat dostupné indikátory a dostupná data využitelná pro udržitelné územní plánování. Na základě těchto analýz byly následně navrženy územně promítnutelné indikátory udržitelného rozvoje. Základní podmínkou pro navržené indikátory byla dostupnost dat a pokud možno co nejjednodušší postup výpočtu. V rámci této práce byly vyhodnocovány a navrženy indikátory ve třech základních oblastech: • udržitelné využívání území • dostupnost základních služeb • doprava v rámci sídla Jedním z požadavků na navrženou sadu byla její využitelnost pro všechny velikosti měst České republiky. Protože však v některých případech s rostoucím územím vypovídací schopnost indikátorů klesala, byla nakonec zvolena sada vzájemně skladebných indikátorů. To znamená, že byl stanoven vždy základní indikátor, měřitelný pro sídla všech velikostí. Dalším stupněm byla metodika upravená pro středně velká města. Ta již vyžaduje sběr některých dat a v některých případech i speciální software. Třetím stupněm je metodika pouze pro velká města, kde dochází k podrobnému zkoumání sledovaných jevů a navržené indikátory mají tak maximální vypovídací schopnost. Součástí práce je jak teoretické navržení metodiky, tak její ověření v praxi.
|
|
| |
|
|
Indikátory sociálního pilíře udržitelného rozvoje na lokální úrovni
Kučerová, Zita ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Doc.PhDr.Jana Šafránková,CSc. (oponent) ; Staňková, Eva (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce bylo najít odpověď na otázky, zda lze monitorovat sociální soudržnost (kohezi) obce a čím tuto kohezi, která je jedním ze základních pilířů udržitelného rozvoje, měřit. Byl proveden rozbor přístupů a měření udržitelného rozvoje sociálního pilíře v mezinárodním i českém prostředí. Sociální pilíř byl identifikován a popsán i pro lokální úroveň. V rámci sociálního pilíře udržitelného rozvoje na úrovni obce jsou navrženy tři hlavní tématické bloky: • Kvalita sociálního prostředí obce • Sociodemografická struktura obyvatel obce • Spokojenost a participace na věcech veřejných. Tato témata by měla být monitorována indikátorovou sadou, navrženou v této práci. Jejím cílem bylo pokrýt všechny dimenze sociální koheze, které jsou opodstatněné a významné ve vazbě na procesy územního plánování. Tyto indikátory lze sledovat v přímě vazbě na populační velikost a regionální význam sledované územní jednotky na lokální úrovni a nejsou vytrženy z konceptu sledování indikátorů udržitelného rozvoje na dalších územně vyšších úrovních. Výsledky, analýza a interpretace dosažených hodnot by se mohly stát jedním z podkladů pro „rozbor udržitelného rozvoje území“ (součást nástrojů územního plánování dle současné právní úpravy), reprezentující sociální pilíř. Všechny jevy a procesy musí být zároveň hodnoceny v kontextu dalších pilířů udržitelného rozvoje a poté by se měly stát též vhodným nástrojem k měření naplňování cílů územního plánování.
|
|
|
Zeleň jako rekreakční zázemí města
Růžičková, Ilona ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Konvička, Miloslav (vedoucí práce)
Z pohledu podpory zdravého životního stylu a tvorby zdravého prostředí ve městě, které si situace v současné společnosti u nás žádá, vyplývá potřeba rozvoje rekreace a veřejné zeleně hlavně ve velkých městech. V první řadě se jedná o formu přípravy v plánování, tedy vypracování zadání a projektů pro jejich následné prosazování a zajišťování finančních prostředků na jejich realizaci. Disertační práce rozebírá úlohu každodenní rekreace pro člověka jako zdraví prospěšnou činnost a úlohu zeleně pro tento druh rekreace jako nejvhodnější rekreační prostředí. V práci se popisuje stav, význam a druhy rekreace a zeleně ve městech u nás, hledá a hodnotí jejich vzájemný vztah z pohledu možností využití ploch městské zeleně pro každodenní rekreaci. možností pro každodenní rekreaci v systému městské zeleně.) Konkrétně se práce soustředila na koncepční a kompoziční zásady úprav ploch sídlištní zeleně, která je vhodnou potencionální plochou pro rozvoj zeleně a rekreace a to často o značném rozsahu, pro velké množství obyvatel a v intravilánu většiny našich města. Záměrem práce je analyzovat současný stav rekreace na plochách zeleně ve městě a na sídlišti a navrhnout možnosti řešení pro zkvalitnění či zakládání ploch zeleně na úseku územního plánování ve formě opatření na úrovni projektového řešení. Práce má přispět k přehledu a k obohacení vědomostí o možnostech tvorby ploch zeleně pro naplnění jejich rekreační a obytné funkce a tím k dosažení komplexnosti bytové zástavby.
|
|
|
Územně promítnutelné indikátory udržitelného rozvoje
Maštálka, Martin ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Mansfeldová, Alena (oponent) ; Mgr.Michael Pondělíček (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (vedoucí práce)
Cílem práce bylo zanalyzovat dostupné indikátory a dostupná data využitelná pro udržitelné územní plánování. Na základě těchto analýz byly následně navrženy územně promítnutelné indikátory udržitelného rozvoje. Základní podmínkou pro navržené indikátory byla dostupnost dat a pokud možno co nejjednodušší postup výpočtu. V rámci této práce byly vyhodnocovány a navrženy indikátory ve třech základních oblastech: • udržitelné využívání území • dostupnost základních služeb • doprava v rámci sídla Jedním z požadavků na navrženou sadu byla její využitelnost pro všechny velikosti měst České republiky. Protože však v některých případech s rostoucím územím vypovídací schopnost indikátorů klesala, byla nakonec zvolena sada vzájemně skladebných indikátorů. To znamená, že byl stanoven vždy základní indikátor, měřitelný pro sídla všech velikostí. Dalším stupněm byla metodika upravená pro středně velká města. Ta již vyžaduje sběr některých dat a v některých případech i speciální software. Třetím stupněm je metodika pouze pro velká města, kde dochází k podrobnému zkoumání sledovaných jevů a navržené indikátory mají tak maximální vypovídací schopnost. Součástí práce je jak teoretické navržení metodiky, tak její ověření v praxi.
|
|
| |
|
| |
|
|
Obnova poutní tradice v českém kontextu
Madro, Tomáš ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Zapojení České Republiky do celoevropské sítě poutních tras vedoucích do Santiaga de Compostela. Navázání na tradici putování krajinou fyzickou i mentální. Forma cesty a její význam jako části celku, ale i jako samostatné trasy s počátkem i cílem. Prezentace jedinečné krajiny a lidských hodnot a jejich vzájemného prolínání a ovlivňování se v průběhu historie.
|
|
|
Soundscape, Lom Hády
Kolcunová, Pavlína ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Koncept diplomové práce v obecné rovině je postaven na fenoménu Soundscape. Tento pojem byl definován v 60. letech 20. století v rámci výzkumu World Soundcape Project, jako reakce na příliš zjednodušené uvažování o akustickém komfortu ve městě na úrovni hlukového znečištění. Přínos projektu tkví v rehabilitaci významu zvuku jako kulturního a sociálního fenoménu, který formuje identitu daného místa. Vzhledem k tomu, že oblast zkoumání auditivních jevů je velmi rozsáhlá, se teoretická část diplomové práce zaměřuje na popis zvukové percepce z psychologického a fyzikálního hlediska. Jde tedy o popis objektivních a subjektivních "událostí", které se na straně jedné jeví jako soubor fyzikálních veličin, na straně druhé jako sluchové scény, kde vyvstávají otázky, jakým způsobem se na sebe vážou jednotlivé zvuky, jaké významy vnímaný zvuk asociuje atd. Dalším východiskem pro zkoumání vlastností zvuků i samotný návrh, jsou inspirační zdroje čerpající z mimoarchitektonických přesahů - poetické akustické lokátory, či zvukové instalace. Práci na konkrétním problému předcházelo hledání místa, které je ve své podstatě akontextuální k okolnímu prostředí, svou monotónnností s různými stupni rozlehlosti či uzavřenosti generuje různorodé „soundcape“ a současně reflektuje zvukové prostředí okolní krajiny, která se tak stává objektem manipulace. Lokalita Lom Hády patří k nezaměnitelným dominantám Brna. Bledá stěna kopce spolu s vysílací věží jsou dobře viditelné z širokého okolí a poté, co těžební mechanismy utichly, se Hády opět vracejí přírodě. V těsné blízkosti se nachází přírodní památky Velká Klajdovka a Kavky - i díky tomu dnes v Růženině lomu roste na třicet druhů květin z červeného seznamu ohrožených rostlin České republiky. Lokalita je dobře dostupná pěšky i na kole ( je součástí turistické trasy Velká Klajdovka - Šumbera ) popř. MHD s docházkovou vzdáleností 800m. K areálu náleží i parkoviště s kapacitou 25 stání. Dispozice Tento "malý svět", odloučený od okolního prostředí intenzivní clonou zeleně, tvoří zvláštní protiklad a kontrast přilehlé sídlištní zástavbě. Prostředí lomu je neznámou v rámci známého kontextu, osvětluje jinak nepovšimnuté vrstvy krajiny. Návrh je specifickou intervencí, která aktivuje určitou krajinnou část různorodým programem, který je vložený do struktur odkazujících na industriální minulost lomu. Umístění těchto lineární prvků ve vztahu k okolí generuje šest rozdílných situací - vztah ( zvuku ) města a hudby ( milieu 1 /amfiteatr, milieu 2/větrná harfa ) vztah města a lomu ( tj. centra a periferie - milieu2/akustický lokátor ) vztah obrazu a zvuku ( milieu 3 ) vztah nebe a země ( milieu3/akustický lokátor ) vztah k sobě samému ( průsečíky lineárních prvků - jsou situovány do "přirozených" terénních záhybů , průniků zpravidla třech lomových teras. ) Vzniká tak nové teritorium ve sféře "deformované mřížky", která navzájem váže zdánlivě neslučitelné elementy - ať už ve smyslu překonání terénu či funkční náplně. Modernistické "forma následuje funkci" je lokálními podmínkami de-formováno na "funkce následuje deformaci". Konstrukce příhradová svařovaná konstrukce z válcovaných rovnoramenných úhelníků podepřená příhradovými stožáry, které jsou od sebe vzdáleny 25m ( základní modul mřížky )
|
|
|
Milešov – k vesnici blíž
Kuželová, Eva Marie ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Práce si bere za téma vesnici Milešov v Českém středohoří. V obecnější rovině se zabývá problematikou vesnic v oblasti Sudet, vysídlených po II. světové válce. Pro obec Milešov předkládá konkrétní možnosti zásahů zaměřených na aktivaci vsi, podporu soběstačnosti a sebevědomí.
|
host ::
RSS.