|
|
Nanotechnologie a biomateriály pro využití v buněčné terapii míšního poranění
Vaněček, Václav ; Syková, Eva (vedoucí práce) ; Smetana, Karel (oponent) ; Haninec, Pavel (oponent)
Nové přístupy k léčbě míšního poranění využívají pokroku v oblasti nanotechnologií, biomateriálů a transplantace kmenových buněk. Výsledky prezentované v této práci ukazují, že SPION obalené stabilním iontovým asociátem dopaminu a hyaluronanu lze využít k bezpečnému a efektivnímu značení MSC. Efektivita značení, viabilita buněk i relaxivita částic byla vyšší ve srovnání s komerčními částicemi Endorem®. Tyto nové částice je tak možné využít k neinvazivnímu monitorování buněčné terapie pomocí MR. SPION lze také využít k cílenému doručování MSC do místa léze. Značené buňky mohou být koncetrovány v oblasti léze pomocí implantovaného magnetu. Proces cílení buněk závisí na fyzikálních vlastnostech použitého magnetu a dalších biologických faktorech. Účinnost magnetického systému je možné zvýšit například změnou tvaru či velikostí magnetu a tím vyladit magnetickou sílu a gradient magnetického pole pro efektivní cílení buněk. Slibným terapeutickým přístupem k léčbě míšního poranění je využití hydrogelů a zvláště kombinace hydrogelů a kmenových buněk k přemostění poranění a vytvoření permisivního prostředí pro vrůstání axonů. Imobilizace peptidu Ac-CGGASIKVAVS-OH na povrch superporézního hydrogelu na bázi PHEMA významně zvýšila jeho bioadhezivní vlastnosti a schopnost podporovat diferenciaci a růst lidských fetálních...
|
|
| |
|
|
Cell and Molecular Characterization of Failed Human Corneal Grafts. The Role of Matrix Metalloproteinases in Recurrent Corneal Melting.
Brejchová, Kristýna ; Jirsová, Kateřina (vedoucí práce) ; Smetana, Karel (oponent) ; Heissigerová, Jarmila (oponent)
Cílem této práce bylo studium vlivu matrix metaloproteináz (MMP) na opakovanou keratolýzu lidské rohovky. Dvacet tři rohovek s keratolýzou získaných od sedmi pacientů bylo rozděleno do tří skupin: a) pacienti s primárním Sjögrenovým syndromem, b) pacienti s revmatoidní artritidou, c) pacienti s dalšími keratolýzu doprovázejícími chorobami. Kontrolní tkáň tvořilo jedenáct kadaverózních rohovek. Přítomnost MMP-1, -2, -3, -7, -8, -9, a -13 byla detekována metodou nepřímé imunohistochemie. Aktivita MMP-2 a -9 byla zjišťována želatinovou a aktivita MMP-3 a -7 kaseinovou zymografií. Koncentrace aktivní MMP-1 a -3 byla stanovena aktivačními analýzami. Při imunodetekci MMPs byla v porovnání s negativními či slabě pozitivními kontrolami pozorována zvýšená intenzita signálu MMP-1 - 2, -3, -7, -8 a -9 v epitelu a stromatu téměř u všech patologických vzorků. V endotelu byla u většiny vzorků zaznamenána zvýšená hladina MMP-2 ve skupině II a III a MMP-9 ve skupině I. Želatinová zymografie prokázala zvýšenou aktivitu MMP-2 u šesti a MMP-9 u všech rohovek s keratolýzou. Neaktivní formy MMP-3 a -7 byly přítomny u většiny patologických vzorků všech tří skupin, aktivní formy těchto enzymů byly zaznamenány každá pouze u jednoho vzorku ze skupiny I, zatímco kontrolní vzorky byly negativní. Signifikantně zvýšená...
|
|
|
Variace abnormalit foramen obturatum a retropubického prostoru a jejich vztah ke komplikacím páskových operací
Hubka, Petr ; Mašata, Jaromír (vedoucí práce) ; Smetana, Karel (oponent) ; Krofta, Ladislav (oponent)
Úvod: Znalosti anatomie jsou zásadní při zaváděních nových operačních metod. Zejména se pak uplatní při řešení operačních komplikací u operací s omezeným operačním polem, kdy omezený přístup následné řešení komplikací ztěžuje. Předpokládalo se, že se běžné anatomické variace budou podílet na rozdílné úspěšnosti operace a že právě těmito variacemi je možné vysvětlit operační komplikace. Metodika: Během pitevních cvičení bylo pitváno padesát ženských kadaverů a byly zkoumány tahuprosté pásky TVT-S H, TVT-S U, TVT Abbrevo a Ajust. Byl vytvořen popisný systém pro určení polohy pásky v prostoru ve vztahu k referenčním bodům. Během anatomické pitvy pak byla lokalizována páska, její případný kotvící mechanismus a její vztah ke klíčovým anatomickým strukturám. Výsledky: Běžnou anatomickou odchylkou v souboru byla corona mortis s četností 72 %. V obturatorním kanálu byl ve 40 % pozorován preperitoneální tuk, který někteří autoři považují za první stupeň obturátorové hernie. Správná fixace pásky TVT-S H byla dosažena v 53,6 %. V 10,5 % došlo k poranění močového měchýře. V případě pásky TVT-S U bylo dosaženo správné fixace v 63,8 %. Ve dvou případech byl zavaděč v těsném kontaktu s anastomózou zvanou corona mortis. V případě pásky TVT Abbrevo byla páska v 81,25 % dostatečně dobře zavedena do oblasti foramen obturatum,...
|
|
|
Glykobiologie nádorů hlavy a krku
Szabo, Pavol ; Smetana, Karel (vedoucí práce) ; Říhová, Blanka (oponent) ; Brábek, Jan (oponent)
Povrch buněk je bohatě pokryt oligosacharidy, které jsou v plazmalemě ukotvené pomocí proteinů a lipidů. Oligosacharidy zprostředkují vzájemnou vazbu mezi buňkami nebo vazbu buněk k složkám extracelulární matrix. Galektiny jsou živočišné lektinů které mají afinitu k oligosacharidům obsahujícím β-galaktózu. Jsou to multifaktoriální proteiny, které se účastňují řady reakcí v organizmu, jako jsou mezibuněčné interakce, interakce buněk s mezibuněčnou hmotou, proliferace i apoptóza a sestřih pre-mRNA. Proteiny po translaci procházejí různými strukturálnimy úpravami, které mají vliv na jejich funkci. Galektin-3 je možný prognostický ukazatel u nádorů vycházejících z vrstevnatých dlaždicových epitelů je fosforylován na N-konci. Prokázali jsme, že tato posttranslační modifikace nemá vliv na jeho vazebnou reaktivitu. Jiný endogenní lektin, galektin-1 je charakteristickou molekulou nádorového stromatu a granulační tkáně hojícího se poranění. Zjistili jsme, že galektin-1 indukuje na TGF-β nezávislý in vitro přechod normálních fibroblastů na myofibroblasty včetně produkce sítě extracelulární matrix bohaté fibronektinem a galektinem-1. Tento poznatek je využitelný v terapii hojení ran a v tkáňovém inženýrství. Dnes je jasné, že nádorové stroma ovlivňuje i biologické vlastnosti nádoru (lokální agresivita,...
|
|
|
Interakce kostních a cévních buněk s materiály pro tkáňové náhrady a cílenou dodávku léčiv
Vandrovcová, Marta ; Bačáková, Lucie (vedoucí práce) ; Smetana, Karel (oponent) ; Jirka, Ivan (oponent)
V tkáňovém inženýrství se klade důraz především na zkoumání interakcí mezi biomateriálem a buňkami. Opakovaně bylo prokázáno, že chování buněk silně závisí na fyzikálních a chemických vlastnostech povrchu materiálů. V této práci se soustředím především na kostní náhrady a jejich modifikace, jejichž cílem je podporovat adhezi, růst a osteogenní diferenciaci buněk a vést k integraci mezi implantátem a kostní tkání. Nejprve jsme otestovali vliv odlišné mikrostruktury vrstev fullerenů C60 a kompozitů C60/Ti na adhezi kostních buněk MG 63, jejich počáteční rozprostření, růst, viabilitu a formování cytoskeletárního proteinu aktinu. Vybrané vrstvy jsme následně ozařovali zlatými ionty, což vedlo ze změně C60 na jinou alotropickou modifikaci, tj. amorfní uhlík (a-C). Potvrdilo se, že vzor měl vliv na distribuci buněk aniž by narušil jejich viabilitu a proto by se dalo vytváření vzoru využít k řízení adheze buněk. Dále jsme navíc sledovali, jaký vliv má tloušťka nanášené strukturované vrstvy. Zjistili jsme, že ještě selektivnějšího růstu buněk lze dosáhnout nanášením silnější vrstvy fullerenů. V naší studii s kostními buňkami MG 63 kultivovanými na matrici z kopolymeru PLGA jsme zjistili, že naadsorbováním vybraných organických složek extracelulární matrix (kolagen I a chondroitin sulfát) se zlepšila jejich adheze,...
|
|
|
Role proteinu Smarca5 (Snf2h) v regulaci transkripce vneseného DNA templátu.
Zikmund, Tomáš ; Stopka, Tomáš (vedoucí práce) ; Smetana, Karel (oponent)
Vlastnosti buněk a tkání jsou výsledkem dynamické regulace genové exprese. DNA zabalená do proteinových struktur, souhrně označovaných jako chromatin, vyžaduje zapojení mechanizmů regulujících přístupnost specifických sekvencí. U eukaryot hrají klíčovou roli při regulaci struktury chromatinu tzv. chromatin-remodelační enzymy, mezi které patří ISWI ATPáza SMARCA5. SMARCA5 se účastní řady biologických procesů na DNA včetně transkripce, přesto význam proteinu SMARCA5 v transkripci především ve vztahu ke změnám chromatinové struktury in vivo není zcela objasněn. Pro tento účel jsme vytvořili a optimalizovali systém, který nám umožnil sledovat vliv intracelulární hladiny proteinu SMARCA5 na genovou expresi a vývoj chromatinové struktury artificiálně vneseného reportérového vektoru. Naše výsledky ukazují, že DNA vneseného reportérového vektoru byla nabohacena specificky tri-methylovanými molekulami histonu H3 na lyzinu 4 (H3K4Me3), které patří mezi známky aktivovaného chromatinu. Po nadprodukci proteinu SMARCA5 došlo v kódující sekvenci reportérového genu k ~2,5-3 násobnému zvýšení relativního nabohacení histonu H3 a jeho methylace (H3K4Me3). Vyšší zapojení molekul reportéru do procesu transkripce vedlo neočekávaně k poklesu reportérové aktivity oproti kontrole. Tyto výsledky podporují přítomnost...
|
|
|
Relationship between Large-scale Chromatin Organization and Nucleolus in Human Cells
Kalmárová, Markéta ; Raška, Ivan (vedoucí práce) ; Nedvídek, Josef (oponent) ; Smetana, Karel (oponent)
In human cells ribosomal genes are organized as clusters called Nucleolus Organizer Regions (NORs) that are situated on the short arms of acrocentric chromosomes. It was found that essential components of the RNA polymerase I transcription machinery, including Upstream Binding Factor (UBF), can be detected on some NORs, termed "competent" NORs, during mitosis. The competent NORs are believed to be transcriptionally active during interphase. But since individual NORs cannot be observed in the cell nucleus, their interphase status remained unclear. To address this problem, we detected the competent NORs by two commonly used methods, UBF immunofluorescence and silver staining, and combined them with FISH for visualization of rDNA and/or specific chromosomes. We found that the numbers of competent NORs on specific chromosomes were largely conserved in the subsequent cell cycles, with certain NOR-bearing homologues displaying a very stable pattern of competence. Importantly, those and only those NORs, which were loaded with UBF, incorporated bromo-uridine in metaphase after stimulation with roscovitine and in telophase, suggesting that competent and only competent NORs contain ribosomal genes transcriptionally active during interphase. Applying premature chromosome condensation with calyculin A, we visualized...
|
|
|
Glykobiologie dlaždicových epitelů - in vitro a in vivo
Dvořánková, Barbora ; Smetana, Karel (vedoucí práce) ; Mandys, Václav (oponent) ; Ulbrich, Karel (oponent)
Kůže je největším orgánem lidského těla a její poškození ve velkém rozsahu může způsobit smrt pacienta.Vzhledem k nemožnosti alotransplantace kůže je léčba rozsáhlých kožních ztrát (zejména v důsledku popálení) velmi náročná a zdlouhavá. V předložené práci jsem se soustředila na stanovení glykobiologických charakteristik dlaždicových epitelů, zejména kůže, za normálních a patologických podmínek. Ty by mohly sloužit jako podklad pro nové metody kultivace keratinocytů pro klinické užití. Epidermis sice byla první lidskou tkání, která byla v laboratoři připravena a vrácena pacientovi, výsledky těchto přenosů jsou však problematické. (...) Byla vyvinuta nová metodika kultivace a přenosu keratinocytů na polymerním nosiči. Tento způsob přípravy epidermálních štěpů přináší některé výhody oproti souvislému porostu keratinocytů mechanicky uchycenému na textilním nosiči. Jedná se zejména o zkrácení doby potřebné pro přípravu štěpů a vynechání enzymatického odvolnění buněk, které negativně ovlivňuje jejich životaschopnost. Především však jsou buňky po aplikaci na rannou plochu chráněny před infekcí a vyschnutím hydrogelovým nosičem. Tím je vytvořeno vhodné mikroprostředí pro zdárné přihojení a rozrůstání transplantovaných buněk. Tyto štěpy byly již použity i v klinické praxi s velmi dobrými výsledky zejména u...
|
|
|
Exprese CD44 molekul v uroteliálních karcinomech močového měchýře
Kuncová, Jitka ; Mandys, Václav (vedoucí práce) ; Smetana, Karel (oponent) ; Hes, Ondřej (oponent) ; Záťura, František (oponent)
Hlavním cílem předložené práce bylo přispět k upřesnění významu změn exprese adhezivních molekul CD44 ve vzniku a maligním chování uroteliálních karcinomů močového měchýře. K jednotlivým etapám pro splnění tohoto cíle patřily: 2.1 Detailní stanovení exprese CD44s a CD44v6 proteinů v uroteliálních karcinomech močového měchýře ve vztahu ke stupni diferenciace nádoru. 2.2 Určení vztahu změn exprese CD44 proteinů v závislosti na histomorfologických charakteristikách uroteliálních karcinomů močového měchýře a na dalších ukazatelích biologického chování nádoru (proliferační aktivita, exprese p53). 2.3 Vyhodnocení exprese CD44s a CD44v6 proteinů ve dvou fenotypicky odlišných buněčných liniích uroteliálních karcinomů (HT1197 a 5637) a zjištění vztahů exprese CD44 k morfologickým a růstovým vlastnostem nádorových buněk těchto linií.
|
host ::
RSS.