|
|
Typový příklad využití metod model-based design pro vývoj letadlových soustav
Sopoušek, Radek ; Kovář, Jiří (oponent) ; Janák, Luděk (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice vývoje leteckých soustav, zejména jejich softwaru, s využitím metod „model-based design“ (MBD) při zachování doporučených postupů vytvořených leteckým průmyslem a certifikačními autoritami (zejména RTCA DO-178C/331). Obecné možnosti nasazení MBD dané současnými leteckými regulativy a standardy jsou popsány v teoretické části práce. Dále je v této práci popsáno, jak by mohl vypadat proces vývoje software pro dílčí část soustavy letadla („altitude hold mode“ softwaru autopilota“) s využitím metody „model-based design". Částečně je řešen i přesah na úroveň vývoje soustavy (systému dle SAE ARP 4754A). Součástí práce je ilustrativní příklad, ve kterém byly specifikovány systémové požadavky, vývoj software prostřednictvím „design modelu“ a zajištění trasovatelnosti mezi systémovými požadavky a design modelem.
|
|
| |
|
|
Využití umělé inteligence k monitorování stavu obráběcího stroje
Popara, Nikola ; Bražina, Jakub (oponent) ; Kovář, Jiří (vedoucí práce)
Práca je zameraná na monitorovanie najviac namáhaných častí obrábacieho stroja. Použitá metóda umelej inteligencie je rekurentná neurónová sieť a jej modifikácie. Nakoľko dáta zo senzorov mali sekvenčný charakter, bolo vhodné zvoliť práve rekurentnú neuóonovú sieť. Práca sa zaoberá riešením troch úloh. Prvá úloha bola zameraná na stanovenie predpokladaného opotrebenia frézy, na základe nepriamej metódy využívajúcej neurónovú sieť. Ďalšia úloha sa zameriava na detekciu poruchy ložíska na základe dát získaných z akcelerometra. Treťou úlohou bolo predikovať dobu do poškodenia monitorovaného ložiska.
|
|
|
Vývoj aplikace pro monitorování pracovního prostoru mezi stroji skenery SICK
Dostál, Tomáš ; Kovář, Jiří (oponent) ; Andrš, Ondřej (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce obsahuje stručnou rešerši o skenerech od firmy SICK a metodách pro monitorování pracovního prostoru. Dále je zde popsána implementace monitorovacích metod v robotickém průmyslu. Cílem praktické části bylo navrhnout, implementovat a otestovat aplikaci pro monitorování pracovního prostoru v LabVIEW. Vytvořená aplikace obsahuje možnost využít sériové komunikace se skenerem SICK PLS 101-312 anebo vytvoření simulace monitorovaného prostoru. Na závěr jsou obě tyto možnosti otestovány a vyhodnoceny.
|
|
|
Coherent dusty and gaseous structures near the Galactic center
Štofanová, Lýdia ; Karas, Vladimír (vedoucí práce) ; Kovář, Jiří (oponent)
Objekt Sagittarius A* v centru Mléčné dráhy je nejbližší supermasivní černá díra v našem kosmickém okolí. Zde se odehrávají různé astrofyzikální procesy, díky nimž se v blízkosti jádra Galaxie objevují rozmanité struktury. Příkladem jsou rázové vlny, jež blíže studujeme v této práci. V úvodu nejprve stručně shrnujeme historii výzkumu galaktického jádra včetně objevu kompaktního objektu Sgr A* v radiových vlnových délkách. V hlavní části práce se zaměřujeme na zjednodušený model rázových vln vznikajících při nadzvukovém pohybu hvězdy vůči okolnímu prostředí a diskutujeme jejich změnu podél hvězdné orbity. Uvažujeme čtyři různé modely: (a) model bez přítomnosti pohybu plynného prostředí vytékajícího ze supermasivní černé díry nebo akreujícího na ni, (b) model s uvážením výtoku, (c) případ vtoku a nakonec (d) model kombinující zároveň vtok i výtok. Diskutujeme symetrie a asymetrie každého modelu a zjišťujeme, že model uvažující okolní prostředí v klidu se jeví symetrický vůči přechodu pericentrem. Naproti tomu kombinovaný model se vyznačuje největšími asymetriemi. Nakonec jsou pro všechny zmíněné modely uvedeny profily pro tečnou rychlost hmoty a plošnou hustotu hmoty v obálce rázové vlny pro různé body podél dráhy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vývoj aplikace pro měření spotřeby elektrické energie strojních zařízení
Kovář, Lukáš ; Kovář, Jiří (oponent) ; Andrš, Ondřej (vedoucí práce)
Cílem mé diplomové práce je vyvinout aplikaci pro sběr a analýzu dat o spotřebované elektrické energii u strojních zařízeních. Diplomová práce v první části poskytuje ucelený přehled o metodách měření spotřeby elektrické energie. Především se zaměřuje na měření spotřeby elektrické energie ve střídavých trojfázových distribučních sítích. Dále jsou popsány hlavní komponenty systémů pro pořizování dat. Jsou zmíněny hardwarové komponenty použité při měření, stejně jako programovací prostředí LabVIEW, v němž byl program vytvořen.
|
|
|
Využití umělé inteligence k monitorování stavu obráběcího stroje
Kubisz, Jan ; Kroupa, Jiří (oponent) ; Kovář, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vytvořením vnitřní struktury neuronových sítí s cílem vytvoření umělé neuronové sítě schopné monitorovat stav stroje a vyhodnocovat jeho zbývající život. Cílem je vytvoření algoritmů a knihovny pro návrh a učení neuronové sítě, a tím i hlubší pochopení problematiky než při použití existujících knihoven. Zvolenou metodou byla dopředná síť s architekturou vícevrstvého perceptronu a učenou pomocí zpětné propagace. Dosaženým výsledkem bylo, že síť byla schopna určovat stav součásti z měření vibrací a na jeho základě byl odhadován zbývající život dané součásti.
|
|
|
Umělá inteligence v průmyslu 4.0
Hirsch, Radim ; Kroupa, Jiří (oponent) ; Kovář, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této práce je poskytnout přehled aplikací metod umělé inteligence v kontextu průmyslu 4.0. První kapitola je věnována definici konceptu průmyslu 4.0, předchozímu vývoji průmyslu a zařazení vědního oboru umělé inteligence do tohoto konceptu. Druhá kapitola je zaměřena na rešerši aplikací metod umělé inteligence v oblasti obrábění, výrobního průmyslu, automatizace a energetiky. Závěr práce je věnován zhodnocení metod, jejich výhod a úskalí z pohledu jednotlivých praktických aplikací a zmiňuje možné směry budoucího vývoje.
|
|
|
Analýza chůze jako zdroje energie pro biomedicínské aplikace
Cieslar, Filip ; Kovář, Jiří (oponent) ; Hadaš, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato práce se skládá z měření a statistického zpracování zrychlení naměřeného v oblasti lidské hlavy. Jsou v ní představeny typy a principy biomedicínských aplikací a problematika jejich napájení. Existují snahy čerpat energii z okolí přístrojů a prodloužit tak jejich životnost. Kinetické Energy Harvestory potřebují pro chod takovou úroveň zrychlení, která by pravděpodobně mohla být dostupná z lidské chůze. V rámci výzkumu bylo během chůze sledováno třicet různých osob za účelem najít specifické frekvence a amplitudy vznikající během vibrací při chůzi. Následně byly vyhodnoceny vlivy charakteristik měřených osob na škálu výstupního zrychlení. Také byla zhodnocena energická výnosnost při použití generátoru a použitelnost tohoto zdroje pro napájení biomedicínských zařízení.
|
|
| |
host ::
RSS.