|
|
Pojetí antiky v prvorepublikových učebnicích dějepisu
Boháčová, Michaela ; Kepartová, Jana (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá didaktickým a obsahovým zpracováním antiky v prvorepublikových učebnicích dějepisu pro obecné a měšťanské školy. Teoretická část popisuje proměny školství, výuky dějepisu a klasických jazyků od 2. poloviny 19. století do 1. republiky. Praktická část obsahuje didaktickou a obsahovou analýzu vybraných učebnic. V obsahové analýze bude sledován zejména poměr politických a kulturních dějin, způsob charakteristiky historických osobností, odkazy a paralely k době vzniku učebnice a způsob prezentování jednotlivých národů (zejména Řekové, Římané, Germáni). Klíčová slova: učebnice dějepisu, antika, Československo (1918-1938), vzdělávání, 20. století
|
|
|
Učitel na cestách v první třetině 20. století
Jurčíčková, Romana ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Kepartová, Jana (oponent)
Práce pojednává o cestování středoškolských učitelů do zahraničí v první třetině 20. století. Hlavním tématem jsou konkrétní cesty učitelů, což zahrnuje výběr země, kterou chtěli navštívit, motivy, průběh cest, a v neposlední řadě výstupy, nebo-li využití získaných vědomostí ve výuce. Zaměření učitelů na přírodovědné, humanitní nebo odborné předměty ovlivňovalo výběr cílové země a jejího dalšího poznávání, proto jsou zde pedagogové rozděleni dle těchto kritérií do tří skupin. Na základě článků a zpráv, které učitelé o cestách zanechali, je pozornost zaměřena mimo jiné i na tato témata: každodennost, místní obyvatelé nebo čeští krajané. Pedagogové si rovněž všímali zahraničních škol a porovnávali je se školami českými. V menší míře se práce věnuje obecně možnostmi cestování v této době, rozvojem dopravy a cestovního ruchu, který přispěl k většímu zájmu lidí o poznávání cizích zemí.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Augustus, první císař římský. Srovnání historického filmu se skutečností a jeho didaktické využití
Semiánová, Jana ; Skopek, Robert (vedoucí práce) ; Kepartová, Jana (oponent)
Diplomová práce pojednává o životě a vládě Augusta, prvního císaře iulsko-claudijské dynastie, v komparaci s jediným hraným televizním filmem, který se této historické postavě věnuje. V úvodní části autorka analyzuje dějiny římské říše od roku 133 př. Kr. do roku 44 př. Kr., kdy byl zabit Gaius Iulius Caesar. Další část diplomové práce je věnována osobnosti Augusta, který významně ovlivnil římskou říši na několik desetiletí. Třetí a čtvrtá kapitola jsou věnovány tomu, jak byla antika zobrazena ve filmu, rozboru historického filmu Augustus, první císař římský a jeho srovnáním s tím, co o Augustovi víme z dostupných pramenů a odborné literatury. Poslední část pojednává o využití tohoto hraného historického filmu ve výuce dějepisu.
|
|
|
Nero, císař římský - Srovnání historického filmu s prameny a jeho didaktické využití
Hlaváčková, Vendula ; Skopek, Robert (vedoucí práce) ; Kepartová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá osobou Nerona, posledního římského císaře z iulsko-claudiovské dynastie, ve srovnání s tím, jak je tato historická postava vyobrazena v historickém filmu natočeném v rámci minisérie věnující se římským dějinám. V první části práce se autorka zabývá římskými dějinami od příchodu Gaia Octaviana do Říma v roce 44 př. n. l. až do roku 54 n. l., kdy umírá císař Claudius. Další kapitola diplomové práce je věnována postavě císaře Nerona, který je znám především jako muž, který pravděpodobně nechal zapálit město Řím. V dalších kapitolách se autorka věnuje antice ve filmu, dále rozboru filmu Nero, císař římský a jeho srovnání s tím, jak je císař popisován v pramenech a odborné literatuře. Poslední část práce tvoří popis návrhu didaktického využití filmu. Modelovou hodinu autorka navrhla a prakticky vyzkoušela. Klíčová slova: Agrippina Dějepis Film Historický film Film Nero, císař římský Iulsko-claudiovská dynastie Nero Principát Říše římská
|
|
| |
|
|
Recepce klasických tradic v tvorbě Československé/České televize Praha
Chalupová, Helena ; Skopek, Robert (vedoucí práce) ; Kepartová, Jana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na původní televizní dramatickou tvorbu domácích autorů, která vznikala ve výrobě Československé /České televize Praha a jejíž náměty vycházejí z dějin antického Řecka a Říma. Cílem je zmapovat tuto tvorbu - zjistit, kolik inscenací s antickými náměty Československá/Česká televize Praha vyrobila, jaká jsou jejich témata a kteří tvůrci se podíleli na jejich vzniku, přičemž každé inscenaci se věnuje jednotlivá kapitola. Každá kapitola obsahuje porovnání děje inscenace s historickými fakty (tj. přístup autorů scénářů či námětů inscenací k antickým reáliím a postup při jejich recepci v rámci televizní dramatické tvorby), dále pak okolnosti vzniku inscenace, pokud jsou z dostupných materiálů známy, a její přijetí dobovou kritikou. Práce je rovněž doplněna o kapitolu, upřesňující základy televizní estetiky. Klíčová slova Antika, antický, Řecko, Řím, televize, dramatická tvorba, Oldřich Daněk, Ferdinand Peroutka, Jiří Šotola, Jiří Hubač, recepce, starověk, starověký.
|
|
|
Římští gladiátoři-historický vývoj řemesla
Linhart, Richard ; Kepartová, Jana (vedoucí práce) ; Skopek, Robert (oponent)
Římští gladiátoři-historický vývoj řemesla Abstrakt Bakalářská práce Římští gladiátoři-historický vývoj řemesla si klade za hlavní cíl seznámit čtenáře s fenoménem gladiátorských soubojů. Gladiátorské souboje a potažmo samotní gladiátoři jsou velmi specifický fenomén v rámci starověkého světa, který je však opředen řadou mýtů a polopravd. Jedním z cílů práce je tedy podat pokud možno věrný a pravdivý obraz antických gladiátorských zápasů. Práce je sestavena tak, aby mohla být použita jako text prohlubující a zároveň scelující znalosti o římských gladiátorech a aby popřípadě mohla být použita i jako didaktická pomůcka. Práce může sloužit jako doplňující materiál při výuce starověké římské historie a přiblížit gladiátory a jejich reálnou každodennost zvídavým studentům. Obrazová příloha může zároveň být použita k zpřesnění představy o skutečné podobě gladiátorů. Ve své práci jsem nejvíce vycházel ze sekundární literatury, avšak informace, které jsem zde získal, jsem také konfrontoval s prameny, abych si mohl o dané problematice utvořit nezkalenější názor a případně porovnat výklad jednotlivých knih. Čerpal jsem jak z pramenů, které se této problematice věnují z historického hlediska, tak i z knih a statí, které se jí věnují z hlediska sociologického.
|
host ::
RSS.