|
|
Vizuální motivovanost ve slovní zásobě českého znakového jazyka
Petříčková, Jana ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
U znakových jazyků, stejně jako v případě jiných přirozených jazyků, lze pozorovat strukturní uspořádání systému jazykových znaků. To znamená, že v něm lze vydělovat rovinu nejmenších jednotek mající význam (tzv. znaků, stojících na úrovni morfémů a slov jazyků mluvených), ty pak dále dělit na jednotky nižší, které samy o sobě význam nemají, ale mohou význam IIvyššíchll celků rozlišit. (Stokoe 1960; Macurová 1994, 1998, 2001). Jako jeden z podstatných rysů přirozených jazyků je uváděn libovolný (arbitrární), společensky daný vztah mezi slovy (u mluvených jazyků) a tím, co slova označují (Černý 1998; Jirák-Nekvapil-Šoltys 1996). Tento vztah se zdá být kvůli vizuálněmotorické povaze národních znakových jazyků v jejich struktuře nepřítomen. Znaky znakových jazyků jsou označovány za ikonické (mezi tím, jak znak vypadá a tím, co označuje, je vztah podobnosti). Tento dojem je pochopitelný. Národní znakové jazyky jsou svou formou existence velmi podobné neverbální komunikaci - komunikaci pomocí mimiky, gest. J sou totiž vytvářeny rovněž souborem prostředků založených na pohybech tváře, rukou a horní části těla. Často jsou připodobňovány k formě umění, kdy se umělci nevyjadřují pomocí slov, nýbrž pohybem a výraznou mimikou - tedy k pantomimě. Jak však ukáži dále při výkladu charakteristik přirozených jazykových...
|
|
|
Informace o znakovém jazyce v zahraničních a českých úvodech do studia jazyka
Hozová, Lucie ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Richterová, Klára (oponent)
Cílem bakalářské práce je shrnutí informací o znakových jazycích z českých a anglických úvodů do studia jazyka. Práce se věnuje popisu vybraných publikací, konkrétně poznatků o znakových jazycích v nich obsažených. Dále popisuje rozdíly v rozsahu informací o znakových jazycích ve sledovaných publikacích, nalezené poznatky týkající se znakových jazyků shrnuje a porovnává informace o znakových jazycích v česky a anglicky psaných úvodech do studia jazyka. Klíčová slova: přirozený jazyk, znakový jazyk, americký znakový jazyk, parametry znaků, neslyšící lidé, osvojování jazyka
|
|
|
Hypertext jako lingvistický pojem
Bednářová, Hana ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Mareš, Petr (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl postihnout, jak je zejména v české lingvistice chápán pojem hypertext. Práce zohledňuje pojmy z oblasti realizace elektronického hypertextu a s hypertextualitou související pojmy z literárněvědné oblasti. Pozornost je věnována vztahu autora a čtenáře v případě produkce a recepce hypertextů. Ve výběru je popsána hypertextovost v současné kultuře. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Výuka literatury na středních odborných školách pro sluchově postižené v České republice - popis současného stavu ve dvou vybraných školách
Míková, Barbora ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá podobou výuky literatury na dvou vybraných středních odborných školách pro sluchově postižené. Práce je rozdělena do dvou částí. Nejprve se práce věnuje rozboru dokumentů vztahujících se k literární výchově, okrajově popisuje specifika výuky osob se sluchovým postižením a poté jsou analyzovány legislativní, kurikulární a metodické dokumenty. Ve druhé části práce proběhl sběr dat prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů, ve kterých dotazovaní učitelé popsali průběh vlastní výuky literatury a okolnosti s výukou spojené. Následuje shrnutí polostrukturovaných rozhovorů a usouvztažnění s teoretickými poznatky kurikulárních dokumentů. Cílem výzkumu je zmapovat současnou podobu výuky literatury na dvou středních odborných školách pro sluchově postižené. Klíčová slova Český jazyk a literatura, funkce výuky, cíle výuky, literatura, maturitní zkouška, organizace výuky, rámcový vzdělávací program, školní vzdělávací program, osoba se sluchovým postižením, střední odborná škola pro sluchově postižené, učivo, učebnice, učební materiály, výuka, student s přiznaným uzpůsobením podmínek konání maturitní zkoušky
|
|
|
České a moravské znaky - regionální dialekt neslyšících
Vojnarová, Magdalena ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
Svoji práci jsem se rozhodla zaměřit na výzkum českého znakového jazyka, konkrétně na znaky Neslyšících 1 , jež se liší ve svém užití podle své regionální odlišnosti. Jinými slovy, na porovnání odlišné artikulace českých a moravských znaků. Proč mě toto téma zaujalo? Hlavním důvodem je nedostatek literatury o slovní zásobě českého znakového jazyka v České republice. Ve slyšící společnosti navíc panuje o znakovém jazyce mnoho mýtů. Jedním z nich je například představa, že Neslyšící se na celém světě dorozumívají prostřednictvím jednoho znakového jazyka. Že existuje jakýsi mezinárodní znakový jazyk. To je ale velký omyl! Neslyšící (podle toho, ve kterém státě žijí) mají své národní znakové jazyky (britský znakový jazyk, americký znakový jazyk, český znakový jazyk, atd.). Jsou to jazyky vizuálně-motorické povahy, které jsou na mluvených národních jazycích nezávislé. Znakové jazyky jsou produkovány pohyby rukou a horní části těla, existují v prostoru a jsou vnímány zrakem. Mají stejné nebo podobné prostředky pro vyjadřování gramatických kategorií (např. mimika, klasifikátory). Liší se pak zejména svojí znakovou zásobou. Vzhledem k tomu, že tedy vykazují podobné povahové rysy, můžeme o nich uvažovat jako o jazycích, které náleží do jedné jazykové rodiny.
|
|
|
Kompozita v českém znakovém jazyce
Mladová, Pavlína ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Šůchová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kompozity v českém znakovém jazyce. Úvodní kapitoly jsou věnovány stručnému přehledu slovotvorby v českém jazyce, typům kompozit v českém jazyce a tvoření nových znaků v českém znakovém jazyce. V práci se autorka zaměřila na excerpci kompozit z vybraných tištěných a elektronických slovníků českého znakového jazyka, na jejímž základě popsala charakter jednotlivých typů kompozit v českém znakovém jazyce (kompozita ovlivněna mluveným jazykem vs. kompozita pravá; kompozita koordinační a subordinační; kompozita sekvenční, simultánní a sekvenčně-simultánní). Součástí práce je také výzkum fonologických změn u sekvenčních kompozit, které se vyskytují během jejich artikulace.
|
|
|
Osobní zájmena v psané češtině neslyšících
Čížková, Klára ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Bakalarska prace se venuje problematice osobnich zajmen v psane cestine ceskych neslysicich. V teoreticke casti prace jsou popsana osobni zajmena v cestine, ceskem znakovem jazyce a dalsich znakoyYch jazycich. Jsou zde take uvedeny rozdily ve fungovani zajmen v cestine a ceskem znakovem jazyce. DaISi cast prace je zamerena na rozbor ucebnic cestiny pro neslysici a ucebnic cestiny pro cizince v oblasti osobnich zajmen. Soucasti prace byl vyzkum pomoci elicitacni metody, jehoz se zucastnilo 33 respondentii - studentii sti'edni a vysoke skoly. Respondenti vypliiovali test, ktery obsahuje ti'i casti - preklad vet ze znakoveho jazyka do psane cestiny, cviceni a krMke vlastni vypraveni. Ziskane materialy byly analyzovany; byly popsany typy chyb, ktere se pri pouziti osobnich zajmen u respondentii objevily, a uvedeny mozne souvislosti mezi typem chyb v psane cestine neslysicich a zpusobem fungovani znakoveho jazyka. V zaveru prace je zai'azen navrh metodiky pro osvojeni yYznamu zajmen ajejich uzivani.
|
|
|
Specifické znaky
Vysuček, Petr ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá zvláštní skupinou znak v českém znakovém jazyce: specifickými znaky. V práci je jich představeno a rozebráno celkem 90. Větší část z nich je rozdělena do 17 skupin. Do každé skupiny jsou zařazeny takové specifické znaky, které jsou si obsahově blízké a u kterých z tohoto dvodu dochází častokrát k záměnám v kontextu při použití nerodilými mluvčími. Poslední 18. skupinu tvoří znaky, které mají stejnou manuální část, avšak liší se orálními komponenty. Dalších 39 specifických znak je rozebíráno jednotlivě, nejsou již zařazovány do skupin. Každý specifický znak je opatřen pořadovým číslem, ke znaku je připravena fotodokumentace, která má předat informaci o podobě znaku (pohyb, prběh znaku a podobu orálního komponentu). Dále je u každého specifického znaku uveden slovní popis manuální složky znaku, nemanuální složky znaku, přiblížen obecný význam, uvedena nejčastější formulace překladu a použití znaku doloženo na příkladech z přirozených promluv. Tyto příklady jsou uvedeny v překladu do psané češtiny s psaným přepisem znak použitých v textu v českém znakovém jazyce.
|
|
|
Reflexivní se v psané češtině českých neslyšících
Hrabětová, Kateřina ; Richterová, Klára (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Cílem této práce je analyzovat a popsat odchylky v užívání reflexivního se v psané češtině českých neslyšících s přihlédnutím k rozdílným funkcím a významům morfému se v jednotlivých typech reflexivních sloves. První část práce poskytuje přehled teoretických přístupů k reflexivnímu se v české lingvistice, na jehož základě je sestavena klasifikace reflexivních slovesných forem pro účely analýzy. Praktická část práce využívá data z korpusu DEAF2 a analyzuje nestandardní užití reflexivního se v rámci stanovených kategorií sloves. Popisované odchylky od standardní češtiny jsou doplněny příklady z korpusu. Příloha práce obsahuje soupis korpusových dat využitých v rámci analýzy. Klíčová slova psaná čeština, neslyšící, reflexivita, reflexivní morfém, reflexivní zájmeno, reflexivní slovesa, český znakový jazyk
|
|
|
Kvantifikátory typu MÁLO a MNOHO v českém znakovém jazyce
Šimůnek, Jan ; Richterová, Klára (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Toto bakalářská práce se zaměřuje na kvantifikátory typu MÁLO a MNOHO v českém znakovém jazyce. Těžištěm práce je dlouhodobá systematická excerpce výpovědí a celých promluv obsahujících znaky s významem ‚málo' a ‚mnoho' v českém znakovém jazyce. Cílem práce je vybrané výpovědi analyzovat z hlediska lexikálně-sémantického a syntaktického. Práce předkládá přehled neurčitých kvantifikátorů typu MÁLO a MNOHO, jejich popis a užití v českém znakovém jazyce. Dále předkládá syntézu poznatků získaných ze shromážděného materiálu a poznatků získaných studiem odborné literatury. Z naší analýzy promluv vyplývá, že postavení kvantifikátorů typu MÁLO a MNOHO v českém znakovém jazyce je v promluvách obvykle před i za kvantifikovaným výrazem. Výzkum potvrdil, že neurčité kvantifikátory lze duálně i sekundárně kvantifikovat, a to lexikálními kvantifikátory nebo nemanuálními složkami znaku. Analýzou shromážděných promluv můžeme také potvrdit, že pomocí kvantifikátorů typu MÁLO a MNOHO lze v českém znakovém jazyce vyjadřovat mnohost podstatných jmen, kvantifikovat množné číslo u podstatných jmen a vyjadřovat míru mnohosti, rozsahu a intenzity u sloves a přídavných jmen. KLÍČOVÁ SLOVA český znakový jazyk, kvantifikátor, málo, trochu, mnoho
|
host ::
RSS.