|
|
Státoprávní postavení Náhorního Karabachu
Barsegyan, Karmen ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá historií, státoprávním postavením, statusem a uznáním Náhorního Karabachu. Problematika Náhorního Karabachu je často diskutovaným a politický ožehavým tématem mezinárodního společenství. Otázka Náhorního Karabachu je předně otázkou právní, ale má přímé politické důsledky. Náhorní Karabach je územím o rozloze 4400 km2, nacházejícím se na jihozápadě Ázerbájdžánu a ve východní části arménského pohoří. Arménie a Ázerbájdžán vedou o toto území dlouholetý spor, který v období rozpadu Sovětského Svazu na počátku 90. let 20. století vygradoval v regulérní válečný konflikt. Větší část území Karabachu je v současné době fakticky kontrolována neuznanou Republikou Náhorní Karabach. Status Náhorního Karabachu je sporný. Na Náhorní Karabach se dá pohlížet jako na nezávislý stát. Republika Náhorní Karabach, která má: státní území, obyvatelstvo a efektivní vládu, která skutečně drží moc v zemi, čímž vykazuje tři základní kritéria předepsaná mezinárodním právem proto, aby byla na základě nezadatelného práva národa na sebeurčení uznána suverénním státem. V současném světě však kromě těchto tří základních kritérii se setkáváme i s dalším institutem mezinárodního práva, a to sice uznáním státu za plnoprávného člena mezinárodního společenství, kterého se však do dnešního dne Náhornímu...
|
|
|
Postavení vlády v ústavních systémech vybraných států světa
Makajev, Miroslav ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Resumé Smyslem této práce je představit širokou paletu institutů vztahujících se k postavení vlády v ústavních systémech a analyzovat jejich dopad na ústavní a politickou realitu. Práce se zaměřuje na tři okrihy problémů spojených s vládou - na její vznik, složení a zánik. Práce je složena ze dvou částí - obecné a zvláštní. Obecná část je rozdělaena do dvou částí. První se zabývá klasifikacemi ústavních systémů a významu vlády pro takové klasifikace. Prostředkem k tomu je prezentace a analýza několia klasifikací od českých i zahraničních autorů. Druhá část představuje významné instituty, které ovlivňují postavení vlády v ústavním systému. První kapitola se zabývá vznikem vlády, analyzuje roli hlavy státu (monarchy či presidenta), předsedy vlády a parlamentu v procesu ustavení kabinetu. Druhá kapitola je věnována složení vlády - zabývá se tím, kdo může být členem vlády (nazíráno jak z personálního, tak z funkčního hlediska). Poslední kapitola se pak zaměřuje na zánik vlády, a to především skrze vyslovení nedůvěry. Rovněž pojednává o otázce možného rozpuštění parlamentu - ať již jako následku vyslovení nedůvěry, nebo jako součásti "systému brzd a protivah". Práce zde zároveň zastává stanovisko oponující současnému trendu posilování exekutivy v zájmu "stability" státu.. Zvláštní část je rozčleněna do 9 částí,...
|
|
| |
|
|
Pravomoci Ústavního soudu ČR a Spolkového ústavního soudu SRN (srovnání)
Ladýřová, Šárka ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
v českém jazyce Hlavním obsahem a zaměřením této diplomové práce jsou kompetence Ústavního soudu České republiky a Spolkového ústavního soudu Spolkové republiky Německo a jejich srovnání. Práce se člení na 4 části. V první úvodní části se stručně zabývám zrodem ústavního soudnictví a popisem jeho dvou základních modelů. Následně charakterizuji ústavní soudnictví v SRN a ČR a dále se věnuji právnímu zakotvení a organizaci Spolkového ústavního soudu a Ústavního soudu ČR, přičemž v závěru první části se ještě stručně zabývám kompetencemi ústavních soudů (v modelu koncentrovaného a specializovaného ústavního soudnictví) obecně. V části druhé nejprve podávám přehled kompetencí ústavních soudů jak SRN, tak ČR. Poté se již zabývám rozborem jednotlivých jejich kompetencí, a to konkrétně kontrolou norem, ústavní stížností, kontrolou ústavnosti mezinárodních smluv a kompetenčními konflikty. Dalšími kompetencemi, kterými oba ústavní soudy dále disponují, jsem se již nezabývala, a to jednak proto, že k pochopení dané problematiky to již nebylo nutné, a jednak proto, aby byl zachován přiměřený rozsah této diplomové práce. V následující třetí části vycházím z rozboru kompetencí provedeného v části druhé a provádím potřebné srovnání. Vzhledem k tomu, že oba srovnávané ústavní soudy vychází ze stejného modelu...
|
|
|
Právo na život a trest smrti
Caletka, Lumír ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent)
Shrnutí Trest smrti neboli nejvyšší trest, či také absolutní trest je trest, který předpokládá usmrcení (neboli popravu) odsouzeného člověka za trestný čin, za který je dle platného trestního práva možné tento trest uložit. V dřívějších dobách byly takovéto trestné činy nazývány hrdelními zločiny. Vzhledem ke své definitivnosti (nemožnosti jakékoli nápravy po jeho vykonání) se jedná o trest velmi kontroverzní. Jeho zastánci uvádějí, že se jedná o jediný spravedlivý trest za vraždu a jiné závažné zločiny, znemožňuje recidivu a má významné odstrašující (preventivní) účinky. Odpůrci upozorňují kromě morálních argumentů souvisejících s právem každého na život především na nebezpečí justičního omylu, který je v tomto případě nenapravitelný, a poukazují na to, že zas tak odstrašující není a navíc poprava bývá dražší než doživotní vězení. O 70. let 20. století byl trest smrti postupně rušen ve většině evropských a jihoamerických států. Mezi zeměmi, které ho i nadále praktikují, jsou mj. některé ze států ve Spojených státech amerických a Čínská lidová republika Trestem smrti se zaobírám v první části této práce, přičemž se věnuji nejen jeho kontroverznosti ale také jeho legislativním hlediskům a popisuji také katalog jednotlivých druhů výkonu trestu. S trestem smrti bezprostředně souvisí právo na život, které je...
|
|
|
Náboženská svoboda - její ústavní a zákonná úprava a odraz v judikatuře Ústavního soudu
Popelková, Martina ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Resumé: Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat právní předpisy v českém právním řádu, které se týkají náboženské svobody. Práce je rozdělena na dvě části. V první se věnuje vymezení pojmu náboženské svobody, dále pak popsání ustanovení na ústavní úrovni, které zakotvují náboženskou svobodu (zejména potom rozebrání článku 15 a 16 Listiny základních práv a svobod), mezinárodní smlouvy s danou tématikou (např. Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a další), a dále pak zákonné a podzákonné předpisy zaručující svobodu vyznání. Ze zákonných předpisů je velká část textu věnována zákonu č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů, který tvoří základní kámen úpravy náboženské svobody a musel být pro svou neústavnost předmětem zkoumání Ústavního soudu. Druhá část rozebírá jednotlivá rozhodnutí Ústavního soudu, která se věnují porušování náboženské svobody. Vybrané nálezy se pak týkají jak porušování individuální náboženské svobody, tak kolektivní náboženské svobody spočívající zejména v pochybení Ministerstva kultury při evidenci církevních právnických osob. V této diplomové práci hodnotím stav náboženské svobody v...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.