|
|
Paměť na lidské tváře
Chlebounová, Eliška ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Novák, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce předkládá obecný úvod do tématu paměť na lidské tváře. Nejprve představuje okcipitální tvářovou oblast (OFA), fuziformní tvářovou oblast (FFA) a vrchní spánkovou brázdu (STS), jakožto tři hlavní oblasti mozku, které jsou za tento děj zodpovědné. Je zmíněn také negativní výkyv v elektrickém potenciálu N170, který nastane, když je pozorovateli prezentována lidská tvář. V další části jsou rozvedeny intervenující vlivy na straně majitele pozorované tváře a pozorovatele, který má za úkol si ji zapamatovat. Těmi může být etnikum, pohyb tváře, emoce, atraktivita nebo věk. Existují také jedinci, kteří jsou schopni si zapamatovat tváře nevídaně dobře, označovaní jako "super-recognizers". Na druhé straně pak stojí lidé s prozopagnozií, kterým určení identity tváře dělá naopak velké problémy. Dále jsou představeny vizuální podněty a výzkumné designy, které jsou při zkoumání paměti na tváře nejčastěji používány. Z této kapitoly vychází návrh výzkumného projektu, který ověřuje vhodnost použití 2D fotografií při zkoumání paměti na tváře ve srovnání s použitím video- sekvence. Klíčová slova rozeznání tváří - zapamatování tváří - vizuální podněty
|
|
|
Vizuální paměť při vnímání prototypických scén
Děchtěrenko, Filip ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Kulišťák, Petr (oponent)
Abychom byli schopni fungovat ve světě kolem nás, je třeba si ukládat vizuální informace pro další zpracování. Jelikož jsme schopni si zapamatovat ohromné množství vizuálních scén (fotografií vnějšího světa), je stále otázkou, jakým způsobem reprezentujeme tyto scény v paměti. Výzkumy ukazují, že percepce a paměť na scény je komplexní problém, který vyžaduje přístup mnoha dílčích přístupů z teorie vnímání. V této práci jsme se zaměřili na paměť scény a na tvorbu percepčních prototypů. Za použití konvolučních neuronových sítí jsme definovali prostor podobnosti scén, ve kterém jsme navrhli dva experimenty. V prvním experimentu jsme tento prostor validovali pomocí metody detekce odlišné scény. Ve druhém experimentu jsme za využití Deese-Roediger-McDermott paradigmatu ověřili tvorbu falešných vzpomínek a tím i vizuálních prototypů. Výsledky ukazují, že lidé prostoru scén intuitivně rozumí (Experiment 1) a že dochází ke tvorbě vizuálního prototypu i v případě komplexních stimulů, jako jsou scény (Experiment 2). Výsledky mají široké uplatnění ať už pro strojové ohodnocení podobností obrázků, tak i pro výzkum vizuální paměti.
|
|
|
Vztah mezi pozorností a vědomím
Čihák, Martin ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Kaplan, Cyril (oponent)
Bakalářská práce seznamuje se zjištěními experimentů zkoumajících vzájemný vztah vědomí a různých druhů pozornosti (automatické a volní; objektové, prostorové a k rysům) a shrnuje empirické i teoretické argumenty pro a proti disociaci pozornosti a vědomí. Práce dochází k závěru, že z literatury vyplývá, že pozornost je nutnou, avšak nikoliv postačující podmínkou vědomí. Ve druhé části práce je navrhována replikační experimentální studie, jejímž cílem je ověřit, zda interakce mezi pozorností a vědomím zjištěné v rámci zrakové modality platí i v modalitě sluchové. Klíčová slova: vědomí, pozornost, vnímání, experimentální psychologie
|
|
| |
|
|
Faktory asociované s podváděním
Bartoš, František ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Množství studií zkoumajících podvádění se v poslední době rychle rozrůstá. V návaznosti na to roste i počet teorií snažících se nečestné chování vysvětlit a rozličnost využívaných experimentálních designů. Tato práce objasňuje principy, na kterých tyto designy fungují a ukazuje na jejich silné a slabé stránky, popřípadě variace snažící se je překonat. Dále podává přehled aktuálních empirických poznatků doplněných o vyhodnocení jejich důvěryhodnosti. Následně využije všech těchto poznatků při navržení výzkumného projektu překonávajícího metodologické problémy předchozích výzkumů a zaměřujícího se na efekt s nedostatečnou empirickou podporou - vztah mezi spánkovou deprivací a nečestným chováním mediovaný pomocí vyčerpání. Klíčová slova Podvádění, nečestnost, spánková deprivace
|
|
|
Zapamatovávání fragmentovaných scén - role detailů a extrapolace
Koppová, Kateřina ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Kulišťák, Petr (oponent)
Každý den jsme vystaveni velkému množství vizuálních podnětů (scén). Není však stále jasné, jak dobře jsou tyto scény v paměti uloženy a pamatovány a jaká je role detailu vzhledem k paměti celého obrazu. Konkrétně, do jaké míry jsou pamatovány detaily a do jaké míry extrapolujeme z neviděného obsahu z prezentovaných částí. K prozkoumání této otázky jsme využili fragmentovaných scén (rozčleněných na 4x4 dílků), které se skládaly ze tří různých kategorií (vnitřní, vnější-přírodní a vnější-umělé) s různým počtem prezentovaných dílků (3, 5 a 8). Zajímá nás, jestli je nějaký vztah mezi počtem prezentovaných dílků a schopností rozpoznat, které dílky byly prezentované a které ne (přestože byly ze stejné fotografie). V analýze jsme se soustředili na charakteristiky SDT (signal detection theory), především na citlivost paměti (d') a bias. Byly provedeny dva experimenty a u obou byly zjištěny největší hodnoty správnosti v odpovědích u 3 zobrazených dílků (Exp.1: d'(n3) = 0,67; Exp.2: d'(n3) = 0,66), u kterých převažovala tendence biasu k záporným odpovědím (Exp.1: c(n3) = 0,27; Exp.2: c(n3) = 0,16). U počtu 5 a 8 dílků se správnost odpovědí snížila (Exp.1: d'(n5) = 0,35; d'(n8) = 0,34; Exp.2: d'(n5) = 0,39; d'(n8) = 0,41) a zároveň se bias přiklonil ke kladným odpovědím (Exp.1: c(n5) = -0,11, c(n8) = -0,34;...
|
|
|
Pozornost žáků středních škol během procesu učení při použití špuntů do uší
Doležalová, Pavlína ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Pozornost je komplexní schopností, která se významným způsobem podílí na procesu záměrného učení. Tato práce se na teoretické úrovni věnuje druhům a teoriím pozornosti, které souvisí s efektivním zvládáním školních nároků. Konkrétněji se zaměřuje na vývojové období staršího školního věku a adolescence, tedy na středoškolské žáky. Práce analyzuje výsledky vědeckých studií, které se zabývaly výzkumy pozornosti a jejích vlastností (jako je stabilita, koncentrace či selektivita). Práce je zaměřena na zkoumání toho, zda nenáročná kompenzační pomůcka - zde jsou to špunty do uší - může zlepšit soustředění a stabilitu pozornosti během učení. Dále práce stručně zmiňuje i fyziologický základ fungování tohoto kognitivního procesu. Závěr teoretické části práce mapuje aktuální možnosti diagnostiky pozornosti, zvláště pak u dětí a dospívajících. Okrajově jsou v ní zmíněny i vybrané poruchy pozornosti (např. ADD, ADHD), které (nejen) s učením úzce souvisejí. V empirické části práce je popsán kvantitativní výzkum, v němž je využito několik různých testů pozornosti. Výzkumná otázka zní, zda a jak se liší pozornost (konkrétně soustředění) a případně i výkon žáků středních škol, kteří při procesu záměrného učení použili či nepoužili špunty do uší, aby došlo ke snížení vnímání rušivých elementů z okolí. Výzkum...
|
|
|
Subjektivní vnímání času se zaměřením na krátkodobé činnosti
Kafková, Lucie ; Höschlová, Eva (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá subjektivním vnímáním času, především přesností odhadu délky časového intervalu, subjektivní rychlostí plynutí času a možnými souvislostmi s časovou perspektivou, mírou potíží v regulaci emocí a věkem. Dále se práce zabývá rozdíly mezi retrospektivním a prospektivním přístupem při odhadu délky intervalu. Výzkum se uskutečnil online, celkem se účastnilo 180 respondentů. Sběr dat proběhl v časovém rozmezí 4 měsíců. Hlavními nástroji byly ZTPI - Zimbardův inventář časové perspektivy a DERS-SF-CZ - česká verze krátké formy škály potíží v regulaci emocí; pro deklaraci subjektivní rychlosti plynutí času byla použita metoda verbálního odhadu. Subjektivní délka intervalu byla zaznamenána po kompletaci přepisu dvou krátkých textů. Výsledky statistické analýzy získaných dat indikovaly statisticky signifikantní vztahy mezi subjektivní rychlostí plynutí času a věkem; mezi mírou potíží v regulaci emocí a subjektivní rychlostí plynutí času. U osob s pozitivní a negativní minulou škálou orientace časové perspektivy výsledky ukázaly signifikantní vztah mezi subjektivní rychlostí času a mírou potíží v regulaci emocí. Výsledky také ukázaly, že při prospektivním i retrospektivním odhadu je délka intervalu nadhodnocována; u prospektivního odhadu je nadhodnocení v průměru větší. Výsledky jsou...
|
|
|
Kapacita vizuální paměti a věrnost vzpomínek
Černá, Kristýna ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Novák, Ondřej (oponent)
Vizuální krátkodobá a vizuální dlouhodobá paměť jsou dva odlišné paměťové systémy s rozdílnou kapacitou uložiště. Nejnovější výzkumy kapacity krátkodobé vizuální paměti naznačují, že využívá omezený kapacitní zdroj, který je nerovnoměrně přerozdělován mezi uchované položky. Věrnost vzpomínky konkrétní položky je tím vyšší, čím více kapacitního zdroje je jí přiděleno. Protože rané výzkumy vizuální dlouhodobé paměti naznačují, že její kapacita je téměř neomezená, novější studie se zabývají především věrností uchovaných vzpomínek. Kapacita vizuální paměti, ať už krátkodobé nebo dlouhodobé, je definována obojím, jak množstvím uložených vzpomínek, tak jejich věrností. Práce je literární rešerší zpřehledňující výzkumy kapacity vizuální paměti. Popisuje vizuální paměťové systémy a charakterizuje vznik vizuální reprezentace. Zabývá se principy zapamatování si detailů vizuálních scén a zapamatovatelností obrázků. V empirické části je navržen výzkum věnující se zapamatování detailů z rozdílných dílčích centrálních částí obrázku.
|
|
|
Osobnostní prediktory konzervatismu, liberalismu a autoritářství
Pour, Marek ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Bahbouh, Radvan (oponent)
Obecně definovaná politická ideologie: liberalismus, konzervatismus a za něj často zaměňované pravicové autoritářství jsou koncepty dominantně popisovány jako nástroje spolehlivě odlišující dvě skupiny lidí. Tyto závěry přitom vyplývají z přílišného zobecnění výsledků výzkumu politické ideologie: Empiricky definovanou sociální a ekonomickou ideologii lépe popisují dva vzájemně negativně korelující faktory sociálního a ekonomického konzervatismu. Sociální konzervatismus, ekonomický konzervatismus a autoritářství měřené názory na výchovu dětí mají rozdílné osobnostní a demografické koreláty. Sociální dimenzi ideologie, ekonomickou dimenzi ideologie a autoritářství v rozporu s některými očekáváními rozdílně predikuje zejména Otevřenost vůči zkušenosti, Extraverze a Emoční stabilita. Ekonomický konzervatismus se jak od sociálního konzervatismu, tak od autoritářství liší zejména prediktory příjmu a vzdělání. Sociální konzervatismus se od autoritářství liší zejména prediktorem věku. Od autoritářství obě dimenze ideologie odlišuje interakce příjmu a Otevřenosti vůči zkušenosti, která u ekonomického i sociálního konzervatismu vede k přesně opačným výsledkům. Klíčová slova Sociální a ekonomická dimenze ideologie, autoritářství, osobnostní prediktory
|
host ::
RSS.