|
|
Pomístní jména v katastru obce Lány
Hurdová, Alena ; Štěpán, Pavel (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Práce podává analýzu pomístních jmen v katastru i za hranicemi katastru obce Lány na Rakovnicku, která je založená jednak na soupisech pomístních jmen pro Lány, Lánskou oboru a Vašírov z 60. let 20. století, jednak na vlastním terénním sběru. Analýza jmen vychází jak z motivace, tak ze struktury jednotlivých jmen. Jako východisko slouží stati V. Šmilauera (1972) a M. Majtána (1973). Naznačena je však i možnost aplikovat na daný materiál klasifikaci modelovou (srov. Šrámek 1999, Pleskalová 1992). Důležitou součástí práce je porovnání soupisů z 40. a 60. let se současným stavem užívání pomístních jmen. Na základě této části je vytvořen i nový soupis pomístních jmen.
|
|
|
Variantnost lexikálních prostředků v češtině poloviny 19. stol. (na materiálu korespondence Karla Havlíčka)
Rybová, Martina ; Martínek, František (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
v českém jazyce Tato bakalářská práce se zabývá variantností lexikálních prostředků v korespondenci Karla Havlíčka. Konkrétně se zaměřuje na variantnost v oblasti neohebných slovních druhů. Z Havlíčkovy korespondence byly vybrány jednotlivé výrazy, které byly podrobeny jazykové analýze. Nejrozsáhlejší část je věnována sekundárním předložkám, jež se v češtině v 19. století ustalovaly. Důraz je kladen na vzájemnou konkurenci užívaných předložek. Další část je věnována spojovacím výrazům. Na příkladu mezivětných vztahů příčinného, důsledkového a účelového je představen přehled výrazů užívaných v korespondenci Karla Havlíčka. Předposlední část této práce se zabývá variantností výrazů s částicovou funkcí. Slovní druh částic vykazuje v češtině 19. století oproti spojkám a předložkám větší neustálenost. Vybrané výrazy jsou srovnávány s doklady z dobové odborné literatury, jsou zhodnoceny na základě ustálenosti v jazyce 19. století a dále z hlediska stylu, resp. užití v osobní či úřední korespondenci. Krátká pasáž v závěru práce je věnována příslovcím. Tato práce se zabývá rovněž hranicemi mezi zmíněnými slovními druhy, kritérii gramatikalizačních procesů a přechodů mezi slovními druhy.
|
|
|
Adjektivum poslední v systému české slovní zásoby. Diachronní pohled
Gabrielová, Hana ; Martínek, František (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Tato bakalářská práce sleduje vývoj postavení adjektiva poslední v systému české slovní zásoby se zvláštním zaměřením na češtinu doby střední. Vychází jednak ze slovníkových prací zachycujících lexikum starší češtiny, jednak z anotované databáze dokladů sestavené na základě excerpce korpusů textů češtiny doby střední. Po stručné kapitole nastiňující "předčeský" kontext následuje podrobný rozbor lexikografických zpracování adjektiva poslední ve staré češtině. Druhá část je věnována analýze sémantiky adjektiva ve střední češtině, založená zejména na komponentové analýze a rozboru syntagmatických vztahů. Snaží se rovněž postihnout nepodstatnější vývojové změny.
|
|
|
Ediční zásahy do vybraných pohádek Elišky Krásnohorské
Bartošková, Lucie ; Martínek, František (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Cílem práce je zaznamenat vývoj edičních změn, kterými procházely tři vybrané pohádky Elišky Krásnohorské - O Červené karkulce, O perníkové chaloupce a Kocour v botách. Práce se dělí na dvě části - Teoretickou a Praktickou. Teoretickou část tvoří kapitola zabývající se vydáváním pohádek napsaných v 19. století a jejich ediční úpravy vzhledem k věku čtenářů. Praktická část této práce obsahuje změny ve vydáních tří pohádek, které jsou rozděleny na změny pravopisné, hláskoslovné, dále morfologické, lexikální, změny slovosledu a na vynechávaná či přidávaná slova během vydávání. Probíhající změny jsou okomentovány a v tabulkách je zanesen vývoj textu v průběhu všech vydání. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Současné české neologismy z oblasti sportu
Filiačová, Sylva ; Martínek, František (vedoucí práce) ; Rejzek, Jiří (oponent)
Práce popisuje nově se objevující substantivní, adjektivní, slovesná a adverbiální pojmenování z oblasti sportu v češtině. Materiálovými východisky práce jsou databáze NEOMAT (ÚJČ AV ČR), korpusy ČNK a mediální archiv Newton Media. První část se zabývá problematikou vymezení pojmu neologismus. Další část pojednává o způsobech vzniku neologismů. Zvláštní pozornost je věnována neologismům přejatým. Neologismy jsou popsány podle slovotvorných typů a v případě substantiv i podle významových okruhů. V závěru jsou shrnuty výsledky práce. Přílohou práce je seznam nalezených lexikálních jednotek. Klíčová slova: obohacování slovní zásoby, neologismus, slovotvorba, přejaté slovo, slovotvorný typ, sufix
|
|
| |
|
|
Ediční zpracování korespondence Karla Havlíčka: srovnání dosavadních edic
Janoušková, Barbora ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Cílem práce je porovnání dosavadního edičního zpracování korespondence Karla Havlíčka Borovského a rekonstruování edičních postupů a zásad, jimiž se při vypracování editoři řídili. Rovněž je to zjištění, jak výrazně se edice shodují s dobovou kodifikací jazyka a pravopisu, jak na sebe edice navazují a jaké postupy a změny od sebe přejímají. Část práce se věnuje charakteristice Havlíčkova jazyka a pravopisu v jeho korespondenci. K porovnání byl vybrán vzorek epistolárních jednotek shodný pro většinu edic a z analýzy změn mezi autografy a jednotlivými edičními zpracováními byly rekonstruovány postupy textových úprav každé edice. V analýze jsou změny hodnoceny vzhledem k dnešní jazykové a pravopisné kodifikaci, shrnuté postupy jsou pak již vztaženy ke kodifikaci dobové. Na základě předchozích dat jsou edice následně porovnány. Provedený výzkum odhalil, že starší edice vykazují pouze náznaky, tendence k pravidelným úpravám, kdežto u edic novějších jsou již jasně patrné pravidelné zásahy do textu, a tedy jednotné ediční zásady. Ani tyto však nesplňují požadavky současné ediční praxe. Charakter úprav zároveň podle předpokladu prozradil, jaké postupy od sebe edice přejímaly. Průzkum také přinesl zjištění, které edice jsou nejvhodnějším případným výchozím textem pro další ediční zpracování Havlíčkovy...
|
|
|
Předpony s-, z- v historickém vývoji češtiny
Breburdová, Johana ; Rejzek, Jiří (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Diplomová práce popisuje vývoj sémantiky a užívání prefixů s-, z- a vz- v češtině. Po krátkém shrnutí teoretických východisek, vymezení předmětu práce a pojmů, které se v ní používají, následuje etymologický rozbor a popis významů ekvivalentů těchto předpon ve staroslověnštině. Další kapitoly se podrobně věnují konkurenci všech tří prefixů ve staročeském období, popisují faktory mající vliv na vývoj jejich užívání a podávají přehled o novočeském stavu, co se týče významové stránky uvedených prefixů. Následně jsou rekapitulovány pravopisné zásady týkajících se psaní s- a z- (a vz-) od 16. století po současnost. Poslední kapitola se zaměřuje na situaci v ostatních slovanských jazycích se zřetelem na západoslovanskou větev. Pozornost je věnována také otázce splývání prefixů s- a z- v jednu předponu.
|
|
|
Ediční zásahy do vybraných pohádek Elišky Krásnohorské
Bartošková, Lucie ; Martínek, František (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Cílem práce je zaznamenat vývoj edičních změn v 19. a 20. století, kterými procházely tři vybrané pohádky Elišky Krásnohorské - O Červené karkulce, O perníkové chaloupce a Kocour v botách. Práce se dělí na dvě části. Teoretická část je rozdělena na dvě kapitoly. V první kapitole jsou vysvětleny ediční zásady pro vydávání staročeských textů, textů v období baroka a následně textů 19. století. Samostatnou kapitolu potom představuje vydávání pohádek napsaných v 19. století a jejich ediční úpravy vzhledem k věku čtenářů. Praktická část této práce obsahuje změny ve vydáních tří pohádek, které jsou rozděleny na změny pravopisné, morfologiké, lexikální a změny slovosledu. Všechny proběhnuvší změny jsou okomentovány a v tabulkách je zanesen vývoj textu v průběhu všech vydání.
|
|
|
Znělost v češtině německých mluvčích
Pospíšilová, Lucie ; Machač, Pavel (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Tato práce se zabývá výslovností češtiny německých mluvčích, konkrétně problematikou znělostí obstruentů. Jejich fonologická znělost je v češtině a němčině realizována odlišnými způsoby a asimilace znělosti se řídí rozdílnými principy. Výslovnost je ve výuce často podceňována. Cílem této práce je zjistit nejčastější chyby a navrhnout způsoby ke zlepšení výuky této problematiky. K tomu jsem pečlivým poslechem analyzovala 20 čtených projevů mluvčích, jejichž mateřštinou je němčina. Také jsem provedla srovnání učebnic z hlediska toho, jak se věnují výuce výslovnosti. Nejvíce problémů jsem zjistila v asimilaci znělosti přes hranice slabik a slov. Přínosem pro učitele češtiny jako cizího jazyka by mělo být shrnutí problémů s výslovností německých mluvčích a vytvořené materiály, které je možné zařadit do výuky.
|
host ::
RSS.