|
|
Spontánní barvová preference u lidí a non-humánních primátů: Srovnávací studie
Skalníková, Petra ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
V etologii zvířat mohou barvy a vnímání barev hrát velice důležitou roli (např. při získávání potravy, ve vnitrodruhové i v mezidruhové komunikaci). Trichromatické vidění je přitom v savčí říši poměrně ojedinělé a objevuje se pouze u některých druhů primátů. U lidí, lidoopů a u většiny starosvětských druhů primátů nalezneme rutinní trichromacii, avšak vidění barev u primátů novosvětských je velice variabilní. Ve fylogenezi primátů se gen pro pigment vnímající delší vlnové délky (červená barva) objevil až jako poslední z fotoreceptivních pigmentů, u novosvětské i starosvětské linie se navíc pigment pro vnímání červené barvy objevil nezávisle na sobě (Kainz et al, 1998). I když genetický mechanismus vzniku trichromatického vidění je poměrně objasněn, zůstává otázkou, jaká byla adaptivní výhoda, která za rozšíření a udržení inkriminovaného genu byla odpovědná. Mezi možné funkce trichromatického vidění patří možnost lepší detekce potravy (folivorní a frugivorní hypotéza), případně signalizační či varovná funkce. Cílem této diplomové práce bude studovat spontánní barvovou preferenci u dětí (předškolního a školního věku) a u non-humánních starosvětských primátů, kteří disponují trichromatickým viděním. Předpokládáme, že spontánní barvová preference může reflektovat adaptivní výhodu, která vedla k...
|
|
|
Optimalizace data porodu u jelenovitých
Schnebergerová, Adriana ; Dušek, Adam (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Samice savců přizpůsobují datum porodu aktuálním podmínkám prostředí a své aktuální kondici, aby tak maximalizovaly svou reprodukční zdatnost. Optimálním načasováním porodu se matky snaží maximalizovat nejen svou vlastní fitness ale také fitness svých potomků. Cílem mé bakalářské práce bylo zdokumentovat optimalizaci data porodu u jelenovitých (Cervidae), tj. načasování porodu, které samici zajišťuje úspěšnou reprodukci. Tato čeleď je díky velkému areálu výskytu ideálním taxonem pro studium optimalizace data porodu. 40 druhů a 200 poddruhů ji činí jednou z druhově i početně nejbohatších skupin sudokopytníků (Artiodactyla). Obecně lze faktory, které ovlivňují načasování data porodu, rozdělit na ekologické, behaviorální, reprodukční, fyziologické a genetické. Patří mezi ně například sezonalita, dostupnost a kvalita potravy, kondice, sociální postavení a věk samice, přítomnost samce a pohlaví potomka. Samice jelenovitých mohou v závislosti na aktuálních podmínkách prostředí porod uspíšit nebo naopak oddálit a tím maximalizovat šance na přežití svého potomka. Další významnou strategií je synchronizace porodů, která snižuje pravděpodobnost predace nově narozených potomků. Mezi mechanizmy, které se na těchto procesech podílí, patří načasování pohlavní aktivity, opožděná implantace a přizpůsobení délky...
|
|
|
Faktory ovlivňující variabilitu v reakcích sýkor (Paridae) vůči nové a aposematické kořisti.
Adamová, Dana ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Šálek, Miroslav (oponent)
U sýkor z čeledi Paridae byla zjištěna mezidruhová i vnitrodruhová variabilita v reakcích vůči nové a aposematické kořisti. Tato disertační práce se zabývá různými faktory, které mohou přístup k nové a aposematické kořisti u sýkor ovlivňovat. V několika experimentech rozdělených do přiložených prací jsme testovali, jaký vliv na přístup ptačích predátorů k nové a aposematické kořisti mohou mít rozdíly v jejich exploračním chování, neofobii, potravním konzervatizmu, personalitě, věku a zkušenosti nebo jejich schopnosti učení a generalizace. U dvou vzdálených populací sýkor koňader (Parus major) jsme zjistili stejnou míru exploračního chování a různou míru neofobie. Vyšší míra neofobie u finské populace sýkor však neměla vliv na jejich přístup k nové kořisti. Sýkory koňadry z Finska se však od sýkor koňader z Čech lišily v reakcích vůči aposematické kořisti. Finská populace sýkor napadala aposematickou ruměnici (Pyrrhocoris apterus) více než populace sýkor ze středních Čech. Tento rozdíl byl způsoben chybějící zkušeností finské populace s aposematickou kořistí z přírody. Dále nás zajímalo, zda je možné prostřednictvím pozitivní zkušenosti s různou potravou snížit neofobii k nové a aposematické kořisti u mláďat tří druhů sýkor z čeledi Paridae (sýkory koňadry Parus major, sýkory uhelníčka Periparus...
|
|
|
Tělesná velikost jako implicitní faktor: příkladové studie o životních strategiích a chování
Šimková, Olga ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Rehák, Ivan (oponent)
Velikost je jedním z nejdůležitějších faktorů, který ovlivňuje veškerou biologii zvířat. Tato práce obsahuje čtyři publikace (I - IV), v nichž jsem se spolu se spoluautory pokusila objasnit různé souvislosti velikosti těla, a to ve čtyřech různých situacích u čtyř různých taxonů, většinou šupinatých plazů (Lepidosauria). I. Vrhy hroznýšovce kubánského (Chilabothrus angulifer) mají často vychýlený poměr pohlaví. Mláďata se rodí tak velká, že mohou na rozdíl od příbuzných druhů hroznýšovců přijímat stejný druh kořisti jako dospělci. Prokázali jsme, že obě pohlaví se rodí ve stejné velikosti a neliší se ani tvarem těla. Velké rozměry novorozenců a dlouhá doba dožití vedou ke značnému překryvu generací. To by mohlo vysvětlit naše zjištění, že malé samice rodí hlavně syny, zatímco velké dcery. Samci hroznýšovců jsou menší než samice, zřejmě jsou méně filopatričtí a navíc během období páření nepřijímají potravu. Lze tedy předpokládat, že samice podle vlastní velikosti těla manipulují poměrem pohlaví tak, aby snížily pravděpodobnost kompetice s vlastními mláďaty. II. Varan mangrovový (Varanus indicus) vykazuje jeden z nejvýraznějších velikostních pohlavních dimorfismů mezi varany. My jsme sledovali růst mláďat od vylíhnutí do téměř plné velikosti. Zjistili jsme, že obě pohlaví mají na začátku stejnou...
|
|
|
Hladiny fyziologicky aktivních látek během vývoje sociální hierarchie u dvou poddruhů myši domácí.
Bufková Daniszová, Kristina ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Dušek, Adam (oponent) ; Sedláček, František (oponent)
1 Abstrakt Sociální interakce živočichů představují složitou síť vazeb mezi jednotlivci, která je ovlivňována mnoha faktory. Z praktického hlediska je velmi komplikované či spíše nemožné tyto interakce sledovat v přirozených podmínkách za uvážení všech zásadních faktorů. Vhodné řešení nabízí například použití sociálního prostředí tzv. fraternálních párů. Na zjednodušeném modelu, představovaném vždy párem bratrů, lze - za předpokladu vhodně nastavené délky experimentu a věku jedinců do experimentu vstupujících - poodkrýt různé aspekty formování sociální hierarchie. Za klíčový faktor ovlivňující postavení jedince (především samce) ve skupině je považována jeho fyzická zdatnost, která bývá spojována především s velikostí a tedy s tělesnou hmotností. Krom samotných fyzických kvalit jedince hraje důležitou roli v dosažení "společenského" úspěchu také schopnost tyto kvality sdělovat (např. prostřednictvím chemických signálů) ostatním členům dané sociální skupiny. Vedle somatických a komunikačních charakteristik určujících šance jedince uspět v sociální kompetici představuje zajímavé téma vnitřní regulace těchto aspektů. V této souvislosti je věnována pozornost především steroidním hormonům, konkrétně androgennímu testosteronu a stresovým hormonům - glukokortikoidům. Všem zmíněným tematickým okruhům byla v...
|
|
|
Vztah hierarchie a úspěšnosti v kognitivních úlohách u holubů
Janská, Iveta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Diplomová práce obecně porovnává individuální úspěšnost holubů v prostorových úlohách různé složitosti (v úloze vyžadující abstrakci vizuálních stimulů reprezentujících prostorové vztahy na dotykovém monitoru za použití dvou odlišných strategií a v prostorové úloze hledání prostřední misky z řady misek s různými variantami umístění) s hierarchickým postavením samců a samic ve skupině. Specificky diplomová práce porovnává individuální úspěšnost holubů v prostorových úlohách různé složitosti. Nejobtížnější úloha vyžaduje určitou míru abstrakce vizuálních stimulů reprezentujících prostorové vztahy za použití dvou experimentálně navozených strategií: mapové strategie nebo asociace specifické značky s určitou pozicí v prostoru. Úloha je testována na dotykovém monitoru za pomoci operantního podmiňování. Obtížnost v jednotlivých fázích stoupá, poslední fázi úlohy tedy zvládnou jen někteří jedinci. Naopak v jednodušší úloze v reálném prostoru má pták za úkol hledat střed mezi objekty v různých variantách umístění v rámci arény. Obtížnost úlohy se nezvyšuje a mohou ji řešit i jedinci, kteří se nenaučili operantnímu podmiňování v případě předchozí úlohy. Výkon v kognitivních úlohách by mohl být ovlivněn hierarchickým postavením zvířete ve skupině. Postavení holubů v hierarchii bylo testováno opakovaně...
|
|
|
Opakovatelnost a personalita v testech exploračního chování
Žampachová, Barbora ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Personalita, tedy individuální rozdíly mezi zvířaty, stabilní v čase i mezi kontexty, je vysoce populárním tématem. V poslední době se do popředí zájmu dostává v souvislosti s personalitou i tzv. opakovatelnost, která měří právě stabilitu těchto rozdílů v čase. Cílem této diplomové práce je vyhodnotit personalitu krys v běžně používaných testech chování v novém prostředí (open field test, hole board test) a srovnat, jak chování v těchto testech vzájemně koreluje a jak se mění v čase. Každý test byl zopakován osmkrát, s různými intervaly (24 hodin, 6 dní, 4 týdny). Z výsledků lze odvodit, že nejvíce variability chování v těchto testech vysvětlují tři hlavní osy. První z nich souvisí s lokomotorickou aktivitou. Prvky chování, sytící tuto osu, jsou nejlépe opakovatelné. Druhá osa je sycená převážně časem, který zvířata stráví v centrální části arény, a třetí osa představuje zájem o díry v hole board testu. Tyto dvě osy jsou opakovatelné hůře. U všech prvků chování, spojených s těmito osami, se ale objevil průkazný efekt identity zvířete, který představuje personalitu. Klíčová slova: opakovatelnost, personalita, explorace, neofobie, open field test, hole board test
|
|
|
Oční sekrece u bodlínů: fysiologické, behaviorální a fylogenetické souvislosti (Tenrecinae, Afrosoricida)
Bálek, Jiří ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
O sekreci bílé tekutiny kolem očí a nosu u bodlínů Echinops telfairi a Setifer setosus se zmiňuje poprvé Poduschka v roce 1974, ale doposud se tomuto fenoménu u těchto druhů nikdo detailněji nevěnoval. Podobná sekrece byla popisována u bobrušek či u rejsků. Podnětem k ronění je vzrušení jedince způsobené přítomností samice nebo jiného samce či jejich pachu. Samci sekret též používají ke značkování teritoria. Bylo odebráno celkem 70 vzorků očního sekretu od deseti samců Echinops telfairi a to během celého aktivního období (březen - říjen). Pro detekci proteinů byla použita metoda dvoudimenzionální polyakrylamidové elektroforézy (2D PAGE) a následná identifikace pomocí hmotnostní spektrometrie. Pitva oční oblasti byla provedena u zástupců všech čtyř rodů podčeledi Tenrecinae (Tenrec, Setifer, Echinops, Hemicentetes), uhynulých v Zoo Plzeň. Bylo zjištěno, že a) druhy bodlínů, které produkují oční sekret, mají výrazně větší slzné a Harderovy žlázy, b) sekret obsahuje lipokaliny - proteiny se schopností přenášet feromony a jiné hydrofobní molekuly, c) sekret z orbitální oblasti má jiné složení než sekret z nasální oblasti (výrazně nižší obsah proteinů). Oční sekret tedy hraje významnou roli v pachové komunikaci bodlínů Echinops telfairi (a patrně i Setifer setosus).
|
|
|
Antipredační a explorační chování jako projev personality u gekončíků (Eublepharis macularius)
Staňková, Jana ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Diplomová práce "Antipredační a explorační chování jako projev personality u gekončíků (Eublepharis macularius)" je zaměřena na projevy chování gekončíků nočních (Eublepharis macularius) v exploračním a antipredačním testu. Cílem je zjistit, jestli některé z projevů jsou charakteristické pro personalitu gekončíků. V teoretické části si přiblížíme pojem personalita. Jaké jsou podmínky pro to, aby se o daném jevu dalo říci, že je projevem personality. Dále se budeme zabývat jednotlivými použitými pokusy. V praktické části se zaměříme na provedení jednotlivých pokusů a na výsledky z nich vyplývající. Klíčová slova: personalita, opakovatelnost, antipredační chování, explorační chování
|
|
|
Stálost objektu jako metoda pro výzkum vyšších kognitivních funkcí primátů
Englerová, Kateřina ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Stálost objektu je kognitivní schopnost, která umožňuje uvědomovat si existenci objektu, který není bezprostředně přístupný našim smyslům. Tato schopnost je nezbytnou podmínkou pro úspěšné zvládnutí složitějších kognitivních operací. Stálost objektu se kvalitativně mění v průběhu vývoje dítěte a ani u různých druhů zvířat není vyvinuta na stejné úrovni. Cílem práce je prokázat úroveň této schopnosti u naivních jedinců druhu makak rhesus (Macaca mulatta), neboť o míře rozvoje schopnosti stálosti objektu u makaků se dosud diskutuje. Výsledky ukazují, že naivní jedinci druhu makak rhesus nemají schopnost stálosti objektu rozvinutou na nejvyšší úrovni (a nevyužívají tzv. reprezentační strategii pro řešení úloh), další výsledky našeho týmu naznačují, že zkušenější jedinci však nejvyššího stádia jsou schopni za určitých okolností dosáhnout. Ukazujeme, že metodiku použitou pro testování stálosti objektu, je možné v modifikované formě použít i pro testování jiných kognitivních schopností. V této práci představujeme testování preference makaků vůči neznámým nepotravním stimulům. Různé druhy zvířat se vůči novým objektům mohou projevovat velmi variabilně. Jejich reakce se velmi často liší v závislosti na tom, zda se jedná o potravní či nepotravní stimul, významné rozdíly jsou způsobeny ekologií a etologií...
|
host ::
RSS.