|
|
Spontánní barvová preference u lidí a non-humánních primátů: Srovnávací studie
Skalníková, Petra ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
V etologii zvířat mohou barvy a vnímání barev hrát velice důležitou roli (např. při získávání potravy, ve vnitrodruhové i v mezidruhové komunikaci). Trichromatické vidění je přitom v savčí říši poměrně ojedinělé a objevuje se pouze u některých druhů primátů. U lidí, lidoopů a u většiny starosvětských druhů primátů nalezneme rutinní trichromacii, avšak vidění barev u primátů novosvětských je velice variabilní. Ve fylogenezi primátů se gen pro pigment vnímající delší vlnové délky (červená barva) objevil až jako poslední z fotoreceptivních pigmentů, u novosvětské i starosvětské linie se navíc pigment pro vnímání červené barvy objevil nezávisle na sobě (Kainz et al, 1998). I když genetický mechanismus vzniku trichromatického vidění je poměrně objasněn, zůstává otázkou, jaká byla adaptivní výhoda, která za rozšíření a udržení inkriminovaného genu byla odpovědná. Mezi možné funkce trichromatického vidění patří možnost lepší detekce potravy (folivorní a frugivorní hypotéza), případně signalizační či varovná funkce. Cílem této diplomové práce bude studovat spontánní barvovou preferenci u dětí (předškolního a školního věku) a u non-humánních starosvětských primátů, kteří disponují trichromatickým viděním. Předpokládáme, že spontánní barvová preference může reflektovat adaptivní výhodu, která vedla k...
|
|
|
Interakce gastrointestinálního traktu a centrální nervové soustavy: Fyziologické mechanismy a patologie
Dušková, Petra ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Vodička, Martin (oponent)
Práce shrnuje relevantní poznatky o bakteriálním ekosystému lidského střeva s důrazem na komunikaci mikrobiomu s makroorganismem. Popisuje fyziologické mechanismy vzájemného ovlivňování systémů tak vzdálených, jako je střevo a mozek. Za modelový příklad pro popis těchto mechanismů volí duševní a neurovývojové poruchy, zejména autismus. Střevní mikroflóra ovlivňuje fungování a vývoj CNS řadou způsobů. Na základě komunikace mikrobioty se střevním epitelem se zvyšuje nebo snižuje propustnost střev. Bakterie produkují neurotransmitery a jejich prekurzory, mastné kyseliny a mnoho dalších potenciálně neuroaktivních látek, které se na základě propustnosti střevní bariéry v různé míře dostávají do krve. Při narušení komunikace mikroekosystému s hostitelem může vznikat zánět a zvýší se produkce cytokinů. Ty mohou rozvolňovat hematoencefalickou bariéru a zvýšit průnik škodlivých látek do mozku. Tato bakalářská práce si klade za cíl shrnout a logicky utřídit aktuální poznatky a popsat nejasné otázky ve vztahu mezi skladbou mikrobiomu a duševním zdravím. Závěrem této práce je, že bakteriální mikrobiom střev ovlivňuje fungování mozku ve zdraví i v nemoci. Destabilizace mikrobiomu zhoršuje projevy celé řady neuropsychiatrických onemocnění. V některých případech se dysbióza spolu s dalšími faktory podílí na...
|
|
| |
|
|
Lingvistické schopnosti nonhumánních živočichů
Čadková, Lucie ; Markoš, Anton (vedoucí práce) ; Nekovářová, Tereza (oponent) ; Faltýnek, Dan (oponent)
Lucie Čadková: Lingvistické schopnosti nonhumánních živočichů 1 ABSTRAKT Dvacáté století znamenalo obrovský posun ve znalosti komunikačního chování nonhumánních živočichů. Zatímco se etologům díky využití moderní techniky začalo dařit dekódovat přirozenou komunikaci zvířat, psychologové snažící se naučit člena jiného živočišného druhu určité formě jazyka zaznamenali první úspěchy. Neočekávané výsledky těchto studií zpochybnily zažité představy o naprosté výlučnosti jazykových schopností člověka a vyvolaly u mnohých potřebu redefinovat lidský jazyk, aby ochránili jeho výsadní postavení. Jednou z nejvlivnějších definic, která zaručovala vyloučení nonhumánních živočichů z pojmu jazyka a priori, se stal Hockettův seznam charakteristických znaků jazyka. Nekritické přijímání Hockettovy definice, která je i přes značný posun v myšlení v lingvistických disciplínách a řadu klíčových objevů na poli kognitivní etologie dodnes používána, a to většinou bez jakékoliv kritické reflexe, na podporu tvrzení, že člověk je jediným živočichem vládnoucí jazykem, se stalo motivací k napsání této práce. Ta se jednak snaží zmapovat historický vývoj otázky po lingvistických schopnostech nonhumánních živočichů a seznamuje čtenářem s průkopnickými pracemi na poli kognitivní etologie a v oblasti mezidruhové komunikace, jednak podrobuje...
|
|
|
Numerická kompetence u primátů
Rejlová, Markéta ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Komárková, Martina (oponent)
Numerické kompetence zahrnují řadu dílčích schopností jako je reprezentace množství a transformace nebo operace s množstvím. Mnoho druhů zvířat dokáže využívat tyto schopnosti, například během hledání potravy, při vyhledávání sexuálních partnerů a také při zjišťování počtu konkurentů nebo predátorů. Numerické schopnosti, jako je počítání nebo odhad množství, tak mohou zvyšovat šanci na přežití a reprodukci. V této práci jsem shrnula některé dosavadní studie o numerických kompetencích primátů a člověka a také jsem zmínila experimenty prováděné s jinými druhy. Numerické schopnosti jsem rozčlenila do kapitol: odhadování početnosti (relativní a absolutní), počítání, sumace, zachování kvantity, proporce a ordinalita a transitivita. Cílem mé práce bylo studovat schopnost makaků (Macaca mulatta) rozlišit relativní početnost mezi dvěma sety. V další části experimentů jsem v jednotlivých fázích sledovala jejich preferenci mezi velikostí a množstvím stimulů. Tuto preferenci jsem studovala i u dětí. Výsledky potvrzují schopnost makaků rozlišit relativní početnost. Dokazují, že se zvyšujícím se rozdílem množství mezi dvěma sety se také zvyšuje schopnost lépe rozlišit tyto dvě kvantity. Další výsledky ukazují, že opice nepreferují množství ani velikost odměny, zatímco děti preferují větší počet dílků před...
|
|
|
Používání nástrojů u ptáků
Skoumalová, Žaneta ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Nekovářová, Tereza (oponent)
Používání nástrojů bylo pozorováno u mnoha ptačích taxonů, nejvíce mezi papoušky a pěvci. Nástroje jsou používány primárně za účelem získání a zpracování potravy a při komfortním chování. Spontánní vytvoření či použití nástroje bylo pozorováno i u druhů, které běžně nástroje v přírodě nepoužívají. Schopnost používat nástroje je však aktivně využívána pouze ptáky, jejichž přirozené prostředí vykazuje sníženou nabídku potravy a její obtížné zpracování. Vytváření a používání nástrojů vyžaduje značnou míru kognitivních schopností, které jsou experimentálně testovány prostřednictvím úloh zahrnujících použití nástroje. Rozdíly mezi druhy, které nástroje používají v přírodě a těmi, jež ne se projevují nejen při řešení experimentálních úloh, ale i ve způsobu, jakým ptáci získávají schopnost použití nástroje. Zatímco přirození uživatelé často řeší úlohy úspěšně za použití kauzálního uvažování, ptáci nepoužívající nástroje nejsou vždy schopni vyřešení komplexnějších úloh a pochopení fyzikálních vlastností situace. Negativní výsledky těchto druhů však nemusí nutně znamenat nedostatečné porozumění situaci, ale mohou být zapříčiněny i morfologickými či ekologickými překážkami ztěžujícími použití nástroje. Přirození uživatelé navíc disponují vrozenými vzorci chování, které jsou dále posilovány individuálním...
|
|
|
Test nuceného plavání a mechanismy deprese
Janďourková, Pavla ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Vodička, Martin (oponent)
Deprese je závažné psychické onemocnění, které je řazeno mezi afektivní poruchy. V současné době patří mezi nejčastější psychické poruchy, prevalence se udává mezi 5 % až 16 %. Animální výzkum je zásadní pro studium mechanismů deprese. Jeden z modelů deprese v animálním výzkumu je test nuceného plavání. Tento test, i když si nenárokuje modelování deprese v celé komplexitě, má vysokou prediktivní validitu a je používaný především pro zhodnocení účinků antidepresivních látek (na základě pozorování změn v chování experimentálních zvířat). Předmětem této bakalářské práce je seznámení s problematikou neurálních mechanismů deprese a s mechanismy, které se mohou uplatňovat v testu nuceného plavání a které mohou být ovlivněny funkcí antidepresiv. Klíčová slova: test nuceného plavání, deprese, neurotransmitery, antidepresiva, hypothalamo- hypofyzárně-adrenální osa
|
|
|
Stálost objektu jako metoda pro výzkum vyšších kognitivních funkcí primátů
Englerová, Kateřina ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Stálost objektu je kognitivní schopnost, která umožňuje uvědomovat si existenci objektu, který není bezprostředně přístupný našim smyslům. Tato schopnost je nezbytnou podmínkou pro úspěšné zvládnutí složitějších kognitivních operací. Stálost objektu se kvalitativně mění v průběhu vývoje dítěte a ani u různých druhů zvířat není vyvinuta na stejné úrovni. Cílem práce je prokázat úroveň této schopnosti u naivních jedinců druhu makak rhesus (Macaca mulatta), neboť o míře rozvoje schopnosti stálosti objektu u makaků se dosud diskutuje. Výsledky ukazují, že naivní jedinci druhu makak rhesus nemají schopnost stálosti objektu rozvinutou na nejvyšší úrovni (a nevyužívají tzv. reprezentační strategii pro řešení úloh), další výsledky našeho týmu naznačují, že zkušenější jedinci však nejvyššího stádia jsou schopni za určitých okolností dosáhnout. Ukazujeme, že metodiku použitou pro testování stálosti objektu, je možné v modifikované formě použít i pro testování jiných kognitivních schopností. V této práci představujeme testování preference makaků vůči neznámým nepotravním stimulům. Různé druhy zvířat se vůči novým objektům mohou projevovat velmi variabilně. Jejich reakce se velmi často liší v závislosti na tom, zda se jedná o potravní či nepotravní stimul, významné rozdíly jsou způsobeny ekologií a etologií...
|
|
|
Barevné vidění u primátů: Neurobiologie a chování
Skalníková, Petra ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
Trichromatické vidění je barevné vidění realizované třemi typy čípků. Většina savců má dichromatické vidění, trichromatické vidění se objevuje u primátů Starého světa (včetně člověka) a částečně i u primátů Nového světa. Tato práce si klade za cíl zaměřit se na mechanismy trichromatického vidění a jeho evoluci u primátů, s porovnáním vidění primátů Starého a Nového světa. Práce se soustředí i na percepční mechanismy dichromatů a trichromatů, ale hlavní důraz bude kladen na hypotézy možného vzniku trichromatického vidění u primátů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Test of object permanence in primates
Gálik, Michal ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
4 ABSTRAKT Schopnosť stálosti objektu predstavuje kognitívnu schopnosť vnímať kontinuálnu existenciu objektov aj v prípade, že nemôžu byť priamo pozorované, resp. vnímané inými zmyslami (Piaget 1954). U ľudí sa táto schopnosť vyvíja v šiestich kvalitatívne odlišných štádiách. Porovnávacím prístupom sa zistilo, že posledné 6. štádium tejto schopnosti sa vyskytuje aj u ľudoopov, gibonov a niektorých novosvetských opíc (malpa, kosmáč, tamarín). V tejto štúdií sme vykonali pokus so sériou úloh s neviditeľnými premiestneniami objektu, v ktorom sme zisťovali, či dvaja jedinci druhu makak rhesus (Macaca mulatta) disponujú plne rozvinutou schopnosťou stálosti objektu a neriešia úlohy na základe jednoduchších alternatívnych kognitívnych stratégií. U jedného testovaného jedinca sme potvrdili, že pri riešení úloh využíval 6. štádium schopnosti stálosti objektu. Druhý jedinec dosiahol v niektorých sedeniach s neviditeľným premiestnením signifikantne úspešných výsledkov, ale celkový výsledok je nejednoznačný, pretože pri riešení úloh mal tendenciu používať jednoduché alternatívne stratégie a jeho výkon bol značne kolísavý. Z našej štúdie vyplýva, že makaky majú za určitých okolností kognitívnu kapacitu pre plne rozvinutú schopnosť stálosti objektu. Kľúčové slová: Schopnosť stálosti objektu, makak rhesus, neviditeľné...
|
host ::
RSS.