|
|
Notch independentní funkce transkripčních faktorů CSL
Teska, Mikoláš ; Folk, Petr (vedoucí práce) ; Převorovský, Martin (oponent) ; Kuthan, Martin (oponent)
Signální dráha Notch hraje zásadní roli při vývoji a během života mnohobuněčných živočichů. CBF1 je prvkem dráhy Notch, který zprostředkovává regulaci cílových genů. Objev proteinů podobných CBF1 v kvasinkách vznesl otázku jejich funkce v jednobuněčných organismech - před vznikem kanonické dráhy Notch. Kvasinkové homology CBF1 jsou konzervovány v oblastech důležitých pro vazbu na DNA a váží CBF1-vazebný element in vitro. CBF1 a příbuzné transkripční faktory v Metazoa (CSL) interagují s mnoha proteiny v Notch-dependentních ale i Notch independentních komplexech. Rovněž receptor Notch má některé funkce CSL-independentní. Práce se zabývá interakčními partnery CSL v Metazoa a jejich homology v kvasinkách s cílem upozornit na možné interakce CBF1 homologů v evolučně ancestrálním kontextu.
|
|
|
Geny pro hybridní sterilitu myší: mapování epistatických interakcí.
John, Václav ; Forejt, Jiří (vedoucí práce) ; Kuthan, Martin (oponent)
MOUSE HYBRID STERILITY GENES: A MAPPING OF EPISTATIC INTERACTIONS Hybrid sterility is an important postmeiotic reproductive isolation barrier. The phenotype of mouse hybrid sterility includes decreased testes weight and an absence of sperm. It occurs only in F1 males from PWD/Ph (PWD; Mus musculus domesticus) x C57BL/6J (B6, M. m. musculus) cross but not reciprocal B6 x PWD F1 males (FOREJT & IVÁNYI, 1974; FOREJT et al., 1991). Nowadays we know that the phenotype of hybrid sterility is controlled by the PWD/B6 allelic combination on chromosome 17 at Prdm9 locus is needed and by the PWD allele on chromosome X at Hstx2 locus. This combination of two loci is necessary but not sufficient obtain full sterility (MIHOLA et al., 2008; FOREJT, JIŘÍ, pers. comm.), so another genes must play role. In this experimental work I prepared the F2 cross from B6 and PWD mouse strains and I genotyped the males of F2 crosses and I carried out the QTL analysis. Extended QTL analysis was carried out with all animals carrying Prdm9PWD/B6 - Hstx2PWD allelic combination. The results showed unexpectedly low number of sterile males in F2 generation (1.90 %), and significant QTLs on chromosomes 17 (in Prdm9 loci) and X (different from Hstx2) in sperm, no other significant peak on any chromosome was found. These results indicate a more...
|
|
|
Periferní cirkadiánní hodiny savců, jejich molekulární mechanismus a synchronizace
Polidarová, Lenka ; Kuthan, Martin (oponent) ; Sumová, Alena (vedoucí práce)
Mammalian circadian clock in peripheral organs, molecular mechanism and entrainment The circadian system controls timing of behavioral and physiological processes in most organisms. In mammals, central oscillator is located in the suprachiasmatic nuclei (SCN) of the anterior hypothalamus. Apart from the SCN, peripheral oscillators are located in numerous organs like liver, heart, lung, muscle, intestine etc. The central and peripheral oscillators need to be synchronized by external cues (Zeitgeber). The SCN coordinates and entrains the phase of the clocks in numerous peripheral tissues via neuronal and humoral signals. For the SCN, dominant synchronizer is external light-dark cycle. Peripheral oscillators are cell-autonomous, they could work also independently of the SCN as a consequence of a feeding cycle. The basic molecular core clock mechanism responsible for generating circadian rhythms in the central and peripheral clocks is composed of transcriptional/translational feedback loops between the clock genes and their protein products. The aim of the present thesis was to ascertain whether the clock gene and protein expressions exhibit circadian rhythms in the rat intestine and whether the core clock mechanism drives expression of a cell cycle regulator rWee1. Next aim was to reveal how the circadian...
|
|
| |
|
|
A comparison of SH3 domains' tyrosine phosporylation influence on their binding capacity
Tatárová, Zuzana ; Novotný, Marian (vedoucí práce) ; Kuthan, Martin (oponent)
Pochopenie vplyvu fosforylácie na funkčnosť proteínu je veľmi dôležité z hľadiska formovania dynamických biologických procesov akými sú napr. umlčovanie génov, bunkový rast, diferenciácia alebo apoptóza. Táto práca sa zaoberá fosforyláciou proteín-interakčného modulu známeho ako SH3 doména a vplyvom fosforylácie na väzbovosť jej ligandov. SH3 doména je súčasťou veľkého množstva enzýmov zúčastňujúcich sa priamo signálnej transdukcie ako aj adaptorových proteínov bez enzymatickej aktivity. Mnohé štúdie poukazujú na dôležitosť tyrozínových miest SH3 domény v regulačných mechanizmoch proteínov či už použitím nefosforylovateľných a fosfomimikujúcich mutantov alebo dôkazom in vivo fosforylácie. Práca zahŕňa aj bioinformatickú analýzu, ktorá rozširuje spektrum známych fosforylovaných SH3 domén a potvrdzuje konzervovanosť fosforylácie tyrozínových miest proteínov v SH3 doméne.
|
|
|
Signalizace adenylátcyklázového toxinu bakterie Bordetella pertussis v makrofázích.
Černý, Ondřej ; Kuthan, Martin (oponent) ; Kamanová, Jana (vedoucí práce)
Souhrn Adenylátcyklázový toxin je klíčovým faktorem virulence bakterie Bordetella pertussis, která způsobuje onemocnění černý kašel. Primárním cílem tohoto toxinu v hostitelském organismu jsou myeloidní fagocytické buňky nesoucí integrin CD11b/CD18 (αMβ2, CR3, Mac-1). Již dříve bylo ukázáno, že CyaA inhibuje zvýšením hladiny cytozolického cAMP schopnost makropinocytózy a fagocytózy v buňkách. Tato práce se zabývá studiem signální dráhy, která je zodpovědná za inhibici makropinocytózy právě přes zvýšenou vnitrobuněčnou koncentraci cAMP. Pomocí specifických aktivátorů proteinové kinázy A (PKA) a proteinu Epac jsme ukázali, že za inhibici makropinocytózy v buňkách je zodpovědná zvýšená vnitrobuněčná hladina cAMP, která dále vedla k aktivaci proteinu Epac. Dále jsme prokázali, že transfekce makrofágů konstitutivně aktivní variantou proteinu Rap1 (efektorem proteinu Epac) vedla k inhibici makropinocytózy. Naopak, exprese dominantně negativní varianty Rap1 vyvolala zvýšení makropinocytózy. Dále jsme ukázali, že inhibice jak tyrozínových fosfatáz, tak proteinové fosfatázy 2A (PP2A) vedla k obnově makropinocytózy, která byla před tím inhibovaná zvýšenou hladinou cAMP v buňkách. Získané výsledky naznačují, že signalizace cAMP přes proteiny Epac/Rap1, případně přes proteinovou fosfatázu 2A a tyrozínové fosfatázy vede...
|
|
|
Signalizace při vývoji bakteriálních kolonií
Čepl, Jaroslav ; Markoš, Anton (vedoucí práce) ; Kuthan, Martin (oponent)
Bakteriální těla (kolonie) vytváří složité tvarové a barevné struktury. Tyto tvary mohou vyvstat jako výsledek jak vnitrokoloniálních procesů (sebeutváření), tak vlivů prostředí (zahrnující vliv sousedních nárůstů). Zaměřili jsme se na souhru vnitrokoloniální signalizace (sebeutváření) a mezikoloniálních vlivů v příbuzných klonech Serratia rubideae na bohatých mediích. Ukazujeme, že vzájemné ovlivňování kolonií přítomných ve stejném prostoru je zprostředkováno minimálně dvěma signály. Je navržen model simulující některé aspekty morfogeneze kolonie a mezikoloniálních interakcí.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.