|
|
Ontologie a fenomenalita dějinnosti
Klouda, Jiří ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent) ; Horský, Jan (oponent)
První část práce se zabývá konstitucí moderního pojetí dějin jakožto samostatného ontologického regionu, pro něž je charakteristická jejich reflexivita, sebevztažnost charakterizovaná převedením výrazů pro vědění či referát (historia) a pro události či skutky (res gestae) na jeden společný jmenovatel. Z tohoto hlediska je pak věnována pozornost hlavním etapám vývoje historiografie: Konstituce moderního pojetí dějin v osvícenství a jeho filosofické zachyceni u Kanta (§ 2). Následuje analýza historické metody vypracovaná Droysenem, přičemž je ukázáno, jak metodologická omezení tohoto přístupu souvisela s chápáním dějinné reflexivity jako identity, zděděné z idealistické filosofie (§ 3). Rovněž odmítnutí sociálně-vědných přístupů v historiografii odkazuje na principiální rozdíly v pojímání vztahu poznání a jednání v obou typech oborů (§ 4). Velká pozornost je věnována renesanci historiografie spojovanou s prosazením kulturalistického či kulturně- antropologického paradigmatu, v níž bylo spatřováno řešení aporií historicistického a sociálně-vědního přístupu (§ 5). Druhá část práce se proto soustředí na filosofickou analýzu předpokladů kulturní antropologie. Zkoumání vede k vypracování fenomenálního modelu instituce jakožto neidentitního pojetí reflexivity jednání a vědění. (§ 6).
|
|
|
Hippokratovské pojednání De arte: překlad a komentář
Klouda, Jiří ; Karfík, Filip (oponent) ; Fischerová, Sylva (vedoucí práce)
Pomyslným středem této diplomové práce je překlad jednoho z textů sbírky starověkých řeckých lékařských pojednání Corpus hippocraticum. Jde o nevelký traktát De arte, který jsem se pokusil zpřístupnit českému čtenáři pod názvem O umění. Všechny ostatní části diplomové práce, tj. literárně-historický úvod, komentář a závěrečné shrnutí, představ~jí v jistém smyslu už jen vysvětlující odpověď na otázku, proč si téměř dva a půl tisíce let starý spis zasluhuje naši pozornost. Mým prvořadým záměrem bylo ukázat dané pojednání jako mimořádný doklad významné role, kterou hrál v řeckých duchovních dějinách na přelomu pátého a čtvrtého století pojem 'tÉXVll. Pokusíme se nastínit podstatný filosofický rozměr, který v této epoše 'tÉXVll připadal a stojí i v pozadí myšlenkové stavby našeho spisu. Protože však techné zároveň překračuje hranice filosofie, pokud ji budeme brát pouze jako jeden z mnoha oborů lidské činnosti, otevře nám naše zkoumání průhled k řeckému pojetí vědění vůbec, ze kterého evropské chápání filosofie \yrůstá. Jako text tematizující vědění samotné lze De arte považovat rovněž za významný dokument pro dějiny vědy. Budeme mít příležitost jasněji spatřit, v čem spočívá ona často zdůrazňovaná "filosofičnost" rané řecké vědy a do jaké míry múžeme v daném období vědu a filosofii vůbec rozlišovat. Přestože...
|
|
|
El espaňol en los sms
KLOUDA, Jiří
Textové zprávy způsobily ve světě španělského jazyka doslova revoluci. Porušováním mluvnických pravidel, které vyvstává především z prostředí španělské mládeže, dochází k posunu hranic spisovného jazyka s jazykem hovorovým a k prudkému nárůstu invencí, zejména v oblasti lexika a ortografie.
|
host ::
RSS.