|
| |
|
|
Právní úprava přestupků ve vybraných zemí Evropy, se zaměřením na přestupky proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a majetku: Studie č. 5.323
Babka, Tomáš ; Kavěna, Martin ; Mylková, Petra ; Němec, Jan ; Pohl, Michal ; Syllová, Jindřiška ; Tetourová, Eva
Práce se zabývá problematikou právní úpravy přestupků ve vybraných zemích Evropy, přičemž zvláštní důraz je věnován přestupkům v oblasti veřejného pořádku, občanského soužití a majetku. Práce se zaměřuje především na sankce udělované za tato protiprávní jednání a na postupy uplatňované, jestliže pachatel dobrovolně neplní uložené sankce. Mimo jiné se text zabývá také vymezením subjektů příslušných k projednávání takto spáchaných přestupků a postupů, které mohou být uplatněny, jestliže pachatel jedná při spáchání přestupku recidivně. Součástí této práce je také zodpovězení otázky, zda právní řády vybraných zemí umožňují postihovat dávky sociální povahy v případě nesplnění sankcí uložených za spáchaný přestupek.
Plný text:  PDF
|
|
|
Přístup veřejnosti k platům vysokých úředníků ve vybraných státech: Studie č. 5.324
Beranová, Marie ; Syllová, Jindřiška
Práce se zabývá otázkou přístupu veřejnosti k platům vysokých úředníků. Jedná se o komparativní studii, která porovnává míru přístupu veřejnosti k platům vysokých úředníků ve vybraných státech. Cílem práce je zjistit jednotlivé právní úpravy a přístupy a vybraných zemí k poskytování údajů o platech vysokých státních úředníků třetím osobám. Jak z komparace vyplývá, většina států dosud považuje údaj o výši vypláceného individuálního platu úředníka (s výjimkou platů ústavních činitelů, které nekolísají, například platů poslanců, ministrů, soudců apod., tedy platů, jejichž celá výše je dána předpisem) za osobní údaj, který je takového charakteru, že je chráněn před povinností poskytovat ho podle zákona o poskytování informací ve veřejné správě. Ze zkoumaných států umožňují získat informaci o specifickém platu včetně jména úředníka především severské země jako Švédsko a Finsko. V žádném z těchto států však nejsou tyto individuální platy souhrnně uveřejňovány ani nejsou souhrnně veřejně přístupné. Nově se k této skupině států připojilo Slovensko. V Itálii byly platy vysokých úředníků uveřejněny v důsledku reformy veřejné správy, která proběhla v roce 2009 a jejímž cílem bylo zvýšení transparentnosti italské veřejné správy. Specifickou právní úpravu má Litva, kde jsou na internetu publikovány průměrné platy zaměstnanců na stejné pracovní pozici v určitém úřadě nebo organizaci. V případě, že na této pozici pracuje v dané organizaci pouze jedna osoba, je vyžadován její souhlas s uveřejněním takovéto informace. Další přístup k této problematice se momentálně vytváří ve Velké Británii, kde se uveřejňují nikoliv vyplacené přesné platy, ale vyplacené roční platy v intervalu 5000 liber. V Nizozemsku jsou úřady a právnické osoby, které jsou z větší části financovány státem, povinny sdělovat výši platů, pokud převyšují hranici odvozenou od průměrného ministerského platu.V některých státech, jako například v Norsku, se uveřejňují jen platy manažerů institucí a firem, navázaných na stát, pokud to vyžadují obchodně právní předpisy upravující transparentnost hospodaření. Práce dále obsahuje shrnutí rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2011 s komentářem A. Furka k rozsudku a na evropské úrovni shrnutí právního případu řešeného Evropským soudním dvorem ze dne 20. 5. 2003.
Plný text: PDF
|
|
| |
|
|
Zvláštní způsob ústavněprávního výkladu poslanecké imunity v Německu (překlady dokumentů): Studie č. 1.226
Černá, Martina ; Syllová, Jindřiška
Tato práce je zpracována na základě podkladů, které obdržel Parlamentní institut ze Spolkového sněmu. Obsahuje výtah a překlad dvou dokumentů. Tyto dokumenty jsou důležité vzhledem k tomu, že Spolková republika aplikuje výjimečný a překvapivý výklad poslanecké imunity, který podle běžných standardů zásadním způsobem vybočuje z imunitní praxe ostatních států. Výjimečné je zejména to, že se každý poslanec Spolkového sněmu na začátku výkonu svého mandátu vzdává dobrovolně části trestněprocesní imunity, kterou mu dává Ústava, zejména pak imunity ve vyšetřovacím stadiu trestního řízení. Parlamentní institut zpracoval tyto dokumenty pro bližší porozumění možnému výkladu poslanecké imunity v tradiční demokratické společnosti.
Plný text: PDF
|
|
| |
|
|
Právní úprava úplatkářství v mezinárodních souvislostech: Studie č. 5.334
Syllová, Jindřiška ; Tetourová, Eva
Subjektem korupčních trestných činů v České republice a ve Francii je osoba obstarávající veřejný zájem. V německých zemích je subjekt užší, jedná se o úředníky veřejné správy. Skutková podstata uplácení a přijetí úplatku se v uvedených státech příliš neliší. Úplatkem je vždy výhoda materiálního i nemateriálního charakteru. Judikatura všech zemí určuje, co je ještě úplatkem a co je pouze společensky akceptovatelnou pozorností. Ve všech státech musí u přijetí úplatku existovat souvislost mezi výhodou a jednáním pachatele, které následovalo nebo předcházelo jejímu přijetí či přislíbení. Případ ujednání spočívajícího v přijetí slibu o poskytnutí politické funkce za závazek určité činnosti v rámci zastupitelského mandátu (např. vzdání se mandátu) nebyl u uvedených státech konkrétně nalezen. Pokud se týká Francie, kde mohou být poslanci potenciálními pachateli přijetí úplatku, dostupné komentáře podobný případ nezaznamenaly.
Plný text: PDF
|
|
| |
|
|
Decision-making on Foreign Trips in Parliaments of Selected States: Studie č. 1.185
Syllová, Jindřiška ; Štěrba, Václav ; Vedrová, Sabine
Předkládaná sociální studie se zabývá procesem schvalování a organizování zahraničních cest členů parlamentů. Cestování členů parlamentů do zahraničí je ve většině parlamentních komor předmětem rozhodování řídícího orgánu parlamentu. Některé parlamenty mají psaná pravidla (Slovensko, Švédsko), ve většině z nich se rozhodování řídí nepsanými zvyklostmi. Předběžné plánování cest na delší období se uplatňuje pouze v některých parlamentech, v některých parlamentech se předem diskutuje také přijetí pozvání na oficiální cestu. Financování cest poslanců je většinou omezeno rozpočtovanou částkou, v některých parlamentech je tato částka rozdělena podle typů cest (výbory, stálé delegace, ostatní). V některých parlamentech sleduje čerpání rozpočtované částky zvláštní orgán složený z poslanců.
Plný text: PDF
|
|
|
Regulace médií v parlamentu v Evropě a USA: Studie č. 1.153
Syllová, Jindřiška
Přístup novinářů do parlamentu signalizuje do značné míry otevřenost parlamentní demokracie ve státě. V posledních několika letech se vztah parlamentu k novinářům významně změnil. Tímto procesem se zabývá komparace více než dvacítky evropských a mimoevropských států. Ve většině parlamentů je situace taková, že novinář nemůže plnit své povinnosti bez příslušné akreditace. V některých zemích se parlamentní zpravodajové sdružují a jejich organizace hraje významnou úlohu v proceduře udělování akreditací. V Rakousku a Itálii udílí tato organizace akreditaci sama. Ve Francii je vytvořen zvláštní výbor, složený ze zástupců novinářů a parlamentu, který zajišťuje akreditace. Na rozdíl od pléna je přístup novinářů do výborů omezen. Jejich přítomnost je - pokud není jednání veřejné - možná pouze pokud jsou pozváni. Ve státech, kde je veřejné zasedání výboru, není ve většině zemí přístup omezen, často se provádí i přenos do vnitřního okruhu a prostřednictvím internetu. V řadě zemí je omezen pohyb novinářů po budově sněmoven. Je zakázáno např. dělat rozhovory v určitých prostorách a novináři musí jít do vlastní kanceláře poslance. Druhým řešením je vyhrazení prostor, které jsou určeny k setkávání s novináři, popř. k přenosu rozhovorů s nimi. Ve většině zemí existuje určitá forma televizních nebo rozhlasových přenosů z parlamentu. Pravidelné přenosy celých plenárních zasedání se praktikují ve většině států /většinou jsou prováděny přímo v parlamentu a použity pro uzavřený televizní okruh a internetový přenos/. Tyto přenosy jsou zpracovávány parlamentním personálem (nebo najatou firmou) podle pevně stanovených pravidel, technicky jsou zajištěny ve většině států pohyblivými kamerami z pevných stanovišť. Operátoři jsou umístěni mimo sál. Kvalita tohoto přenosu je velmi důležitá. Pokud má tento přenos sloužit pro televizní společnosti, musí jít a jde většinou o velmi kvalitní přenos, který je kontinuálně řízen z režie – soubor kamer je jednotlivě a stabilně z režie ovládán a jejich pohled se mění (tento přístup k přenosu má velká většina států). Některé státy mají automatické zařízení, které zaměřuje pohled na poslance, který zrovna mluví do mikrofonu z místa (např. Slovinsko, autorka studie viděla toto zařízení v Senátu v Kazachstánu). Zejména v parlamentech, v nichž poslanci mluví z místa (což je velká část parlamentů), je nutno operativně měnit pohledy kamer (typicky Velká Británie, Portugalsko a další státy). Pro použití materiálů z parlamentu existují v řadě zemí pravidla, stanovená usnesením sněmovny nebo předsedou parlamentu, která brání jejich zneužití zejména za účelem ohrožení vážnosti parlamentu (tedy např. záběry z parlamentu se nesmí používat v montážích pro pořady určitého charakteru). V ostatních státech se přenáší výběr, pro který je buď použit materiál z interního okruhu, nebo je společnostem dovoleno pořídit vlastní přenos. Pro tento přenos jsou zařízena pevná místa pro kamery, někdy je však možno snímat i z galerie z jakéhokoli místa či přímo z pléna.
Plný text: PDF
|
host ::
RSS.