|
|
Ve jménu Krista-Vybrané myšlenky členů menších českých evangelických církví v období 1890-1940
Mašek, Tomáš ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Práce se zaměřuje na vystižení specifik v myšlení některých menších evangelických církví na území Čech v období 1890-1940. Konkrétně se jedná o Bratrskou Jednotu Chelčického (baptisty), Jednotu českobratrskou (dříve Svobodnou církev reformovanou) a Evangelickou církev metodistickou. Ohniskem výkladu je představení konstrukce konfesní identity na základě vztahu k minulosti a specifického výkladu osobností a událostí, které formovaly tradici, z které tyto církve vycházely. Dalším prvkem formujícím identitu členů těchto církví byl jejich postoj k moderním sekularizačním tendencím, proti kterým stály v kontrapozici. V neposlední řadě určovalo jejich konfesní vědomí vymezení vůči jiným formám zbožnosti. Cílem práce bylo přinést na základě studia publikovaných písemných pramenů, které po sobě zanechali příslušníci těchto tří církví, komparaci a charakterizaci jejich způsobu nazírání na určitá témata skrze své náboženské přesvědčení.
|
|
| |
|
|
Rolníci na Polesí během zrušení nevolnictví. Vývoj reakce venkovského obyvatelstva Pinského újezdu Minské gubernie Ruského impéria na zrušení nevolnictví v letech 1861-1864
Badzevich, Dzmitry ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent) ; Komendová, Jitka (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ KATEDRA OBECNÉ ANTROPOLOGII - INTEGRÁLNÍ STUDIUM ČLOVĚKA MGR. BC. DZMITRY BADZEVICH ROLNÍCI NA POLESÍ BĚHEM ZRUŠENÍ NEVOLNICTVÍ Vývoj reakce venkovského obyvatelstva Pinského újezdu Minské gubernie Ruského impéria na zrušení nevolnictví v letech 1861-1864 Abstrakt dizertační práce Praha 2017 2 ABSTRAKT Tato disertační práce se již svým titulem pokouší o zapojení do širších kulturně- antropologických a sociologických debat a diskuzí o dopadech zrušení nevolnictví v Pinském újezdu Minské gubernie Ruského impéria v letech 1861-1864 na všední den jeho účastníků. Zasvěcenému čtenáři v historiografii různých národů a metodologii univerzitního dějepisectví by se mohlo na prvním pohled zdát, že samotné téma zrušení nevolnictví v Ruském impériu a jeho dopad na kulturu a společnost jednotlivých společenství bylo vesměs probádáno, ale ve chvíli, kdy se kriticky uvažující čtenář zamyslí nad tím, jakými pravidly se řídilo otevírání opony této události v dějepisectví za posledních sto let, stane pro něj očividným, že nikdo z tohoto tuctu univerzitních intelektuálů a zpravodajských amatérů se ani na krok nepřiblížilo k podstatě věci a pouze se pohyboval v abstraktních polích terminologií a zabýval se pouhým kompilováním cizích textů. To byl závažný důvod, proč...
|
|
| |
|
|
Důvody pozdního připojení rakouské a československé Starokatolické církve k Utrechtské unii
Pavlíček, Viktor ; Nešpor, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Tato diplomová práce má za úkol představit vztah mezi Starokatolickou církví Rakouska a Utrechtskou unií, a to v období let 1889 - 1925. Dalšími tématy jsou okolnosti vzniku Utrechtské unie a spolupráce starokatolických církví jak v rámci této unie, tak s ostatními konfesemi. První část práce představuje okolnosti vzniku Utrechtské unie, a to především pomocí rozboru základních tezí, kterými byla unie vymezena. Tato část se také zaměřuje na fenomén kongresů, synod a biskupských konferencí, které jsou základním symbolem starokatolických církví. Dále je její součástí i otázka připojení rakouské starokatolické církve k Utrechtské unii, což bylo jedním z hlavních témat práce na základě analýzy archivních dokumentů. Další část se věnuje problematice biskupského úřadu, především pak obsazení úřadu rakouského starokatolického biskupství. Součástí tohoto oddílu práce je i zjištění, zda podmínkou připojení církevní organizace k Utrechtské unii bylo právě obsazení biskupského úřadu řádně zvolenou osobou. Poslední část se věnuje otázkám spolupráce starokatolických církví, převážně pak konkrétním případům spolupráce mezi rakouskou starokatolickou církví a sesterskými církvemi. K tomu mi posloužily zprávy jednotlivých synodních shromáždění a další dokumenty z archivních fondů. Poslední podkapitola se pak zabývá...
|
|
| |
|
|
Ontologie a fenomenalita dějinnosti
Klouda, Jiří ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent) ; Horský, Jan (oponent)
První část práce se zabývá konstitucí moderního pojetí dějin jakožto samostatného ontologického regionu, pro něž je charakteristická jejich reflexivita, sebevztažnost charakterizovaná převedením výrazů pro vědění či referát (historia) a pro události či skutky (res gestae) na jeden společný jmenovatel. Z tohoto hlediska je pak věnována pozornost hlavním etapám vývoje historiografie: Konstituce moderního pojetí dějin v osvícenství a jeho filosofické zachyceni u Kanta (§ 2). Následuje analýza historické metody vypracovaná Droysenem, přičemž je ukázáno, jak metodologická omezení tohoto přístupu souvisela s chápáním dějinné reflexivity jako identity, zděděné z idealistické filosofie (§ 3). Rovněž odmítnutí sociálně-vědných přístupů v historiografii odkazuje na principiální rozdíly v pojímání vztahu poznání a jednání v obou typech oborů (§ 4). Velká pozornost je věnována renesanci historiografie spojovanou s prosazením kulturalistického či kulturně- antropologického paradigmatu, v níž bylo spatřováno řešení aporií historicistického a sociálně-vědního přístupu (§ 5). Druhá část práce se proto soustředí na filosofickou analýzu předpokladů kulturní antropologie. Zkoumání vede k vypracování fenomenálního modelu instituce jakožto neidentitního pojetí reflexivity jednání a vědění. (§ 6).
|
|
|
Duchové dějiny v kontextu české a evropské historiografie 19. a 20. století
Čtvrtník, Mikuláš ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Středová, Veronika (oponent) ; Horský, Jan (oponent)
Základní tematický rámec a východisko dizertační práce představuje historiografický směr duchových dějin, jak se rozvíjel zejména v německém prostředí pod pojmem Geistesgeschichte, v české historiografii pak jako duchové dějiny koncipované Zdeňkem Kalistou. Duchové dějiny jsou v práci zasazeny do široce pojatého kontextu vývoje českého a zahraničního historického myšlení v 19. a 20. století. Práce sleduje historiografický směr duchových dějin z různých pohledů a na různých rovinách a věcně se neuzavírá hranicemi duchových dějin samotných. Duchové dějiny jsou zde svým způsobem optikou, jejímž prostřednictvím se pohlíží na vývoj jedné z linií dějepisectví a historického myšlení v 19. a 20. století, přičemž je předložen návrh jeho možné interpretace. V neposlední řadě předkládá dizertační práce pokus propojit v určité poloze historickou vědu a archivnictví. Duchové dějiny samotné patří dnes mezi okrajové historiografické směry ať již v českém či i německy mluvícím prostředí, na rozdíl od intelektuálních dějin v anglofonní oblasti. Přesto zamýšlela dizertační práce ukázat, v jakém smyslu lze duchové dějiny považovat za historiografický směr stále živoucí, inspirativní pro současnou českou i světovou historiografii a disponující myšlenkovým potenciálem, jenž může být plodně rozvíjen dějepisectvím a...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.