|
|
Ošetřování infuzní linky
Šulcová, Martina ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřování infuzní linky. Práce popisuje infuzní linku, její komponenty a zvláštní kapitola je věnována bezjehlovým spojkám. Dále obsahuje postupy na ošetřování infuzní linky a manipulaci s bezjehlovými spojkami, které jsou doporučené nejen Mezinárodní asociací sester pro infuzi (INS), ale i Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Práce dále popisuje komplikace nozokomiálních nákaz, které jsou spojené s manipulací s infuzní linkou. V praktické části jsem zpracovala výsledky dotazníkového šetření, které bylo zaměřeno na ošetřování infuzní linky. Dotazník vyplňovali všeobecné sestry a porodní asistentky v Podřipské nemocnici s poliklinikou v Roudnici nad Labem. Ze získaných dat jsem zjistila, že 81,82 % respondentů používá při práci s infuzní linkou bezjehlové spojky. Naopak bakteriální filtry se v prevenci katétrové sepse nepoužívají vůbec. Dále jsem zjistila, že hygienickou dezinfekci rukou před manipulací s infuzní linkou provádí 98,18 % respondentů.
|
|
|
Vývoj dokumentace a kontroly sterilizačních procesů ve zdravotnictví.
Sedlářová, Martina ; Eislerová, Iva (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Anotace: Teoretická část podává ucelené informace o vzniku prvního sterilizátoru, uvedení sterilizační technologie na trh v České Republice, o všem co obsahuje sterilizační proces, kontrolních mechanismů sterilizace, dokumentaci sterilizačního procesu, a možnosti, jakým způsobem dokumentaci provádět. V empirické části jsou prezentovány výsledky zaměřené na teoretické znalosti personálu pracujícího na oddělení centrální sterilizace, používanou sterilizační technologii a pou- žívanou formu dokumentace, vzdělávání a zkušenosti sester pracujících na oddělení centrální sterilizace. Z výsledků je patrné, že elektronický dokumentační systém používají tři z pěti nemocnic, dále bylo zjištěno, že nejvíce používaná sterilizační technologie je parní sterilizace. Co se týká teoretických znalostí dotázaných, bylo zjištěno, že jsou na vysoké úrovni a celoživotnímu vzdělávání na oddělení centrální sterilizace se věnuje málo dotázaných a proto je potřeba v tomto směru více edukovat pracovníky na oddělení centrální sterilizace.
|
|
|
Časná pooperační péče u pacienta s levostrannou mechanickou srdeční podporou HeartMate II
Malá, Irena ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Slabý, Josef (oponent)
Titul a jméno autora: Bc. Irena Malá Instituce: Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Ústav teorie a praxe ošetřovatelství Vídeňská 800, 140 59 Praha 4 - Krč Obor: Navazující magisterské studium oboru ošetřovatelská péče v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči Název práce: Časná pooperační péče u pacienta s levostrannou mechanickou srdeční podporou HeartMate II Vedoucí práce: PhDr. Hocková Jana, PhD. Počet stran: 170 Počet příloh: 41 Rok obhajoby: 2013 Klíčová slova: časná pooperační péče, hypotermie, krevní transfuze, tekutinová resuscitace, perioperační kardiovaskulární dysfunkce, farmakologická podpora, mechanická srdeční podpora HeartMateII, monitorace, přístroje, srdeční arytmie, ventilační strategie, pooperační antikoagulace, kontrola glykémie, selhání ledvin, nutrice, ošetřovatelství, komplikace, rehabilitace, psychologické aspekty Výskyt srdečního selhání se podobá svými rozměry epidemii s vysokou mortalitou. Tato skutečnost, společně se stagnujícím až klesajícím počtem vhodných dárců vedla k potřebě nahradit činnost srdce jako pumpy umělým čerpadlem. Mechanické podpůrné srdeční systémy jsou sofistikované přístroje, které jsou schopné na určitou dobu podpořit nebo úplně nahradit funkci srdce jako pumpy. Klinickou indikací implantace mechanické srdeční podpory je výrazné...
|
|
|
Ošetřovatelská dokumentace na jednotce intenzivní péče
Matoušková, Lenka ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá ošetřovatelskou dokumentací na odděleních intenzivní a resuscitační péče. Teoretická část popisuje vývoj ošetřovatelského procesu a s ním spojené dokumentace v České republice, a dále řeší obsah a vedení ošetřovatelské dokumentace a legislativu s ní spojenou. Praktická část je provedena formou výzkumu - dotazníkového šetření. Celé šetření bylo provedeno v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) v Praze. Výzkum zjišťuje povědomí sester o ošetřovatelské dokumentaci, zabývá se způsoby práce s dokumentací na jednotlivých odděleních a zároveň řeší právní dopady nejasně vedené ošetřovatelské dokumentace. Jedním ze stěžejních bodů výzkumu je zjišťování spokojenosti sester s ošetřovatelskou dokumentací. Výzkum jasně dokazuje, že studium je důležitou součástí prvního kontaktu sester s problematikou vedení ošetřovatelské dokumentace. Dále je možné z výzkumu vyčíst, že sestry jsou v rámci zaškolování řádně informovány o ošetřovatelské dokumentaci a mají přehled i o legislativní úpravě vedení dokumentace a řešení situací vyplývajících z nesprávného zápisu. Klíčová slova: ošetřovatelský proces, ošetřovatelská dokumentace
|
|
|
Kompetence sester v intenzivní péči v České republice a ve Velké Británii
Baletková, Lenka ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Jurásková, Dana (oponent)
v českém jazyce: Diplomová práce se věnuje srovnáním kompetencí sester pracujících na odděleních intenzivní péče v České republice a ve Velké Británii. Teoretická část dává ucelený pohled na kompetence stanovené právními normami, vzdělávání a získávání kvalifikace pro výkon profese sestry v obou zemích. Jsou zde popsány rozdíly v přístupu obou států na regulaci zdravotních sester a jejich kompetencí. Krátce se také dotýkám finančního ohodnocení a prestiže povolání zdravotní sestry z pohledu veřejného mínění. Praktická část diplomové práce se zaměřuje na analýzu průzkumu výše zmíněné problematiky. K získání dat jsem zvolila metodu výzkumu pomocí anonymních strukturovaných dotazníků. Pro každou zemi zvlášť v jejich vlastním jazyce. Snahou praktické části je porovnat odlišnosti v profese sestry v intenzivní medicíně v Čechách a ve Velké Británii. Zjistit rozpor či soulad mezi znalostmi kompetencí a praktickým výkonem práce sestry a odhalit důvody případného překračování sesterských kompetencí. Klíčová slova: Kompetence, sestra, ARO, JIP, intenzivní péče, kvalifikace, právní odpovědnost
|
|
|
Enterální výživa v podmínkách intenzivní péče - Zkušenosti sester
Nejdlová, Tereza ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Novák, František (oponent)
Svou diplomovou práci jsem věnovala problematice enterální výživy v intenzivní péči, se zaměřením na sestry. Enterální výživa je velice aktuálním tématem nejen v oboru intenzivní péče, z tohoto důvodu bylo mým cílem zmapovat znalosti a zkušenosti sester v této důležité oblasti ošetřovatelství. Závěrečná práce se skládá ze dvou částí. V první teoretické části se zabývám nejnovějšími dostupnými poznatky v oblasti enterální výživy v oboru intenzivní péče v ČR. Tato kapitola obsahuje jednotlivé podkapitoly skládající se z definice, indikace, kontraindikace, rozdělení, techniky a komplikací enterální výživy. V druhé, praktické části využívám metody výzkumu a statistického zpracování získaných dat, vztahujících se k enterální výživě a znalostem sester v této oblasti. Před započetím výzkumu jsem stanovila pět hypotéz, jež jsem všechny po statistickém zpracování dotazníků, které vyplňovaly již zmiňované sestry intenzivní či resuscitační péče, potvrdila. Součástí praktické části je i diskuze nad výsledky práce a celkové zhodnocení v podobě závěru. Klíčová slova: Enterální výživa, výživa, sipping, sonda, intenzivní péče, sestra, nemocný
|
|
|
Využití bazální stimulace na JIP
Hornychová, Petra ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Hošťálková, Monika (oponent)
Diplomová práce na téma "Využití bazální stimulace na JIP" v teoretické části vysvětluje pojem bazální stimulace, krátce nastíní historii tohoto konceptu a popisuje jednotlivé prvky. Mezi prvky bazální stimulace patří somatická, vestibulární, optická, olfaktorická, auditivní, orální a taktilně - haptická stimulace. Práce také zdůrazňuje význam biografické anamnézy klienta. Výzkumná část práce zjišťuje úroveň znalostí o bazální stimulaci mezi zdravotními sestrami na JIP a její využívání na JIP ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Jako výzkumná metoda je použité dotazníkové šetření. Použitý dotazník sestavila autorka. Klíčová slova: bazální stimulace, masáž stimulující dýchání, masáž zklidňující dýchání, poloha hnízdo, poloha mumie, biografická anamnéza
|
|
|
Spokojenost sester s pracovními podmínkami v českých nemocnicích
Slámová, Hana ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá vymezením pojmů pracovní spokojenost a shrnutím těch faktorů, které na ni především působí. Práce se bude zabývat faktory, které mají na spokojenost sester s pracovním prostředím vliv. Dále práce popisuje pracovní spokojenost z globálního pohledu a nalézá důvody proč pracovní i životní spokojenost mají sobě tak těsný vzájemný vztah a jakým způsobem se projevují.
|
|
|
Zkušenosti sester s převody krve a krevních přípravků na ARO/JIP
Víchová, Karolína ; Menzlová, Erika (oponent) ; Hocková, Jana (vedoucí práce)
V této diplomové práci se budu zajímat o zkušenosti sester s převody krve a krevních derivátů. Součástí mé práce je výzkum, zabývající se problematikou aplikace krevní transfuze, zkušenostmi zdravotních sester s prováděním transfuze, zda mají veškeré informace a znají komplikace, které mohou nastat. Dotazníkové šetření jsem prováděla po souhlasu náměstků ošetřovatelské péče ve čtyřech Pražských fakultních nemocnicích.
|
|
|
Problematika nedostatku sester v intenzivní péči
Kašpárková, Lucie ; Pavlíková, Pavla (oponent) ; Hocková, Jana (vedoucí práce)
V teoretické části je popsána práce sestry v intenzivní péči, problematika nedostatku sester a stabilizační opatření všeobecných sester. Cílem práce bylo zmapovat problematiku nedostatku sester v intenzivní péči. Dalším cílem bylo zjistit, zda má nedostatek sester v intenzivní péči vliv na kvalitu ošetřovatelské péče a zjistit, jakým způsobem sestry reagují na opatření k zajištění stabilizace sester. Sběr dat byl proveden na základě dvou dotazníkových šetření. První forma dotazníku byla určena vrchním sestrám a druhá pro zdravotní sestry pracující v intenzivní péči. Výzkumný soubor tvořilo 8 vrchních sester a 84 zdravotních sester ze dvou fakultních nemocnic v Praze. Z výsledků analýz odpovědí respondentů došlo k potvrzení hypotézy 1: Problematika nedostatku sester v intenzivní péči je stále aktuální a počet sester je nízký. Hypotéza 2: Nedostatek sester v intenzivní péči má značný vliv na kvalitu ošetřovatelské péče a hypotéza 3: Zdravotní sestry mají problémy s udržením kvality péče o nemocné v intenzivní péči, byly také potvrzeny. Poslední hypotéza 4: Zdravotní sestry se zajímají o stabilizační opatření a vítají tyto změny, byla vyvrácena. Na druhé straně ale došlo k objevení faktu, že převážná většina respondentů o těchto stabilizačních změnách neví, čili se o ně nezajímají. Mým návrhem jak zlepšit...
|
host ::
RSS.