|
|
Ekologie a vývoj populace jeřába popelavého (Grus grus) v České republice
Ticháčková, Markéta ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
TICHÁČKOVÁ M. 2013: Ekologie a vývoj populace jeřába popelavého (Grus grus) v České republice. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Jeřáb popelavý (Grus grus) byl na území České Republiky v minulosti vyhuben a začal se vracet v 70tých letech 20. století. Od roku 1965 do konce roku 2012 bylo zaznamenáno 1697 uveřejněných pozorování, kterých v průběhu let přibývá. Každoroční pozorování jsou od roku 1975. Zvětšuje se i oblast výskytů na našem území, celkem byl jeřáb zaznamenán v 289 mapovacích čtvercích. Tam, kde byli jeřábi pozorováni na zemi, převládá větší zastoupení polí a vod a menší podíl lesů a pastvin. Nejčastěji byli pozorováni v jarních měsících březnu a dubnu a potom ještě na podzim v říjnu a listopadu. V těchto měsících mohou být pozorována i větší hejna jeřábů. Od roku 1989 (první hnízdění) dochází k nárůstu počtu hnízdních párů jeřábů na území ČR a šíření do nových oblastí jihovýchodním směrem. Celkem bylo hnízdění evidováno na 37 lokalitách v 26 mapovacích čtvercích, ve kterých je vyšší podíl pastvin a luk. Nejvíce hnízd se nachází v porostu rákosin a vysokých ostřic v okolí rybníků, jiné typy prostředí více využívají až po roce 2005. Klíčová slova: jeřáb popelavý (Grus grus), početnost, vývoj populace, rozšíření, prostředí, hnízdní habitat
|
|
|
Ekologie a vývoj populace jeřába popelavého (Grus grus) v České republice
Ticháčková, Markéta ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
TICHÁČKOVÁ M. 2013: Ekologie a vývoj populace jeřába popelavého (Grus grus) v České republice. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Jeřáb popelavý (Grus grus) byl na území České Republiky v minulosti vyhuben a začal se vracet v 70tých letech 20. století. Od roku 1965 do konce roku 2012 bylo zaznamenáno 1697 uveřejněných pozorování, kterých v průběhu let přibývá. Každoroční pozorování jsou od roku 1975. Zvětšuje se i oblast výskytů na našem území, celkem byl jeřáb zaznamenán v 289 mapovacích čtvercích. Tam, kde byli jeřábi pozorováni na zemi, převládá větší zastoupení polí a vod a menší podíl lesů a pastvin. Nejčastěji byli pozorováni v jarních měsících březnu a dubnu a potom ještě na podzim v říjnu a listopadu. V těchto měsících mohou být pozorována i větší hejna jeřábů. Od roku 1989 (první hnízdění) dochází k nárůstu počtu hnízdních párů jeřábů na území ČR a šíření do nových oblastí jihovýchodním směrem. Celkem bylo hnízdění evidováno na 37 lokalitách v 26 mapovacích čtvercích, ve kterých je vyšší podíl pastvin a luk. Nejvíce hnízd se nachází v porostu rákosin a vysokých ostřic v okolí rybníků, jiné typy prostředí více využívají až po roce 2005. Klíčová slova: jeřáb popelavý (Grus grus), početnost, vývoj populace, rozšíření, prostředí, hnízdní habitat
|
host ::
RSS.