|
|
Hydrologický a plaveninový režim Odlezelského jezera
Hulec, Filip ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Odlezelské jezero je přírodní, sesuvem hrazené jezero v západních Čechách. Jeho jezerní pánev se intenzivně zanáší a jeho objem se snižuje; v budoucnu dojde k jeho úplnému zazemnění. Tato práce si klade za cíl hodnocení zanášení jezera primárně vyhodnocením plaveninového režimu jeho přítoků a srovnání s daty z batymetrických měření. V rámci této práce byla využita data ze staniční sítě Katedry fyzické geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která byla statisticky zpracována za účelem popsání hydrologického a plaveninového režimu. Mimoto bylo provedeno měření rychlostí proudění v přítokových částech jezera za dvou srážkoodtokových událostí pomocí ADCP. Z výsledků vyplývá, že většina plavenin je transportována v průběhu povodňových epizod, na rozdíl od průtoku je patrná výrazná meziroční variabilita v chodu plavenin. Naopak porovnání plaveninového režimu a batymetrických dat se ukázalo jako nemožné z důvodu vysoké citlivosti dat.
|
|
|
Zanášení vodního díla Újezd
Kebertová, Daniela ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Chalupová, Dagmar (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zanášením vodních nádrží. V dubnu 2020 bylo provedeno v zájmové lokalitě VD Újezd první přesné a detailní batymetrické měření s využitím akustického průtokoměru ADCP RiverSurveyor M9. Předmětem měření bylo zjištění objemu nádrže po 39 letech od uvedení do provozu. Získaná data byla zpracována v programu ArcMap 10.7.1 a interpolována pomocí metody kriging. Na jejich základě byla vytvořena aktuální batymetrická mapa nádrže. Pro pochopení příčin zanášení byla provedena podrobná fyzickogeografická charakteristika povodí horního toku Bíliny, na které VD Újezd leží, a rešerše nádrže Újezd pojednávající o její historii, funkci a účelech. Toto povodí je značně antropogenně ovlivněno převaděči vody a těžební činností. Ukázalo se, že objem nádrže při ploše vodní hladiny rovné 117,20 ha činí 4718364 m3 a oproti hodnotě 4642640 m3 při ploše 120,75 ha uvedené v manipulačním řádu nádrže je větší o 1,63 %, což znamená, že objemy jsou srovnatelné, v podstatě nedochází k zásadnímu zanášení a nádrž se stala přirozeně funkčním samoudržitelným ekosystémem.
|
|
|
Evaluace přírodních ohrožení z GLOFs v pohoří Cordillera Huayhuash
Baťka, Jan ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Evaluace přírodních ohrožení z GLOFs v pohoří Cordillera Huayhuash Abstrakt: Proglaciální jezera procházejí ve vysokohorských oblastech v souvislosti s probíhajícími klimatickými změnami dynamickým vývojem. Ve většina světových pohoří již proběhl výzkum zabývající se ohrožením, které tato jezera mohou představovat. Peruánská Cordillera Huayhuash však zatím stála mimo zájem vědců. Autor této práce nejprve vytvořil a vyhodnotil inventarizaci ledovcových jezer v daném pohoří a následně vyhodnotil vybraná jezera z pohledu ohrožení GLOF. V diskuzi jsou výsledky porovnány s dalšími světovými pohořími, díky čemuž je možné učinit podstatné závěry. Většina charakteristik jezer v pohoří Huayhuash je ovlivněna lokálním specifickým faktorem - fluviální erozí, která probíhala od posledního glaciálního maxima. Nicméně obecné principy, jako například statistické rozdělení jezer podle jejich elevace, které platí i pro další porovnávaná pohoří, jsou zde stále identifikovatelné. Jezera tohoto pohoří obecně představují pouze nízké či dokonce žádné ohrožení z GLOF, výjimku tvoří pouze případy jezer v přímém kontaktu s ledovcem a také sekvence plošně rozsáhlých jezer, které byly podrobněji analyzovány. Klíčová slova: geomorfologie, GLOF, inventarizace jezer, přírodní ohrožení, Peru
|
|
|
Změny v extremitě a výskytu povodní v povodí Zdobnice
Čermák, Daniel ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Náplní bakalářské práce je vyhodnocení změny extremity a výskytu povodňových událostí v horském povodí Zdobnice. V literární rešerši je nejprve komplexně představena problematika povodní a stručně jsou popsány největší historické povodně v Česku a v povodí Zdobnice. Součástí rešerše je i fyzickogeografická charakteristika zkoumaného povodí. V praktické části jsou vyhodnocena data denních průtoků získané od ČHMÚ. Na základě dat byla provedena analýza odtoku se zaměřením na extrémní průtoky. Pro porovnání změny je datová řada rozdělena na dvě období (1945-1969 a 1970-2014), jejichž bod změny určily Pettitův a Buishandův test homogenity. K analýze sezonality jsou použity grafy směrových statistik, polární grafy, křivky kumulativních četností a povodňový index. Výsledkem těchto metod je zjištění, že se ve druhém období přesunulo těžiště povodňové zatížení do dřívějších částí roku. Zároveň byl zjištěn nárůst povodňových událostí v červenci. Klíčová slova: povodně, průtok, hydrologické extrémy, historické povodně, sezonalita, Zdobnice
|
|
|
Přírodní prostředí planety Venuše
Dergunova, Alexandra ; Kalvoda, Jan (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
V práci je popsán současný stav poznatků o přírodním prostředí planety Venuše, zjištěný studiem a hodnocením dostupných údajů v odborných publikacích. Cílem bakalářské práce je charakteristika této planety jako celku, její atmosféry, povrchu a vnitřní stavby. Zvláštní pozornost je věnována morfografii povrchu Venuše se záměrem charakterizovat hlavní morfostrukturní tvary a typy reliéfotvorných procesů, kterými vznikaly. Fyzikální a chemické procesy probíhající v jednotlivých sférách planety podstatným způsobem ovlivnily vývoj povrchových tvarů Venuše. Morfografické členění povrchových tvarů Venuše je dokumentováno globální topografickou mapou a skupinami vybraných snímků dálkového průzkumu povrchu planety. Současný stav poznání topografie Venuše je již možné využívat pro systematické zjišťování původu a intenzity změn povrchu planety, a to zejména při dlouhodobém vytváření její horninové kůry působením endogenních procesů. Dokumentace těchto morfogenetických procesů a jevů v dosud publikovaných výsledcích kosmických misí byla podnětem pro návrh morfostrukturní interpretace hlavních typů povrchových tvarů Venuše. Klíčová slova: morfostrukturní tvary a procesy, planeta Venuše, přírodní prostředí
|
|
|
Hydrologické sucho na Lužnici v roce 2018
Junková, Anna ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Matoušková, Milada (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou hydrologického sucha na Lužnici v roce 2018. První část je zaměřena na provedení literární rešerše na téma sucho, jeho typy, příčiny a dopady. Dále je za pomoci literatury vyhodnoceno hydrologické sucho v letech 2014 až 2018 v Česku. Tato kapitola slouží jako východisko pro stěžejní část práce zabývající se hydrologickým suchem na Lužnici v roce 2018, k jehož vyhodnocení byla využita metoda prahové hodnoty a nedostatkových objemů. Analýza je provedena na základě dlouhých datových řad z limnigrafických stanic Pilař a Bechyně. Tyto profily jsou porovnávány za účelem zjištění případných rozdílů. Výsledky práce ukazují, že hydrologický rok 2018 byl na Lužnici z hlediska sucha v novodobé historii velmi významným rokem. Klíčová slova: hydrologické sucho 2018, nedostatkové objemy, prahová hodnota, Lužnice
|
|
|
Vznik a vývoj proglaciálních jezer v Patagonských Andách
Danišová, Dominika ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Vznik a vývoj proglaciálních jezer v Patagonských Andách ABSTRAKT: Proglaciální jezera jsou dynamické vodní hmoty, které jsou zásadně ovlivněny vývojem ledovcových mas, morfologií reliéfu a klimatickými faktory. V současné době se ledovce vyznačují převážně postupným táním, které úzce souvisí s globálními změnami klimatu. S ústupem horského zalednění se zvětšuje objem vody ledovcových jezer, což může vést ke zvýšenému riziku přelití, či protržení hrází jezer. Cílem této práce bylo nejdříve formou rešerše popsat, jak tato jezera vznikají, jaké faktory hrají roli v jejich vývoji a jak ona samotná mohou ovlivňovat své okolí. Dále bylo na základě vytvořené inventarizační tabulky prostorově a časově analyzováno 640 jezer v oblasti Severopatagonského ledovcového pole v Patagonských Andách v časovém rozmezí od roku 1984 až po současnost. Výsledky potvrzují předpoklad, že spolu s úbytkem ledovcových hmot dochází v této oblasti také ke zvětšování a vzniku nových ledovcových jezer. Práce se snaží prokázat souvislost s klimatickými daty, ačkoliv ta jsou pro tento region poměrně nedostatečná. Klíčová slova: proglaciální jezera, ledovce, hrazení jezer, Severopatagonské ledovcové pole, GLOF
|
|
|
Analýza povodně na Sázavě v únoru 1909
Jelínková, Karolína ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Kašpárek, Ladislav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá komplexním vyhodnocením jarní povodně v roce 1909. V rámci rešerše práce popisuje typy povodní. Zaměřuje se na události rain-on-snow a s tím spojené tání sněhu a ledové jevy na tocích. Dále popisuje hydrologické modely a detailněji model AquaLog a jeho jednotlivé části. Detailně je popsána povodeň 2006, se kterou je událost z roku 1909 porovnána. Pomocí historických archivů byly zjišťovány informace o povodni 1909 a díky nim zjištěn její plošný rozsah. Dále byly analyzovány povodňové vlny v České republice. Pro povodí Sázavy bylo využito modelu AquaLog, kterým byly simulovány povodňové vlny pro 9 stanic z celého povodí.
|
|
|
Vývoj odtoku vody ve vybraných povodích Kyrgyzského hřbetu, Ťan-Šan
Jedličková, Šárka ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo zkoumat změny odtoku v povodí řek Ala-Arča, Alamaedin a Kara-Balta v Kyrgyzstánu a také změnu klimatických poměrů z dostupných stanic v okolí. Na základě dostupných dat byly jednotlivé odtokové, srážkové a teplotní řady podrobeny měsíčním, sezónním a ročním analýzám. Byla také ověřována absolutní a relativní homogenita dat za pomoci statistických testů, kterými jsou Mann-Whitney-Pettit test, SNHT test a WiIlcoxonův dvouvýběrový test pro absolutní homogenitu a Alexandersson test pro homogenitu relativní. pomocí Mann-Kendall testu byl zjišťován trend v jednotlivých řadách. V řadě dat odtoku bylo nalezeno velké množství nehomogenit. U řeky Ala- Arča a Kara-Balta byl ve většině případů zaznamenán rok změny v roce 1987. U řeky Alamedin byl rok změny zaznamenán o tři roky později v roce 1990. Vývoj trendu byl na řekách s ledovcovo-sněhovým režimem pozitivní, kdežto u řeky pouze se sněhovo-ledovcovým režimem nebyl zjištěn statisticky významný trend pro celé časové řady. Klíčová slova: změna odtoku, srážky, teplota, ledovco-sněhový režim, sněhovo-ledovcový režim, homogenita, Mann-Whitney-Pettit test, SNHT test, trend, Mann-Kendall test, zalednění, Kyrgyzstán, Ťan-Šan
|
|
|
Interakce podzemní a povrchové vody v době hydrologického sucha v nivě horní Lužnice
Korejs, Tomáš ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Předmětem této práce je vyhodnocení interakce mezi povrchovou a podzemní vodou během periody hydrologického sucha v nivě horní Lužnice. Práce se snaží ukázat vliv podzemní vody v říční nivě během období hydrologického sucha a její korelaci s vodním stavem v povrchovém toku. Zájmová oblast horní Lužnice se vyznačuje unikátním ekosystémem s jedinečnou přírodní hodnotou. Jedná se o zachovalou říční nivu, která plní nezastupitelnou roli ve fluviálních procesech, především při retenci vody. Vytyčené cíle byly řešeny na základě sledování chodu hladin podzemních a povrchových vod z dat získaných z profilů PřF UK, které jsou reprezentovány vrty napříč nivou a hladinoměry ve vodním toku. Ze získaných dat bylo možné vytvořit finální analýzy a zjistit tak chování a vzájemnou interakci mezi povrchovou a podzemní vodou v této přírodní nivě. Detailním rozborem byla potvrzena interakce mezi vodním tokem a říční nivou a její retenční potenciál. Lze tak konstatovat, že v období hydrologického sucha je vodní stav respektive průtok v povrchovém vodním toku nadlepšován vodou z říční nivy. Příron je však zřejmý pouze v určitých úsecích toku. Jiné úseky jsou naopak charakteristické paralelním prouděním. Výsledky práce však potvrzují fakt, že přítomnost zachovalé říční nivy představuje mnohem lepší ekosystémové podmínky,...
|
host ::
RSS.