|
|
Produkce proteolytických enzymů vybranými mikroorganismy
Pala, Martin ; Lichnová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývala studiem možností mikrobiální produkce proteolytických enzymů používaných v řadě průmyslových aplikací. K produkci mikrobiálních proteolytických enzymů byla využita průmyslová bakterie Bacillus subtilis. V průběhu kultivace byl studován růst biomasy a produkce proteolytických enzymů v závislosti na typu substrátu a aplikaci vybraných stresových faktorů (osmotického šoku, peroxidu vodíku a ethanolu). Nejvyšší produkce biomasy byla dosažena v koncentrovaném BM médiu ve 32. hodině kultivace. Výtěžek představoval 1,11 g/l. Nejvyšší proteázová aktivita (88,28 U/ml) byla stanovena ve stejném kultivačním médiu a čase. Na základě vyhodnocení výsledků stresových experimentů lze konstatovat, že převážná většina použitých stresových faktorů působí na bakteriální kulturu toxicky již v nízkých koncentracích.
|
|
|
Regulovaná produkce polyhydroxyalkanoátů bakterií Ralstonia eutropha s využitím různých typů substrátů
Šnajdar, Ondřej ; Duroňová, Kateřina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá produkcí polyhydroxyalkanoátů (PHA) bakterií Ralstonia eutropha. Ke snížení nákladů na vstupní surovinu byla studována produkce PHA s využitím různých typů substrátů. V teoretické části byla zpracována literární rešerše zabývající se nejdůležitějšími typy PHA, produkčními kmeny a možností kultivace bakterie Ralstonia eutropha na různých typech nutričních zdrojů. V praktické části byla studována produkce PHA na různých rostlinných olejích, včetně využití odpadních olejů z různých zdrojů (restaurace, domácnosti, potravinářské podniky). Dále byla v těchto olejích studována inkorporace prekurzorů za účelem řízené produkce kopolymerů. Nejvyšších výtěžků poly-3-hydroxybutyrátu (P3HB) bylo dosaženo použitím odpadních olejů. Z ekonomických a ekologických důvodů jsou tyto oleje velmi vhodným substrátem. Při použití odpadního řepkového oleje z menzy o koncentraci 20 g/l bylo v 84. hodině kultivace získáno 13,32 g/l biomasy s obsahem P3HB 58,63%. Při studiu inkorporace prekurzorů bylo nejvyšších výtěžků dosaženo aplikací 1% propanolu ve 24. hodině, kdy došlo k navýšení výtěžku PHA o 97 %. Vniklý PHA obsahoval 91% 3HB a 9 % 3-hydroxyvalerátu.
|
|
|
Use of diffrent nutrition source by selected carotenogenic yeasts
Čačková, Katarína ; Starečková, Terezie (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Carotenoids are the most common naturally occurring terpenoid pigments. Because of their positive biological functions, carotenoids represent a group of important molecules for the pharmaceutical, chemical, food and feed industries. This work was realized as a comparative study focused on use of some waste substrates as nutritional sources for production of carotenoid pigments by red yeast Rhodotorula aurantiaca. Yeast were cultivated in different media with selected waste substrates – apple fiber, whey, wheat etc. To some media hydrolytic enzymes prepared from some fungal strains were added. Most of waste substrates seems to be useful for R. aurantiaca cultivation. As the best nutritional sources for enriched biomass and carotenoid production apple fiber or wheat processed by mixed preparative of extracellular hydrolases from Fusarium solani were found.
|
|
|
Změny antioxidantů ve vybraných druzích ovoce v průběhu dlouhodobého zmražení
Štindlová, Jitka ; Lichnová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V této bakalářské práci jsou popisovány některé nízkomolekulární antioxidanty obsažené v jahodách, malinách, borůvkách a brusinkách. Teoretická část práce popisuje také obecné vlastnosti a charakteristiku zkoumaného ovoce. Praktická část je věnována sledování změn obsahu vybraných antioxidantů v analyzovaném ovoci. Změny daných látek byly sledovány při uchovávání ovoce ve dvou prostředích – v lednici a v mrazicím boxu. V lednici byly skladovány celé plody po dobu osmi dnů. Pokus v mrazicím boxu byl prováděn po dobu dvou měsíců a ovoce bylo skladováno ve čtyřech různých formách – jako celé plody, celé plody impregnované sacharosovým roztokem, dřeň a proslazená dřeň. Obsah antioxidantů v ovoci byl zjišťován pomocí HPLC a spektrofotometrie. Největší celkový obsah antioxidačních látek byl zjištěn v jahodách, nejnižší naopak v malinách. V průběhu uchovávání si plody udržely část původního obsahu antioxidantů, nejvyšší obsah zůstal zachován v průběhu mražení celých plodů a impregnovaných celých plodů borůvek.
|
|
|
Charakterizace aktivních látek v různých druzích piva
Benešová, Pavla ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá analýzou biologicky aktivních látek, především fenolické povahy v 10 druzích nealkoholických piv s následným porovnáním s pivem alkoholickým. V teoretické části je uvedena technologie výroby piva rozšířená o výrobu piva nealkoholického. Dále jsou zde rozebrány některé látky charakterizující české pivo – tj. proteiny, polyfenoly, hořké látky včetně metod jejich stanovení. K analýze proteinů byl použit mikrofluidní elektroforetický systém Experion. Analýza polyfenolů, flavonoidů, pivovarských charakteristik a antioxidační aktivita byla měřena spektrofotometricky. U vybraných značek piv byly fenolické látky identifikovány a kvantifikovány pomocí LC/ESI-MS analýzy. Porovnáním získaných výsledků byl u nealkoholických piv zjištěn obsah biologicky aktivních látek srovnatelný s pivy alkoholickými, a to především co se týče obsahu látek fenolické povahy.
|
|
|
Aktivní látky v cereálních produktech určených pro dětskou výživu
Hurtová, Jana ; Pařilová, Kateřina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá studiem antioxidačních látek v cereálních výrobcích určených pro dětskou výživu. Teoretická část je zaměřena na popis anatomické stavby obilného zrna, jeho chemické složení, rozdělení a charakteristiku antioxidačních látek se zaměřením na přírodní antioxidanty, technologii výroby a nutriční parametry cereálních výrobků. Praktická část se zabývá zjištěním obsahu celkových polyfenolů, celkových flavonoidů, redukujících a celkových sacharidů ve 12 cereálních výrobcích s různou příchutí – v 5 druzích ovesné kaše, 3 druzích kaše s vlákninou a 4 druzích obilné kaše. Součástí práce je i titrační stanovení kyseliny askorbové a analýza obsahu tokoferolu, karotenoidů a katechinů metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Nejvyšší obsah celkových polyfenolů i flavonoidů byla nalezen ve výrobku „Dobrá kaše s malinami a vanilkou“ a rovněž v cereálních kaších s přídavkem čokolády. Vysoký obsah vitaminů C i E byl zjištěn zejména ve výrobcích „Dobrá vláknina“ s různými příchutěmi.
|
|
|
Studium degradace biokompatibilních polymerů
Oborná, Jana ; Márová, Ivana (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na sledování degradace biokompatibilních polymerů. Sledovanými kopolymery byly kopolymer poly(mléčné-co-glykolové kyseliny) a polyethylenglykolu a tyto kopolymery upravené kyselinou itakonovou. V této práci byl ověřen optimální analytický postup pro sledování degradace zkoumaných kopolymerů. Degradace biokompatibilních polymerů probíhala při teplotě 37 °C v prostředí fosfátového pufru při pH = 7,4. Pro stanovení produktů degradace byla použita vysoko účinná kapalinová chromatografie s UV-VIS detekcí pomocí diodového pole. Pro stanovení změny molekulové hmotnosti polymerního řetězce po degradaci byla použita gelová permeační chromatografie s refraktometrickým detektorem.
|
|
|
Regulace produkce polyhydroxybutyrátu bakterií Wautersia eutropha
Grossová, Marie ; Čarnecká, Martina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem práce je studium možností mikrobiální produkce polymerů používaných jako biodegradabilní materiály (polyhydroxyalkanoáty; konkrétně polyhydroxybutyrát PHB). Pro laboratorní produkci PHB byla využita průmyslově užívaná bakterie Wautersia eutropha, u které byla studována možnost zvýšení produkce PHB s využitím exogenních stresových faktorů (osmotického šoku, peroxidu a etanolu). Působení exogenního stresu na bakteriální kulturu závisí na koncentraci stresového faktoru, době aplikace stresu, přičemž zásadní vliv na výtěžky PHB má změna produkce biomasy. Významná část práce se zabývá studiem produkce PHB v bakteriálních buňkách vystavených stresu v různých fázích růstu. Aplikace silného stresu v ranné fázi kultivace vede k potlačení produkce PHB i biomasy. Nejvhodnější je aplikace stresu na počátku stacionární fáze, kdy dochází přirozeně k posílení produkce PHB. Rovněž je třeba optimalizovat koncentraci stresového faktoru. Nejvyšších výtěžků bylo dosaženo při aplikaci 0,5% etanolu do kultivačního média v 60. hodině kultivace, kdy došlo ke zvýšení výtěžku PHB o 21 %. Tyto výsledky by mohly být základem nové fermentační strategie zvyšující efektivnost výroby PHB.
|
|
|
Analýza polyfenolických látek v různých typech kávy
Jašková, Martina ; Halienová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo zkoumání množství biologicky významných látek u vybraných druhů pražených mletých káv, rozpustných káv a tekutého rozpustného kávového extraktu. Jednotlivé kávy se od sebe liší technologickým zpracováním, stupněm pražení a složením. V praktické části bylo provedeno stanovení celkových polyfenolů, celkových flavonoidů pomocí spektrofotometrické metody a celková antioxidační aktivita metodou ABTS v jednotlivých extraktech káv. Dále byla provedena kvalitativní a kvantitativní analýza některých antioxidantů a kofeinu pomocí metody RP-HPLC se spektrofotometrickou detekcí. Součástí práce byla senzorická analýza a spotřebitelský dotazník.
|
|
|
Produkce karotenoidů kvasinkami s využitím odpadních substrátů
Kubáčková, Martina ; Čarnecká, Martina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Karotenoidy představují jednu z nejrozšířenějších a nejpočetnějších tříd přírodních pigmentů s využitím v potravinářství, farmacii i kosmetice. Předložená bakalářská práce byla pojata jako srovnávací studie využití různých odpadních substrátů ke kultivaci kvasinek rodu Rhodotorula glutinis jako producentů karotenoidních barviv. Kvasinky byly kultivovány na různých živných médiích, kde se jako nutriční zdroje využívali různé druhy odpadních substrátů (např. bramborový odpad, jablečný odpad, obilniny, mláto, apod.). Do některých substrátů byly také přidány hydrolytické enzymy rozkládající polysacharidy. Tyto enzymy byly izolovány z plísně rodu Fusarium. Většina studovaných odpadních substrátů se prokázala jako použitelné médium ke kultivaci. Nejlepší podmínky pro produkci biomasy obohacené o karotenoidní barviva (6,4 g/l biomasy obohacené až 3,2 mg beta-karotenu/g sušiny) měla živná média zpracovaná pomocí hydrolytických enzymů.
|
host ::
RSS.