|
|
Latitudinální trend v rychlosti růstu per a koncentrace steroidních hormonů v peří ptáků
Brzobohatá, Tereza ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Životní strategie ptáků lze rozlišit na pomalé, charakterizované většími investicemi do budoucí reprodukce, a rychlé, charakterizované většími investicemi do aktuální reprodukce. Koncept pace-of-life syndromů označuje koevoluci životních strategií a souvisejících fyziologických, imunologických a behaviorálních znaků. Ptáci z tropických oblastí oproti ptákům z mírného pásu vykazují pomalejší životní strategie (delší péče o mláďata, pozdější dospívání, menší snůšky, pomalejší metabolismus). Podél latitudinálního gradientu byly u tropických ptáků zaznamenány snížené investice do množství (hmotnosti) celkového opeření. Zůstává však nejasné, zdali existuje latitudinální trend i v samotném růstu per, a zdali je růst per pomalejší u tropických druhů. Tropičtí ptáci mají nižší bazální hladiny kortikosteronu a testosteronu, nicméně dostupné studie jsou založeny převážně na analýzách hormonů z krevní plazmy. Prvním cílem této diplomové práce bylo vyhodnotit rozdíly v investicích tropických (Kamerun) a temperátních (ČR) pěvců do rychlosti růstu ocasních per metodou komparativní ptilochronologie. Druhým cílem diplomové práce byla analýza koncentrací steroidních hormonů vybraných temperátních (ČR) pěvců z peří pomocí HPLC/MS. Při kontrole na délku pera a tělesnou hmotnost byly zjištěny pomalejší růstové...
|
|
|
Vliv pozice hnízda v teritoriu na vnitrosezónní dynamiku teritorií pěnice černohlavé (Sylvia atricapilla)
Vojtěchovská, Eva ; Šizling, Arnošt Leoš (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Cílem projektu je komplexní výzkum vnitrosezónní dynamiky teritorií a vztahu parametrů teritoria, pozice hnízda v teritoriu a reprodukční úspěšnosti pěnice černohlavé (Sylvia atricapilla). Základními předpoklady výzkumu je, že parametry hnízdních teritorií se mění v závislosti na fázi hnízdění a na intraspecifických interakcích s vlastníky sousedních teritorií. Dalším předpokladem je závislost pozice hnízda v rámci teritoria na parametrech teritoria. Výzkum dynamiky teritorií v průběhu hnízdění byl prováděn v PR Lipovka (14,6 ha) v hnízdních sezónách 2006 a 2007. Hlavními metodami výzkumu bylo intenzivní mapování teritorií pěnice černohlavé na základě zaznamenávání pohybů individuálně značených samců (vlastníků teritorií) a vyhledávání a pravidelná kontrola hnízd, u nichž jsme zaznamenávaly pozici v rámci teritoria, průběh jednotlivých fází hnízdění, velikost snůšky, úspěšnost hnízdění a míru ukrytí hnízda. V průběhu dvou hnízdních sezón jsme odchytily a barevně označily 58 jedinců. V roce 2006 jsme zmapovaly 25 hnízdících párů a nalezly 30 hnízd, z nichž bylo 13 úspěšně vyvedeno, v sezóně 2007 zahnízdilo 22 párů, přičemž jsme dohledaly 33 hnízd, z nichž bylo úspěšně vyvedeno 14. Výsledky výzkumu přinesly zjištění, že parametry teritoria samce jsou ovlivněny probíhající fází hnízdění. Teritorium samce (tedy...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Sezonalita reprodukce tropických ptáků
Kačírek, Vojtěch ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Tomášek, Oldřich (oponent)
Cílem této práce je shrnout poznatky o sezonalitě reprodukce tropických ptáků. Práce zahrnuje charakteristiku jednotlivých tropických prostředí a jejich změny v abiotických podmínkách se zaměřením na otázku, v jakém slova smyslu jsou tropy asezónní a v jakém nikoliv. Součástí práce je přehled metodik pro sběr dat při terénních výzkumech zaměřených na sledování reprodukce u ptáků. Hlavní částí práce je porovnání rozdílů mezi biogeografickými oblastmi, regiony a jejich podněty, které nejčastěji vedou k vytváření sezónních reprodukcí, s následným porovnáním u jednotlivých funkčních skupin ptáků (potravní guildy). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Reintrodukce motýlů (Lepidoptera)
Štochlová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Straka, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá jedním ze způsobů aktivní ochrany organismů - reintrodukcemi. Ty spo- čívají v opětovném vypuštění druhu na místě jeho historického výskytu, ze kterého vymizel. Reintrodukční snahy se většinou v rámci živočichů zabývají obratlovci, právě proto se však tato práce zaměřuje na skupinu bezobratlých, a to denní motýly (Rhopalocera). Cílem práce bylo tedy udělat rešerši předchozích experimentů, zhodnotit použité postupy a zjistit, jaký je postup správně provedené reintrodukce motýlů. Tento proces sestává z mnoha důležitých kroků. Nej- prve je nutné vybrat vhodný druh, tedy takový, který je na ústupu a má omezené disperzní schopnosti, a dále zajistit vyhovující lokalitu pro vypuštění jedinců. Ta by měla především spl- ňovat biotopové nároky, požadavky na početnost živné rostliny a být dostatečně velká. Pokud kvalita vybrané lokality není dostačující, je potřeba toho dosáhnout pomocí managementu, nej- častěji výsevem živných rostlin, kosením nebo zavedením pastvy. Dalším krokem je výběr do- norské populace, která by měla být stabilní a geneticky variabilní. Zároveň také musí být gene- ticky i ekologicky příbuzná původní, vyhynulé populaci. Po převozu a vypuštění postačujícího množství jedinců je nezbytné provádět dlouhodobý monitoring a na jeho základě případně upra- vit management...
|
|
|
Ekologie a vývoj populace jeřába popelavého (Grus grus) v České republice
Ticháčková, Markéta ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
TICHÁČKOVÁ M. 2013: Ekologie a vývoj populace jeřába popelavého (Grus grus) v České republice. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Jeřáb popelavý (Grus grus) byl na území České Republiky v minulosti vyhuben a začal se vracet v 70tých letech 20. století. Od roku 1965 do konce roku 2012 bylo zaznamenáno 1697 uveřejněných pozorování, kterých v průběhu let přibývá. Každoroční pozorování jsou od roku 1975. Zvětšuje se i oblast výskytů na našem území, celkem byl jeřáb zaznamenán v 289 mapovacích čtvercích. Tam, kde byli jeřábi pozorováni na zemi, převládá větší zastoupení polí a vod a menší podíl lesů a pastvin. Nejčastěji byli pozorováni v jarních měsících březnu a dubnu a potom ještě na podzim v říjnu a listopadu. V těchto měsících mohou být pozorována i větší hejna jeřábů. Od roku 1989 (první hnízdění) dochází k nárůstu počtu hnízdních párů jeřábů na území ČR a šíření do nových oblastí jihovýchodním směrem. Celkem bylo hnízdění evidováno na 37 lokalitách v 26 mapovacích čtvercích, ve kterých je vyšší podíl pastvin a luk. Nejvíce hnízd se nachází v porostu rákosin a vysokých ostřic v okolí rybníků, jiné typy prostředí více využívají až po roce 2005. Klíčová slova: jeřáb popelavý (Grus grus), početnost, vývoj populace, rozšíření, prostředí, hnízdní habitat
|
|
|
The biology of aging in Nothobranchius fishes
Žák, Jakub ; Reichard, Martin (vedoucí práce) ; Valenzano, Dario Riccardo (oponent) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Stárnutí lidské populace a následné bezprecedentní demografické změny ve společnosti vedly nevyhnutelně ke zvýšené pozornosti vědců k výzkumu stárnutí. Stárnutí je v biologii definováno jako pokles kvality fyziologických funkcí a rostoucí riziko úmrtí související s rostoucím věkem. Většina výzkumu stárnutí se provádí v laboratorním prostředí. Proto existuje velmi málo poznatků o biologii volně žijících populací u druhů, které jsou využívány jako modelové organismy v laboratoři. Nicméně jejich znalost je důležitá pro správnou interpretaci laboratorních výsledků. Tato disertační práce prostřednictvím šesti prvoautorských a pěti druhoautorských prací kombinuje poznatky z terénního a laboratorního výzkumu stárnutí (a životních strategií souvisejících se stárnutím) krátkověkého halančíka Nothobranchius furzeri. V práci je popsán rychlý vývin halančíka, který je schopen v přírodě dospět během 14 dní od vylíhnutí a také jeho extrémně rychlý růst v přírodě. Obě tyto životní strategie zásadně ovlivňují stárnutí organismu. Další část dizertace popisuje, jak prostředí ovlivňuje stárnutí. Nejprve byly zjištěny preferované tělesné teploty halančíků rodu Nothobranchius, charakterizovány denní výkyvy prostředí a chování v divokých populacích. Na základě těchto poznatků byl testován vliv ekologicky relevantních...
|
|
|
Application of bioacoustic approaches in investigation of bird species interactions and community species richness
Vokurková, Jana ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Remeš, Vladimír (oponent) ; Szymański, Paweł (oponent)
Ptačí zpěv je jedním z nejvíce fascinujících nástrojů komunikace v živočišné říši, ať už je používán k přilákání partnerů nebo k obraně teritorií. Ve své disertační práci dokládám, že můžeme úspěšně studovat roli ptačího zpěvu v teritoriálním chování, jeho sezónní variabilitu, a nakonec i jeho roli v evolučních procesech díky moderním bioakustickým a ekoakustickým přístupům. Kombinací bioakustického přístupu s molekulárními analýzami demonstruji, že v modelovém systému dvou blízce příbuzných druhů pěvců je heterospecifická konvergence zpěvů v jejich sekundární kontaktní zóně založena na kulturním přenosu, a nikoli na mezidruhové hybridizaci a/nebo genové introgresi. Moje disertační práce dále zasahuje do tropického pásma, které se ve srovnání s pásmem mírným obecně vyznačuje méně výraznou sezónností prostředí. Studium potenciální sezonality ve zpěvní aktivitě a podílu vokalizujících druhů ptáků v tropech proto vyžaduje celoroční monitorování, což je možné i díky recentnímu vývoji automatických nahrávacích zařízení (ARU). Nejdříve se nám podařilo potvrdit, že použití nahrávek z ARU poskytuje ve specifických podmínkách prostředí tropického lesa velmi podobné odhady skladby společenstva, druhové bohatosti a početnosti jako tradiční terénní metody bodového sčítání. To mi umožnilo na Kamerunské hoře...
|
host ::
RSS.