|
|
Big data and EU merger control
Bosáková, Viktória ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
BIG DATA A KONTROLA SPOJOVÁNÍ PODNIKŮ V EU ABSTRAKT V uplynulých letech začala být stále větší pozornost věnována konceptu "big data" jako jednoho z faktorů v rámci soutěžního posouzení fúzí v EU. Dnešní digitální ekonomika je postavena na internetu a informačních technologiích, které společně umožnily shromažďovat a zpracovávat dosud nepředstavitelné sady dat, charakteristické velkými objemy, rychlostí, rozmanitostí a hodnotou. Data začaly představovat cenný a důležitý přínos pro různé podniky, které působí převážně na on-line platformách. V důsledku toho se společnosti mohou zapojit do strategických fúzí za účelem získání vzájemně výhodných dat. Cílem této diplomové práce je prozkoumat a analyzovat, zda by "big data" mohly vést ke zvýšení tržní síly nově sloučené společnosti, nebo by mohly mít škodlivé účinky na ostatní konkurenty přítomné na trhu nebo na soutěž samotnou. Hlavní výzkumná otázka proto spočívá v tom, zda by "big data" ze své podstaty mohly z pohledu soutěžního práva představovat problém, pokud jde o fúze, při kterých dochází k spojení velkých zásob dat. Tato práce zprvu objasňuje koncept a charakteristiku "big data" obecně, a současně poukazuje na rostoucí význam dat užívaných jako aktiva podniků v současné digitální ekonomice. Výzkum se pak zaměřuje na to, jakou roli by specifické rysy dat...
|
|
|
Právo na vystoupení členského státu z EU v kontextu tzv. Brexitu
Petrus, Tomáš ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Právo na vystoupení členského státu z EU v kontextu tzv. Brexitu Abstrakt Uplynul rok od oficiálního oznámení Spojeného království o svém rozhodnutí vy- stoupit z Evropské unie. Brexit, jak je vystoupení označováno, znamená přelomový okamžik nejen v chápání procesu evropské spolupráce, ale i pro určení dalšího směru Unie a Evropy. Je podivuhodné, že navzdory populárnosti tohoto tématu existuje malé množství odborné literatury, která by šířeji právo členského státu na vystou- pení rozebírala ve všech jeho aspektech. Práce si tedy klade za cíl komplexní uchopení problematiky vystoupení z Evropské unie, a to nejen co do současného pojetí Brexitu. Pro pochopení přítomnosti je totiž třeba v nezbytně nutné míře představit právo na vystoupení jako vnější projev suverenity ultima ratio, které i v historickém období výslovně neupravené možnosti vystoupit existovalo. Dále je pak třeba zmínit i pří- pady, které Brexitu předcházely, a i když formálně vzato vystoupením členského státu nebyly, po materiální stránce jej připomínaly. Na teoretickém základu suverenity a s přihlédnutím k dějinnému vývoji v kapitole prvé pak lze přistoupit k detailnímu rozebrání současné úpravy obsažené v článku 50 Smlouvy o Evropské unii, a to jak po hmotněprávní stránce, tak i z pohledu procesu jako takového. Zvláštní důraz je kladený na...
|
|
|
Ochrana osobních údajů v právu Evropské unie
Novotná, Lucie ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Ochrana osobních údajů v právu Evropské unie ABSTRAKT Tato diplomová práce se zabývá právní úpravou ochrany osobních údajů v právu Evropské unie se zaměřením na práva subjektů údajů, tedy fyzických osob, jejichž osobní údaje jsou zpracovávány. Práce si klade za cíl porovnat stávající právní úpravu práv subjektů údajů (směrnice o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů) s úpravou s nadcházející účinností (GDPR) se zaměřením na to, jak se nová právní úprava vyrovnala s problémy vytýkanými Směrnici a vypořádala s problematickými částmi úpravy práv subjektů údajů. Diplomová práce se skládá z pěti částí obsahujících úvod, závěr a tři kapitoly vlastního textu. Kapitola první obsahuje úvod do oblasti ochrany osobních údajů, včetně stručné historie vývoje ochrany osobních údajů a dále je rozdělena do podkapitol, v nichž je představeno primární a sekundární právo, které upravuje danou problematiku v Evropské unii a vývoj tohoto práva. V této kapitole jsou rovněž uvedeny lidskoprávní souvislosti týkající se ochrany osobních údajů. Druhá kapitola je věnována základní terminologii spojené s ochranou osobních údajů, jejímž cílem je vysvětlit základní pojmy, se kterými je dále v práci pracováno. Třetí kapitola se zaměřuje na práva subjektů údajů a jejich úpravu ve...
|
|
|
Úprava Dublinského systému v rámci azylového práva EU
Placzeková, Karolína ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá stěžejní úpravou Evropské unie v oblasti azylového práva, která zaznamenala značné změny a prošla v nedávné době zatěžkávací zkouškou v podobě tzv. migrační krize. Tento jev zatřásl základy společného postupu členských států v oblasti azylového práva a ochrany hranic a ohrozil budoucnost Dublinského systému. I přes značný odpor států k relokačním opatřením či jinak tzv. povinným kvótám, ty se staly jedním z hlavních nových nástrojů řešení situace. Otázkou zůstává, zda jde o krok správným směrem, a navrhovaný stálý relokační mechanismus pomůže krizi řešit spolu s dalšími navrhovanými sekundárními právními akty v oblasti azylu, či krizi dále prohloubí. Důležité je hodnocení současné situace a plnění cílů, které byly pro Dublinský systém vytyčeny, a to především zamezení tzv. asylum shoppingu a druhotných pohybů žadatelů o azyl, rovné zacházení s nimi, a azylové právo EU by v souladu s dodržováním principu solidarity mělo vést ke spravedlivějšímu sdílení odpovědnosti mezi členskými státy. Diplomová práce je rozdělena do 3 hlavních kapitol. První kapitola je věnována vymezení azylového práva EU a to včetně popsání jeho vzniku a vývoje v rámci Prostoru svobody, bezpečnosti a práva, dále jeho vymezení vůči právu migračnímu a souvislost se Schengenským systémem a jeho...
|
|
|
Market access approach in relation to the internal market
Machovičová, Tereza ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Kritérium "přístupu na trh" je využíváno Soudním dvorem EU k výkladu pojmu omezení volného pohybu v rámci vnitřního trhu, resp. základních tržních svobod. Jak vyplývá z rozsudku ve věci Komise v. Itálie (přípojné vozíky), základní myšlenkou kritéria je tvrzení, že jakékoliv opatření, které brání v přístupu na trh členského státu, spadá pod pojem omezení, a je tedy prima facie zakázanou překážkou základních tržních svobod neslučitelnou s právem EU, ledaže by takové omezení bylo ospravedlnitelné a přiměřené. Zdá se, že uplatňováním kritéria "přístupu na trh" se SDEU odchýlil od své původní judikatury zejména v tom smyslu, že pro závěr o neslučitelnosti s právem EU již nevyžaduje, aby posuzované opatření bylo jakkoliv diskriminační. Naproti tomu je pro takový závěr SDEU dostačující, že dané opatření odrazuje ekonomické subjekty od přístupu na trh členského státu nebo činí přístup na trh méně atraktivní či obtížnější. Interpretace pojmu omezení ve světle kritéria "přístupu na trh" na jedné straně umožňuje SDEU prohloubit evropskou integraci a přispět tak k vytvoření a zajištění fungování vnitřního trhu, v rámci kterého budou veškerá omezení odstraněna. Na druhé straně však tato interpretace výrazně rozšiřuje rozsah pojmu omezení, a tedy obecně rozsah aplikace práva EU. Zejména pak umožňuje SDEU...
|
|
|
Úřad evropského veřejného žalobce
Brabcová, Anna ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
- Úřad evropského veřejného žalobce Ve své rigorózní práci se zabývám tématem Úřad evropského veřejného žalobce. Jedná se o projekt, který je v oblasti evropského trestního práva ojedinělý, velmi problematický, ale do určité míry se stávajícím směřováním Evropské unie nezbytný. Snahy o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce lze pozorovat již od první poloviny 90. let. Celému projektu bylo však nezbytné podřídit a přizpůsobit nejenom politickou vůli, ale zejména široké legislativní prostředí a příslušný právní základ. Následně, ani cesta k přijetí legislativního návrhu nebyla jednoduchá. Přestože se Evropské komisi podařilo v roce 2013 předložit obsáhlý legislativní balíček k posílení ochrany finančních zájmů, složitost zřízení evropské prokuratury potvrzují náročná jednání trvající čtyři roky, která byla završena v říjnu 2017, kdy bylo přijato dvaceti členskými státy formou posílené spolupráce nařízení č. 2017/1939, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. Hlavním cílem této rigorózní práce je komplexní analýza projektu evropského veřejného žalobce z historické perspektivy a zejména analýza vývoje tohoto projektu optikou posledních čtyř let s poukázáním na vedlejší otázky a aspekty, které s sebou projekt evropského žalobce nese - zejména...
|
|
|
Microglia control adenosine A2A-receptor mediated astrogliosis
Svobodová, Magdaléna ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Červený, Lukáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická Fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Magdaléna Svobodová Školitelé: Assoc. Prof. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Assoc. Prof. Maria da Glória Correia da Silva Queiroz, Ph.D. Název diplomové práce: Mikroglie kontrolují astrogliózu zprostředkovanou adenosinovými A2A-receptory V centrální nervové soustavě mají astrocyty a mikroglie stěžejní funkci při řízení zánětlivé odpovědi. Během zánětu uvolňují umírající a poškozené buňky do okolí molekuly ATP, které slouží jako "signál nebezpečí", podílející se na rozvoji astrogliosy a podporující odstraňování poškozené tkáně mikrogliemi a dalšími buňkami imunitního systému. Produkt metabolizace ATP, adenosin, také zvyšuje proliferaci astrocytů. Jeho působení na astrogliosu je však pravděpodobně mnohem komplexnější, protože zároveň ovlivňuje fenotyp mikroglií, které, jak se zdá, mohou zamezovat nadměrné proliferaci astrocytů zprostředkované nukleotidy. V těchto souvislostech jsou ATP a adenosin pokládány za důležité signální molekuly, které řídí astrogliosu a její modulaci mikrogliemi, nicméně se stále neví, zda a jak mikroglie ovlivňují astrogliosu zprostředkovanou adenosinem. Tato studie si klade za cíl objasnit roli mikroglií při kontrole adenosinem navozené astrogliosy. Z mozkové kůry novorozených...
|
|
|
Microglia control adenosine A2A-receptor mediated astrogliosis
Svobodová, Magdaléna ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Červený, Lukáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická Fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Magdaléna Svobodová Školitelé: Assoc. Prof. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Assoc. Prof. Maria da Glória Correia da Silva Queiroz, Ph.D. Název diplomové práce: Mikroglie kontrolují astrogliózu zprostředkovanou adenosinovými A2A-receptory V centrální nervové soustavě mají astrocyty a mikroglie stěžejní funkci při řízení zánětlivé odpovědi. Během zánětu uvolňují umírající a poškozené buňky do okolí molekuly ATP, které slouží jako "signál nebezpečí", podílející se na rozvoji astrogliosy a podporující odstraňování poškozené tkáně mikrogliemi a dalšími buňkami imunitního systému. Produkt metabolizace ATP, adenosin, také zvyšuje proliferaci astrocytů. Jeho působení na astrogliosu je však pravděpodobně mnohem komplexnější, protože zároveň ovlivňuje fenotyp mikroglií, které, jak se zdá, mohou zamezovat nadměrné proliferaci astrocytů zprostředkované nukleotidy. V těchto souvislostech jsou ATP a adenosin pokládány za důležité signální molekuly, které řídí astrogliosu a její modulaci mikrogliemi, nicméně se stále neví, zda a jak mikroglie ovlivňují astrogliosu zprostředkovanou adenosinem. Tato studie si klade za cíl objasnit roli mikroglií při kontrole adenosinem navozené astrogliosy. Z mozkové kůry novorozených...
|
|
|
The impact of CJEU case law on the interpretation of the fundamental rights to privacy and data protection
Filipová, Paula ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
v českém jazyce Tato diplomová práce se zabývá právem na ochranu osobních údajů zakotveným v článku 8 Listiny základních práv EU (dále jen "Listina") a jeho vztahem k článku 7 Listiny, právu na respektování soukromého a rodinného života. Vzhledem k tomu, že obě práva mají bezprostřední význam pro ochranu osobních údajů v EU, vyžaduje si toto soužití objasnění jejich vztahu, interakce a významu zahrnutí nezávislého práva na ochranu osobních údajů do Listiny. Takové vysvětlení se však hledá jen obtížně. Mezinárodní nástroje v oblasti lidských práv tradičně zajišťují ochranu osobních údajů prostřednictvím práva na soukromí. Ústavní tradice členských států se s ohledem na ochranu osobních údajů od sebe výrazně liší a platná legislativa EU ji rovněž vnímá jako nástroj práva na soukromí. Tato práce se proto pokouší zjistit, zda je možné právo na ochranu osobních údajů považovat za autonomní základní právo, které je schopné fungovat nezávisle na ochraně soukromí. Předmětem výzkumu je dále otázka, zda Soudní dvůr Evropské unie připouští autonomní postavení práva na ochranu osobních údajů v praxi. K objasnění prvního výzkumného úkolu se práce zabývá doktrinálními zdroji pojednávajícími o konceptech soukromí a osobních údajů, a pokouší se identifikovat význam zařazení článku 8 do Listiny. Analýza sekundární...
|
|
|
Změny azylového a migračního práva EU ve světle současné uprchlické krize
Müller, Daniel ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá návrhy změn v oblasti azylového a migračního práva Evropské unie ve světle současné uprchlické krize. Jedná se o dvě samostatné oblasti, které však na sebe vzájemně úzce působí a existuje mezi nimi "komplexní souvislost". Práce popisuje základní normy azylového a migračního práva EU, vymezuje pojem "uprchlické krize" a rozebírá konkrétní kroky Unie, respektive změny, které ve zkoumaných oblastech EU navrhuje. Diplomová práce je rozdělena do třech hlavních kapitol. V první kapitole práce vymezuje a podrobně popisuje právní rámec zkoumané problematiky na úrovni mezinárodního práva (Ženevská úmluva o právech uprchlíků a další), primárního práva EU a sekundárního práva EU. Druhá část je věnována obsahové stránce pojmu "uprchlická krize", krizovým faktorům a úvahám o "uprchlické krizi" coby výjimečném stavu. Poslední kapitola, která je vnitřně rozdělena na podkapitoly věnující se azylovému a migračnímu právu, zkoumá jednotlivé změny v reakci na uprchlickou krizi. Podkapitola věnovaná azylovému právu je rozdělena na jednorázová opatření ve prospěch Itálie a Řecka a návrhy systémových změn (návrh na zřízení stálého relokačního mechanismu, reforma Dublinského systému, dokončení reformy Společného evropského azylového systému, etc.), jejímž kýženým výsledkem má být "spravedlivější...
|
host ::
RSS.