|
|
Formy mezisektorové spolupráce v oblasti primární prevence u nezletilých na Kladně
Haman, Jakub ; Vojtíšek, Petr (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Cílem této práce je ukázat, jakou formou probíhá spolupráce mezi státním a nestátním sektorem v městě Kladně a zda na tuto oblast lze aplikovat obecně uznávané teoretické poznatky. Schopnost subjektů navzájem spolupracovat je demonstrována na oblasti primární prevence u nezletilých. Teoretická část práce pojednává o pojmech mezisektorové spolupráce a primární prevence, a nabízí přehled základních teorií k daným tématům. Výzkumná část se věnuje analýze získaných materiálů (kvalitativních rozhovorů) a objasnění konkrétních forem spolupráce. Metodou získání dat jsou rozhovory s osmi subjekty státního sektoru a šesti subjekty z řad nestátních neziskových organizací. Závěrečná analýza dat umožňuje celistvý náhled na situaci mezisektorové spolupráce na Kladně, pojmenovává důležité kvality subjektů, časté problémy a možné výzvy pro navazování budoucí spolupráce.
|
|
|
Péče o pozůstalé v nemocnici
Manková, Anna ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem podpory a pomoci pozůstalým v nemocnici, konkrétně se věnuje pozůstalým po pacientech, jejichž smrt byla očekávána. Vysvětluje, jak funguje proces truchlení a jaké jsou jeho fáze. Dále popisuje principy svépomoci, laické a profesionální pomoci pozůstalým a zdůrazňuje funkci pohřbu v procesu vyrovnávání se se ztrátou blízké osoby. Na dané téma hledí i z pozice nemocnice a popisuje postup práce s mrtvým tělem, kde vysvětluje, jak probíhá ohledání těla s cílem konstatování smrti a jeho pozdější zaopatření. Zdůrazňuje zde právní zakotvení a ustálené postupy. Jelikož v nemocnici probíhá i primární kontakt s pozůstalými, je v práci popsáno, jak je příbuzným sdělena skutečnost úmrtí pacienta a jakým způsobem probíhá rozhovor s lékařem po pacientově smrti. Nakonec se práce věnuje výzkumu, který proběhl v Ústřední vojenské nemocnici v Praze a jehož smyslem bylo zjišťování, jaké služby jsou pozůstalým poskytovány a jak nemocniční personál chápe svou roli v pomoci pozůstalým. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Společenská odpovědnost firem. Teoretická a praktická zkušenost na Kladně
Barešová, Barbora ; Šťastná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Bakalářská práce " Společenská odpovědnost firem - Teoretická a praktická zkušenost na Kladně " analyzuje koncept společenské odpovědnosti firem nejen v teoretické rovině, ale také z pohledu jednotlivých zúčastněných stran tj. v rovině praktické. Tato práce se zaměřuje především na otázku, jak firmy vnímají svou společenskou odpovědnost, co nabízejí v místě, kde působí popř. s kým spolupracují v dané lokalitě. Společenská odpovědnost firem je založena na myšlence, že by firmy měly pomoci při řešení sociálních problémů. Tato práce se mj. zabývá tím, jak firmy tyto sociální problémy vidí, jak aktivně přispívají k jejich řešení. Vzhledem k tomu, že pocházím z Kladna a v současné době pracuji jako sociální pracovnice v Geriatrickém a rehabilitačním centru Kladno, je tato práce pojatá jako případová studie vycházející ze situace na Kladně.
|
|
|
Sociálně vyloučená lokalita Šindelna
Vedlová, Judita ; Vorlová, Marie (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Práce se zabývá fenoménem sociálního vyloučení. Zaměřuje se konkrétně na sociálně vyloučené lokality a charakterizuje jejich rysy. Přestavuje historii a vývoj diskurzu sociálního vyloučení, jeho dimenze i faktory, které na něj působí nejen zevnitř ale i z vnějšku. Ukazuje, s jakými problémy se lidé sociálně vyloučení setkávají. Představuje Agenturu pro sociální začleňování, která působí jako integrační nástroj vlády v České republice. Cílem práce je prokázat, že u vybraného prostředí se opravdu jedná o sociálně vyloučenou lokalitu a že je toto vyloučení prohlubováno. V praktické části je popsáno město Jindřichův Hradec, ve kterém se sociálně vyloučená lokalita nachází, a i samotná lokalita. V práci jsou následně aplikovány poznatky z teoretické roviny na konkrétně vybranou část města Šindelna. V závěru práce, na základě porovnání charakteristických rysů sociálně segregovaných lokalit s charakteristickými rysy vybrané lokality, je potvrzen cíl práce, tedy že se opravdu jedná o prostorově vyloučenou lokalitu. Na základě tohoto zjištění jsou v závěrečné diskuzi navržená možná opatření, která by pomohla k řešení sociálního vyloučení obyvatel lokality Šindelna. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Stimulace pracovníků jako součást managementu sociálních služeb (zmapování nástrojů stimulace ve vybraných neziskových organizacích)
Chalupová, Jana ; Lejsal, Matěj (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou stimulace pracovníků v sociálních službách. Stimulace představuje významnou oblast řizeni lidských zdrojů; je součásti celého řizeni (managementu) organizace. Člověk je nejcennějšim zdrojem jakékoliv instituce. V organizacích, které poskytuji sociální služby, jsou pracovnici zdrojem klíčovým, protože právě oni realizuji cile a posláni organizace, a to vedle dalších činnosti především v podobě přimé práce s klienty. Působeni v sociálních službách svým charakterem patři mezi velmi namáhavé profese, neboť v přimé práci s klienty se pracovnici denně setkávají s nelehkými životními osudy, jež se jich lidsky dotýkají, a tak se často se musi vyrovnávat s emočně náročnými a vypjatými situacemi. Charakter jejich práce vyžaduje porozuměni a ochotu naslouchat problémům a potřebám druhých a nepřetržitou připravenost na kontakt s klienty. To vše čini jejich práci mimořádně psychicky náročnou. Pokud organizace chce poskytovat kvalitní služby na profesionální úrovni, měla by též kvalitně a profesionálně pečovat o své pracovníky. Právě z výše uvedených důvodů považuji problematiku stimulace pracovníků v sociálních službách za téma, které si zasluhuje pozornost. Pracovnici potřebuji být ve své činnosti dostatečně podporováni a motivováni k odváděni kvalitní práce. Management...
|
|
|
Sociální ekonomika jako nástroj komunitního rozvoje v současné společnosti
Šťastná, Jaroslava ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Dohnalová, Marie (oponent) ; Potůček, Martin (oponent)
Disertační práce se zabývá potenciálem sociální ekonomiky pro rozvoj místních společenství - komunit - a snaží se odpovědět na otázku, jakým způsobem lze dopady sociálního podnikání mapovat a prokazovat. Práce zahrnuje fenomén sociálního podnikání do širšího teoretického kontextu a je doplněna o empirické šetření dopadů sociálního podnikání ve vybrané místní komunitě. Teoretická část se zaměřuje na vybrané ideje komunitarismu, které se soustřeďují na povahu komunit jako entity zakotvující emočně a hodnotově své členy, a rozvíjející jejich praktické občanské postoje a politické návyky. Tyto charakteristiky se v moderní společnosti střetávají s požadavky na osobní svobodu a individuální zodpovědnost za morální volby. Kapitola předkládá též analýzu vztahů mezi globálními ekonomickými procesy a lokálnímu ději a ukazuje na zranitelnost lokálních společenství. Práce zároveň indikuje nové myšlenkové proudy, které kriticky reagují na některé stránky ekonomické globalizace, a které jako alternativu ke globalizaci prosazují lokální řešení nejrůznějších aspektů života společnosti: ekonomických, sociálních, politických a ekologických. Mezi těmito alternativními směry se nachází taktéž sociální ekonomika, jejíž role, potenciál, ale i limity byly v práci identifikovány a analyzovány. Empirická část práce...
|
|
|
Motivace dobrovolníků v domovech pro seniory na území Prahy
Míčková, Adéla ; Šťastná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Dobrovolníci jsou důležitou součástí každodenního života v domovech pro seniory. Cílem této práce je zjistit, jakým způsobem jsou dobrovolníci oceňováni, jak jsou k dobrovolnictví motivováni a jakou mají zpětnou vazbu ke své činnosti. Součástí práce jsou závěry týkající se příčin, které mohou vést až k eventuálnímu ukončení dobrovolné činnosti. V teoretické části se práce zabývá seniory jako skupinou, která je významnou součástí naší společnosti. Dále vysvětluje pojmy týkající se dobrovolnictví a vymezuje prosociální chování. Dalším důležitým objasněným pojmem je motivace. S motivací je dále pracováno v kontextu dobrovolnictví. Praktická část je založena na rozhovorech s dobrovolníky z vybraných domovů, a to konkrétně na území Prahy. Tyto rozhovory jsou dále analyzovány, zvláště s důrazem na otázky, jak se dobrovolníci ke své činnosti dostali, jaké příčiny je k ní vedly a co je u činnosti drží. Je nahlíženo také na negativní stránky dobrovolnické činnosti. V neposlední řadě jsou vlivy, které mají dopad na činnost dobrovolníků, zanalyzovány. Závěr práce mapuje nezbytnosti, které je nutné vykonat ve prospěch kvality dobrovolnického programu ze strany pracovníků a rovněž ze strany dobrovolníků.
|
|
|
Možnosti zaměstnání osob bez domova
Zimová, Marie ; Šťastná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Pěnkava, Pavel (oponent)
Diplomová práce pojednává o problematice integrace osob bez domova na pracovní trh. Lidé žijící na ulici ztrácí po určité době pracovní návyky, sociální kontakty a motivaci pro změnu své situace.
Hlavním cílem práce je zmapovat možnosti integrace lidí bez domova na pracovní trh a pokusit se tak o návrat do běžného života. Jelikož však jejich možné integrování stojí na mnoha aspektech, zkoumá tato práce taktéž míru motivace dotazovaných osob a překážky, jenž jim, v případném hledání zaměstnání, brání. První část práce je tvořena teoretickým ukotvením dané problematiky s důrazem na vysokou míru desocializace osob bez domova a obtížemi při procesu změny. Zaměřuje se rovněž na možné způsoby pomoci a podpory při hledání zaměstnání a to jak ze strany státu, tak i nestátních neziskových organizací. Teoretickou část uzavírá kapitola s popisem čtyř nestátních oraganizací, zaměřující se zaměstnávání osob bez domova. Sběr dat byl prováděn na základě kvalitativního výzkumu, a to ve formě 16 polostrukturovaných rozhovorů (4 rozhovory v každé organizaci) s lidmi, v minulosti či aktuálně, žijícími na ulici a zaměstnanými v jedné ze čtyř organizací, jenž ve své práci uvádím.
Empirická část mapuje důvody, díky nimž se dané osoby ocitly v takto těžké sociální situaci, co bylo hlavním impulsem pro hledání...
|
|
|
Etika ve vybraných oblastech ekonomie a její dopad na sociální oblast
Rogožan, Filip ; Šťastná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Tomeš, Igor (oponent)
Etika ve vybraných oblastech ekonomie a její dopad na sociální oblast. Diplomová práce se zabývá významem etiky v ekonomii a její reflexí v sociálním státě. Cílem je představit a kriticky zhodnotit ekonomické principy. Práce se soustředí na vybrané aspekty ekonomického myšlení a na jejich dopady na společnost. Teoretická část je doplněna také konkrétními příklady socio-kulturních negativních jevů. Práce je analýzou stěžejní odborné české i cizojazyčné literatury relevantní pro dané téma. Text je rozdělen do čtyř kapitol. První kapitola představuje filozoficko-antropologická a etická východiska. Druhá kapitola rozebírá klíčové pojmy ekonomického myšlení. Jsou pojmenovány vybrané faktory mající nežádoucí společenské dopady. Ve třetí kapitole jsou vymezeny role hlavních regulátorů společnosti a představen prostor pro mezioborový přístup. Poslední kapitola představuje sociální stát jako instituci snažící se smířit ekonomické a sociální cíle. Popisuje vývoj sociálního státu, a to s ohledem k tržním silám, a představuje možné problémy způsobené ekonomickými dopady. Na základě závěrů axiologických výzkumů je diskutována změna hodnot české společnosti vzhledem k postojům k sociálněpolitickým opatřením. Výstupem této teoretické práce je identifikace etických principů v mezioborových souvislostech. Klíčová...
|
|
|
Integrační sociální podnik jako nástroj aktivní politiky zaměstnanosti
Dudáková, Zuzana ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Sociální ekonomika je rychle se rozvíjející oblastí národního hospodářství po celém světě. V České republice se k principům sociální ekonomiky hlásí stále více subjektů jak ze ziskové, tak i z neziskové sféry. Legislativní rámec pro sociální podnikání není zatím vytvořen, což na jedné straně brzdí rozvoj sociálního podnikání v soukromé sféře a na druhé straně komplikuje jeho uznání ze strany státních institucí, které dost dobře nejsou schopny bez právního vymezení s tímto fenoménem pracovat. Prvním krokem k podpoře sociálního podnikání by proto mělo být jeho legislativní vymezení, a to zejm. vymezení sociálně integračních podniků, které zaměstnávají osoby s výrazně ztíženým přístupem na trh práce. Cílem diplomové práce je vyhodnotit validitu již dříve navrhovaných indikátorů k identifikaci charakteristických znaků integračních sociálních podniků pro Českou republiku a podat návrhy jejich případných úprav. Práce také identifikuje oblasti, ve kterých je potřebná podpora sociálních podniků tak, aby byly schopny jednotlivé indikátory naplnit. Klíčová slova Indikátor, osoby znevýhodněné na trhu práce, sociální ekonomie, sociální podnik, integrační sociální podnik, sociální podnikatel.
|
host ::
RSS.